Výmladkové hospodaření v lesích svědčí pavoukům, mají více světla
20.12.2023 01:32
(ČTK)
Již v dřívějších výzkumech vědci z univerzity dospěli k závěru, že výmladkové hospodaření zvyšuje biodiverzitu a v lese se díky střídání stinnějších a světlejších stanovišť daří většímu počtu druhů rostlin i živočichů.
Zdroj | Mendelova univerzita v Brně
Již v dřívějších výzkumech vědci z univerzity dospěli k závěru, že výmladkové hospodaření zvyšuje biodiverzitu a v lese se díky střídání stinnějších a světlejších stanovišť daří většímu počtu druhů rostlin i živočichů. Ve výmladkových lesích lesníci pravidelně těžili, udržovali prosvětlená stanoviště a vyskytovaly se v nich všechny tzv. sukcesní fáze lesa. Celková rozmanitost v těchto nížinných evropských lesích ale skončila spolu s opuštěním tohoto typu hospodaření.
Nejohroženější skupinou se stali bezobratlí živočichové. "Konkrétně pavouci se řadí mezi nejrozmanitější skupiny bezobratlých predátorů s jasnými nároky na prostředí, čímž se stávají optimálními indikátory pro posouzení stavu životního prostředí. Mnoho vzácných a ohrožených druhů pavouků je vázáno na světlé lesy," uvedl Tomáš Hamřík z Ústavu ekologie lesa. Vysoký les světlá místa neposkytuje, proto světlomilné druhy nahradily stínomilné.
Jak výmladkové hospodaření na pavouky dopadá, studovali vědci v Národním parku Podyjí. Data jim totiž dosud chyběla. V dané lokalitě dříve pařeziny vznikaly, ale v první polovině 20. století se měnily na vysoký les. "Nyní pařezení znovu zavádíme a naší snahou je porozumět dopadům tohoto procesu. Studie prokázala pozitivní vliv obnovy výmladkového hospodaření na celkovou biodiverzitu pavouků žijících na povrchu půdy," uvedl spoluautor studie Ondřej Košulič z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Nejvíce druhů vědci našli v lese, ve kterém se těžilo před pěti až šesti lety, přičemž každé stadium vývoje lesa poskytuje odlišné podmínky. Díky světlu se v lese rozvíjela celá řada druhů, naopak v bezzásahových plochách, kde je světla málo, žijí stejnorodá společenstva běžných stínomilných druhů.
Výmladkové hospodaření v dubových lesích tak má podle vědců jednoznačně pozitivní přínos pro biodiverzitu. Prakticky už se proto tento druh hospodaření úspěšně ujal například v Národním parku Podyjí a v chráněné krajinné oblasti Pálava.
Další experimentální plochu s výmladkovým hospodařením mají vědci z univerzity také ve Školním lesním podniku Křtiny. Odborníci na botaniku došli ke stejným výsledkům jako kolegové zkoumající živočichy, po prosvětlení lesa se výrazně zvýšila druhová pestrost.
Výmladkový les má výhody v tom, že pod zemí je robustní kořenový systém a pro vlastníka je hospodaření levnější než klasická obnova lesa. Výmladkový les se víceméně obnovuje sám. V minulosti se používal jako zdroj palivového dříví, kmínky se používaly ke stavbě plotů a také se v něm pásla domácí zvířata.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Jak úspěšně navrátit jedli bělokorou do našich lesů?
Lesy ČR po konci kůrovcové kalamity sníží zalesnění o pětinu na 14 000 hektarů
Nestátní lesníci pozvou do lesů potřetí veřejnost, akce budou na 40 místechOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
HH
Honza Honza
20.12.2023 06:53a aby všechny tyto typy lesa existovaly a obohacovaly přírodu, musí být odbyt na nekvalitní dřevo, protože nikdo to zadarmo dělat nebude. Zákaz topení dřevem je zákaz rozvoje a zlepšení přírody!
Odpovědět
ss
va
vaber
20.12.2023 09:09pavouci jsou všude, nejvíc mě štvou, že lezou stále do baráku a dělají pavučiny, vůbec nehledají světlo, spíš naopak,
já mám raději tmavý a hluboký les s vekými hustými stromy a ne nejaké polokřoví, které se dnes vydává za spásu našich lesů a přírody
Odpovědět
já mám raději tmavý a hluboký les s vekými hustými stromy a ne nejaké polokřoví, které se dnes vydává za spásu našich lesů a přírody
SV
Jakub Graňák
20.12.2023 13:37 Reaguje na vaberhttps://www.denik.cz/z_domova/v-cesku-kvuli-zarustani-krajiny-a-vystavbe-ubyva-druhu-pavouku-20150719.html
Výmladkové hospodaření patří k tradičním, po staletí provozovaným, metodám pěstování lesa.
Tolik k vašemu, zjevně tupou ignorancí motivovanému, příspěvku.
Odpovědět
Výmladkové hospodaření patří k tradičním, po staletí provozovaným, metodám pěstování lesa.
Tolik k vašemu, zjevně tupou ignorancí motivovanému, příspěvku.
va
vaber
21.12.2023 09:02 Reaguje na Jakub Graňáktupá ignorance? jak jsi na to přišel,to bych nepsal příspěvek,
já vidím tupé nadšení pro něco co hospodářům v lesích nepřinese zisk, oni na to přijdou,někdy ,
ale já jsem pro to ,aby se v lesích nehospodařilo a nechaly se přírodě a zvěri,protože hospodaření dovedlo lesy do stavu který je dnes,
jednou krajina zarůstá ,protože chybí zvěř na okusování a jindy je zvěř přemnožená a vše okouše ,jak se komu hodí,
zkus použít taky mozek
Odpovědět
já vidím tupé nadšení pro něco co hospodářům v lesích nepřinese zisk, oni na to přijdou,někdy ,
ale já jsem pro to ,aby se v lesích nehospodařilo a nechaly se přírodě a zvěri,protože hospodaření dovedlo lesy do stavu který je dnes,
jednou krajina zarůstá ,protože chybí zvěř na okusování a jindy je zvěř přemnožená a vše okouše ,jak se komu hodí,
zkus použít taky mozek
Jakub Graňák
21.12.2023 16:48 Reaguje na vaberVýmladkové hospodaření patří k tradičním, po staletí provozovaným, metodám pěstování lesa. Tento typ hospodaření poskytuje útočiště stovkám druhů rostlin a živočichů...
Pavouků, stejně jako ostatních bezobratlých, setrvale ubývá mimo jiné v důsledku unifikace prostředí - k unifikaci patří i vaše představa lesa.
Argumentace by nějaká byla, nebo jenom debilní výkřiky? Mozek zkuste používat vy, o tom, že vám již krní nejlépe svědčí vaše pohádky o kilometrových stromech.
A netykejte mi, nejsem vaše stará ani krpan vzešlý v vašeho nemytého ledví...
Odpovědět
Pavouků, stejně jako ostatních bezobratlých, setrvale ubývá mimo jiné v důsledku unifikace prostředí - k unifikaci patří i vaše představa lesa.
Argumentace by nějaká byla, nebo jenom debilní výkřiky? Mozek zkuste používat vy, o tom, že vám již krní nejlépe svědčí vaše pohádky o kilometrových stromech.
A netykejte mi, nejsem vaše stará ani krpan vzešlý v vašeho nemytého ledví...
Anyr
21.12.2023 20:32 Reaguje na Jakub GraňákKubčo já se ho nechci zastávat, ani omylem, ale vykáním se projevuje úcta. A úctu si přece člověk musí zasloužit. Nelze cítit úctu k někomu jen proto, že je cizí :) A navíc, provokoval jsi první.
A nehádejte se, děti. Od toho tu máme Klub Aktivních Rozumradů; Vinklery, Šeděnky, Vacky, Milany, Jarky, a škoda, že sem už nechodí děda Padevětů, ten mi taky někdy řádně zvedl tlak :))
Ovšem, jestli se chcete do Klubu zařadit... určitě berou přihlášky nonstop, případně vás - na základě výkonu v "diskuzích" - osloví sami. To by byla hanba... :D
Odpovědět
A nehádejte se, děti. Od toho tu máme Klub Aktivních Rozumradů; Vinklery, Šeděnky, Vacky, Milany, Jarky, a škoda, že sem už nechodí děda Padevětů, ten mi taky někdy řádně zvedl tlak :))
Ovšem, jestli se chcete do Klubu zařadit... určitě berou přihlášky nonstop, případně vás - na základě výkonu v "diskuzích" - osloví sami. To by byla hanba... :D
Jakub Graňák
22.12.2023 07:25 Reaguje na AnyrKdepak provokace - to bylo konstatování holého faktu...
Cituji:
Tykání je vyjádřením faktu, že se dané osoby znají nebo jsou na podobné společenské úrovni. V převážné většině případů si tykají tyto osoby:
1: příbuzní, vesměs i poměrně dosti vzdálení. V dnešní době téměř bezvýhradně děti tykají svým rodičům. Výjimkou bývají královské páry, kde si manželé (alespoň na veřejnosti) většinou vykají.
2. děti mezi sebou
3. kamarádi
4. studenti. Zpravidla si tykají i studenti vysokých škol, i když je mezi nimi výrazný věkový rozdíl.
5. v některých profesích a oborech spolupracovníci, jsou-li na stejné pozici a stejně staří
6. tykání je pravidlem v některých organizacích, klubech nebo zájmových spolcích (např. Mensa, Sokol, Skaut)
7. v době socialismu se komunistická strana snažila propagovat, že si všichni lidé mají tykat, protože všichni jsou si rovni. Tato myšlenka se však neujala nejspíše proto, že rovnost ještě neznamená, že postoj jednoho člověka k druhému je pokaždé stejně otevřený.
8. většinou si (i při prvním setkání) tykají také příslušníci stejných zájmových skupin – např. vodáci, trampové/zálesáci, horolezci, profesionální řidiči kamionů a autobusů, spoluvězni a podobně.
Odpovědět
Cituji:
Tykání je vyjádřením faktu, že se dané osoby znají nebo jsou na podobné společenské úrovni. V převážné většině případů si tykají tyto osoby:
1: příbuzní, vesměs i poměrně dosti vzdálení. V dnešní době téměř bezvýhradně děti tykají svým rodičům. Výjimkou bývají královské páry, kde si manželé (alespoň na veřejnosti) většinou vykají.
2. děti mezi sebou
3. kamarádi
4. studenti. Zpravidla si tykají i studenti vysokých škol, i když je mezi nimi výrazný věkový rozdíl.
5. v některých profesích a oborech spolupracovníci, jsou-li na stejné pozici a stejně staří
6. tykání je pravidlem v některých organizacích, klubech nebo zájmových spolcích (např. Mensa, Sokol, Skaut)
7. v době socialismu se komunistická strana snažila propagovat, že si všichni lidé mají tykat, protože všichni jsou si rovni. Tato myšlenka se však neujala nejspíše proto, že rovnost ještě neznamená, že postoj jednoho člověka k druhému je pokaždé stejně otevřený.
