https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vyzkumny-ustav-se-ohradil-ze-by-u-uhercic-vysusenim-znicil-mokrad
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Výzkumný ústav se ohradil, že by u Uherčic vysušením zničil mokřad

14.4.2020 00:25 | UHERČICE (ČTK)
Z mokřadu zůstalo jen vysušené bahno, hnízdili tam i ohrožené druhy ptáků.
Z mokřadu zůstalo jen vysušené bahno, hnízdili tam i ohrožené druhy ptáků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | birdlife.cz
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy se ohradil proti tomu, že by u Uherčic na Břeclavsku vysušil cenný polní mokřad. Žádné zásahy v lokalitě nedělala, uvedl ústav na svém webu. Ze zničení mokřadu ústav nařkla Česká společnost ornitologická. Z mokřadu zůstalo jen vysušené bahno, hnízdili tam i ohrožené druhy ptáků.
 

Mokřad podle ornitologů přišel o vodu kvůli zprovoznění starého melioračního systému, který po roce 1989 přestal fungovat. Pavel Forejtek z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické uvedl, že výrazný pokles vody v mokřadu zaznamenal při kontrole 7. března. O týden později podle něj byla voda už jenom v centrální části mokřadu na několika metrech čtverečních. "Ještě ten den jsem zjistil, že na přelomu února a března bylo výpustné zařízení opraveno a celý odvodňovací systém zprovozněn, čímž došlo k vysušení celého mokřadu," uvedl Forejtek. Podle ornitologů za vysušení mohl právě Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy.

Ústav na webu uvedl, že v mokřadu ani v lokalitě nikterak nezasahoval. "Pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže právě z hlediska jejího potenciálu vodu zadržovat a upozornil na současný stav, který je v nesouladu se zákonem o vodách," stojí ve stanovisku.

Ústav podle stanoviska také navrhoval postupy k možné nápravě, a to České inspekci životního prostředí a dotčeným subjektům, tedy Státnímu pozemkovému úřadu i hospodařícím zemědělcům. Tyto návrhy však podle ústavu nebyly vyslyšeny, ač zachování mokřadu podle něj umožňovaly.

Sedmihektarový mokřad Tály zásobovaný vodou ze Svratky a Šatavy patřil podle ornitologů k významným lokalitám pro mokřadní i vodní živočichy. Hnízdil tam například kriticky ohrožený vodouš rudonohý a ohrožený bramborníček černohlavý, rozmnožovali se tam čolek obecný či kuňka ohnivá a několik druhů skokanů. Ornitologové v lokalitě zaznamenali i vzácné druhy, jako je jeřáb popelavý, bekasina otavní či slavík modráček středoevropský. Podle ornitologů je mokřad zničený.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 07:21
Naši ouředníci jsou skutečně kouzelní lidé. Samozřejmě nikdo za nic nemůže, jak dycky. Kdo teda tu melioraci opravil a na čí příkaz a hlavně proč? To se asi nikdy nezjistí, to je větší záhada než vražda v Orient Expresu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.4.2020 08:32
Tady platí okřídlená hláška - Udávat tě nebudu, ale hlásit to musím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 08:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já bych to takhle neviděl. Pokud někdo zničí takto cennou lokalitu (předpokládám, že ornitologové nelžou), tak je nutno sjednat nápravu a pokud je to nutné, potrestat viníka. Alespoň ho donutit uvést vše do původního stavu. Od prvního pohledu to asi nebude žádný problém, pokud zaprší, vše může být zase zavodněno.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 09:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Povšimněte si laskavě, že nešlo o žádnou přírodní lokalitu, ale tato "cenná lokalita" byla / je zcela umělý biotop, vzniklý poruchou na zařízení, vyrobeném a provozovaném lidmi.
A zcela jistě by se našel zákon, který pod hrozbou sankcí ukládá udržovat / vracet vodohospodářské stavby do provozuschopného stavu.
A jsme opět u zelených, snažících se stavět nad zákon.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.4.2020 10:27 Reaguje na Jan Šimůnek
V současnosti je v České republice evidováno
1 084 800 ha pozemků odvodněných trubkovou drenáží (z toho plných 1 065 000 ha připadá na plošné odvodnění trubkovou drenáží), 14 166,555 km upravených malých vodních toků a 11 712,403 km odvodňovacích kanálů (z toho je 7203,541 km kanálů otevřených a 4508,862 km kanálů krytých – to je zatrubněných).
Mimoto se předpokládá, že u nás existuje nejméně dalších 450 000 ha drenážovaných zemědělských pozemků, které se do evidence z nějakých příčin ne-dostaly.

