Vlk nalezený na Karlovarsku má rozsáhlejší zranění, zůstává na klinice v Praze
27.9.2022 18:49 | BUBLAVA
( ČTK)
Ilustrační foto Licence | Volné dílo (public domain)
Krušnohorský vlk, kterého našli houbaři zraněného v sobotu na Karlovarsku, má rozsáhlejší zranění, než se předpokládalo. Zůstává tak na veterinární klinice v Praze, kde ho čekají další vyšetření a následně i operace. Do volné přírody už se nevrátí. Bublavská záchranná stanice Drosera, která se o vlka stará, již pro něj připravuje výběh, řekl ČTK vedoucí stanice Vladimír Tomáš Smolík.
Sražené zvíře našli houbaři v silničním příkopu mezi obcemi Horní Blatná a Potůčky na Karlovarsku. Ležel tam možná i několik hodin, nemohl se postavit na zadní nohy. Na pomoc mu proto přijeli zástupci z bublavské záchranné stanice, která má dané území na starosti. Zda jde skutečně o vlka, posuzovali i odborníci z plzeňské zoo.
Původně veterináři předpokládali, že jde pouze o otok, který tlačí na míchu. Další vyšetření ale ukázala, že vlk potřebuje operaci levé zadní kyčle. Raněné zvíře proto převezli na kliniku v Praze. Zranění se ale ukázala být ještě závažnější.
"Zjistilo se, že má vážná zranění na celém těle, takže to bude trvat dlouho. Za týden nám mají volat, takže uvidíme, co bude dál. Operace nějaká určitě bude, ale to bude to poslední, co ho čeká. Nejprve ho musí dát do kondice a vykrmit, aby to všechno vydržel," řekl Smolík. Péče o vlka tak může podle odhadů trvat až několik měsíců.
Návrat do volné přírody již nepřipadá v úvahu. "Je to mladý vlk, který si asi neumí ani ulovit. Kdyby byl ve smečce, tak by ho nepřijali a zabili. A po takové dlouhé době bude tolik zvyklý na lidi, že ve volné přírodě by neměl šanci," řekl vedoucí. Až se zvíře uzdraví, čeká ho návrat do bublavské stanice. "Určitě se o něj postaráme, připravíme mu výběh," dodal.
Lidé mohou přispět na jeho léčbu na účet číslo 6005200359/0800. Náklady budou podle Smolíka vysoké, odhadem desítky tisíc korun.
Vlka monitorují přírodovědci v Krušných horách již několik let. První výskyt na území Krušných hor potvrdily fotopasti v roce 2017 a Krušné hory se tak staly teprve druhým teritoriem s potvrzeným výskytem této šelmy v České republice. V současnosti se na tomto území vyskytují asi dvě smečky a pravděpodobně jeden vlčí pár.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Škoda peněz,když bude do konce života u strejdy na dvorku. Šly by použít pro skutečně cenné jedince různých druhů, kteří by šli vrátit do přírody. Hlavně že v průběhu roku brečeli, že záchranné stanice nemají peníze. Jediné rozumné je vlka utratit. Zajímalo by mě jestli je skutečně divoký. Tahá ho v náručí jak štěně. Ovšem mohl být už hodně vysilený.
Odpovědět
Myslím, že ho můžou dobře vydražit. Vlkomilů je u nás spousta, a je stokrát lepší mít okenu na dvorku, než jen jako tuctový plakát na stěně bejváku. Jinak na cestách končí mnoho zvěře, část z nich zatahne kousek do lesa, takže uniká pozornosti. Ale vlčímu nosu ne, vypadá to, že komunikace jsou ekologickou nikou mladých potulujících se jedinců. A že na nich též část ukončí svou pouť, je logickou daní za nevhodné prostředí, do kterého podle odborníků, údajně, "patří".
Odpovědět
Okolí silnic a tratí je doménou mnoha "predátorů", kteří
neloví, ale pouze sbírají mršiny a poraněná zvířata. Občas
procházím okolí koridorové tratě Bohumín- Dětmarovice a
tak vím o vyšlapaných stezkách jezevců a lišek dokonce s
norami v náspech v okolí tratí. Nevadí jim provoz a hluk,
ale prospívá jim zdroj potravy. Nory mají pouhých 5 metrů
od kolejí a náramně prosperují. Vlci tak nebudou jiní a
tak je čeká i "regulace" auty a vlaky(vlk na Hané zabitý
autem a vlk u Karviné vlakem). Už jsem tu psal o káňatech
na mršině zajíce a jejich zabití rychlíkem. Do dvou hodin
jsem byl na místě a mimo pár pírek nic. Predátoři uzavřeli
kruh, kdy mrchožrouti byli sežráni liškami a jezevci. Úklid
mršin je zajištěn a lov si nechají na období hnízdění a na
vyvádění mláďat. Lovit je u tratě je takřka nemožné kvůli
bezpečnosti a to je nora navíc cca 100 metrů od hřbitova a
prvých domků.
Odpovědět
Ježky, zajíce, srnce, kočky... uklízí kuny, káně, krkavci, luňáci, lišky, jezevci... i vlci. Je to prostřený stůl, který ignorovat prostě nejde. Hodně predátorů tam také končí, a já nad nimi nepláču. Je jich nad normu, takže jejich konec přinese přežití jinému.
