Vykázané kusy ulovené zvěře podle myslivců zřejmě neodpovídají realitě
Myslivci ulovili v minulé sezoně, která trvala od dubna 2022 do konce března minulého roku, podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) 114 100 kusů srnčí zvěře. Oproti předchozímu období je to o 6,2 procenta více. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti i Českomoravská myslivecká jednota ale poukazují na to, že vykázaný počet ulovené zvěře se může významně lišit od reálných úlovků. Ministerstvo zemědělství chce v připravované novele evidenci a kontrolu ulovené zvěře zlepšit.
"Dnes opravdu nevíme, jestli se vykazované kusy opravdu naloví, či část zvěře byla ulovena pouze papírově. Prostě byla vykázána v hlášeních, aby se naplnila plánovaná výše odlovu v některých honitbách," sdělil ČTK předseda myslivecké jednoty Jiří Janota.
Jan Cukor z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti uvedl, že by se v Česku měl vytvořit systém prokazatelné evidence ulovené zvěře, který by pomohl i s přemnožením spárkaté zvěře. "Pokud by byla prokazatelná evidence, tak plán odlovu by musel být opravdu splněn a následně by bylo vidět, jak na to populace zvěře reaguje," dodal Cukor. Čísla ulovené srnčí zvěře za loňský rok mohou být podle něj reálně nižší, než vykazuje ČSÚ.
Na přemnoženou spárkatou zvěř, do které spadá i srnec obecný, dlouhodobě poukazuje ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Už dříve uvedl, že přemnožená zvěř v českých lesích zničí v průměru 15 procent nově vysazených stromů a způsobuje miliardové škody.
O přemnožení srnce obecného a obecně spárkaté zvěře lze hovořit jen lokálně, tvrdí Cukor. Větší škody na porostech a zemědělských plodinách podle něj způsobuje například daněk nebo jelen sika. Oba druhy se mohou lovit od 1. července, srnci od května.
Jednou z hlavních příčin přemnožení spárkaté zvěře je podle Janoty zvýšení potravní nabídky. "Dnes pěstujeme na polích značné procento energeticky bohatých plodin a samozřejmě zvěř jako každý živočich na to reaguje tím nejstarším způsobem. Množí se, dokud ji prostředí dokáže uživit. Až budou stavy takové, že ji prostředí neuživí, můžeme opravdu hovořit o přemnožení," uvedl.
Přemnožení chce Výborný řešit novelou mysliveckého zákona, která by měla zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů. Efektivnější lov by podle ministerstva umožnila také změna minimální velikosti téměř všech honiteb z dosavadních 500 hektarů na 250.
Ministerstvo v návrhu také předpokládá, že by se kontrola ulovené zvěře prováděla kromě označení plombou také záznamem v mobilní aplikaci, součástí bude i fotografie uloveného kusu. Záznamy mají být nastaveny tak, aby znemožňovaly opakovanou evidenci stejného kusu. Janota míní, že myšlenka aplikace je dobrá, navržený způsob pořizování fotografií bude ale podle něj zneužitelný.
Doby lovu zvěře jsou určené vyhláškou ministerstva zemědělství. Samice srnce lze lovit až od 1. srpna, mláďata pak celoročně.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Stačí odevzdávat spodní čelisti, tím je kontrola lovu, jak holé tak zvěře trofejové vyřešena . Fotky,aplikace,jen zatíží hospodáře ,nic neřeší .
Odpovědět
Odevzdat kam, a co s nimi? To zatíží nejen hospodáře, ale i státní správu...
Odpovědět
Lovec vypreparuje čelist a tu potom odevzdá tak jako musí odevzdat pírko ž černé zvěře , vše je v provozu takže nikoho nic nezatíží . Naproti tomu navrhované focení , a do 48 h musí poslat pomoci aplikace hospodář úředníkovi fotografii , což samozřejmě povede k navýšení míst a kontrola nebude v podstatě zase žádná .
Odpovědět
Tak trofeje ze samčí zvěře se předkládají na chovatelských přehlídkách. Měla by to být zákonem daná povinnost a to i pro lovce z NP Šumava. V honitbách Lčr si jednotlivé kusy již dnes může kontrolovat revírník. No a to se mu zasílá i jejich fotka. Tak o co jde?
Odpovědět
Tak jsme v jednadvacátém století. Aplikace ulehčují práci. Navíc podvádět se dá v určité formě vždy. I když předkládáte čelisti.
Odpovědět
Tak ta aplikace ,fotky to je to nejmenší zlo v novele , staří to prostě zabalí bo to neumí ,nemají ani čím to dělat . Mladým se prostě nechce , nemají čas .
Odpovědět
Tak to se shodneme. To je to nejmenší.
