Sliby i chyby „nejzelenějšího“ kabinetu - energetika
| Přečtěte si i další díly vládního seriálu Sliby i chyby „nejzelenějšího“ kabinetu – zelená ekonomika a Sliby i chyby „nejzelenějšího“ kabinetu - doprava. |
 |
|
|
Pohled na Jadernou elektrárnu Temelín z bývalé obce Březí.
|
|
| Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz |
Vláda splnila i slib, že nebude plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných bloků. Na základě vládního prohlášení vznikla taky Nezávislá komise k posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém horizontu. Komise předložila zprávu, která předpokládá, že energetika do poloviny století plně využije domácí zdroje fosilních paliv, nicméně nepředpokládá prolomení dnes platných těžebních limitů. Zelenou dostane rozvoj jaderné energetiky, podstatně se má zlepšit efektivita spotřeby a úspory energií. Významně naroste podíl obnovitelných zdrojů energie. Komise předpokládá do roku 2030 nárůst především u využívání biomasy a po tomto datu rovněž u geotermální a solární energie. Výsledky komise do svého návrhu energetické koncepce, kterou předložil na poslední chvíli ještě na začátku května, částečně zapracoval ministr průmyslu Martina Římana. Jeho návrh počítá s maximálním využitím zdrojů dostupných na území ČR, tedy s rozšířením jaderné energetiky, ale taky s prolomením limitů těžby hnědého uhlí.
„Vláda přijme závazné standardy energetické účinnosti pro autorizaci nových a rekonstruovaných energetických zdrojů, které budou odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie (BAT)“ – tak zněl další z vládních slibů. Vladimír Vlk, který byl za ministra Martina Bursíka vedoucím odboru udržitelné energetiky a dopravy MŽP, k tomu Ekolistu řekl, že podle něj se v této oblasti udělalo hodně a o nejlepších dostupných technologiích se živě diskutuje. Příslušná vyhláška, která je v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, sice změněna nebyla, ovšem MŽP iniciovalo například vznik studie o nejlepších dostupných technologiích, kterou připravili pod vedením Františka Hrdličky pracovníci odboru tepelných a jaderných zařízení na pražském ČVUT. Podle Vladimíra Vlka je problém v tom, že země EU zatím počítají účinnost energetických zdrojů různě, takže tohle téma se nejdřív musí sjednotit na úrovni evropské směrnice, a pak bude možné převést evropská kritéria i do české legislativy.
Živě se prý debatuje i o novelizaci zákona o hospodaření s energií, která měla podle vládního slibu „zpřísnit požadavky na nové i rekonstruované domy v souladu s požadavky Evropské unie tak, aby se nízkoenergetický standard stal běžným u většiny budov“. Alespoň to Ekolistu řekl Petr Holub, který na MŽP Vladimíra Vlka ve vedení odboru udržitelné energetiky a dopravy právě vystřídal. Podle Holuba by měly nejdříve splňovat nízkoenergetické standardy domy, které jsou stavěné nebo rekonstruované s přispěním veřejných financí (například minimálně 20 % celkových nákladů) – v jejich případě by nutnost plnit nízkoenergetické standardy mohla platit od roku 2012. Od roku 2015 by ji pak musely splňpvat všechny domy. Zatím ale prý ale nedokáže odhadnout, jakou právní formou bude stát tutu změnu vyžadovat – zda změnou zákona, vyhlášky, nebo třeba vládním nařízením. A kdy by mohl být návrh definitivně hotový? „Doufám, že to bude po létě,“ odpovídá obezřetně Petr Holub s poukazem na to, že to nezáleží jen na MŽP, ale taky na ministerstvu průmyslu a obchodu.
Stejná ministerstva se společně potýkají i s dalším vládním slibem – zjednodušením povolovacích procesů pro zařízení využívající obnovitelné zdroje energie. Jak říká Petr Holub z MŽP, v této věci vznikl jakýsi šestnáctibodový meziresortní akční plán, z něhož už některé návrhy leží ve sněmovně, jiné ale na své uskutečnění zatím čekají marně. Konkrétní podobu tak dostala například změna zákona o zemědělském půdním fondu (ZPF), jež by zajistila, že by fotovoltaické elektrárny nezasahující do půdního profilu nemusely platit odvody za dočasné odnětí půdy ze ZPF. Schválena ale zatím nebyla. V září by se pak měla rozjet osvětová kampaň pro úředníky státní správy, která jim pomůže získat aktuální informace o obnovitelných technologiích, o jejich vlivech a možnostech – výsledkem by podle MŽP mělo být kvalitnější rozhodování úředníků o navrhovaných projektech.
„Bude zrušena omezená odpovědnost provozovatelů jaderných reaktorů za případné škody tak, aby platili tržní pojistné stejně jako v jiných průmyslových odvětvích,“ říká jasně další bod vládního prohlášení. Ke změně v povinném pojištění jaderných elektráren skutečně došlo, ale o tržním pojistném není možné mluvit ani náhodou. V zákoně je navrženo pouze zvýšení povinnosti vyplatit náhrady za způsobenou škodu ze 6 na 8 miliard Kč. Zákon před nedávnem schválila sněmovna, teď ho ještě musí schválit Senát. Samotné pojištění proti havárii, které musí provozovatel uzavřít, se zvýšilo z 1,5 na 2 miliardy korun. Mezinárodní dohoda z Bruselu z roku 2004 přitom stanovila jako nejnižší hranici pojištění 700 milionů euro (tedy zhruba 18,5 miliardy korun).
Nedošlo ani na slib, že při hledání místa pro výstavbu úložiště jaderného odpadu bude „nepřekročitelným kritériem souhlas dotčených obcí“. Účast obcí při rozhodování o umístění úložiště ve svém katastru měla přinést novela atomového zákona. Předložit ji měl ministr průmyslu a obchodu, jenž ten se naopak snažil vládu přesvědčit, že účast obcí v řízeních o umístění úložiště podle atomového zákona není potřeba. Podle něj zcela stačí možnosti, které obcím dává stavební zákon nebo posuzování dopadů na životní prostředí (EIA). „Pokud by se okruh účastníků ve správním řízení o umístění hlubinného úložiště podle atomového zákona rozšířil o obce, vedlo by to podle analýzy k prodlužování a komplikování správních řízení a zvýšení nákladů státu na tato správní řízení,“ říká Tomáš Bartovský, tiskový mluvčí MPO. K předložení novely vůbec nedošlo.
Poslední den v úřadě představil Martin Bursík návrh Politiky ochrany klimatu v ČR. Tím v hodině dvanácté splnil bod prohlášení, který sliboval, že bude vypracován konkrétní plán opatření na snížení emisí skleníkových plynů v ČR. Podle Bursíkova týmu by v roce 2020 měla Česká republika vypouštět ročně do ovzduší o 30 milionů tun emisí skleníkových plynů méně než v roce 2005. Podle návrhu je 20% snížení skleníkových emisí reálné i bez výstavby nového jaderného zdroje. Vládní materiál v dalších měsících zřejmě projde bežným meziresortním řízením, případně se stane jedním z podkladů pro budoucí energetickou koncepci. Předložený materiál není zákonem, takže by ho teoreticky mohla schválit i současná úřednická vláda.
Koaliční vláda rovněž slíbila „aktivně prosazovat opatření k účinné ochraně klimatu v Evropské unii,“ což se jí dařilo, zejména během měsíců předsednictví EU. Ministerstvo životního prostředí vedlo jednání o podobě nové klimatické dohody, která má být v prosinci přijata v Kodani. Proběhla jednání s klíčovými partnery, jako jsou USA, Japonsko, Indie nebo africké země. Probíhají rozhodující jednání o budoucím financování klimatické dohody. Jasné výsledky ale zřejmě nebudou známy dřív, než poměrně těsně před jednáním v Kodani. Během českého předsednictví se taky na Radě ministrů poprvé projednával agenda adaptace na změny klimatu, která by se měla stát společnou evropskou politikou.
reklama
