https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vrtulnik-v-krkonosich-svazel-dnes-vyrezanou-klec-jejiz-porosty-krnap-omezuje
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vrtulník v Krkonoších svážel vyřezanou kleč, jejíž porosty KRNAP omezuje

16.9.2021 13:20 | VRCHLABÍ (ČTK)
Správa KRNAP husté klečové porosty ve vybraných lokalitách prořezává od 90. let minulého století. Kromě podpory vzácných druhů, jako jsou například jestřábníky, arnika, hořec nebo plavuníky, je cílem zabránit zplošťování krajinného reliéfu.
Správa KRNAP husté klečové porosty ve vybraných lokalitách prořezává od 90. let minulého století. Kromě podpory vzácných druhů, jako jsou například jestřábníky, arnika, hořec nebo plavuníky, je cílem zabránit zplošťování krajinného reliéfu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP
Vrtulník ve středu odvezl z oblasti Studniční hory ve východních Krkonoších tuny vyřezané kleče. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) uvolňuje ve vytipovaných místech hor prostor ohroženým rostlinným druhům, které rozrůstání klečí omezuje. Leteckým transportem vyklučených keřů končí čtvrtá etapa prořezávky klečí, řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
 

Letošní fáze projektu Prořezávka klečových porostů financovaného z Operačního programu Životního prostředí se podle něj týká Bílé louky a Studniční hory v nadmořské výšce mezi 1450 až 1500 metry. Zásahy jsou na jednotlivých plochách odstupňovány od 30 až do 90 procent klečových porostů.

"V pondělí jsme přepravili 55 tun kleče, v úterý 46 a dnes 45 tun. Čeká nás toho ještě docela hodně. Budeme rádi, když 10. listopadu skončíme," popsal ve středu ČTK Michal Orolin ze společnosti TECH-MONT Helicopter company. Vrtulník této firmy v závislosti na počasí postupně přepravuje vyřezanou kleč do blízkosti přístupnějších Richtrových bud.

"Také v letošním roce jsme naplánovali prořezávku kleče s ohledem na ochranu živočichů na druhou polovinu léta a transport vyřezané hmoty vrtulníkem až na tyto dny. Prořezávkou kleče vznikne přírodě blízká mozaika různě velkých skupin kleče a travinné vegetace alpínského bezlesí. Cílem je zachování krkonošské arkto-alpínské tundry v příznivém stavu," řekl Drahný.

Dvě ze tří předešlých etap ze týkaly západní části hor, třetí východních Krkonoš. Tři předchozí etapy byly v letech 2010 až 2011 a 2015 a 2020. Celková plocha upravovaných porostů činí více než 70 hektarů. Samotnému zásahu v krajině předcházel podle Drahného dlouholetý výzkum kleče, který se týkal její původnosti či nepůvodnosti v Krkonoších a jejího vlivu na okolí.

Správa KRNAP husté klečové porosty ve vybraných lokalitách prořezává od 90. let minulého století. Kromě podpory vzácných druhů, jako jsou například jestřábníky, arnika, hořec nebo plavuníky, je cílem zabránit zplošťování krajinného reliéfu zformovaného mrazem a tím chránit křehký ekosystém arkto-alpínské tundry na hřebenech Krkonoš.

Kleč byla na hřebenech Krkonoš uměle vysazována od konce 19. století, aby nahradila dříve vykácené porosty při tzv. budním hospodaření. Impulzem k opětovné výsadbě byly mimo jiné rozsáhlé povodně a sesuvy půd. Poslední etapa plošných výsadeb dobíhala ještě na počátku 90. let minulého století.

Arkto-alpínská tundra je tím nejcennější, co Krkonoše nabízejí. Cílem není kleč vymýtit, ale vytvořit optimální prostorovou mozaiku s klečovými porosty. Arkto-alpínská tundra má v Krkonoších tři podoby, nejvýše je lišejníková, níže travnatá a ještě více dole, v ledovcových karech, je zóna květnaté tundry. Současné vyřezávání kleče se týká především druhé "travnaté" zóny krkonošské tundry, jejíž charakter se vlivem rozrůstání kleče v důsledku klimatických změn začal měnit a křehký svět tundry mizet.