8. většinou si (i při prvním setkání) tykají také příslušníci stejných zájmových skupin – např. vodáci, trampové/zálesáci, horolezci, profesionální řidiči kamionů a autobusů, spoluvězni a podobně.
va
vaber
22.12.2023 09:27 Reaguje na Jakub Graňáknapřed se chovej slušně a potom ti budou lidi i vykat
Odpovědět
Jakub Graňák
22.12.2023 12:11 Reaguje na vaberSlušně jednám s lidmi, kteří si to zaslouží, nikoli se lháři a dezinformátory
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.12.2023 09:44Výmladkové hospodářství (pařezení) svědčí taky podrostu bylin a jiným živočichům jako je jasoň dymnivkový a jiní. Několik procent bývalých nízkých lesů by potřebovalo obnovit takové hospodaření. Užitek je oboustranný, biodiverzita i štěpka .
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
20.12.2023 15:57"Vědci přidali další důvody, proč je vhodné se částečně vrátit k tomuto typu hospodaření, kdy se v lese ponechávají pařezy, které znovu obrůstají novými kmínky, tzv. výmladky." To je formulce, která navozuje dojem, že je zase něco špatně. A argumenty k této "vědecké práci" přináší i mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová, kdy uvádí, že "tento typ hospodaření přitom v první polovině 20. století z českých lesů vymizel." To je zcela směšné, a není to pravda. Ona je taky "vědcem"? Výmladkové hospodaření je důsledkem stavu určitého stanoviště, ekosystému, kde je hospodářská výnosovost lesa tak mizerná, že jakákoliv činnost se tam nevyplácí. Jde tedy o to, že takový les poskytuje palivo z výmladků bez toho, aby tam někdo investoval do jeho obnovy, ochrany, či výchovy. Je to extenzivní kořistění, které ale dává vlastníkovi lesa smysl, pokud se spokojí s málem, protože mu ani nic jiného nezbývá. Všechno ostatní, včetně upřednostňované biodiverzity je jen nános modernity. Takový les měl, a stále má, svoje opodstatnění, a dělat z toho vědu mi připadá směšné, - včetně sledování výskytu pavouků. Ještě bych článek doplnil tím, se že tam určitě vyskytuje i víc ještěrek a hadů. Možná by se touto opomenutou faunou mohla zabývat následující vědecká práce ?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.12.2023 18:39 Reaguje na Josef StříteckýA co je na tom špatného? Pařezáky se převedly na střední lesy a v mnoha tratích se i po 100 letech stejně těží jen na topení. Tak proč ne tyto trati pařezit? Zvýší to výnos i biodiverzitu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.12.2023 09:39Všechny dřeviny nezmlazují a nebo jen dočasně, než pařez zničí dřevokazné
houby a hmyz. Pak stejně nastoupí nálet a ten budou zase bez užitku ihned
kácet? To nestačí takto hospodařit kolem tratí a cest, kde je třeba omezit
stromy kvůli bezpečnosti? Takto se kdysi hospodařilo ve vrbinách kolem řek,
protože vrby dobře snášely i bobří zuby, kterého lidé nahradili. Dnes se
bobr vrátil, ale po vykácení velkých vrb přišla křídlatka a pajasan. On
ten hmyz tam nějaký je taky, ale je to to, co si ochranáři původně přáli?
Pokud se majitel místo hodnotného dřeva spokojí s výmladky, tak budiž.
I takoví jsou, ale důležité je to, že nic netrvá věčně. Výmladkové lesy
časem skončily jako pastevní a pokud podléhaly ve svazích erozi, tak
jako chudé skalnaté pastviny. Taková bývala praxe chudých majitelů, co
potřebovali otop, pastvu pro kozy a neměli tu možnost jako bohatí čekat
70 a více let, až tam vyroste pořádný strom. Výmladkové (plundr) lesy
tak byly pouze dočasné mimo záplavová území, kde řeky doplnily pravidelně
živiny pro nový růst dřevní hmoty. Vzývaná biodiversita má své místo tam,
kde jsou k tomu podmínky, ale odlesnit svahy a pěstovat tam pařezinu je
zločin, který by měl být zakázán, protože pařezina je začátkem eroze toho
svahu. Budiž u těch řek, ale tam už dělají svoji práci bobři a bohužel
i ta křídlatka, netýkavka a pajasany, které bobrům nechutnají. Jinak už
vidím ty zástupy zájemců o výmladky k otopu, kdy spálí více energie
jeho přípravou, než kolik ji získají jejich spálením. Co s tím? Opět
cítím odkud vítr věje a to je dotovaná energetika a štěpkování výmladků.
Pořád se tu točíme v jednom kole. Nekvalitní dřevo z výmladků, nebo ze
samovýsevů a bezzásahů je propagováno přes biodiverzitu a přitom se tu
chystá revoluce masivního pěstování biomasy pro dotovanou energetiku.
Všimněte si, jak jsou tyto způsoby "pěstování" lesů neustále opěvovány
a klasické pěstování lesa s mýtní zralostí za 70-100 let kritizováno.
Odtud ten vítr věje, jak zhodnotit les už v prvé generaci a nečekat,
až ho budou moci zhodnotit až potomci. Prostě pludrování lesů a půdy
je novým trendem za nadšeného potlesku ekologistů!
Odpovědět
houby a hmyz. Pak stejně nastoupí nálet a ten budou zase bez užitku ihned
kácet? To nestačí takto hospodařit kolem tratí a cest, kde je třeba omezit
stromy kvůli bezpečnosti? Takto se kdysi hospodařilo ve vrbinách kolem řek,
protože vrby dobře snášely i bobří zuby, kterého lidé nahradili. Dnes se
bobr vrátil, ale po vykácení velkých vrb přišla křídlatka a pajasan. On
ten hmyz tam nějaký je taky, ale je to to, co si ochranáři původně přáli?
Pokud se majitel místo hodnotného dřeva spokojí s výmladky, tak budiž.
I takoví jsou, ale důležité je to, že nic netrvá věčně. Výmladkové lesy
časem skončily jako pastevní a pokud podléhaly ve svazích erozi, tak
jako chudé skalnaté pastviny. Taková bývala praxe chudých majitelů, co
potřebovali otop, pastvu pro kozy a neměli tu možnost jako bohatí čekat
70 a více let, až tam vyroste pořádný strom. Výmladkové (plundr) lesy
tak byly pouze dočasné mimo záplavová území, kde řeky doplnily pravidelně
živiny pro nový růst dřevní hmoty. Vzývaná biodiversita má své místo tam,
kde jsou k tomu podmínky, ale odlesnit svahy a pěstovat tam pařezinu je
zločin, který by měl být zakázán, protože pařezina je začátkem eroze toho
svahu. Budiž u těch řek, ale tam už dělají svoji práci bobři a bohužel
i ta křídlatka, netýkavka a pajasany, které bobrům nechutnají. Jinak už
vidím ty zástupy zájemců o výmladky k otopu, kdy spálí více energie
jeho přípravou, než kolik ji získají jejich spálením. Co s tím? Opět
cítím odkud vítr věje a to je dotovaná energetika a štěpkování výmladků.
Pořád se tu točíme v jednom kole. Nekvalitní dřevo z výmladků, nebo ze
samovýsevů a bezzásahů je propagováno přes biodiverzitu a přitom se tu
chystá revoluce masivního pěstování biomasy pro dotovanou energetiku.
Všimněte si, jak jsou tyto způsoby "pěstování" lesů neustále opěvovány
a klasické pěstování lesa s mýtní zralostí za 70-100 let kritizováno.
Odtud ten vítr věje, jak zhodnotit les už v prvé generaci a nečekat,
až ho budou moci zhodnotit až potomci. Prostě pludrování lesů a půdy
je novým trendem za nadšeného potlesku ekologistů!
JH
JH
21.12.2023 15:46 Reaguje na Břetislav MachačekZrovna v národním parku by snad pařezina nikomu vadit nemusela. A z vašeho lesa nejspíš nikdo nechce dělat pařezinu a těžit tam výmladky na topení, to je čistě váš nápad.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.12.2023 17:00 Reaguje na JHTento jedinec žádný les nemá, nikdy neměl a ani nikdy mít nebude... ostatně, kdyby ho měl, tak ho jistě zdarma poskytne "budování lepších zítřků"... Nicméně z piedestalu absolventa VŠŽ má drzost kázat jak má kdo na svojem hospodařit:-)
Odpovědět
JH
JH
21.12.2023 17:19 Reaguje na Jakub GraňákTak to ten les, co ho nemá, má asi kliku. Nějak mi vadí, že pokaždé, když někdo nechat kousek prostoru biodiverzitě, začnou podobní experti vykřikovat, jak je to špatně a jak tu krajinu musíme těžit na doraz a kdesi cosi. A přitom by toho na kousku národního parku nebo na Pálavě zase tolik neubylo.
Odpovědět
Jakub Graňák
22.12.2023 07:39 Reaguje na JHOno by toho zase tolik neubylo ani kdyby takový typ lesa byl třeba na 100 000 ha roztroušených po republice... z hlediska výměry zanedbatelné, to samo i z hlediska objemu těžby... avšak pro přírodu neocenitelné
Odpovědět
Jakub Graňák
21.12.2023 16:56 Reaguje na Břetislav MachačekVýmladkové hospodaření je minimálně o tisíc let starší, než to co vy tu nazýváte "klasickým pěstováním lesa" - Co je potom tedy klasičtější? Chcete rozporovat, že jiný způsob hospodaření nemá pozitivní vliv na biodiverzitu, nebo je vám to prostě jenom jedno dle vámi mnohokrát řečené mantry, že vše živé má zaplatit daň... aby jste mohl za hubičku nakupovat odkory? Protože ruku na srdce o nic jiného vám ve skutečnosti nejde, že?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.12.2023 10:05 Reaguje na Jakub GraňákJá jenom píšu to, že u tisíců kilometrů cest a tratí je na
pařezinu dost místa v jejich okolí. Zabije se tím několik
much jednou ranou.
1. Budete mít tu vzývanou biodiversitu téměř všude.
2. Bez velkých stromů hrozících pádem vzroste bezpečí.
3. Vzhledem k dopravní dostupnosti bude těžba jednoduchá.
4. Vzhledem k reliéfu komunikací nehrozí až tak eroze.
5. Přehlednost a bezpečí v zatáčkách značně vzroste.
6. Okolí komunikaci se i tak k ničemu jinému nehodí.
7. Nikomu moudrému nebude vadit ořez pařezin u cest
a tratí na rozdíl od zdravých stromů.
8. A nemusí to být pouze pařeziny, ale i plodonosné keře
pro ptáky a zvěř, které jsou pro biodiversitu důležité.
