Volby 2010: Volební sliby a parlamentní činy ODS
 |
|
|
Zrušíme dvě až tři ministerstva. Zatím nevíme, jaká. Na snímku předseda strany Petr Nečas.
|
|
| Foto: Carryserves/Wikimedia Commons |
Ve střední verzi se objevuje slib občanských demokratů, že sníží počet ministerstev o tři a zruší nebo sloučí některé další instituce. (Tato myšlenka se také objevuje v ideovém dokumentu Vize 2020.) V úplné verzi programu se v kapitole věnované zemědělství hovoří o tom, že ODS bude „usilovat o maximální sblížení programů ministerstev zemědělství, místního rozvoje a životního prostředí s cílem netříštit, ale naopak vzájemně propojit působnost zákonů i finančních podpor pro venkov“. V samotné úplné verzi se o zrušení ministerstev nehovoří. Nabízí se proto otázka, jaká ministerstva plánuje ODS zrušit a zda je mezi nimi i ministerstvo životního prostředí.
Tiskový mluvčí ODS Martin Kupka říká, že strana zatím nemá jasno v tom, která konkrétní ministerstva by se rušila. Jakémukoliv rušení musí podle ODS předcházet analýza agend konkrétních úřadů a míra jejich překryvu. ODS vidí jisté styčné plochy například mezi ministerstvem životního prostředí a zemědělství, zároveň si uvědomuje, že je zde i konflikt zájmů. „Není třeba se obávat toho, že by se ODS dopustila takového barbarského činu a ochranu životního prostředí poslala na vedlejší kolej,“ uklidňuje Kupka a dodává, že strana respektuje úlohu ministerstva životního prostředí například ve správních řízeních.
Jako u ostatních stran, i u ODS jsme porovnali sliby aktuálního volebního programu (vycházíme z úplného znění) s tím, jak poslanci v minulosti hlasovali. (Zde naleznete výtah ekologických pasáží programu spolu s odpověďmi na anketu serveru Ekolist.cz.)
V programovém prohlášením koaliční vlády se ODS spolu se Stranou zelených a KDU dohodli na cíli "zprůhlednit a zkvalitnit proces přijímání nových právních předpisů". K této myšlence se hlásí ODS i ve svém programu. „Trvale prosazujeme racionalizaci legislativního procesu, jednoduchost a srozumitelnost právního řádu,“ tvrdí ODS před volbami. Ono „trvale“ ale v praxi znamená, že ne vždy. Příkladem může být hlasování, ve kterém poslanci umožnili elektrárenským společnostem, že nebudou muset nakupovat část povolenek pro vypouštění emisí skleníkových plynů, čímž stát přišel zhruba o 70 miliard Kč. Podstatné je, že se tak nestalo přímo v zákoně o emisními povolenkách, ale tzv. přílepkem k novele zákona o spotřebních daních. Praxi pozměňování zákonů prostřednictvím přílepků označil Ústavní soud v minulosti jako odporující ústavě.
Návrh na zvýhodnění elektrárenských společností sněmovně předložil krom poslanců z dalších stran Martin Říman (ODS), ve sněmovně jej podporoval i akcionář ČEZu Oldřich Vojíř (ODS). Pro zvedlo ruku 25 poslanců ODS, tři byli proti, 11 se zdrželo. Je otázka, do jaké míry bylo toto hlasování konzistentní s relevantními body programu ODS. Strana tvrdí, že „nemůžeme s poukazem na klimatickou změnu činit taková opatření v ekonomice, která ji znevýhodní a prodraží, klimatická změna je však fakt, na který musíme reagovat.“ Dále v programu stojí, že „nemusíme bojovat za ochranu klimatu, musíme dělat pouze to, co je věcně rozumné a ekonomicky únosné pro naše občany.“
Podobně se jako protimluv hlasování a volebního programu (citace viz výše) jeví fakt, že v březnu letošního roku ODS většinou svých hlasů (46 pro, 7 se zdrželo, nikdo z ODS nebyl proti) odmávla zákon, který zavádí emisní povolenky pro leteckou dopravu. Soulad lze najít v tom, že zákon je implementací unijní směrnice, čili bylo „věcně rozumné“ zákon přijmout, aby se Česká republika vyhnula případným sankcím ze strany EU.
„Obnovitelné zdroje jsme povinni rozvíjet na základě našich závazků vůči EU. Praxe však ukazuje, že uměle povzbuzovaný rozvoj může vést ke krizovým situacím ať již technického, nebo finančního charakteru. ODS bude proto i nadále posuzovat jejich podporu velmi obezřetně a kriticky,“ stojí v programu ODS pro volby v roce 2010. To, že k obnovitelným zdrojům přistupuje obezřetně a kriticky, prokázala ODS například na podzim roku 2006, kdy se v parlamentu hlasovalo o zákoně o výrobě tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie. Nejprve se hlasovalo o zamítnutí zákona, které podpořila většina ODS, hlasů na zamítnutí však bylo celkově málo. Následující hlasování o vrácení zákona zpět předkladateli bylo úspěšné – i kvůli všem hlasům ODS.
Obezřetně a kriticky také ODS přistoupila k opakovaně předloženému návrhu ČSSD, aby o státní energetické koncepci rozhodoval parlament a nikoliv vláda. ODS proti tomuto návrhu hlasovala jak v říjnu 2007, tak v září 2008 téměř většinou svých hlasů. Zajímavé je, že motivací ČSSD k předložení zákona bylo urychlení výstavby nových jaderných zdrojů – což je i současný programový bod ODS: „V oblasti jaderné energetiky prosazujeme urychlení prací na přípravě dostavby Jaderné elektrárny Temelín tak, aby realizační fáze začala koncem volebního období. Zároveň chceme urychlit posouzení možnosti rozšíření jaderné elektrárny Dukovany a další těžby uranové rudy jako dlouhodobě jediného energetického zdroje nacházejícího se na území ČR v dostatečném množství.“ ODS však hlasovala proti návrhu ČSSD (a tedy i v souladu s tehdejším programovým prohlášením koaliční vlády, ve kterém se strany zavázaly, že vláda nebude podporovat výstavbu nových bloků) a schvalování energetické koncepce zůstalo nadále vládě.
V souladu s obezřetným a kritickým přístupem k obnovitelným zdrojům se ODS zachovala v březnu letošního roku, kdy svými 64 hlasy podpořila novelu zákona o obnovitelných zdrojích energie, na základě které může Energetický regulační úřad pružněji regulovat výkupní cenu energie z fotovoltaických elektráren.
Občanská demokratická strana se ve svém programu věnuje tématu veřejnosti a občanských sdružení: „Vážíme si zájmu veřejnosti o otázky ochrany životního prostředí a přírody. Znamená to, že jsou to aktivní občané, kteří chtějí žít zdravě. Co nejširší přístup k informacím o životním prostředí považujeme za nezbytný pro zachování průhledných procesů při rozhodování o změnách v prostředí, kde lidé žijí. Chceme však upravit postavení občanských sdružení ve správních řízeních a zrovnoprávnit místní obyvatele s těmi občanskými sdruženími, která vstupují do administrativních procesů na místech, jež znají zprostředkovaně. Odpovědnost za škody vzniklé bezdůvodným blokováním staveb, případně jiných aktivit, ponese ten, kdo tvrdí něco, co je nepodložené.“
Výklad předposledního souvětí může být dvojí, buď ODS zamýšlí v rámci účasti ve správních řízeních posílit práva místních občanů, nebo naopak omezit práva občanských sdružení. Podle Kupky je „trochu přes závit“, když se občanské sdružení například z Brna účastní správního řízení například v Ústeckém kraji. „Vzniká tak situace, kdy práva a názory lidí v místě soupeří často nevyrovnaně s podáním občanských sdružení se vzdáleným sídlem i místem působení. Nechci přitom spekulovat o motivech těchto podání. Nelze totiž v žádném případě generalizovat. Nechceme jen, aby se práva místních lidí i občanských sdružení ocitala na druhé koleji. Chceme také posílit odpovědnost občanských sdružení ve správních řízeních,“ vysvětluje Kupka postoj ODS. Na konkrétní podobě právních úprav ODS pracuje.
