Vyšší ochranu vody má zajistit změna ústavy, dnes ji schválila vláda
Ústavní ochrana vody na vládě schválena. Posouváme tak do legislativního procesu stěžejní návrh pro vyšší ochranu vody. Voda je strategickou surovinou, její nedostatek nebo zhoršená kvalita může mít zásadní dopad na jednotlivce, ale i na celou společnost. Ukotvení ochrany vody…
— Petr Hladík (@hladikpe) June 21, 2023
"Voda je strategickou surovinou, její nedostatek nebo zhoršená kvalita může mít zásadní dopad na jednotlivce, ale i na celou společnost. Ukotvení ochrany vody do ústavy je nevyhnutelným krokem, ať už kvůli opakujícímu se suchu, nebo znečišťování vodních zdrojů,“ uvedl Hladík.
MŽP v souladu s programovým prohlášením vlády navrhuje změnu článku sedm Ústavy ČR, která by měla znít: "Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody, a o ochranu životního prostředí." Návrh explicitně zmiňuje vodu a její šetrné využívání, a to i v reakci na mimořádný úbytek podzemních a povrchových vod, který je i pro Česko velmi aktuální.
"Zakotvení ústavní ochrany vody jednoznačně posiluje její zachování pro budoucnost. Směřuje především na zákonodárce, aby při tvorbě zákonů ve zvýšené míře zohledňovali ochranu vody a její šetrné využívání," uvedl Hladík. Význam to podle něj bude mít i při interpretaci a aplikaci práva, kdy při realizaci konkrétních záměrů a hodnocení jejich dopadů bude třeba ochraně vod coby přírodního zdroje a složky životního prostředí věnovat zvláštní pozornost.
"Zdůraznění šetrného využívání vody v ústavě tedy může mít obecně význam při správním rozhodování v konkrétních případech, a to zejména při odůvodňování konkrétních správních rozhodnutí," řekl Hladík.
Snižování zásob vody je podle MŽP celosvětový problém, na kterém se značně podílí klimatická změna. Zákonů, které zavazují k ochraně vody, je aktuálně v legislativním procesu více, například novela vodního zákona. Ta by měla posílit ochranu vody před haváriemi. Ministerstvo také pracuje na novele zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Jaroslav Řezáč
21.6.2023 19:37Jindřich Duras
22.6.2023 09:04Potřebujeme DĚLAT a už nikoli deklarovat...
Břetislav Machaček
22.6.2023 09:54 Reaguje na Jindřich Durasuž dnes platnou legislativu, když ji lze obejít "věčnými" výjimkami!
Na jedy se stanoví norma množství ve vodě, ale nikoliv zákaz a normu
lze ohýbat podle momentální situace. Přidám do odpadní vody více
čisté vody a procentní obsah jedů je OK. Ono se ten poplatek za čistou vodu vyplatí více, než zlepšit systém čištění a pak se tu
divíme, že se ty sajrajty hromadí v sedimentech a svalovině ryb.
Nebýt v té vodě, tak se to neděje, ale když se to děje, tak se
řeší nepoživatelnost ryb a sedimenty jako nebezpečný odpad. Je
to pouze přesouvání privátních problémů na jiné(hlavně na stát).
Za bakšiš (poplatky za vypouštění těch jedů) se někdo zbaví
nákladů na čištění a státu narostou náklady na jejich likvidaci
odjinud. Nebo se to nechá na přírodě a občasné povodni, která to
"uklidí" dolů po proudu. Včera tu prováděli zkoušku těsnosti
nově vybudované kanalizace a konstatovali, že je OK. Tak jsem se
jich ptal, zda těsnost spojů skruží zkoumají i výše, než je nyní
hladina okolní spodní vody. Nikoliv, normou je stávající výška,
ale za dešťů je zde vody i o metr a půl více a to pak budou mezi
skružemi téci do čistě splaškové kanalizace doslova vodopády. Co
s tím udělá čistička? Pustí to ochozem do řeky! Normou je těsnost
do určité výšky a zbytek se toleruje. Zlaté žumpy a likvidace
jejich obsahu na čističce bez "čištění" dešťovky vnikající do té "těsné" splaškové kanalizace.