9. Sůl z cest vadící stromům nemusí až tak vadit pařezinám
méně náročných dřevin, které zasolení lépe snášejí.
10. Než mne pořád napadat, tak zkuste taky něco takového
sepsat a propagovat. Víte mi bude milejší pařezina u
tratě, či cesty, než někde, kde ještě loni byl nádherný
les ve svahu, který ten svah chránil před erozí. Ony ty
pařeziny třeba na Pálavě bývaly předzvěstí pastvin a dnes
obnažených skal. To by se vám líbilo třeba v Jeseníkách?
Někde kritizujete pasečnou těžbu lesa a pak tu paseku
chcete stále udržovat ? Víte třeba jak vypadá trať na
Ukrajině? Třicet metrů na každou stranu kolem tratě je
buď ta pařezina a nebo záhumenky a zahrádky bez vysokých
stromů. Za tím jsou pásy lesů chránící ty tratě před
zafoukáním sněhem z okolních rovinatých polí. Mnohdy
by nebylo marné si brát příklady ze zahraničí a ne jako
tu chránit třicetimetrový strom u koridorové tratě s
rizikem těžké nehody při jeho pádu. No a naopak jinde,
kde takového nic nehrozí pěstovat záměrně místo lesa
pařezinu.
Chce to pouze používat hlavu na myšlení a nikoliv, aby
nenapršelo do krku.
Odpovědět
pařezinu dost místa v jejich okolí. Zabije se tím několik
much jednou ranou.
1. Budete mít tu vzývanou biodiversitu téměř všude.
2. Bez velkých stromů hrozících pádem vzroste bezpečí.
3. Vzhledem k dopravní dostupnosti bude těžba jednoduchá.
4. Vzhledem k reliéfu komunikací nehrozí až tak eroze.
5. Přehlednost a bezpečí v zatáčkách značně vzroste.
6. Okolí komunikaci se i tak k ničemu jinému nehodí.
7. Nikomu moudrému nebude vadit ořez pařezin u cest
a tratí na rozdíl od zdravých stromů.
8. A nemusí to být pouze pařeziny, ale i plodonosné keře
pro ptáky a zvěř, které jsou pro biodiversitu důležité.
9. Sůl z cest vadící stromům nemusí až tak vadit pařezinám
méně náročných dřevin, které zasolení lépe snášejí.
10. Než mne pořád napadat, tak zkuste taky něco takového
sepsat a propagovat. Víte mi bude milejší pařezina u
tratě, či cesty, než někde, kde ještě loni byl nádherný
les ve svahu, který ten svah chránil před erozí. Ony ty
pařeziny třeba na Pálavě bývaly předzvěstí pastvin a dnes
obnažených skal. To by se vám líbilo třeba v Jeseníkách?
Někde kritizujete pasečnou těžbu lesa a pak tu paseku
chcete stále udržovat ? Víte třeba jak vypadá trať na
Ukrajině? Třicet metrů na každou stranu kolem tratě je
buď ta pařezina a nebo záhumenky a zahrádky bez vysokých
stromů. Za tím jsou pásy lesů chránící ty tratě před
zafoukáním sněhem z okolních rovinatých polí. Mnohdy
by nebylo marné si brát příklady ze zahraničí a ne jako
tu chránit třicetimetrový strom u koridorové tratě s
rizikem těžké nehody při jeho pádu. No a naopak jinde,
kde takového nic nehrozí pěstovat záměrně místo lesa
pařezinu.
Chce to pouze používat hlavu na myšlení a nikoliv, aby
nenapršelo do krku.
Jakub Graňák
22.12.2023 15:55 Reaguje na Břetislav MachačekAbsolutní nonsens a to z celé řady důvodů:
1. Kolem tratí i cest se kácení provádí včetně likvidace pařezů až pod úroveň terénu - dovedete si představit co udělá s autem náraz do půl metru silného pařezu?
2. nejde téměř nikdy o souvislý porost, nýbrž jednotlivé solitéry, dovedete si představit souvislý porost kolem cesty? - Víte kolik se tam z polí stáhne zvěře, nemluvě pak o veškerém hmyzu, který se tam bude snažit hledat útočiště? A jak v bezprostřední blízkosti komunikace všichni výše zmínění dopadnou?
3. Souvislý porost několik metrů vysokých vícekmenů v zatáčkách zlepší výhledové poměry? - Řídil jste někdy auto?
4. Okolí komunikací se hodí jako refugium v té kulturní poušti, kterou tady obhajujete? Nejde zdaleka jen o sůl, ale o exhalace výfukových plynů, otěr brzd a pneumatik, prašnost... u tratí pak intenzivní užívání pesticidů na traťový svršek.
5. Řečičky o erozi, které tu vedete dokladují, že zase mluvíte o něčem, o čem nemáte nejmenší ponětí, protože ta eroze nebyla působena výškou porostu, nýbrž lesní pastvou - byl to dobytek, který vyžíral veškerý podrost a pohybem především po dešti působil svahové pohyby a vytvářel erozní rýhy. Nízký les naopak je proti erozi mnohem odolnější než vysoký les, poněvadž bylinné patro má mnohem více světla a díky tomu tvoří zapojenější, k erozi odolnější porost.
6. "Okolí komunikaci se i tak k ničemu jinému nehodí." toto vaše vyjádření nádherně dokladuje váš srdečný vztah k přírodě - v podstatě říkáte, ať všecko pochcípe pod koly aut a vlaků a rozjebané o kapoty, případně rozšmelcované mulčovačema - odporné... že vám není hanba.