Pokud bychom odvozovali co ODS zamýšlí podle hlasování ve sněmovně, pak se ODS zasadí o omezení práv občanských sdružení. V roce 2008 Karel Sehoř (ODS) spolu s dalšími poslanci jiných stran předložil novelu zákona, která měla omezit účast občanských sdružení ve stavebních řízeních podle stavebního zákona. Parlament v prosinci 2009 předlohu přijal a návrh putoval k projednání do výborů.
ODS také ve svém programu odmítá použití „zdánlivě demokraticky se tvářících referend“ při rozhodování o územních limitech těžby hnědého uhlí. Co znamená v podání ODS „zdánlivě demokraticky se tvářící referendum“? „Místní referenda mají doporučující charakter, vyjadřují veřejné mínění v dané lokalitě, ale ne s přesahem zájmů vyšších celků jako je třeba region, kraj nebo stát,“ říká Kupka a dodává, že je věcí politickou, jak vypořádat všechny různorodé a často protichůdné zájmy společnosti. Zároveň dodává, že zájem celku nesmí vést k potlačení práv jednotlivce.
 |
||
|
Co nejširší přístup k informacím o životním prostředí považujeme za nezbytný. Ale práva občanských sdružení zúžíme. Na snímku volební billboardy ODS.
|
||
| Foto: Pavel Ševela/Wikimedia Commons |
Na podzim 2008 byla díky velké podpoře ze strany ODS přijata novela zákona o ovzduší, která mimo jiné umožňuje, aby si kraje, které tíží zhoršená kvalita ovzduší, stanovily emisní strop, který musejí znečišťovatelé splnit. Ve třetím čtení zákona byl hlavním obhájcem návrhu Radim Chytka z ODS, který před kolegy s pomocí podkladů MŽP vyvracel námitky, jež proti návrhu vzneslo Hutnictví železa (jde o oborový svaz prosazující zájmy tohoto odvětví). Ve svém volebním programu ODS slibuje, že zvýší podíl krajů a obcí na spolurozhodování o stanovení celospolečenských zájmů na příslušné úrovni. „Chceme, aby dostatečnou kvalitu života měl zajištěnu občan na samotě, ve velmi malé obci i ve městě,“ tvrdí ODS voličům. Hlasování o novele, která krajům dává možnost omezit znečištění ovzduší, je tak plně v souladu s předvolebními sliby ODS.
Poslanci ODS v dubnu 2009 svými hlasy podpořili změnu energetického zákona, díky které je elektrárny o výkonu 100 MW a více pohlíženo jako na veřejný zájem. ODS ve svém programu hovoří o tom, že „zodpovědné vlády musí zajistit dostatek energie pro všechny. (…) musíme umět efektivně využívat to malé množství domácích zdrojů, které máme k dispozici.“ Z tohoto úhlu pohledu lze na změnu energetického zákona pohlížet jako na krok vedoucí k zajištění dostatku energie. Veřejný zájem je však právní pojem poněkud vágní a poslanci s ním v minulosti již narazili. Konkrétně v roce 2005 Ústavní soud deklarování veřejného zájmu v konkrétně určené věci zákonem pokládá za protiústavní. (Tehdy Ústavní soud zrušil bod zákona o vnitrostátní plavbě, ve kterém byl za veřejný zájem označen rozvoj a modernizace vodní cesty na konkrétním úseku Labe.) Z tohoto úhlu pohledu je hlasování ODS v rozporu s volebním prohlášením, ve kterém ODS odmítá názor, „že přijmout špatný zákon je lepší než nepřijmout žádný“.