Odpovědět
Tak zvířata si na silný hluk a vibrace, které je jinak vůbec neovlivňují, časem dokáží bez problémů zvyknout. I hmyz, například včely, si umí na nezvyklé životní podmínky, třeba v těsné blízkosti frekventované železnice, úplně zvyknout. Bez zkušeností z dřívějška jsou třeba první týden nebo měsíc divoké a včelaři to při ošetřování nebo jen průchodu člověka kolem dokáží dát žihadly silně najevo ale pak v těch pravidelných nárazech hluku a vibrací fungují úplně normálně. Dokonce snad i v zimě za mrazů, kdy jinak vzrušení včel z klidu zimního zimování a následně vysoká spotřeba potravy je snadno zabije.
Odpovědět
V českých zoologických zahradách a soukromých chovech je v současné době více než stovka vlků. POkud by nmermomocí toužil po vlastním vlkovi a splňoval by podmínky, určitě bude levnější štěně z nějakoho chovu, než potřískaný jedinec, jehož léčba se může v budoucnu prodražit.
Odpovědět
Znám pána, co má ročního krysaříka, a když mi říkal, kolik stály operace kyčlí, protočily se mi bulvy. Takže lidi si za mazla rádi zaplatí (samozřejmě jak kdo), ale ten vlk bude fit, jen potřebuje čas.
Odpovědět
Psi bývají v spoustě rodin členy domácnosti a proto páníčkům nepřipadá nesmyslné vyhodit za jejich léčbu velké peníze. S tím vlkem je to o něčem jiném. Rodinný mazlík to určitě není a podle mě je jeho vrácení do přírody velké riziko. Může se zjistit, že navzdory drahým operacím nebude schopen se v přírodě uživit, takže buď uhyne hlady, nebo se zaměří na snadnější kořist. V tom lepším případě hospodářská zvířata, v tom horším může být kořistí i člověk. Ostatně, dlouhodobým pobytem v zajetí ztratí strach z lidí.
Odpovědět
Navíc divoký vlk. Který je labilní, protože žil divoce. Teda pokud je divoký:)
Odpovědět
Bingo! Vysílený a ani pod sedativy nevypadá, protože by měl apatický
pohled a hlavu by neměl tak vztyčenou. On je asi divoký pouze od
názvu a tak bude mazlíkem pro návštěvníky v záchranné stanici, kde
budou ukazovat, že to je vlastně mírumilovný tvor.
Odpovědět
Dnes jsou k vidění mazlízi s protézami, dokonce vozíčkáři, takže tento bude jen mírně hendikepován a mohl by se teoreticky vrátit do přírody. Ale vazba na člověka by nedělala dobrotu, asi by dopadl jak ta vlčice z krkonošského hotelu.
Odpovědět
Vnukl jste mi myšlenku - vlk na "kriplkáře" nahání po lese srnce. Nejdřív jsem tu myšlenku zavrhl, ale pokud by byl vlk trénovaný a měl na kolech závodní galusky, tak proč ne?
Odpovědět
Ale jděte. Víte,kolik lidí už poslalo peníze? Ještě zbyde i na provoz stanice. Lidi potřebují dobré příběhy. Zvlášt v téhle době.
Odpovědět
Ale jděte. Víte,kolik lidí už poslalo peníze? Ještě zbyde i na provoz stanice. Lidi potřebují dobré příběhy. Zvlášt v téhle době.
Odpovědět
Zaujímalo by ma kto mu bude robiť spoločnosť. Československý vlčiak by ho možno zobral do svorky. Ak by mal byť sám, tak to je trápenie. A celé liečenie vĺčaťa je nerozum, vyhodené peniaze. Záchranné stanice kolabujú.Kolabujú aj nemocnice pre ľudí, na operáciu sa čaká mesiace a chýbajú lieky.
Odpovědět
Jestliže bude mít majitele, tak to trápení není. proč by mělo? Bude mít stravu a nocleh zadarmo, o tom by si jako "vlk samotář" mohl nechat zdát. A že je krize ve společnosti, neznamená, že se zastaví život. Veterináři také chtějí přežít:-)
Odpovědět
Nebojte se, Slovan a Kletečková se na operaci složí stejně, jako
lidé přispívají na záchranu liščat, kun a jezevců. Ty záchranáři
tajně vypustí myslivcům do revíru, kde se je snaží tlumit. Není
se pak co divit, že za mnou šla lesem liška a já z obavy, že má
vzteklinu a ztratila plachost se ji snažil zahnat kamením. Sice
jsem ji netrefil, ale když ji kámen těsně minul, tak pochopila,
že ji asi svačinu nepřenechám. Toto je výsledek záchrany zvířat
za každou cenu a jejich postupná degenerace na kreatury divoké
a plaché zvěře.
Odpovědět
Nedávno jsem jednu stanici se čtyřmi jezevci navštívil, a konečně jsem se dozvěděl, komu patří to noční "štěknutí". Je to dílem úlek, možná varování, ale ti jezevci běhají za člověkem jak pejsek. I mně vadí vypouštění liščat a kun do přírody, je to celé jaksi postavené...
Odpovědět
To je dobře, že se už do volné přírody nevrátí. Vlků je u nás v oblastech, kde žijí, výrazný přebytek než by správně měl být a tak je taková regulace vlků jakýmkoliv způsobem prospěšná společnosti.
Odpovědět
A logické řešení - vlka utratíme, ušetřené prostředky použijeme na zvířata, která mají šanci vrátit se do přírody, to nikdo nenavrhl?
Odpovědět
Doporučuji k pozornosti vstup ZŠ 27.9. v 20,48. Bude 100+1. Milovaným, protože s příběhem.
Odpovědět
|
|