Volby do zastupitelstev krajů: Jihomoravský kraj
.jpg "Znečištěná voda v Brněnské přehradě.") |
|
|
Voda v Brněnské přehradě zarostlá sinicemi. Politici slibují, že přehradu vyčistí.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Foto: Dezidor/Wikimedia Commons |
Z ekologických témat je mezi jihomoravskými politickými stranami jednoznačně nejpopulárnější doprava. Zatímco SNK-Evropští demokraté pouze požadují "rychlé silniční napojení na Vídeň", mnoho ostatních stran své plány rozepisuje dopodrobna. Snad všechny strany chtějí rozvíjet integrovaný dopravní systém a veřejnou dopravu vůbec. ODS nabízí voličům lákavé a zcela nereálné heslo "Cestujte kamkoliv v rámci EU za 3 hodiny", přestavbu tratě Brno - Přerov na dvojkolejku s traťovou rychlostí 200 km/h a letecké spojení Brno - Paříž. ČSSD zase hodlá "vytvářet předpoklady a podmínky pro přesun co možná největšího množství přeprav na železnici", podpořit kombinovanou dopravu a urychlit modernizaci železničních tratí. K známému sporu ohledně umístění resp. přemístění brněnského nádraží zaujala šalamounské stanovisko KSČM, která chce podpořit "optimální přestavbu železničního uzlu Brno". ODS žádá "nový železniční uzel", zatímco Strana zelených bude prosazovat, "aby na současném nádraží v centru Brna zůstal zachován železniční provoz", Podle ní zde má vzniknout "komfortní přestupní uzel" pro občany dojíždějící do Brna za prací.
Kandidující strany se také zasazují za dokončení silnic R43 (Brno - Svitavy) a R52 (Brno-Mikulov). KSČM a KDU-ČSL podporují jejich realizaci bez dalších upřesnění, ODS chce v případě R43 trasu kolem Brněnské přehrady (ne Boskovickou brázdou) a spojení Brna s Vídní přes Mikulov, zatímco zelení požadují "takové trasování rychlostní silnice R43, které bude skutečným obchvatem města Brna".
Podporu výstavbě cyklostezek zmiňuje KDU-ČSL, KSČM, ODS, ČSSD a Nezávislí, naopak Strana zelených je ve svém programu nezmiňuje. ČSSD podrobně popisuje potřebu "směrování investic primárně do nevyužitých starých průmyslových či vojenských areálů, v této souvislosti využívat možnosti financování z fondů EU na regeneraci těchto areálů" a slibuje důsledně bránit nezastavěná území a volnou krajinu v územně plánovací činnosti.
Strany v Jihomoravském kraji reagují i na problematiku klimatických změn. ČSSD ujišťuje občany, že "zná nástroje k zabránění narušení ekologické stability životního prostředí v důsledku klimatických změn". Sociální demokraté proto chtějí usilovat o úpravu lesních hospodářských plánů tak, aby "lesy nebyly ohroženy zvyšováním průměrné teploty a prodlužováním období sucha". V souvislosti s klimatickými změnami ČSSD akcentuje význam zachycení vody v krajině, které chce dosáhnout hrazením bystřin a budováním vodních zdrží a nádrží a malých přehrad na řekách. Zemědělci se pak mají "zaměřovat na plodiny, které snesou přísušek a nemusí se zavlažovat, členit rozsáhlejší lány pomocí tzv. biopásů" a obnovovat zavlažovací soustavy.
Jihomoravská ODS má v souvislosti s klimatickými změnami obavy hlavně o zemědělství. Podle ODS "se situace stává katastrofickou", neboť "lze očekávat klima s velmi suchým létem a absencí vody v krajině". Problém klimatických změn mají podle ODS řešit peníze, konkrétně dotace z evropského systému podpor LFA pro "specifické oblasti z pohledu sucha". ODS sdílí s ČSSD i zájem o lesy včetně lužních (ty je třeba uchovat) a snahu udržet vodu v krajině (která je "strategická surovina"), ale konkrétní plány v tomto směru nerozvádí.
Zelení z Jihomoravského kraje by sice rovněž chtěli zadržet vodu v krajině, volí ale méně technicistní cesty než ČSSD. Chtějí " prosazovat opatření, která posílí přirozené vodozádržné schopnosti krajiny" a podpořit revitalizaci řek a potoků. K přehradám se stavějí obezřetně a hodlají současné plány kraje v tomto směru přehodnotit.
ČSSD chce i kvůli klimatickým změnám rozšít regionální systém ekologické stability a slibuje, že v případě vítězství ve volbách "vyhlásí za přírodní parky, resp. přírodní rezervace ty lokality, které vyhovují podmínkám zákona o ochraně přírody a krajiny". V tom se blíží zeleným, kteří podle svého programu zajistí, "aby nejvýznamnější části přírodního bohatství našeho kraje byly chráněny formou chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací a přírodních památek". Kladný, ale poněkud strohý vztah má k přírodě program SNK-ED, který hlásá "Příroda, památky a víno – to jsou šance našeho kraje".
Vedle zadržení vody v krajině se strany zabývají i čistotou vod. KSČM hodlá zaujmout "komplexní územní přístup k budování a rekonstrukcím čističek odpadních vod a k výstavbě vodovodů (např. projekt “Čistá Svratka“)". KDU-ČSL hodlá rozvíjet "projekty „Čistá Dyje“ a „Čistá Svratka“", což má pomoci i k vyčištění Brněnské přehrady. Čistírny odpadních vod a vyčištění Svratky a Brněnské přehrady má podporu i Strany zelených a ODS, která však varuje, že vyčištění Svratky bude stát "mnoho práce a mnoho peněz". Zelení jako jediní chtějí posilovat "samočistící schopnosti" vodních toků.
Jihomoravské strany ve svých programech poměrně často zmiňují problematiku tzv. brownfields, čili pozemků, které ztratily svoji původní funkci, jsou často zdevastované a mohou obsahovat staré ekologické zátěže. Komunisté požadují regeneraci "výrobních a zemědělských „brownfields“", zatímco Nezávislí chtějí pouze "inventarizovat a katalogizovat nevyužité objekty vhodné pro podnikání (brownfields, ekologicky zatížené objekty, atd.)".
Všechny strany s podrobnějším programem, tedy KSČM, KDU-ČSL, Nezávislí, Strana zelených, ODS a ČSSD, chtějí občany chránit před povodněmi. Zelení v této souvislosti chtějí vodním tokům umožnit "přirozený rozliv mimo obydlená území", zatímco ODS hodlá zvýšit "kapacitu koryta v Blansku a v Letovicích" a zvýšit ochranné hráze v Břeclavi.
Lidovci a Nezávislí chtějí podpořit ekologickou výchovu, zatímco ČSSD v tomto směru sází hlavně na heslo "příklady táhnou" a hodlá zekologizovat provoz krajského úřadu.
Potřebu vhodného nakládání s odpady obecně zmiňují lidovci. Nezávislí plánují "vybudovat snadno dostupné sběrné dvory v obcích Jihomoravského kraje". Strana zelených si rovnou klade cíl "recyklovat či kompostovat na jižní Moravě více než padesát procent komunálních odpadů", čehož hodlá docílit mj. snadnější dostupností kontejnerů a "zřizováním sběrných dvorů a obecních kompostáren". Zelení nezapomínají ani na pohozené odpadky a hodlají se zasadit "o intenzivnější úklid především kolem silnic a cest". ČSSD bude "usilovat o to, aby vytříděné bio-odpady byly vstupní surovinou především při jejich energetickém využití a obce se majetkově podílely na ziscích zařízení" na jejich zpracování. Sociální demokraté rovněž chtějí pomoci "obcím při likvidaci černých skládek".
Lidovci chtějí využívat energie slunce a biomasy, zelení kromě těchto dvou zdrojů chtějí i rozvoj získávání vodní energie, geotermální energie či energie větru. ODS zase považuje za zdroj alternativní energie lesy.
Strany vesměs rovněž hodlají podpořit zemědělce (nezapomínají ani na tradiční vinařství), přičemž lidovci a zelení výslovně zmiňují podporu ekozemědělství.
Znečištěné ovzduší trápí KDU-ČSL, Stranu zelených, ODS i ČSSD, strany však většinou příliš podrobně nerozpisují konkrétní opatření pro zvýšení čistoty ovzduší
|
reklama
.JPG){kind=link}