Pokud teda stát tu aplikaci nepos...
Téměř jako vše.
Fotit to může hospodář.
Odpovědět
O tom že to poserou nepochybuji 😊 hospodář to bude muset dělat , bude další starost a právě na ty starší hospodáře jsem myslel , ti prostě skončí a mladým voní lov , starosti a odpovědnost – nemám čas .
Odpovědět
https://youtu.be/uASOICS75lw
podívejte se na tohle
Odpovědět
Místo toho aby mu šlo o zlepšování prostředí pro zvěř , řádný chov a zdravé populace , dobře prováděný lov , vzdělání myslivců a dobré vztahy na vesnicích . Řádné přikrmování zvěře , tak aby jí to bylo ku prospěchu . Tak jde panu ministrovi který ví o tom jak to chodí od dobře informovaných lidí a jak to bude tam kde to nefunguje po novele zákona o MS fungovat , hlavně o to aby narovnal to co soudruh posral v 50 letech minulého století . Takže by se novela zákona o myslivosti měla spíše jmenovat ZÁKON O LIKVIDACI MYSLIVOSTI A VESNIC V ČR .
Odpovědět
Podle článku Jan Cukor z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti konstatoval, že větší škody na porostech a zemědělských plodinách než srnec způsobuje například daněk nebo jelen sika. Oba druhy se mohou lovit až od 1. července, srnci od května.
Proč se sikové nemohou lovit celoročně, když se u nás jedná o nepůvodní invazivní druh?
Odpovědět
Toje sice pravda, ale ke snížení počtu je nutno lovit zvěř holou. Srnci se loví v květnu tj. v říji. Mají lovit kojící laně? A jak poznáte jelena bez paroží od vodící laně?
Odpovědět
Jde o slova co je říje. Oni ti srnci už mají vyvinuté parůžky a už začínají reagovat i na pískání. No ne?
Odpovědět
Jak napsal kolega srnčí říje určitě neprobíhá v květnu a neprobíhá ani v červnu. No a rozeznat jelena, byť se shozeným parožím, od laně je u myslivce základ.
Odpovědět
Teoreticky ano, je to základ zkoušek, no praxe není tak otrodoxní. Třeba rozeznat liško od rezavého psa je někdy problém.
Odpovědět
Sika se neloví celoročně jen proto že na tom není zájem . Nebude na tom zájem ani po novelizaci MZ , bude to přesně na opak .
Odpovědět
To bude pravda. Ani černá se neloví moc často. Co s uloveným masem?
Odpovědět
Aha, tak krvežíznivá Kletečková by asi chtěla lovit březí laně. Jinak siku nebo daňka bych lovil, tedy pokud by u nás nějaký byl.
Odpovědět
I pokud by se jednalo o březí laně?
Odpovědět
V Rakousku nebo Bavorsku je spárkaté zvěře 3x více než u nás, a drobné asi 10x. A nestěžují si na škody. Naopak u nich není chráněný architekt lesa - kůrovec. Institut ekologie zvěře Brno Nitra Vídeň.
Odpovědět
To u nás po novele lesního zákona budou architekti lesa z broukem ještě krávy a spárkatá bude balit kufry .
Odpovědět
To je převzaté z USA. Tam, když už nebylo možné zabíjet původní domorodce, tak jim vybili zvěř, a oni vyhinuli sami. U nás je to stejné. Vyhladíme zvěř, a myslivci vyhynou.
Odpovědět
To klidně může dát. A zdánlivě bude mít pravdu. Protože lov v rakousku je skoro třikrát větší než u nás. Navíc sčítání zvěře v ČR udává daleko nižší počty, než v rakousku.
Nicméně bych to neporovnával, protože plánování srnčí zvěře v ČR se prostě vymklo z reality.
A popravdě v dnešních přírodních podmínkách, to jest tam kde jsou v honitbách obrovské plochy lesních pasek, prostě ani nikdo neví kolik srnčí zvěře u nás je.
Odpovědět
Našel jsem si statistiky lovu z roku 21/22.
Zaokrouhleně. V Rakousku bylo výrazně více uloveno pouze srnců (285 000, v ČR 107 000). Jelenů v Rakousku 56 000, v ČR 31 000. Bohužel nevím, jak jsou na tom v Rakousku daněk (v ČR 33 000) a siky (v ČR 18 000). V součtu je to 82 000. Prasat se v Rakousku ulovilo 52 000, u nás 231 000.
Zajíců v Rakousku 89 000, u nás 30 000. Zato v bažantech vedeme - u nás 359 000, v Rakousku 46 000.
Kde máte ten 3x větší lov? Největší rozdíly jsou srnec a zajíc “ve prospěch” Rakouska a u prasete s bažantem u nás.
Odpovědět
|
|