Tudíž začněte používat hlavu na myšlení, protože to co jste tu příspěvkem výše zplodil dokladuje, že vy ji k myšlení nepoužíváte
Odpovědět
1. Kolem tratí i cest se kácení provádí včetně likvidace pařezů až pod úroveň terénu - dovedete si představit co udělá s autem náraz do půl metru silného pařezu?
2. nejde téměř nikdy o souvislý porost, nýbrž jednotlivé solitéry, dovedete si představit souvislý porost kolem cesty? - Víte kolik se tam z polí stáhne zvěře, nemluvě pak o veškerém hmyzu, který se tam bude snažit hledat útočiště? A jak v bezprostřední blízkosti komunikace všichni výše zmínění dopadnou?
3. Souvislý porost několik metrů vysokých vícekmenů v zatáčkách zlepší výhledové poměry? - Řídil jste někdy auto?
4. Okolí komunikací se hodí jako refugium v té kulturní poušti, kterou tady obhajujete? Nejde zdaleka jen o sůl, ale o exhalace výfukových plynů, otěr brzd a pneumatik, prašnost... u tratí pak intenzivní užívání pesticidů na traťový svršek.
5. Řečičky o erozi, které tu vedete dokladují, že zase mluvíte o něčem, o čem nemáte nejmenší ponětí, protože ta eroze nebyla působena výškou porostu, nýbrž lesní pastvou - byl to dobytek, který vyžíral veškerý podrost a pohybem především po dešti působil svahové pohyby a vytvářel erozní rýhy. Nízký les naopak je proti erozi mnohem odolnější než vysoký les, poněvadž bylinné patro má mnohem více světla a díky tomu tvoří zapojenější, k erozi odolnější porost.
6. "Okolí komunikaci se i tak k ničemu jinému nehodí." toto vaše vyjádření nádherně dokladuje váš srdečný vztah k přírodě - v podstatě říkáte, ať všecko pochcípe pod koly aut a vlaků a rozjebané o kapoty, případně rozšmelcované mulčovačema - odporné... že vám není hanba.
Tudíž začněte používat hlavu na myšlení, protože to co jste tu příspěvkem výše zplodil dokladuje, že vy ji k myšlení nepoužíváte
JO
Jarka O.
22.12.2023 10:53 Reaguje na Břetislav MachačekP. Machačku, máte pravdu. Výmladky se týkají nížinných vlhkých listnatých lesů, proutí z vrb se takto dá pěstovat a sklízet v předjaří, a také se to stále dělá, ale jehličnany, buky, stavební materialy ...? V Kocourkově to však umějí a to se nesmí podceňovat ;-) Přeji pěkné svátky.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.12.2023 15:53 Reaguje na Jarka O.Taky Vám pokud možno hezké svátky, ale ono je těžké stále
tytéž lidi poučovat, že každá pařezina je dočasná, dokud
nevyčerpá zdravé pařezy, které by obrážely a taky půdu,
kterou doslova vydojí, pokud nebudou živiny doplňovány.
Ti "vědci" viděli obrazit jeden pařez a už v tom vidí
budoucnost údajně biodiverzity. Prd, oni v tom vidí
rychle rostoucí biomasu pro energetiku a to netuší, že
polovina dřevin není schopna obrazit z pařezu a když,
tak maximálně na neduživé proutí, které má k lesu sakra
daleko. Už jsem tu psal o "výmladcích" topolu japonského
jednoho známého, kde to fungovalo dvě sklizně a pak už
narostlo pouze to neduživé proutí. Půda se vyčerpala a
dnes to dotyčný načerno hnojí obsahem žumpy. Umělá
hnojiva by ho vyšla na víc, než by si dřevo koupit už
nařezané a naštípané.
Odpovědět
tytéž lidi poučovat, že každá pařezina je dočasná, dokud
nevyčerpá zdravé pařezy, které by obrážely a taky půdu,
kterou doslova vydojí, pokud nebudou živiny doplňovány.
Ti "vědci" viděli obrazit jeden pařez a už v tom vidí
budoucnost údajně biodiverzity. Prd, oni v tom vidí
rychle rostoucí biomasu pro energetiku a to netuší, že
polovina dřevin není schopna obrazit z pařezu a když,
tak maximálně na neduživé proutí, které má k lesu sakra
daleko. Už jsem tu psal o "výmladcích" topolu japonského
jednoho známého, kde to fungovalo dvě sklizně a pak už
narostlo pouze to neduživé proutí. Půda se vyčerpala a
dnes to dotyčný načerno hnojí obsahem žumpy. Umělá
hnojiva by ho vyšla na víc, než by si dřevo koupit už
nařezané a naštípané.
Jakub Graňák
22.12.2023 16:19 Reaguje na Břetislav MachačekProsímpěkně, jakže jsou živiny doplňovány ve vysokém lese? Např ve vámi preferované smrkové monokultuře? Odpovězte jasně a stručně, bez pohádek o vašich sousedech...
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.12.2023 17:57 Reaguje na Jakub GraňákKořeny a fotosyntézou, v závislosti na pocasí, suchu, houbových nemocech.
Je zbytečné vydávat výmladky za nejmodernější výkřik lesnictví. Udržitelně to funguje v nivách nebo kde se živiny doplňují záplavami, a někdy nejde ani o lesy, nýbrž o stromové porosty nebo křoviny. Pro košíkářské proutí to má stále význam. Přeji taky klidné svátky, jestli v dnešní době možno, a buďte hodnej. Aspoň o vánocích.
Odpovědět
Je zbytečné vydávat výmladky za nejmodernější výkřik lesnictví. Udržitelně to funguje v nivách nebo kde se živiny doplňují záplavami, a někdy nejde ani o lesy, nýbrž o stromové porosty nebo křoviny. Pro košíkářské proutí to má stále význam. Přeji taky klidné svátky, jestli v dnešní době možno, a buďte hodnej. Aspoň o vánocích.
Jakub Graňák
23.12.2023 08:38 Reaguje na Jarka O.Není pravda, že nízký les vyčerpává půdu na jednotku produkce více, než les vysoký.
Když pominu opad, který zřejmě nezmiňujete účelově (poněvadž u jehličnanů se koná jen jednou za pár let a ještě k tomu se rozpadá velmi pomalu a tvoří kyselý živinami chudý substrát - oproti listnáčům), tak nízký les nemá kořeny a nefotosyntetizuje?
Nikdo nízký les nepovažuje za nejmodernější výkřik lesnictví, tím je proti němu spíš monokulturní pěstování smrků. Udržitelně to funguje prakticky kdekoli, v pahorkatinách je najdete téměř všude v blízkosti sídel (samozřejmě ve formě středního lesa, které bylo dosaženo předržením v 50 -60 letech), kdo se v tom trochu vyzná, tak "pozůstatky" nízkého lesa najde téměř na každém kroku.
Pokud mi nevěříte, zřejmě z důvodu předsudků a neznalosti viz: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/stredni-a-nizky-les-proc-a-jak/
Hodnej to já jsem od malička (nesnáším však lidskou hloupost a bezohlednost), především jsem hodnej na různé živáčky, které by pan Machaček nejradši nahnal pod kola aut, proto taky budu mít pod stromečkem od Ježíška jistě spoustu dárků:-)
Přeji taktéž hezké svátky - a vypněte televizu, tam klid natuty nenajdete
Odpovědět
Když pominu opad, který zřejmě nezmiňujete účelově (poněvadž u jehličnanů se koná jen jednou za pár let a ještě k tomu se rozpadá velmi pomalu a tvoří kyselý živinami chudý substrát - oproti listnáčům), tak nízký les nemá kořeny a nefotosyntetizuje?
Nikdo nízký les nepovažuje za nejmodernější výkřik lesnictví, tím je proti němu spíš monokulturní pěstování smrků. Udržitelně to funguje prakticky kdekoli, v pahorkatinách je najdete téměř všude v blízkosti sídel (samozřejmě ve formě středního lesa, které bylo dosaženo předržením v 50 -60 letech), kdo se v tom trochu vyzná, tak "pozůstatky" nízkého lesa najde téměř na každém kroku.
Pokud mi nevěříte, zřejmě z důvodu předsudků a neznalosti viz: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/stredni-a-nizky-les-proc-a-jak/
Hodnej to já jsem od malička (nesnáším však lidskou hloupost a bezohlednost), především jsem hodnej na různé živáčky, které by pan Machaček nejradši nahnal pod kola aut, proto taky budu mít pod stromečkem od Ježíška jistě spoustu dárků:-)
Přeji taktéž hezké svátky - a vypněte televizu, tam klid natuty nenajdete
JO
Jarka O.
23.12.2023 09:47 Reaguje na Jakub GraňákDíky. Aha, Vy jste se ptal, jak se obnovují živiny v půdě, p. Machaček a já jsme mluvili o stromech a přežití pařezů. Ale asi si rozumíme.
TV nepotřebuju, protože včera jsem se byla v Praze podívat na to smutné místo.
No, a odpoledne půjdu na zahradu uríznout jedličku a na jaře se mrknu, jestli na pařízku vyrazí nějaké výmladky;-)
Odpovědět
TV nepotřebuju, protože včera jsem se byla v Praze podívat na to smutné místo.
No, a odpoledne půjdu na zahradu uríznout jedličku a na jaře se mrknu, jestli na pařízku vyrazí nějaké výmladky;-)
Jakub Graňák
23.12.2023 10:39 Reaguje na Jarka O.Toš to se načekáte - samozmlazovací schopnost je u jehličnanů obecně velmi nízká. Leda že by jste nechala vyšší pařez s pár životaschpnýma větvema - což ovšem zase není výmladkové zmlazení
Odpovědět
JH
JH
23.12.2023 08:58 Reaguje na Jarka O.Malá poznámka: kořeny a fotosyntéza živiny spíše spotřebovávají než doplňují.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.12.2023 10:36 Reaguje na JHTo ale taky není úplně přesné viz exsudáty - produkty fotosyntézy distribouvané kořenovým systémem :-)
Odpovědět
JH
JH
23.12.2023 10:52 Reaguje na Jakub GraňákSamozřejmě, kořeny mají aktivní roli ve zpřístupňování živin, která do značné míry spočívá v podpoře rhizosférních organismů produkty fotosyntézy. Patří sem mykorhiza, různé modely fixace N2, priming efekt atd. Ale všechny tyto procesy potřebují nějaký zdroj živin a získané živiny nakonec z půdy vytáhnou kořeny.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.12.2023 12:43 Reaguje na JHMáte pravdu, fotosyntéza dodává především energii v podobě jednoduchých cukrů, nicméně jedno bez druhého fungovat nebude...
Odpovědět
JH
JH
23.12.2023 13:38 Reaguje na Jakub GraňákJe pravda, že fotosyntéza to dolování živin v podstatě celé pohání.
Odpovědět
JH
JH
22.12.2023 17:07 Reaguje na Břetislav MachačekTěžké to je, protože vám to moc nejde a chtěl byste "poučovat" vědce.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.12.2023 11:09 Reaguje na JHNemíním si kazit Vánoce odpověďmi na výpady vaše
a p. Graňáka, které jsou zcela mimo mísu. Klidně
si do budoucna zmrvěte co se dá a užijte si toho
do syta. My si užili přírody podle našeho gusta
a vy si užijte té podle těch "vědců" z pochybných ústavů a universit, které chrlí vzdělance jako na běžícím páse. U nás ve Slezsku se říká, že tu dnes rozdává rozumy každý, kdo má v díru v zadnici a
to platí i pro různé "vědce" za kterými zůstává
pouze zmar a zkáza!
Odpovědět
a p. Graňáka, které jsou zcela mimo mísu. Klidně
si do budoucna zmrvěte co se dá a užijte si toho
do syta. My si užili přírody podle našeho gusta
a vy si užijte té podle těch "vědců" z pochybných ústavů a universit, které chrlí vzdělance jako na běžícím páse. U nás ve Slezsku se říká, že tu dnes rozdává rozumy každý, kdo má v díru v zadnici a
to platí i pro různé "vědce" za kterými zůstává
pouze zmar a zkáza!
JH
JH
23.12.2023 12:52 Reaguje na Břetislav MachačekA kdo vám řekl, že mimo mísu nejste vy? Tady se vytahujete na vědce, ale sám zase taková hlava nejste. A s tou poslední větou bych byl na vašem místě opatrný. Taky by vám nějaký zlý jazyk mohl blahopřát, kolik máte ve Slezsku prostoru k vyjádření.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.12.2023 12:59 Reaguje na Břetislav MachačekJojo všichni jsme pochybní, jenom vy to víte všecko nejlíp... současný stav přírody - domrvené všecko co se dá, je výsledkem práce vaší generace, nikoli mojí, vědců, nebo JH.
O důsledcích vyvolávání nenávisti vůči názorovým oponentům (nebyl jste to i vy, kdo tady pindal o humanitních oborech?), kterého se tu dopouštíte pěknou řádku let, se všichni dnes přesvědčujeme v přímém přenosu...
Kolik let jsem vás upozorňoval ať se nechováte jak dobytek a nenálepkujete lidi se kterými nesouhlasíte různými ekologisty, panelákovými přírodovědci, ekomagory, nedouky, hlupáky...? Nejste schopen snášet argumenty, jenom zášť, lži, fabulace, hysterii a paranoiu - a když jsem vám nastavil zrcadlo, tak se z toho jdete podělat.
Odpovědět
O důsledcích vyvolávání nenávisti vůči názorovým oponentům (nebyl jste to i vy, kdo tady pindal o humanitních oborech?), kterého se tu dopouštíte pěknou řádku let, se všichni dnes přesvědčujeme v přímém přenosu...
Kolik let jsem vás upozorňoval ať se nechováte jak dobytek a nenálepkujete lidi se kterými nesouhlasíte různými ekologisty, panelákovými přírodovědci, ekomagory, nedouky, hlupáky...? Nejste schopen snášet argumenty, jenom zášť, lži, fabulace, hysterii a paranoiu - a když jsem vám nastavil zrcadlo, tak se z toho jdete podělat.
JO
Jarka O.
24.12.2023 11:41 Reaguje na Břetislav MachačekAno. Nekažte si vánoce, jsou marní.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
21.12.2023 18:21Je to super les na topení. Vyříznout, když kmínky mají 10 - 20 cm, a do kamen prakticky bez štípání. Pokud by to byla habrová pařezina, tak super jako palivo pro auta dřevoplynem.
Protože dřevo do dolů už nepotřebujeme, tak v lese si necháme několik stromů na stavební dřevo a zbytek prosadíme jako zdroj biopaliva pro spalovací motory.
No ale narovinu - manželka sedne za volant a mě do ruky vrazí kleště na slabá polena, abych se při přikládání moc neohýbal.
To bude krása - a když bude nějaký řidič prudit, dostane polínkem po kebuli.
Odpovědět
Protože dřevo do dolů už nepotřebujeme, tak v lese si necháme několik stromů na stavební dřevo a zbytek prosadíme jako zdroj biopaliva pro spalovací motory.
No ale narovinu - manželka sedne za volant a mě do ruky vrazí kleště na slabá polena, abych se při přikládání moc neohýbal.
To bude krása - a když bude nějaký řidič prudit, dostane polínkem po kebuli.
JS
Jiří Spíšek
7.1.2024 20:55Každý, kdo článek na podporu přírodě blízkého a prospěšného hospodaření, nabídne k čtení veřejnosti a postaví ho na prospěchu pro živočichy typu pavouci, hadi a jiní, běžnými lidmi s nelibostí přijímaní živočichové, může počítat s množstvím negativních reakcí. Při tom o prospěchu pařezinového hospodaření v lese není pochyb a bylo jich hodně napsáno i v souvislostí s přínosem pro motýly i brouky, kteří jsou veřejnost daleko pozitivněji vnímáni. Již několikrát jsem při podobných článcích na toto upozorňoval a stále se to opakuje. Podobně laděný článek je určitě přínosný, ale v kruhu jiných čtenářů, spíše tedy by měl být určený pro odbornou a do problematiky jinak zasvěcenou veřejnost než běžnému čtenáři. Na druhou stranu Ekolist určitou záruku zvýšeného zájmu odborníků dává, ale neškodilo by vedle nepopulárních pavouků zmínit i "motýle, které má přeci každý rád".
Odpovědět
