Výzkumný ústav: Letos bude výskyt houbových chorob v lesích vyšší než loni

Výskyt houbových chorob dřevin bude letos podle odhadu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti vyšší než loni. Ústav vychází z údajů o chorobách za loňský rok, kdy teplé a suché jaro uspíšilo výskyt dřevokazných hub o jeden až dva měsíce. Pokud bude sucho, vyšší teploty a trend srážkových extrémů přetrvávat, hrozí zvýšení škod na lesních plodinách způsobených houbami i v dalších letech, uvedl ústav. Podle ústavu byl loni výskyt dřevokazných hub podobný předchozím rokům, dlouhodobým suchem se ale může výrazně navýšit. "Extrémně vysoké teploty od února 2024 způsobily uspíšený nástup mnoha onemocnění, především sypavek a rzí. V případě pokračování vysokých teplot v kombinaci s nedostatkem srážek dojde zřejmě k výraznějšímu chřadnutí borovic na celém území Česka," uvedl ústav.

Chřadnutí, tedy hnědnutí a opad jehličí u borovic, způsobuje například sypavka, kterou loni lesníci evidovali na výměře zhruba 1100 hektarů. "Masivní výskyt byl pozorován především v jižních Čechách," sdělil za ústav Jan Řezáč.

Ústav také zjistil, že po delší době byl v loňském roce mnohočetný výskyt rzi borovicového jehličí. Tato rez omezuje růst borovic. "V několika případech mělo napadení téměř kalamitní charakter," uvedl Řezáč. Teplo přálo také padlí, což je houbové onemocnění rostlin. Například padlí dubové bylo loni evidováno na ploše asi 735 hektarů, zatímco v roce 2018 to bylo 477 hektarů.

Nejvýznamnějšími dřevokaznými houbami jsou v Česku václavky, zejména václavka smrková. Loni lesníci nahlásili zhruba 123 000 metrů krychlových václavkového dříví, což je zhruba o 8000 metrů krychlových více než v roce 2022.

Oproti předchozím rokům ústav zjistil také častější výskyt nekrotických onemocnění způsobených houbami, na jasanových porostech se jedná o 44 000 metrů krychlových dřeva. "Odumírání mladých modřínů, které se po mnoha letech objevilo v roce 2022, masivně vzrostlo. Během května a června 2023 řešila Lesní ochranná služba mnoho případů tohoto odumírání, především ve Slezsku, na Moravě a Českomoravské vrchovině," uvedl Řezáč.

Chřadnutí dubových porostů bylo loni podle ústavu na stejné úrovni jako v předchozím roce, vytěžené dřevo činilo zhruba tisíc metrů krychlových. Významné zhoršení ale ústav pozoruje u borových porostů, které více prosychaly a odumíraly, především kvůli vysokým letním teplotám a nízkým srážkám.

Pokud by pokračoval trend vyšších teplot, častějších teplotních a srážkových extrémů, očekává ústav kromě oslabení dřevin také větší výskyt kořenovníku, který způsobuje na dřevě hnilobu, nebo jmelí bílého, což je parazit, který odebírá z dřevin živiny a způsobuje prosychání.

---

reklama

---