Výzkum: Lidé ze sídlišť vyhodí do popelnice 33 kg potravin ročně
Projekt je tříletý, začal letos 1. června a první sběr dat, který spočívá v přebírání komunálního odpadu, se uskutečnil v srpnu. "Vzhledem k tomu, že vyhazování potravin trpí značnou sezonností, uskuteční se sběr dat čtyřikrát za rok, v každém ročním období," uvedla Kubíčková. Předpokládá, že průměrná hmotnost vyhozených potravin bude ještě o něco vyšší.
Jako hlavní důvod plýtvání uvedla špatné plánování nákupů a také vliv slevových akcí, kdy lidé nakoupí velké množství zlevněného zboží, které pak nespotřebují. Lidé podle Kubíčkové také často nedokážou rozlišit rozdíl mezi datem minimální trvanlivosti a datem použitelnosti a vyhazují potraviny, které lze ještě spotřebovat.
Výzkumníci sbírají data od 900 domácností, přičemž 300 jich je z brněnských sídlišť, 300 z vilové zástavby, kde mají lidé možnost odpad i kompostovat, a 300 z typické venkovské zástavby, kde lidé mají i domácí zvířata. Zatím se naplnil předpoklad, že v dalších dvou typech zástavby bude hmotnost vyhozených potravin nižší, a to podobně zhruba 20 kilogramů.
Cílem projektu je v prvé řadě získat data, protože podle Kubíčkové v Česku žádný podobný projekt neexistuje. "A nevíme ani o žádném ze zahraničí, i když Evropská komise chce do roku 2030 snížit objem vyhozených potravin na polovinu. Nevíme však, kolik je to dnes," řekla.
Dalším cílem projektu je zjistit, jak a zda vůbec lze působit na lidi, aby změnili své chování a plýtvali méně. "Ve druhém roce budeme pokračovat v měření a zároveň budeme intervenovat, ve třetím roce už zase jenom měřit a zjišťovat, jestli naše intervence měla nějaký dopad," řekla Kubíčková.
Ovlivňování spotřebitelského chování bude mít levnější variantu ve formě letáků či samolepek na popelnice, dražší bude například formou workshopů ve školách. "Chtějí s námi spolupracovat i městské části. Domácnosti, které sledujeme, o tom nevědí, a musíme se chovat tak, aby se to nedozvěděly," řekla Kubíčková.
Na projektu s univerzitou spolupracuje městská společnost SAKO Brno, která kontrolovaný odpad nelisuje, aby se dal přebírat. To má na starosti firma Green Solution, která separuje různé druhy kuchyňského odpadu. "Zatím se také naplnily předpoklady, že nejvíce se vyhazuje ovoce, zelenina a pečivo, naopak velmi málo maso," řekla Kubíčková.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
Arnika: Investice do stavby spaloven ZEVO jsou v ČR jedny z nejvyšších na světěOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Jan Šimůnek
3.11.2019 08:01Typ pro výzkumníky: Zjistit, zda se ten odpad zvyšuje po dnech, ve kterých nám klerofašisté zavřeli supermarkety (takže si lidé dělají zásoby předem).
Katka Pazderů
3.11.2019 18:23Ale zase asi věděli, že se to měří.
A podobné množství potravin vyhodí obchody a restaurace a další veřejné stravování.
Lukas B.
4.11.2019 10:52celá metodika může být docela zkreslená, záleží, jak je vyhozená potravina definována a kde je hranice mezi vyhozenou potravinou a běžným vyhozeným odpadem organického původu. to první je typicky prošlý jogurt, to druhé typicky šlupka od pomeranče. ale jak si výzkum poradí s okurkovou šlupkou, nedokonale vykousanou šlupkou od melounu, kůží od špeku, nedbale obranými kostmi, tlustým od šunky, krůtím biskupem, hovězím lojem ....
