Výborný lituje, že víc nesjednotil zemědělský sektor. Krize jsem zvládl, řekl

Za svůj největší úspěch ve funkci ministra zemědělství považuje Marek Výborný (KDU-ČSL) přijetí novely lesního zákona, zákaz výstavby skladů a obchodních center na nejkvalitnější zemědělské půdě a podporu lokálních producentů. S resortem dobře zvládl i krizové situace, tvrdí. Naopak lituje, že se mu nepodařilo více sjednotit zemědělský sektor. Řekl to v rozhovoru s ČTK. Do voleb plánuje ještě dokončit erozní vyhlášku. "Co považuji za pozitivní výsledek, je určitě výraznější ochrana zemědělského půdního fondu," řekl Výborný. Zákaz výstavby skladů, logistických či obchodních center na nejkvalitnější zemědělské půdě prezident Petr Pavel podepsal loni v červnu. Letos v červnu pak Pavel podepsal lesní zákon, což Výborný také považuje za klíčové, protože novela zajistí reakci na klimatickou změnu, větší důraz na přirozenou obnovu lesa či bohatší druhovou skladbu.

Mezi své úspěchy ministr zařadil také podporu malých lokálních producentů potravin. "Na pultech a regálech obchodů, včetně řetězců, dneska už více jak 30 procent nabízených cherry rajčat je z české produkce, z českých skleníků," uvedl.

Úřad podle Výborného dobře zvládl také loňské povodně a jarní mrazy. "Hrozilo, že přijdeme úplně o sektor ovoce. Podařilo se tomu zabránit, získali jsme na to peníze evropské i národní, pomohli jsme ovocnářům a díky tomu máme dneska rekordní sklizeň," řekl.

Výbornému se naopak nepodařilo sjednotit celý zemědělský sektor, což byl jeden z cílů jeho působení, přiznal. "Měl jsem trochu idealistické představy, že zemědělci budou mluvit jedním hlasem, aby veřejnost neměla pocit, že zemědělec je jen ten, který trápí zvířata, ničí životní prostředí a bere dotace. A to si myslím, že se úplně nepodařilo," uvedl.

Příští vedení ministerstva by podle něj mělo dokončit novelu mysliveckého zákona, což měla již v programu současná vláda. Bude také potřeba intenzivně jednat o budoucí společné zemědělské politice po roce 2027. Společná evropská politika (SZP) mimo jiné určuje, kam bude EU směřovat zemědělské podpory či jak by měli farmáři hospodařit s půdou. EU přes ni rozděluje stovky miliard eur, v příštím období má podpora sektoru klesnout a má být zavedené zastropování dotací.

"Je potřeba hájit české zemědělce a farmáře, protože ta struktura u nás je trochu odlišná od to, jak je ve zbytku Evropy, a je potřeba to mít na paměti," podotkl Výborný.

V EU dosahuje průměrná velikost zemědělského podniku 17,83 hektaru, v ČR je to podle dat Eurostatu 121,89 hektaru. Zatímco zastropování by tak podle Výborného například farmy v Rakousku postihlo minimálně, protože tamní farmy jsou malé, v ČR střední podnik může dosahovat i 500 hektarů a zastropování by české zemědělce postihlo více. "U nás je potřeba to kritérium zastropování nastavit tak, aby zohlednilo specifickou strukturu českého zemědělství," dodal ministr.

Do voleb plánuje Výborný ještě dokončit vyhláškou k ochraně půdy proti erozi. Vyhláška upravuje způsoby hospodaření na půdě ohrožené erozí, kvůli složitým podmínkám ministerstvo účinnost dvakrát odložilo. Aktuálně se zemědělci řídí příručkou pro vysetí ozimých plodin, kterou nahradí nahrazena komplexní metodika s postupy pro všechny kategorie plodin.

Ministr Výborný vedl úřad dva roky, do funkce nastoupil 29. června 2023, kdy vystřídal Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL).

---

reklama

---