reklama

 
Tomáš Kučera
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

16.9.2021 13:33
Nesmyslné vyhazování peněz, mohli to přece na místě spálit.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.9.2021 15:20 Reaguje na Pavel Hanzl
nejste trochu divný? v NP je zakázáno rozdělávat oheň v přírodním prostředí s vyjímkou míst, které jsou k tomu určeny a nehrozí rozšíření ohně do okolí jako jsou oficiální kempy, pokud takovou možnost provozovatel vůbec zřídí.
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

16.9.2021 15:55 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A není náhodou oheň přirozená součást přírody-ta nařízení nedomyšlená? Samozřejmě závisí na stanovišti a bezpečnosti, ale oheň české krajině hodně chybí a NP jsou dobrym místem kde začít...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.9.2021 16:26 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V NP je zakázáno taky kácet a prořezávat dřeviny, nejste nějaký divný??
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.9.2021 19:07 Reaguje na Pavel Hanzl
jestli si pamatuju, tak Kleč není původní dřevina...byla tam vysazena uměle a rozrůstá se tak, že ohrožuje okolní ekosystém
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.9.2021 20:19 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tak proto ji vyřezávají. A na holém prostranství po keřích ji můžou spálit. Biotopu se to skutečně neublíží, neroste tam dnes nic.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

16.9.2021 22:21 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Kosodřevina roste v Krkonoších od poslední doby ledové. Od 16 do 18. století byla likvidována kvůli budnímu hospodaření. V 19. a 20 století byla opět vysazována. Min. od roku 1952 byly používány místní zdroje osiva. Její vyřezávání je stejně kontroverzní jako její výsadba. Tvrzení, že v kosodřevině nic neroste není tak docela pravdivé. "Kromě smrku (Picea abies) ze stromů menšího vzrůstu můžeme v porostech pozorovat v příměsi i jeřáb (Sorbus aucuparia), ojediněle i vrbu (Salix silesiaca). Hustým porostem stíněné bylinné patro je vcelku chudé, kdy v něm převládají jen nenáročné acidofyty jako Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Homogyne alpina, Melampyrum pratense, Nardus stricta, Solidago virgaurea ssp. minuta, Trientalis europaea a Vaccinium myrtillus. Pouze místy, většinou na vlhčích, chráněných a živinami bohatších půdách mohou přistupovat některé druhy širokolistých vysokobylinných niv jako jsou Aconitum plicatum, Adenostyles alliariae, Athyrium distentifolium, Cicerbita alpina, Dryopteris dilatata, Gentiana asclepiadea a Geranium sylvaticum. Mechové patro bývá dobře vyvinuté s druhy Dicranum scoparium, Polytrichastrum formosum, Polytrichum commune a druhy rodu Sphagnum, z lišejníků zde rostou běžné druhy jako Cetraria islandica a druhy rodu Cladonia." (zdroj: http://flora.svon.cz/index.php?menu=4&Bio=A7&stat=CZ). Pochopitelně pastvou a pálením klečových porostů vznikala pestřejší mozaika nelesních biotopů osídlená zajímavými a často chráněnými druhy jako jsou Arnica montana, Carex aterrima, Carex bigelowii, Diphasiastrum alpinum, Hieracium alpinum, Hypochoeris uniflora, Pseudorchis albidaapod (zdroj https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/management-klecovych-porostu/). Jenže jde o nejcennější části parku. Takže za mě buď nezasahovat a nebo na vybraných lokalitách hospodařit s pomocí pár odolných krav. Z Luční boudy nebo Modrého dolu by se tam nějaké stádečko dalo prohánět. Chápu i nějaké to vyřezávání ale odvážet to vystříhané chroští vrtulníkem je opravdu na hlavu. To už se ta kleč rovnou může naházet na lavinové dráhy na úbočí Studniční hory aby svým rozkladem "přirozeně" obohatila krkonošské "zahrádky na jejích koncích. Prostě vrtulník bych v Krkonoších používal maximálně k evakuaci zraněných lyžařů a turistů.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.9.2021 21:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Ej ale to CO2 čo sa uvoľní pri pálení, to by nebolo moc dobré :-)
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

16.9.2021 13:47
Nejsem biolog, nebylo by lepší a levnější to nechat na hromadách na hranici lesa pomalu zetlít?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.9.2021 19:19 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Přesně tak, taky nechápu ty manévry s vrtulníkem. kdyby to nechali na hromadách, tak je za pár sezón uklizeno
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

16.9.2021 14:39
Za mě spíš než tohle, tak nezasahovat. A pokud zasahovat, tak potom levnými metodami (pastva, vyřezání s ponecháním na hromadách, odtažení k cestě a odvoz traktorem po normálních cestách - Modré sedlo je 800m od vrcholu Studniční hory). Vozit 150tun roští vrtulníkem ... au.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.9.2021 15:23 Reaguje na Dalibor Motl
kdyby to bylo tak jednoduché, asi by to udělali, ale tam kde je Kleč nic dalšího neroste. Kleč by tam neměla být vůbec
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

16.9.2021 21:46 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Kleč je původní krkonošská dřevina. Roste tam od doby ledové (řekněme posledních 11-12 tisíc let). V nedávných staletích byla likvidována zejména s rozvojem budního hospodaření v 16-18. století. Horalé ji klučili a žďářili aby získali pastviny. Ve dvacátém století byly některé bývalé pastviny opět klečí dosázeny. A teď ji opět KRNAP vyřezává a nechává odvážet vrtulníkem.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

16.9.2021 14:47
Bylo by zajímavé projít všechny tiskové zprávy KRNAPu za posledních 40 let a napsat pod sebe všechny důvody pro kácení či výsadbu kleče. Nejnovější odůvodnění: "rozrůstání kleče v důsledku klimatických změn" mě zaskočilo. Navrhuji do plánu péče na další období zařadit výstavbu zemních smyček tepelných čerpadel ke snižování teploty půdy nejcennější arkto-alpínské tundry...
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

16.9.2021 16:25 Reaguje na Marek Drápal
Levneji a ucelneji by se to dalo zaridit pomoci umeleho zasnezovani prislusnych mist na sklonku zimy. To je totizuz docela vyvinuta a osvedcena technologie. Docilit, aby podminky pro vegetaci v tech
mistech, kde ma byt zachovan charakter arktoalpinske tundry, v dobe nastupu jara: duben - kveten byly co nejpodobnejsi krkonosskym
podminkam kdysi, pred klimatickou zmenou :) Jako bonus by byla k dispozici i lepsi sjizdnost tech partii pro lyze - a lyzari by mohli svymi lyzemi prispivat k "prirozenemu" orezu vrsku te skodlive rozrustajici se klece... :)
Odpovědět

Viktor Šedivý

16.9.2021 19:13 Reaguje na Miloš Zahradník
A které "kdysi" je to správné?
Kdysi, které si pamatuji když jsem byl já malé dítě, kdysi, o kterém mi vyprávěla babička, kdysi před třicetiletou válkou, kdysi v době kamenné?
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.9.2021 21:57
Hm, v krnapu se stříhá kleč jak v parku a přenáší vrtulníkem, pleje se borůvčí a brusinčí na sudetské louce, a v jiných lesech a CHKO jsou ekologové proti tzv. zásahům do přírody v případě škůdců neboli proti péči o kulturní krajinu. Je to úplně naopak než to má být, ale asi je krnap výjimečný ve všech ohledech, hlavně v množství zdrojů. Takový trochu disneyland.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.9.2021 06:50
Loni nebo předloni to samé proběhlo v Jeseníkách.
Abych se přiznal jsem z toho nejméně rozpačitý, takové hrubé technické řešení typu "A je to!" Pat a Mat.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.9.2021 07:43
Ja len tak prakticky, ono by to boli dosť veľké hromady a pod nimi by bol porast kompletne zničený bez možnosti obnovy. Páliť také množstvo materiálu by asi tiež nebolo moc dobré, to by bol moc veľký oheň. Som prekvapený že ten vrtuľník je schopný previezť také množstvo materiálu, asi to moc lacné nebude :-(
Odpovědět
va

vaber

17.9.2021 08:18
,,Arkto-alpínská tundra je tím nejcennějším,,
možná by se dalo říci ,že je to anachronizmus který v současném klimatu nepřežije,
pomatený názor ,že je možné zakonzervovat současný stav když nebude vhodné klima, vše se na planetě vyvíjelo a měnilo a tak to pokračuje i dnes a bude i budoucnu,
stejnou ligikou by mohli naši potomci tvrdošíjně udržovat stav písku na Sahaře i v případě že tam znovu začne pršet
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist