Vrcholí pylová sezona ambrózie peřenolisté. V Česku pomáhá šíření rostliny změna klimatu
"Produkuje velké množství lehkého pylu, který se může šířit na desítky kilometrů daleko. Proniká hluboko do dýchacích cest a potíže může vyvolat i u lidí, kteří se s rostlinou fyzicky nikdy nesetkali," vysvětlila Radka Šedivá z alergologické ambulance Synlab.
Často roste na neudržovaných místech, jako jsou okraje silnic, podél polí nebo na opuštěných pozemcích včetně městských oblastí. "Alergik citlivý na ambrózii by měl během její sezony omezit pobyt venku během suchého a větrného počasí, nosit brýle, po návratu domů se převléknout a osprchovat," popsala Šedivá.
Vhodný je i častější úklid, sušení prádla v interiéru nebo pylové sítě v oknech. "A pro případ potíží mít vždy po ruce antihistaminika a kortikosteroidy," dodala. Alergie se projevuje kýcháním, svěděním a slzením očí, rýmou nebo dušností. Alergie na ambrózii je podle odborníků stále častější.
Počty alergiků podle nich rostou, nějakou formou alergie trpí až třetina populace. Podle loňských údajů Svazu zdravotních pojišťoven se s nimi léčí 2,5 milionu lidí.
Přečtěte si také |
Invazním druhům okrasných rostlin se raději vyhněte. Potenciál šířit se má i oblíbený "motýlí keř"
Celkové roční výdaje veřejného zdravotního pojištění na léčbu astmatu a různých druhů alergií se podle pojišťoven v Česku pohybují kolem čtyř miliard korun ročně a jsou dlouhodobě stabilní. Celkové náklady veřejného zdravotního pojištění jsou kolem 500 miliard korun. Většina pacientů se léčí ambulantně, hospitalizovaných s těžkými anafylaktickými stavy je podle svazu ročně kolem 2000 lidí.
reklama




Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkují