Výroba nafty z rostlin ničí klima víc než ropa, říká uniklá studie
K takovému výsledku došli úředníci Evropské komise při použití metody zvané nepřímé změny využití krajiny (ILUC – z anglického indirect land use change), napsal server Euractiv. Metoda do celkové emisní bilance paliv započítává i emise spojené se změnou původního porostu na palivovou plantáž.
Uniklé materiály se původně zabývaly zkoumáním dopadů těžby ropy z ropných písků v Kanadě na životní prostředí. A srovnání s biopalivy.
Podle textů pro směrnici o kvalitě paliv jeden megajoule energie, získaný z ropných písků, zatěžuje ovzduší 107 gramy CO2. Stejné množství energie získané z ropy představuje 87,5 gramů CO2. Ropa tedy přispívá ke klimatické změně méně než ropné písky. Pozoruhodné je, že špatně z tohoto porovnání vychází i biopaliva – při použití palmového oleje je zátěž ovzduší 105 gramů CO2, u sojových bobů 103 gramů, u řepky 95 gramů a u slunečnicového oleje 86 gramů. Metoda jim totiž započítává i emise vzniklé kvůli kácení a mýcení původních porostů.
Přestože Evropská komise nechtěla data komentovat, jsou podle odborníků z neziskovek i průmyslu srovnatelná s dříve publikovanými výsledky. „Věda jasně prokázala, že mnoho druhů bionafty má negativní dopad na klima,“ řekl Euractivu Robbie Blake, mluvčí organizace Přátelé Země (FoE). "Zejména pokud se kvůli pěstování biopaliv kácejí lesy, jako se to děje v Jihovýchodní Asii."
Evropská unie od loňského roku přešlapuje na místě co se týče další podpory biopaliv. Ve svých původních návrzích vycházela politika EU z předpokladu, že biopaliva jsou víceméně "klimaticky neutrální", tedy že jejich spalováním se uvolňuje jen tolik oxidu uhlíku, kolik předtím do sebe jako rostliny z životního prostředí nabraly.
Jenže podle kritických hlasů je třeba počítat i to, že při samotné přeměně původního lesa na lány energetických rostlin se vypustí do atmosféry velké množství oxidu uhličitého. Navíc původní porosty byly schopné více vázat vzdušný uhlík, než to dokáží zemědělské plodiny. Například v Malajsii dochází i k ničení mokřadů, které uvolňují místo plantážím olejových palem. Kvůli tomu se do ovzduší uvolňuje řádově více skleníkových plynů.
Evropská unie chce, aby zelenou dostala jen ta biopaliva, která mají emise nižší o 35 % ve srovnání s naftou. Od roku 2018 dokonce jen ta, která mají emise nižší o 60 %. Podle aktuální legislativy by podíl biopaliv v dopravě v roce 2020 měl dosáhnout 10 %.
| Palivo | Emise (CO2/MJ) |
|---|---|
| Palmový olej | 105 g |
| Sojové boby | 103 g |
| Řepka olejka | 95 g |
| Surová ropa | 87,5 g |
| Slunečnice | 86 g |
| Palmový olej se zachycováním metanu | 83 g |
| Pšenice (nespecifikovaný způsob zpracování) | 64 g |
| Pšenice (zpracování s využitím zemního plynu a kogenerace) | 47 g |
| Kukuřice | 43 g |
| Cukrová třtina | 36 g |
| Pšenice (zpracování s využitím slámy a kogeneraci) | 35 g |
| Etanol druhé generace (využití půdy) | 32 g |
| Bionafta druhé generace (využití půdy) | 21 g |
| Etanol druhé generace (bez využití půdy) | 9 g |
| Bionafta druhé generace (bez využití půdy) | 9 g |
reklama
Dále čtěte |
Ostravská zoo chystá Den bez palmového oleje
Evropský parlament schválil opatření, které má zamezit prodeji výrobků způsobujících odlesňování
Aktivisté Greenpeace v Nizozemsku blokují nákladní loď, protestují tak proti odlesňováníOnline diskuse
nonsens - 1. 2. 2012 - ArimatejskýCo je to za nelogický závěr, vyhodnoti tabulku, kde VŠECHNY biopaliva včetně první generace včetně potravinářských plodin vychází lépe nebo srovnatelně (-1g na MEGAJOULE u slunečnice nebo +7,5g u řepky nebpovažuju za odchylku) přičemž není uvedeno, zda se třeba u řepky počítalo se spálením slámy (což energetickou bilanci výrazně zlepší), nebo zda se u ropy počítalo s transportem z Uralu do Evropy, což asi energetickou bilanci poměrně zhorší a taky kolik činí energie na hydrokrak, odsíření a rafinaci ropy a energie uložená do energeticky nevyužitelného asfaltu, což také není zanedbatelné.Závěr z uvedených tabulek tedy je: 1) podklady jsou neúplné a neumožńují spolehlivý LCA (neobsahují ani např. výpočet pro cukrovku, která je u nás významným zdrojem pro biopaliva) 2) uvedená biopaliva ve srovnání emisí GHG vychází ve srovnání s fosilními paliva lépe nebo stejně 3) výzkum v oblasti biopaliv (2. a 3. generace) může přinést průlom i v této oblasti. To hlavní ale v článku ani na euractivu není uvedeno vůbec - biopaliva mají minimálně 8 důležitějších účelů (podpora zaměstnanosti na venkově, stabilizace příjmů zemědělců, zlepšení obchodní bilance zemědělských států, energetická bezpečnost, využití půdy,využití odpadů atd.)než je snižování emisí skleníkových plynů a proto by posuzování účelnosti jejich využívání a jeho podpory mělo být vyhodnocováno prioritně podle jiných indikátorů, než jsou nějaké gramy CO2/MJ. Navíc uvažovat ILUC má smysl jen v rozvojových zemích a ne při domácí produkci v Evropě, že bychom si u nás vymýtili pralesy kvůli řepce se mi nezdá pravděpodobné, i kdybychom nějaké měli. I když možná by stálo za úvahu vykácet ŠUNAP a vysázet tam japonské topoly, aspoň by skončily každoroční tanečky kolem kůrovce a toho, zda má dobré dřevo shnít v lese, aby se tesaříci měli dobře, zatímco se ve vesnicích topí plynem nebo uhlím. |