ODS ve svém programu slibuje: „urychlíme přípravy klíčových liniových staveb, obchvatů měst a obcí. Stejnou pozornost budeme věnovat i údržbě stávající infrastruktury.“ Na podzim roku 2009 v hlasování k přijetí zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury zvedlo 12 poslanců ODS ruku pro a 42 poslanců hlasovalo proti - zákon byl přijat proti vůli většiny poslanců z ODS. Nelze ale jednoznačně prohlásit, že toto hlasování je proti současným slibům strany (tedy že urychlí přípravu dopravních staveb). Poslanec ODS Karel Sehoř proti uvedenému zákonu namítal, že by se mělo spíš jít cestou zjednodušování stávajících zákonů, například zákona o ochraně přírody a krajiny či stavebního zákona, a ne vydávat speciální zákony pro konkrétní druhy staveb. Dalším z jeho argumentů bylo, že se v zákoně operuje s pojmem veřejný zájem. Podle rozhodnutí Ústavního soudu ale nemá zákonodárná moc určovat, co je či není veřejný zájem.
ODS se otevřeně hlásí k podpoře jaderné energetiky, dostavbě Temelína a rozšíření Dukovan. Na obnovitelné zdroje energie se bude ODS dívat "obezřetně a kriticky". ODS chce podporovat centrální zásobování teplem. "Musíme být obzvláště obezřetní a nesmíme se dostat do situace fatální závislosti na jednotlivých typech zdrojů či zemích. Musíme umět efektivně využívat to malé množství domácích zdrojů, které máme k dispozici. Na druhé straně nesmíme hledat rádoby jednoduchá, líbivá, ale krátkozraká řešení spočívající v potlačování tržních mechanismů, které v energetice v posledních letech začaly fungovat," říkají před volbami občanští demokraté.
Kromě obecných frází o dopravě ("prosazujeme chytrá řešení pro ekonomičtější a ekologičtější dopravu") slibuje ODS, že urychlí výstavbu liniových staveb, vytvoří konkurenční prostředí na železnici, podpoří dopravní logistická centra, nákladní železniční dopravu, splavnění střední části Labe, efektivnější mýtné, které bude lépe řídit dopravní toky na silnicích. ODS chce rozvíjet bezemisní dopravu, zároveň se zasadí o revizi politiky biopaliv na unijní úrovni.
V obecné rovině ODS tvrdí, že "není konzervativnější hodnota než dobrý stav přírody a životního prostředí". Největším problémem životního prostředí je kvalita ovzduší. Nápravou mají podle ODS být "úspory energie a její efektivní využívání ve výrobě i spotřebě, ať už jde o moderní účinné technologie výroby, úsporné zateplené budovy, nebo úsporné spotřebiče." Na jiném místě programu stojí: "Jsme připraveni převzít a obhajovat témata z oblasti ochrany životního prostředí, jež jsou v zájmu občanů ČR."
Podle ODS "Česká republika nemůže v globálním měřítku případnou klimatickou změnu ovlivnit, je však její povinností se chovat zodpovědně a zejména zabránit plýtvání energií. (...) Za nejlepší cestu považujeme adaptaci – přípravu na zvládání jevů, které změna klimatu způsobuje – období sucha, náhlé povodně, obecně jiný koloběh vody v krajině, eroze půdy a další. Nemusíme bojovat za ochranu klimatu, musíme dělat pouze to, co je věcně rozumné a ekonomicky únosné pro naše občany."
ODS myslí i na ekologické zemědělství a jeho vliv na krajinu: "Rozumnou podporou ekologického zemědělství chceme přispět k širší nabídce kvalitních potravin a zároveň k zachování pestrosti české krajiny."
Výtah ekologických pasáží programu ODS.
V právě končícím volebním období byla ODS společně s KDU-ČSL a Stranou zelených jednou ze stran vlády, která ČR vedla od 19. ledna 2007 do 24. března 2009. Jak tento kabinet plnil sliby svého vládního prohlášení, se dočtete v článcích:
Sliby i chyby „nejzelenějšího“ kabinetu - zelená ekonomika - 27. května 2009 15:35
Sliby i chyby „nejzelenějšího“ kabinetu - energetika - 28. května 2009 10:00
Sliby i chyby „nejzelenějšího“ kabinetu - doprava - 29. května 2009 05:55
O začátku a konci zmíněné vlády se pak dočtete v článcích:
Vláda se zelenými dostala zelenou. Co slibuje v oblasti životního prostředí? - 19. ledna 2007 20:32
Vláda ODS s lidovci a zelenými padla - 24. března 2009 23:30
reklama