Od roku 1948 do konce osmdesátých let bylo v ČR rozoráno 270 000 ha luk a pastvin, 145 000 ha mezí (což odpovídá jejich úctyhodné délce nejméně 800 000 km), 120 000 km polních cest, 35 000 ha hájků, lesíku a remízků ve volné krajině a došlo k odstranění 30 000 km liniové zeleně.
===========================================

Takto byly v ČR zničeny nejcennější prameništní oblasti a biotopy. A položeny základy pro dnešní krizi vysychání krajiny. A za to nese odpovědnost kdo ? Zelení to nebyli.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

14.4.2020 13:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
Na druhé straně bylo vysázeno x km větrolamů,moji synové,když studovali na zemědělské škole, je chodili v polovině vysazovat (léta 1975 až 1983) a také bylo vybudováno x km2 umělých závlah, které chodili i jako vysokoškoláci a zaměstanci JZD o víkendech obsluhovat. To všechno bylo po roce 1989 zanedbáváno a postuně zničené. Čísla, kolik čeho bylo vybudováno,jsou dnes už nedohledatelná, i když někde v utajení jistě existují; samozřejmě, budovali to komunisté a nesmí se o tom mluvit. Ti, co jsou pamětníky pomalu vymírají a mladí se o tom nedozví.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.4.2020 16:33 Reaguje na Jiří Daneš
Tak ty větrolamy chci vidět - střední a jižní Moravu mám solidně sjetou, Čechy o něco méně.
Jestli chcete vykládat o větrolamech,jeďte do Maďarska-tam je skutečně mají.
Komunisti tady úspěšně zlikvidovali sedláky jako sociální třídu a jejich krajinné zásluhy patří před inkviziční tribunál.
Po roce 89 využili různí taky soudruzi totálně zpackané privatizace zemědělství a výsledkem je dnešní stav.Miroslav Toman starší (84)je předlistopadový ministr zemědělství.
Souhlasím s vámi v jediném - "Ti, co jsou pamětníky pomalu vymírají a mladí se o tom nedozví."
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2020 16:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, ač s Vámi ve většině příspěvků souhlasím, tady se musím přiklonit k panu Danešovi. Na j. Moravě se opravdu větrolamy v těch letech vysazovaly, je to (bylo) však nedostatečné množství. Dole najdete souřadnice. Tak to dříve vypadalo i na j. Moravě!! Ta drobná pestrá políčka trpí erozí minimálně, ve srovnání s dnešními monokulturními megalány.

Kamarád má historické fotky širšího okolí Mikulova. To byla čistě jen políčka, sem tam nějaký solitér, ale větrolamy ani náhodou! To komunisti pochopili, že takto přicházejí o humus, ovšem byl to spíše symbolický počin, než něco skutečně významného.

Před tribunál by měla jít ta polistopadová ekožvanírna, která víc pokazila jak zachránila.

45.8694772N, 20.5097394E
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.4.2020 17:10 Reaguje na Karel Zvářal
Díval jsem se na nějaké články-uvádí se pro celou JM cca 1200 ha. Dobře.
To však neomlouvá stav zemědělské půdy -úbytek černozemě - , který je datován již do doby socialistické velkovýroby. (a v níž se úspěšně pokračuje dodnes)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2020 17:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nevím jak pro Vás, ale pro mě 30 let je dostatečně dlouhá doba k tomu, aby se envimolochy rozhýbaly k aktivitě. Že rozkulačení venkova byla chyba, to je dnes jasné snad každému, snad i komunistům. Ale co udělala současná garnitura pro nápravu věcí??? Myslíte, že plivání na minulost je dostatečná kvalifikace, abychom stávající stav nezhoršovali?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.4.2020 18:18 Reaguje na Karel Zvářal
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že současná garnitura zapracovala předším na tom, aby různé malé a střední subjekty v tomto oboru, které po revoluci plné entuziasmu vznikly, zase rychle zanikly.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.4.2020 18:35 Reaguje na Karel Zvářal
Nejde o plivání, ale o to vzít si poučení,kde se stala chyba.
A taky jak ty chyby(újma krajiny) napravit.
Z tohoto pohledu se neudělalo vůbec nic.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.4.2020 11:49 Reaguje na Jan Šimůnek
No, nešlo. Samozřejmě že šlo, jinak by tam nikdo žádnou melioraci nebudoval, že. Původně to byl mokřad. Pak bylo vybudováno mel. zařízení a mokřadem pozemek být přestal. Pak toto přestalo fungovat (cca okolo 89), nechalo se to tak, a došlo k obnově mokřadu.

A VÚ asi zcela správně upozornil na to, že to zařízení by mělo být funkční. Ale současně se vyjádřil v tom smyslu, že ani po zprovoznění by nemělo být využito k vysušení mokřadu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 11:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Přece je úplně fuk, jestli je biotop přírodní, nebo vytvořený lidmi, důležitá je jeho funkce. A ta je nenahraditelná. Většina dnešnícho sucha je způsobena zcela idiotským zacházením s půdou, jak tu uvádí pan Vinkler.
Jenže vy jste jen bot, který má na disku nahrané jen ekoteroristy a tím to končí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 14:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Není to jedno. Ekologie je o přírodě, nikoli o umělých biotopech.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2020 15:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, zase jen máváte červeným hadrem!-) Silně pochybuji, že vše, co zde napíšete, myslíte vážně. Člověk v minulosti zdevastoval, odvodnil a proměnil krajinu natolik, že přetřásaný mokřádek je jen střípkem dřívějšího zásobení krajiny vodou (viz. osud meadrujích řek). A pokud i tato kaluž někomu vadila, tak je to smutné, ale zcela příznačné pro dnešní pošahanou dobu bez jakýchkoliv vizí a hodnot.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 09:31 Reaguje na Karel Zvářal
Trochu obšírněji:

Pokud by se jakýkoli uměle vytvořený biotop bral coby ekvivalent biotopů ryze přírodních, hrozil by potenciálně Velký Průšvih, blokující u nás (a kdekoli jinde, kde by toto platilo) jakoukoli smysluplnou lidskou činnost.
Nemohl byste opravit ani kapající teplovodné vedení ve sklepě paneláku, protože ta loužička je cenný biotop a řada jinak v našich přírodních podmínkách obtížně se množících bezobratlých (třeba komáři druhů, přenášejících malárii nebo virus zika) se v ní může excelentně množit. A zároveň byste byl odpovědný za to, co se stane, až to neopravené vedení rupne (jeden z bývalých ředitelů brněnských tepláren, z doby, kdy jsem studoval, by o takové situaci mohl vyprávět)
A nepostavil byste v podstatě ani ten panelák, protože v průběhu jeho výstavby a napojování na inženýrské sítě rovněž vznikají velice cenné biotopy, osídlené vzácnými živočichy a rostlinami (v případě potřeby je tam zelení aktivisté vypustí, jak se již také párkrát prokazatelně stalo - první takové případy byly ještě za socialismu).

Z toho důvodu si dovoluji mít názor, že takovéto umělé biotopy by měly mít nějaký speciální statut a neměly by automaticky spadat do sféry "životního prostředí" jako takového. Už proto, že následky aktivit této sféry vůči umělým biotopům jsou jednoznačně negativní. Šumava, kde ekosoudruzi "zdivočinovali" smrkové plantáže aby dostali místo divočiny totálně mrtvý les, neplnící žádnou z bazálních funkcí lesa, budiž názorným příkladem, k čemu zaměňování přírody za hospodářská díla vede.

V tomto konkrétním příkladě (o němž je článek) by jistě stály proti sobě povinnosti, které předepisují zákony, regulující nakládání s vodohospodářskými technickými díly, a zákony o ochraně prostředí a dostali bychom se do patu (jako všude tam, kde stojí zákony proti sobě tak, že jejich současné dodržení není možné).
Jistěže by teoreticky měl v takovém případě rozhodnout soud, ale něco takového je při (ne)kvalitě naší justice (která potřebuje drsnou reformu jako prase drbání) bylo v podstatě vyloučeno, protože než by soudy platně rozhodly, tak by se to stavidlo, či co, mohlo opravovat znovu (a běžel by o tom, celá léta, další soud).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.4.2020 09:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Dobře víte, že dnes se bavit o původnosti je silně mimo, vše již člověk Stihl-) předělat k obrazu svému. Jenže čas ukázal, že všeho moc škodí, proto je snaha tu nenáviděnou vodu do krajiny vracet. A chtít vytvořit pra/původní biotop by se setkalo s ještě větším odporem. Prostě se to látá, jak to jde, a i to málo zadržené vody je odpůrcům trnem v oku, bohužel...
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 16:09 Reaguje na Karel Zvářal
Souhlas s popisem situace. Proto by to mělo mít nějaká pravidla a "štábní kulturu". Jinak to bude jen odezdikezdismus, kopající příkop prostředkem společnosti.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.4.2020 17:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Ekologie je věda, jež se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím.
Tedy ať se vám to líbí, nebo ne, ekologie je věda o celé biosféře na celém povrchu planety.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 09:32 Reaguje na Jakub Graňák
Viz moje odpověď panu Zvářalovi výš.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2020 17:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdyby jste byl jen pro čistou ekologii, tak předvčírem nechválíte umělé ostrůvky pro rybáky, kam liška ani vydra se nevyhrabe. A těm ptákům to pomůže náramně, bez toho jsou v (_!_)
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 09:37 Reaguje na Karel Zvářal
Novomlýnské nádrže jsou ryze umělý biotop, proti jehož vytvoření protestovali ekologičtí aktivisté už za komunistů. Z toho důvodu mi takové umělé zařízení (jdoucí v duchu oné uměliny a vylepšující ji) v principu nevadí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.4.2020 10:35 Reaguje na Jan Šimůnek
V tu dobu jsem byl spíše neutrální, protože místní byli rádi, že zmizí komáři z močálů. Ekologové nadávali kvůli vykácení lužního lesa. Dnes se ukazuje, že přínos nádrží pro zavlažování okolních suchých tratí bude nedocenitelný. Jen je třeba tou vodou neplýtvat, ale dávkovat doslova po kapkách.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.4.2020 10:54 Reaguje na Jan Šimůnek
A dnes říkám zaplaťpánbu za ty nádrže. Průser by byl, kdyby tu lesní půdu darovali zemědělcům. Přece jen ta vodní plocha má silný výpar a přispívá k silnějším místním srážkám. Bez nich by to byla už tuplem Sahara.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 16:11 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud je mi známo, tak kvalita vody je tam taková, že se to na závlahy prostě nehodí. A komárů moc v trvale zatopeném území neubylo. Problémem je i devastace cenných archeologických nalezišť.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 17:53 Reaguje na Jan Šimůnek
A před tím, než udělali tu melioraci tam bylo asi tak co? Sahara?
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 09:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Tohle není jisté. Ta meliorace patrně svádí vodu z většího pozemku do jedné jeho části, a tam (na nejnižším místě pozemku) při její havárii vznikl mokřad. Jinak to byla nejspíš podmáčená zemědělská půda nevalné kvality, jejíž úrodnost meliorace zvýšila.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.4.2020 15:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Takže pokud to není jisté, tak je divné, že bez nejmenších pochybností hovoříte o uměle vytvořeném biotopu.

Druhou věcí je stav toho melioračního zařízení, které musí být ze zákona funkční a VÚ na to správně poukázal. Jak opět sám VÚ správně uvádí, obnovení funkce toho zařízení v žádném případě automaticky neznamená, že mokřad musí být vysušen.

Zcela tupý příklad ... rybník by měl mít funkční stavidlo. Furt. Ale nakolik bude v danou chvíli rybník na(vy)puštěn je věc zcela jiná.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 16:13 Reaguje na Svatá Prostoto
Je to nejpravděpodobnější verze a opět to odpovídá analogickým situacím jinde.

A vaše analogie s rybníkem pokulhává v tom smyslu, že ten skutečně může být plněn i vyprazdňován zatímco u odvodňovacího zařízení snad ani není počítáno s nějakým opačným chodem.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.4.2020 22:25 Reaguje na Jan Šimůnek
První je vaše ničím nepodložená domněnka, tedy ji klidně pominu.

Analogie s rybníkem je zcela přesná, jak ostatně dokládá stanovisko úřadu zveřejněné na jeho webových stránkách: " VÚMOP žádné zásahy na předmětném vodním díle, na mokřadu ani v celé lokalitě neprováděl, pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže právě z hlediska jejího potenciálu vodu zadržovat a upozornil na současný stav, který je v nesouladu se zákonem o vodách. ... Dále VÚMOP sdělil návrhy postupů k možné nápravě ... i hospodařícím zemědělcům ... Tyto návrhy ale nebyly vyslyšeny, ač zachování mokřadu umožňovaly."

Helejte, já spoustu věcí samozřejmě taky nevím, jako ostatně každý, a každý zase něčemu rozumí. Ale když nevím, tak se snažím zjistit. Už kdysi dávno jsme na vejšce měli dvě okřídlená rčení ... Student nemá myslet, student musí vědět. & Mysleti znamená hovno věděti.

A v dnešní době fakt není tak těžké si na tom netu spoustu věcí najít.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.4.2020 09:02 Reaguje na Svatá Prostoto
Příspěvek pana Nováka o kousek níž, vycházející z historických map (které nemám) ukazuje, že mám pravdu spíš já. Že to byla zmeliorovaná mokrá louka, a že porucha té meliorace vedla k tomu, že voda z ní byla sváděna dál k místu odtoku, kde vznikl mokřad, tedy ne na celé původní ploše.

A vaše analogie s rybníkem správná není, protože rybník můžete napouštět i vypouštět, jen změnou režimu stavidla, zatímco meliorace je jednoúčelová - odvodňovací nemůže být použita jako závlaha a závlahová nemůže být použita k odvodňování.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.4.2020 12:46 Reaguje na Jan Šimůnek
To je opět vaše interpretace ... i když chápu, že sám proti sobě nebudete:-). Pan Novák píše ... "To, čemu dnes říkáme mokřad Tály, se vyskytuje na hranici těchto dvou biotopů a je to pozůstatek někdejších rozsáhlých podmáčených luk." Definice mokřadu zde ... http://mokrady.ochranaprirody.cz/o-mokradech-mokrady/

Tak že jste to vy:-), tak cituji ještě jednou ... "upozornil na havárii stavby regulační drenáže právě z hlediska jejího potenciálu vodu zadržovat ...". Takže podle odborně příslušného VÚ předmětné zařízení má potenciál vodu zadržovat, ale podle Jana Šimůnka ne. Nic proti vám, ale ...

Odpovědět

Jan Šimůnek

17.4.2020 13:04 Reaguje na Svatá Prostoto
Má potenciál vodu zadržovat, ale není to jeho funkce (už proto, že kus pozemku se zaplaví vodou a zbytek zůstane suchý). Auto má taky potenciál zabíjet lidi, ale přitom to není jeho regulérní funkce, ale naopak výsledek nehody.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.4.2020 17:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Dobrý den pane Šimůnku,
dovolte mi ještě reagovat na naši diskusi na téma koronaviru. Ačkoli si stále trvám na tom, že hlavním viníkem je Čína, ve světle informací, které momentálně pronikají do médií je zjevné, že WHO je ve vztahu k Číně zkorumpována. Přísluší jim proto statut spoluviníka. Tvrdil jsem, že WHO je v tomto směru bez viny.
Příjměte tímto prosím mou upřímnou omluvu.
Přeji hezký den J. G.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2020 17:41 Reaguje na Jakub Graňák
Ono těch s máslem na hlavě je povíc.

https://www.denik.cz/ze_sveta/koronavirus-trump-usa-20200310.html
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.4.2020 18:11 Reaguje na Karel Zvářal
Což o to, másla je dost, ale droždí se nějak nedostává:-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 09:11 Reaguje na Jakub Graňák
Stejně upřímně vaši omluvu přijímám.

Přiznávám, že na WHO již dlouhou dobu pohlížím jako na levičáckou organizaci, prosazující levicové až levičácké cíle v péči o zdraví (v podstatě program komunistických stran s mnoha "vylepšeními") a podporující "pokrokové" státy typu té Číny.
Takže jsem měl při analýze jejího postupu v případě koronaviru do jisté míry náskok.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.4.2020 09:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Ne že by nedělali chyby, ale třeba Donald měl již v prosinci informace od tajných služeb - a jak se k problému postavil??? V tu dobu nikdo netušil, jaké to nabere grády! Prostě klasičtí pobitvoví generálové...
Odpovědět
JV

Josef Volfík

19.4.2020 10:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Povšimněte si laskavě, že...
Takové odvaly (haldy) jistě vznikly také jako umělý biotop. Na Kladensku to jsou nyní z nejcennějších, byť malých biotopů. O Ostravsku ani nemluvě. Co jezera, samovolně vzniklá po ukončení lidské činnosti? Pískovny. Co lomy Velká a Malá Amerika a další? Laskavě zapojte mozek a zkuste myslet. Proč asi kdysi byla dělána meliorace? Že by to bylo proto, že tam byla "Sahara"? Ne, to území, nebo jeho okolí bylo kdysi podmáčené natolik, že bylo neobdělávatelné. Takže se kdysi odvodnilo a lidskou činností vzniklo obdělávatelné pole. Porucha drenáže vrátila území do stavu, který byl kdysi, před meliorací. Jenže úřední šiml bude mít sto padesát nařízení, zákonů, předpisů, posudků a razítek a hlavně, práci (i když zcela bezúčelnou) na roky dopředu. No a mokřad zatím už nebude mokřadem.
Odpovědět
D

Dana Vojáčková

15.4.2020 00:59
Souhlasím s panem Vinklerem, a co takhle Zemos, a.s., součást Agrofertu. Ornitologové obvinili toho nepravého, třeba aniž by chtěli,že?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.4.2020 14:55
Na zveřejněné fotografii ten údajný mokřad vypadá jako relativně nedávno zatopené obyčejné pole , tak 2 - 4 roky.
Kdyby to bylo zatopené, respektive zamokřené 30 let, jak se píše v článku, vypadalo by to úplně jinak. Byly by tam na vlhkých místech vzrostlé přirozené nálety dřevin a kolem vody hustě vyrostlý rákos, orobinec a jiné pobřežní rostlinstvo.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

16.4.2020 17:39
Tak vážení, ono je to celé asi trochu jinak: https://denikn.cz/339872/na-jizni-morave-nekdo-vysusil-cenny-mokrad-na-pozemcich-agrofertu-firma-tvrdi-ze-o-nicem-nevi/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Než příště na Ekolistu začnete kohokoliv veřejně obviňovat a lynčovat, zjistěte si prosím fakta. Jinak klesáte pod úroveň Blesku a podobných plátků.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.4.2020 12:41 Reaguje na Marcela Jezberová
Tak tady se zase musím ekolistu zastat.
VÚ vydal prohlášení, že s mokřadem a ani příslušným zařízením nedělal nic. Firma tvrdí, že o ničem neví ... alespoň v titulku, článek sám není volně k přečtení. Jsou tedy dvě možnosti ... udělal to někdo třetí, což by mne tedy zajímalo kdo a proč, a nebo jeden ze dvou zmíněných subjektů lidově kecá. Komu v takovém případě věřit, to ponechám na každém. Nicméně obecně platí, že u VÚ to bude podstatně snáze dohledatelné, kdyby nijak, tak legendární:-) "stošestka" by fungovat měla.

A jen tak na závěr ... on tady někdo někoho veřejně obviňoval a lynčoval? Kdo, koho a kdy? Vám ekolist nějak leží v žaludku:-).
Odpovědět
JN

Jiří Novák

16.4.2020 21:04
Dobrý den,
není třeba se dohadovat o tom, jestli byl mokřad dřív, než pole, nebo vznikl až selháním meliorace. Z povinných císařských otisků, pořizovaných mezi lety 1828 - 1843 je evidentní, že celá oblast okolí Uherčič severně od Svratky byla tvořená podmáčenými loukami (nafse Wiesen) a listnatými lesy (Laubholz Waelder). To, čemu dnes říkáme mokřad Tály, se vyskytuje na hranici těchto dvou biotopů a je to pozůstatek někdejších rozsáhlých podmáčených luk. Historicky se pole kolem Uherčic vyskytovala pouze jižně od Svratky, na sever od řeky bylo na nějaké zemědělství příliš mokro. Mimochodem, není náhoda, že se pole s mokřadem jmenuje Velké louky.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.4.2020 10:25 Reaguje na Jiří Novák
Co tam bylo v té době nic neznamená, protože takové plochy, tehdy považované za neproduktivní, byly zhusta zůrodňovány - odvodňovány už za RU, potom za První republiky a teprve co se neudělalo nebo nepovedlo tehdy, bylo uděláno komunisty.
Odpovědět
JN

Jiří Novák

16.4.2020 21:04
Dobrý den,
není třeba se dohadovat o tom, jestli byl mokřad dřív, než pole, nebo vznikl až selháním meliorace. Z povinných císařských otisků, pořizovaných mezi lety 1828 - 1843 je evidentní, že celá oblast okolí Uherčič severně od Svratky byla tvořená podmáčenými loukami (nafse Wiesen) a listnatými lesy (Laubholz Waelder). To, čemu dnes říkáme mokřad Tály, se vyskytuje na hranici těchto dvou biotopů a je to pozůstatek někdejších rozsáhlých podmáčených luk. Historicky se pole kolem Uherčic vyskytovala pouze jižně od Svratky, na sever od řeky bylo na nějaké zemědělství příliš mokro. Mimochodem, není náhoda, že se pole s mokřadem jmenuje Velké louky.
Odpovědět
JN

Jiří Novák

16.4.2020 21:04
Dobrý den,
není třeba se dohadovat o tom, jestli byl mokřad dřív, než pole, nebo vznikl až selháním meliorace. Z povinných císařských otisků, pořizovaných mezi lety 1828 - 1843 je evidentní, že celá oblast okolí Uherčič severně od Svratky byla tvořená podmáčenými loukami (nafse Wiesen) a listnatými lesy (Laubholz Waelder). To, čemu dnes říkáme mokřad Tály, se vyskytuje na hranici těchto dvou biotopů a je to pozůstatek někdejších rozsáhlých podmáčených luk. Historicky se pole kolem Uherčic vyskytovala pouze jižně od Svratky, na sever od řeky bylo na nějaké zemědělství příliš mokro. Mimochodem, není náhoda, že se pole s mokřadem jmenuje Velké louky.
Odpovědět
MD

Miroslav Drozen

20.4.2020 10:59
Rozšířené stanovisko VÚMOP, v.v.i. k údajnému zničení mokřadu u Uherčic – 20.4.2020

VÚMOP, v.v.i. zahájil v lednu r. 2019 řešení projektu NAZV QK1910086 - Snižování zátěže povrchových vod zdroji plošného zemědělského znečištění při uplatnění regulace drenážního odtoku na stávajících stavbách zemědělského odvodnění. Účelem projektu je výzkum a aplikace tzv. dvoufunkčních melioračních systémů (s volitelnou funkcí závlahy i odvodňování zemědělské půdy) do zemědělské praxe. Potenciál těchto systémů je v ČR pro zmírňování projevů sucha na zemědělské půdě značný, ale – na rozdíl od mnoha zahraničních zemí - zatím nevyužitý. Tradičních odvodňovacích staveb je v ČR přes 1,1 mil. ha, pro regulaci se hodí cca 30-40 % těchto ploch, pro přestavbu na závlahovou stavbu cca 10 %.

Jako jedna z pilotních lokalit výše uvedeného výzkumného projektu byla v létě r. 2019 – po dohodě s hospodařícím subjektem a správcem objektu - vybrána lokalita Uherčice a to pro svoji výjimečnost – fungování stavby je zde založeno pouze na gravitačním principu (tj. bez potřeby čerpat vodu do závlahového systému). O zamokření v západní části lokality byli zástupci VÚMOP, v.v.i. informováni hospodařícím subjektem, který dle svého sdělení neznal příčinu zamokření, neboť neměl povědomí o existenci ani funkci meliorační stavby tzv. „regulační drenáže“. Systém tudíž nepřestal fungovat „po roce 1989", jak je chybně uváděno v některých médiích, ale až po roce 2016. Zástupci VÚMOP, v.v.i. během srpna – října 2019 na základě zapůjčené projektové dokumentace k předmětné stavbě a svých zkušeností identifikovali příčinu havárie. Ta spočívala v zanesení uzávěru na výtoku sdružené regulační šachty při zachovaném přítoku vody z řeky Svratky přívodním potrubím systému, což vodu na lokalitu nadále přivádělo, ale z pozemku již neodtékala. Zástupci VÚMOP, v.v.i. na základě zjištěné skutečnosti navrhli možná nápravná opatření. Tedy, v souladu s legislativou ČR, obnovit provozuschopnost v roce 1991 kolaudovaného a do roku 2016 provozovaného vodního díla, s doporučením na oslovení všech dotčených subjektů (tj. i vlastníků dotčených pozemků), a nastavit korektní management lokality dle požadavků; tedy případně i se zachováním / podporou mokřadu v požadovaném rozsahu. VÚMOP, v.v.i. ostatně již v roce 2013 připravil ve spolupráci s MŽP metodiku pro odbornou eliminaci staveb odvodnění na těch pozemcích, na kterých je preferováno jejich nezemědělské využití (https://www.mzp.cz/cz/odvodnovaci_zarizeni_krajina).

Zástupci VÚMOP, v.v.i. se náhodou (nebyli osloveni) koncem ledna 2020 dozvěděli o svolaném jednání (iniciovaném ČIŽP) na 11. února. Účast na schůzce si vyžádali s cílem popsat příčiny havárie stavby a následný vznik mokřadu a navrhnout legislativně korektní postup řešení tohoto stavu. Na tomto jednání tedy nebyl kontrolován VÚMOP, v.v.i., jak je nesprávně uváděno v některých médiích.

Tým VÚMOP, v.v.i. rozhodně žádné zásahy na stavbě ani na předmětném mokřadu v lokalitě Uherčice neprováděl (jak je popsáno i v krátkém prohlášení na webu VÚMOP z 11. 4. 2020), pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže mimo jiné se snahou poukázat na její potenciál vodu zadržovat a přispět tak ke zmírnění dopadů klimatických změn. Upozornil rovněž na nesoulad se zákony v období po vzniku havárie a sdělil vhodné postupy k nápravě.

Vzhledem k unikátnosti stavby má tým výzkumného projektu v plánu využívat tu část lokality, kde předmětný mokřad nebyl a není (tj. využívat východní část lokality, přiléhající k závlahové větvi K1 - obr. 1); vše samozřejmě v souladu s dotčenou legislativou, kterou zástupci VÚMOP, v.v.i. ani žádný z partnerů předmětného výzkumného projektu neporušili. Sdružený regulační objekt (viz obr. 2) umožňuje samostatné ovládání každé ze tří větví stavby. Provoz větví K1 a části K1b, které se mokřadu přímo netýkají, uživatel pozemku hodlá nadále provozovat v souladu s pachtovními smlouvami.

Více na https://www.vumop.cz/rozsirene-stanovisko-vumop-vvi-k-udajnemu-zniceni-mokradu-u-uhercic
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.4.2020 14:31
Tak ANOfert tam už oře a seje kukuřici do bioplynky. Takže ekologistické.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.4.2020 14:32
Tak ANOfert tam už oře a seje kukuřici do bioplynky. Takže ekologistické.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist