https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vydri-lavky-jsou-levne-a-funkcni-reseni-jak-pomoci-zviratum-prekonat-silnicni-mosty
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vydří lávky jsou levné a funkční řešení, jak pomoci zvířatům překonat silniční mosty

15.11.2020 00:58 | PRAHA (Ekolist.cz)
To, že na našich silnicích hyne ročně několik desítek vyder, není nutné. Existuje řada funkčních technických řešení, která umožní vydrám bezpečně překonat frekventované silnice. Jedním z nich jsou právě vydří lávky.
To, že na našich silnicích hyne ročně několik desítek vyder, není nutné. Existuje řada funkčních technických řešení, která umožní vydrám bezpečně překonat frekventované silnice. Jedním z nich jsou právě vydří lávky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ALKA Wildlife
Pod třemi mosty v jižních Čechách slouží k překonání neschůdného úseku břehu vydrám už po tři roky jednoduché dřevěné lávky. A podle ochránců ze společnosti ALKA Wildlife plní úlohu velmi dobře. Na jednom z míst ochránci přírody zaznamenaly v minulosti 29 přejetých vyder. Od instalace lávek nemají na těchto třech místech žádný záznam o úhynu vydry. Využívání lávek, a to nejen vydrami, ale také kunami či lasičkami, dokládají i pobytové znaky a fotografie z fotopastí.
 

Zmiňovanou vydří „silnicí smrti“ byla silnice č. 24 mezi Třeboní a Veselím nad Lužnicí. „Jedná se o cestu, která vede mezi třeboňskými rybníky, oblastí, kde u nás žije nejvíce vyder," vysvětluje zooložka Kateřina Poledníková z ALKA Wildlife. Tato společnost ve spolupráci s veřejností a řadou institucí dlouhodobě eviduje uhynulé vydry. Každý rok jich v její databázi přibude více než šedesát a ani tento rok není výjimkou. Nejhorším měsícem v roce byl i letos říjen. Na silnicích jich bylo nalezeno zajetých devět.

Někdy je konstrukce mostu či propustku taková, že není fyzicky možné projít pod silnicí, nebo se tam zvířata bojí. Lávky jsou velmi levné řešení s viditelným efektem.
Někdy je konstrukce mostu či propustku taková, že není fyzicky možné projít pod silnicí, nebo se tam zvířata bojí. Lávky jsou velmi levné řešení s viditelným efektem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ALKA Wildlife

Většina uhynulých vyder je podle evidence nalezena právě na silnicích. „Zpočátku nás to překvapilo. Proč vydry lezou na silnice, když můžou projít pod mostem? Vždyť to mají jednodušší než ostatní zvířata, protože řeka je přímo přivede k mostu“," popisuje Kateřina Poledníková. Fyzickou kontrolou mostů ale zjistili, že 20 % z nich zvířata nemohou využívat jako podchody. Nejčastější problém je, že tudy nejde projít suchou nohou, chybí zde břeh a voda teče od opěry k opěře.

Vydry jsou navíc velké cestovatelky. Každou noc vydra proplave podle Kateřiny Poledníkové několik rybníků a putuje kilometry řekou či potokem, aby zkontrolovala svůj domovský revír. „Když se vodní tok přiblíží k silnici, záleží na konstrukci mostu či propustku, zda vydra projde bezpečně podmostím pod silnicí, či vyleze z vody ven a jde vrchem přes silnici", dodává. Někdy je konstrukce mostu či propustku taková, že není fyzicky možné projít pod silnicí, nebo se tam zvířata bojí. Když je pod mostem hodně vody a silný proud, neprojdou tudy suchozemská zvířata, ale ani ta semi-akvatická jako vydra.

Dobře konstruované mosty přitom mohou sloužit jako podchody nejen pro vydry, ale i další zvířata. Toky totiž tvoří přirozené koridory v krajině a pohybuje se podél nich mnoho druhů zvířat, která se chtějí bezpečně dostat z jedné strany silnice na druhou. Podmostí ale musí být podle ochránců přírody dostatečně vysoké a musí tam být suchý břeh. Po něm pak dokážou bezpečně projít i kuny, lasičky, jezevci, tchoři, ale i srny či divoká prasata, záleží na velikosti podmostí. Takový suchý břeh může být buď přirozený, v podobě betonové bermy nebo třeba právě dřevěná lávka.

„Lávky jsou velmi levné řešení s viditelným efektem, pomáhají zvířatům putovat bezpečně krajinou, kterou jsme my lidé rozkouskovali,“ dodává Kateřina Poledníková s tím, že by byla ráda, kdyby vydří lávky inspirovaly ostatní.

Riziková místa pro vydry na silnicích zveřejňuje ALKA Wildlife online na mapě www.vydrynasilnici.cz. Podle priorit jsou odlišeny barvami od žluté po červenou. Teď v mapě díky lávkám přibyla nová zelená vrstva opravených bezpečných míst.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan  Knap

Jan Knap

15.11.2020 14:22
Lávky nedělat. Vzhledem k tomu, jak vydry decimují poslední zbytky geneticky cenných populací ryb v podhorských oblastech a raky s obojživelníky, je bohužel automobilová doprava jediný legální prostředek, který alespoń trochu reguluje počet přemnožených vyder. Názor, že počet vyder v naší přírodě překračuje únosnou mez zastává čím dál větší počet ekologů a vědeckých pracovníků, na rozdíl od zelených fanatiků, kteří dané problematice nerozumí. Petrův Zdar
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.11.2020 17:53 Reaguje na Jan Knap
Mám úplně stejný názor. Vydra, která se bojí vody, respektive proudu vody, byť silného, je bázlivá vydra a stejně dlouho nepřežije v konkurenci nebázlivých vyder. O tom, že jsou vydry přemnožené, by si už cvrlikali vrabci na střeše, kdyby byli. Ty vrabce je třeba chránit a pečovat o ně, ne vydry, vlky a další predátory.
Jen tak mimochodem, čím to je, že přesto, že se nám po listopadu prý výrazně zlepšilo životní prostředí, které prý bylo z komunistů přímo strašné, že nevidět v létě mouchu, čmeláka, motýla a pomalu už ani včelu? Čím to, že sýkorky, kosi, vlaštovky, o slavících ani nemluvě, se staly exotičtějším zjevem ve volné přírodě, než kormoráni, dravci, bobři, vydry, vlci a další chráněná zvěř? Není to trochu dost podivné? Co na to AOPK?
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

15.11.2020 19:44 Reaguje na Jiří Daneš
Bohužel, je to výsledek toho, že u nás se příroda nechrání jako celek ale pouze některé druhy, které jsou mediálně zajímavé a dají se na nich vytřískat peníze na dotacích. Navíc u nás o ochraně rozhodují různí panelákový ochránci a zelení extrémisté. A ve své podstatě, kolik je u nás ochránců, kteří chrání přírodu a něco pro ni dělají jako koníčka a zadarmo a kolik je těch,kteří se sice buší do prsou, jak přírodu chrání ale nechají si zaplatit každý prd a bez peněz nehnou prstem?? Všechno je potřeba vnímat v souvislostech a jako celek. Uvedu příklad s vydrami. Máme regulované toky bez nějakých úkrytů, spadlých stromů a td. V takových to podmínkách jsou vydry schopny zdecimovat populace ryb v menších tocích. Když nejsou ryby, začnou vydry žrát raky a žáby. Nejsou žáby, chybí ty tisíce a desetitisíce malých žabiček, které vylézali z každé louže a začnou se přemnožovat klíšt´ata. Chybí dospělé žáby a přemnoží se slimáci. Ti, pokud´ jsou, preferují určité druhy rostlin a ty začnou mizet. Jak začnou mizet rostliny, začnou mizet určité druhy motýlů, jejíchž housenky jsou na těch rostlinách závislé a taky některé druhy hmyzu. Jak mizí hmyz, začnou mizet druhy ptáků, kteří jsou na tom hmyzu závislé a nebo na semenech těch rostlin a tak dále a tak dále. A potom se to dorazí, když se podle rad AOPK začnou v podhorských oblastech chránit různé rybníčky el. ohradníky. Tím se znemožní k těm rybníčků přístup žábám k rozmnožování a co nevyhubí vydry, tak se zlikviduje tímto způsobem. Petrův Zdar
Odpovědět
M

Martin Kysela

15.11.2020 21:55 Reaguje na Jan Knap
Trochu zjednodušený pohled, ne? Kteří motýli mizí kvůli nedostatku živných rostlin, sežraných slimáky?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.11.2020 22:40 Reaguje na Martin Kysela
Mnohé druhy motýlů jejichž housenky jsou specializované na určité rostliny. Neumíte číst, nebo jen tak provokujete. Zjednodušené je to určitš, existují mnoha stránkové publikace o těchto záležitostech, zkuste si je najít až budou zase otevřené knihovny.
Odpovědět
M

Martin Kysela

16.11.2020 00:41 Reaguje na Jiří Daneš
Většina ohrožených motýlů žere běžné druhý rostlin a jejich vymizení se netýká nedostatku zivnych rostlin, ale změn prostředí. Do knihovny si skočte sám, já mám knih dost doma.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.11.2020 06:37 Reaguje na Jan Knap
Asi nezbude nic jiného, než vysadit u nás piraně:-) Protože tak velký sumec, který by ji dokázal vcucnout, zřejmě neexistuje.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.11.2020 07:33 Reaguje na Jan Knap
Nejhorší na tom je , že v závěru nakonec chybí í ta vydra. Co by tam také dělala.
O kolik se za posledních deset let snížil stav obojživelníků ? Pokud si dobře pamatuji tak herpetologové uvádějí číslo okolo 40 %.
No a bohužel nejsou to jen vydry co se na tak výrazné predaci podílejí. Stačí se podívat třeba na pole po posekání vojtěšky. Nastupuje tam " popravčí komando".
Odpovědět
LB

Lukas B.

18.11.2020 09:37
jen tak mimochodem - není dobrý nápad něco takového tvořit nadivoko. otvory mostů a propustků jsou dimenzovány na nějaký návrhový stav (Q100 nebo přívalový déšť), a omezení profilu a umístění konstrukce s potenciálem zachytávat plaveniny při povodni je v zásadě špatně - tedy minimum, co je nutné řešit, je domluvit se se správcem komunikace a správcem vodního toku. a samozřejmě se aktivně účastnit stavebního řízení při rekonstrukcích s požadavkem na rozříření otvoru.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist