https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/westinghouse-predstavil-maly-modularni-reaktor.vykon-300-mwe-s-zivotnosti-80-let
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Westinghouse představil malý modulární reaktor. Výkon 300 MWe s životností 80 let

8.5.2023 06:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vizualizace jaderné elektrárny s malým modulárním reaktorem.
Vizualizace jaderné elektrárny s malým modulárním reaktorem.
Zdroj | Westinghouse Electric Company
Společnost Westinghouse Electric Company ve čtvrtek představila malý modulární reaktor AP300™, jednosmyčkový tlakovodní reaktor o výkonu 300 MWe. Konstrukce vychází z reaktoru AP1000®. Nový reaktor je navržen pro více než 80letý životní cyklus. Informuje to tom společnost Westinghouse Electric Company.
 
Malý modulární reaktor AP300 je kompaktní blok modulární konstrukce, který využívá zkušenosti flotily reaktorů AP1000. AP300 bude založen na identické technologii AP1000, včetně hlavních zařízení, konstrukčních prvků, pasivní bezpečnosti, paliva a systémů I&C. K dispozici bude mít dodavatelský řetězec, zkušenosti z konstrukce, schopnost rychlého sledování zatížení, prověřené postupy provozu a údržby a nejlepší praxi z 18 let bezpečného provozu reaktorů AP1000.

Systém pasivní bezpečnosti, který společnost Westinghouse zavedla, automaticky zajišťuje bezpečné vypnutí bez zásahu obsluhy a eliminuje potřebu záložního napájení a chlazení. To se přímo promítá do zjednodušené konstrukce, nižších nákladů a menších rozměrů. Stejně jako AP1000 je i AP300 navržen pro více než 80letý životní cyklus.

„AP300 je jediným dostupným malým modulárním reaktorem, který je založen na zavedené, provozované a pokročilé reaktorové technologii," řekl Patrick Fragman, prezident a generální ředitel společnosti Westinghouse. „Uvedení AP300 doplňuje portfolio technologií společnosti Westinghouse, což nám umožňuje plně uspokojit potřeby našich zákazníků po celém světě, a to s jasným výhledem na harmonogram dodávek a hospodárnost."

AP300 SMR nabízí čistou elektřinu a následné využití pro dálkové vytápění či odsolování vody. Díky svým schopnostem rychlého sledování zátěže se hodí pro integraci společně s obnovitelnými zdroji. Malý modulární reaktor od společnosti Westinghouse rovněž otevírá cestu k vodíkovému hospodářství tím, že umožňuje nákladově efektivní a čistou výrobu vodíku integrovanou s elektrárnou.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (123)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.5.2023 06:35
Tak sem rychle s nimi než ekomagoři zaflákají českou krajinu vrtulemi a lány FV.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.5.2023 07:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2023 20:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Má to přece postavit Rosatom, ne? Westinghouse je přece zkrachovalý parapodnik dávno po smrti. Ve vašem světě naopak to tvrdí všichni.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

8.5.2023 07:48
A copak to znamená "představila malý modulární reaktor"? Ukázali zájemcům takový reaktor v činnosti? Nebo představili své sny jak by to mohlo někdy fungovat, až se jim podaří něco takového postavit? Pokud se jedná o druhý případ, tak se divím, že nepředstavili rovnou malý bezpečný reaktor na studenou fúzi, který budeme mít v každém autě a který bude vytápět každý dům.
Odpovědět
EN

Emil Novák

8.5.2023 10:32 Reaguje na Richard Vacek
Znamená to že představili zmenšenou verzi reaktoru který už reálně funguje, využívající stejné komponenty jako používají ty reaktory v provozu, takže je evidentní že o žádné sny nejde. Není žádný důvod proč by se menší verzi nepodařilo postavit, na rozdíl od reaktoru na studenou fúzi, u které žádný takový reaktor nefunguje ani vzdáleně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.5.2023 17:12 Reaguje na Emil Novák
A budou schopni je sekat v sériích jako Baťa cvičky? Jak se očekává u klasických SMR?
Odpovědět
EN

Emil Novák

8.5.2023 18:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Definujte "klasický SMR", toto není o nic méně klasický SMR než jakýkoliv jiný SMR.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.5.2023 21:29 Reaguje na Emil Novák
Nedávno se objevila zajímavá vize, že by se mohly právě SMR vvyrábět sériově, jako třeba kamiony, stavební stroje, velké dieselagregáty atd., čímž by se dala zcela zásadně snížit cena.
Odpovědět
EN

Emil Novák

8.5.2023 21:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Thank you, captain Obvious.
A co ta definice "klasického SMR", ta nebude?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2023 06:54 Reaguje na Emil Novák
Jak byl prezentován NuScale, tj výkon 50 - 70 MWe, velikost dva autobusy nad sebou.
Odpovědět
EN

Emil Novák

9.5.2023 07:09 Reaguje na Pavel Hanzl
A jak jste přišel na to, že zrovna NuScale (který se mimochodem do toho vašeho intervalu nevejde), je "klasický SMR"? "Dva autobusy nad sebou" není velikost celé elektrárny, už jsem vám to psal několikrát. Mimochodem NuScale se nabízí v provedení 12, 6 nebo 4 modulů, tj. bude mít buď stejný nebo ještě větší výkon než AP300.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2023 12:58 Reaguje na Emil Novák
Četl jsem to na psékovi, oslovi, oenergetice, nebo tam někde, je to už pěkných pár let. Samozřejmě to není v autobuse celé a tamodularita mi připadá velmi výhodný. Pro Brno by stačily asi 4 kousky místo tří tepláren, vždy tam, kde stojí ta stávající. A s dost střešních fv a pár větřáků na Hádech, budeme bez uhlí, jen částečně na plynu. Stačí to jen udělat, že?
Odpovědět
EN

Emil Novák

9.5.2023 13:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha, takže jako obvykle jste něco četl, nevíte co ani kde ani kdy, a udělal jste si z toho kompletně nový příběh. Slovní spojení "tradiční SMR" podle Googlu nikdo ve spojení s jaderným reaktorem nepoužil, jste první.
Brno nepotřebuje ani jeden kousek, když má poblíž Dukovany, ze kterých stačí natáhnout horkovod. Pro SMR se uvažují daleko výhodnější lokality než Brno.
Modulární je i AP300.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.5.2023 10:43 Reaguje na Emil Novák
Ten horkovod se měl stavět už za komára, ale sešlo z toho. Pokud by se postavily SMR, tak máte navíc i elketřinu a mohlo by to být výhodnější, než horkovod bez proudu. Čort znajet.
Odpovědět
EN

Emil Novák

10.5.2023 11:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Že z toho sešlo "už za komára" vůbec nic neříká o tom, jestli Brno potřebuje SMR. Tenkrát prostě bylo levnější pálit uhlí, později plyn, teď už neplatí ani jedno.
Zkuste si srovnat cenu horkovodu a cenu SMR a možná přijdete na to, proč se v Brně uvažuje o horkovodu a ne o SMR. SMR a elektřinu z něj totiž můžete postavit i někde jinde, kam trubky z Dukovan nedosáhnou. Třeba na severní Moravě, v severních Čechách nebo kousek od Prahy, což jsou také zvažované lokality pro SMR.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2023 08:03 Reaguje na Emil Novák
Když absolutně netušíte, kolik ten SMR bude stát, veškeré takové úvahy jsou nacypa. My budeme mít asi dost těžké problémy s elektřinou už v téhle dekádě, což je další neznámá.
Odpovědět
EN

Emil Novák

14.5.2023 08:51 Reaguje na Pavel Hanzl
No to tušíme, Hanzle, kolik ten SMR bude stát, tedy aspoň tušíme kolik bude stát minimálně. Optimistické odhady jsou kolem miliardy dolarů za výkon kolem těch 300 MWe. Zvlášť u prvních kusů to bude podstatně více. Stavba horkovodu se odhaduje na jednotky miliard Kč.
Elektřinu do toho netahejte, jde o teplo pro Brno, malý modulární reaktor se může postavit jinde, kam trubky z Dukovan nedosáhnou. V téhle dekádě se tu ale stejně žádný SMR nepostaví, takže ohánět se touhle dekádou je úplně zbytečné.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.5.2023 12:38 Reaguje na Emil Novák
Zas tak moc blízko to není. A projekt dálkového horkovodu z Dukovan pro Brno je spíš projekt z nouze. Když budou odstaveny uhelné teplárny, plyn je drahý a malá jaderka u Brna jako náhrada brněnských tepláren nebude ještě tak aspoň 15 let. Nebude ještě takových 15 let.
Jinak je takový dlouhý horkovod monstrózní projekt. Mnohem lepší bude v blízkosti Dukovan postavit provozy využívající toto levné odpadní teplo. Sušárny, skleníky, akvakultury ...
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.5.2023 12:49 Reaguje na Radim Polášek
Já jsem nepsal že to je "zas tak moc blízko", ale že tam trubky z Dukovan bez problémů dosáhnou. Když můžou dosáhnout z Mělníka do Prahy, což není o moc blíž a zdroj tepla už je hotový.
SMR je daleko monstróznější projekt, pokud to chcete srovnávat, hlavně finančně. Natáhnout trubky není zas až tak velký problém.
A nemusíte se bát, v Dukovanech toho tepla zbyde i tak pořád víc než dost i na sušárny, skleníky a akvakultury, pokud by je tam někdo chtěl postavit. Jde tím pádem o falešné dilema.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

9.5.2023 17:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle, kdybyste stále nežil ve svým pomateným mikrosvětě, tak byste vědět, že koncepce transformace teplárenství v Brně je již daná.
S využitím SMR opravdu nepočítá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.5.2023 10:45 Reaguje na Jaroslav Studnička
Koncepce jsou u nás velmi kouzelné, podle státní energetické z doby někdy kolem roku 10 bychom měli mít už skoro hotový blok v Temelíně a měly by se stavět nové v Dukovanech a možná i jinde.
Odpovědět
EN

Emil Novák

10.5.2023 11:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Nic takového ve státní energetické koncepci není, zase si vymýšlíte, Hanzle.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.5.2023 17:15 Reaguje na Emil Novák
Bylo tam asi 50% jádra.
Odpovědět
EN

Emil Novák

10.5.2023 18:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale rozhodně ne v roce 2023. Už jsme zase u toho vašeho problému s rozlišováním přítomnosti a vzdálené budoucnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.5.2023 08:29 Reaguje na Emil Novák
Tak v jaké vzdálenosti? Pokud by PánBůh dal a postavíme Dukovany, staré půjdou do šrotu a žádný poměr se nezlepší. Podle téhhle koncepce se měl dnes minimálně jeden blok stavět a další připravovat. A děje se co?
Odpovědět
EN

Emil Novák

11.5.2023 08:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Podle Státní energetické koncepce se dnes neměl "minimálně jeden blok stavět a další připravovat", měl se minimálně jeden připravovat, což se děje. Stále platná Státní energetická koncepce počítá s nárůstem podílu jádra na 50 % až k roku 2050.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2023 08:08 Reaguje na Emil Novák
Muhehehhe fakt? A z čeho budeme dělat elektřinu do té doby? To tma soudruzi nenapsali, že? Uhelná komise po dvou letech intenzívní práce ukončila pálení uhlí k roku 2032 (zcela náhodou jak v Německu) ale kde vzít zbytek netuším. Vy tušíte?
Odpovědět
EN

Emil Novák

14.5.2023 08:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Napsali, Hanzle, to byste si ale musel vyndat hlavu ze zadnice a do té koncepce se podívat. Pro vás ovšem nepřekonatelný problém.
Uhelná komise neukončila pálení uhlí k roku 2032 - další váš blábol, uhelná komise doporučila konec uhlí k roku 2038, za předpokladu že za něj bude do té doby vybudovaná náhrada.
Netušíte vůbec nic, jak jste opět názorně předvedl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2023 08:11 Reaguje na Emil Novák
A počítají soudruzi, že v roce 50 můžeme mít spotřebu elektřiny klidně dvoj(nebo více) násobnou, než dnes? A Dukovany budou v penzi a Temelín bude taky už staříček? A z čeho bude těch dalších 50%.
Odpovědět
EN

Emil Novák

14.5.2023 08:54 Reaguje na Pavel Hanzl
"Překvapivě" se i s nárůstem spotřeby v koncepci počítá. Stačí se do té koncepce podívat.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

13.5.2023 14:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Jktože nezlepší??? Odstaví se uhláky, vyrobí se méně fosilní elektřiny, a stoupne podíl jádra i OZE. Přesně takhle to chcete, ne?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

10.5.2023 11:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Brno hodlá nahradit svou 80% závislost na zemním plynu tím, že začalo výstavbu zdroje na biomasu v Brno - sever.
V SAKO bude stát nová linka K1 a bude realizován tepelný napáječ z Dukovan.

To je realita místo vaší dojmologie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.5.2023 08:33 Reaguje na Jaroslav Studnička
Tahle koncepce samozřejmě nemohla počítat s žádnými SMR. Je to asi lepší, než nic, ale ten horkovod je ve hvězdách a štěpka nás nevytrhne.
Odpovědět
EN

Emil Novák

11.5.2023 08:46 Reaguje na Pavel Hanzl
SMR jsou daleko ve větších hvězdách než horkovod, pro nějž je trasa již vytyčená, v územním plánu se s ním počítá a dokonce jsou částečně hotové i potřebné tunely. Může být hotov podstatně rychleji než jakýkoliv SMR.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2023 08:13 Reaguje na Emil Novák
Asi bude potřeba oboje.
Odpovědět
EN

Emil Novák

14.5.2023 08:55 Reaguje na Pavel Hanzl
To nikdo nezpochybňuje, ale ne v Brně, o kterém je řeč.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

11.5.2023 08:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Vzhledem k tomu, že vše výše uvedené má být realizované do roku 2030, tak opravdu se SMR uvažovat nemohou.
Již z toho důvodu, že cena SMR bude úplně někde jinde než cena tepelného napáječe, tak jak vám již uváděl Emil Novák.
Další problém by zcela jistě byl umístění jaderného reaktoru do města Brna.

Opět pouze vaše dojmologie. Tepelný napáječ z EDU je zcela reálný projekt v přípravě.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

9.5.2023 06:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Jo, a protože to bude v přepravitelných kontejnerech, které se seskládají na sebe jako stavebnice, nebude nutné ani stavební povolení, a všem těm Duhám, Matkám, Dětem, a jim naroveň postaveným potížistům „vypálíme rybník“.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2023 06:57 Reaguje na Tonda Selektoda
Jede to celé v bazénu pod vodou a na ten to povolení potřebujete. A když to budete chtít kolaudovat jako plavecký bazén, určitě vás nějaký zeleňák nabonzuje.
Odpovědět
EN

Emil Novák

9.5.2023 07:02 Reaguje na Tonda Selektoda
Stavební povolení samozřejmě potřeba bude, nejen podle stavebního ale i atomového zákona. S tím seskládáním na sebe to taky není tak jednoduché, ani u tohoto, ani u žádného jiného SMR. Rychlejší výstavbu to ale přinést může, a hlavně rozšířit řady potenciálních zákazníků, protože velký reaktor si může dovolit málokdo.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

9.5.2023 08:49 Reaguje na Emil Novák
Já vím, já vím…
Při představě že by: „se mohly právě SMR vvyrábět sériově, jako třeba kamiony, stavební stroje, velké dieselagregáty atd.“, a jak by se na to tvářili naši pseudoekologisti, jsem měl z toho legraci.
Na druhé straně, když jaderné reaktory můžou být zdrojem energie pro vojenské lodě, ponorky, nebo i jako plovoucí jaderná elektrárna pro zásobování obtížně dostupného místa, proč ne?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2023 12:50 Reaguje na Tonda Selektoda
No právě. proto se mi tento systém líbí.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

9.5.2023 23:24 Reaguje na Tonda Selektoda
To docela zerujete :))
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

9.5.2023 23:24 Reaguje na Tonda Selektoda
To docela zerujete :))
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

8.5.2023 07:58
Zveřejněné informace mohou být zavádějící. Píše se o reaktoru o výkonu 300 MWe (elektrických), nikoliv o elektrárně. Tedy jen o zdroji tepla pro jadernou elektrárnu. Při předpokládané celkové účinnosti elektrárny kolem 35%, lze předpokládat tepelný výkon do 900 MWt (tepelných). Rozdíl, těch 600 MWt jsou pak ztráty tepla, které bude třeba někam odvést (chladící věže, vodní tok, dálkové vytápění).
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

8.5.2023 12:20 Reaguje na Tonda Selektoda
Ach jo, další vytápěnoid. Přečtěte si vy trumbero článek, který popisuje reálné parametry odpadního tepla JE. Napsal jsem jej před půl rokem pro myslitele Vašeho ražení.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

9.5.2023 09:27 Reaguje na Daniel Višňovský
No jo, trumbera sem, trumbera tam, pane Višňovský…
Váš článek jsem nečetl, tak jsem se podíval alespoň na oficiální stránky Westighausu. Můj nástřel výkonového předpokladu reaktoru se potvrdil: AP300 SMR, 300MWe (900MWth).
Zkrátka, reaktor má tepelný výkon 900 MW a je schopen být tepelným zdrojem i pro elektrárnu, o výkonu 300 MW. Jak se těch zbývajících 600 MW dále využije a jaké budou skutečné energetické ztráty, bude již věcí investičního záměru a místních podmínek.
Vespod prezentace Westinghausu je též i schematický obrázek možných aplikací. Z něj vyplývá i možnost dálkového vytápění, akumulace tepla, procesní ohřevy v průmyslu, atd.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.5.2023 21:05 Reaguje na Tonda Selektoda
Stručně řečeno - je jedno, kolik máte MW tepelného výkonu, máte-li je ve spoustě "vlažné" vody.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

9.5.2023 22:55 Reaguje na Tonda Selektoda

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

9.5.2023 22:59 Reaguje na Tonda Selektoda
Teplota na výstupu z turbíny je necelých 30 stupňů. To by mne zajímalo, co s tou vodou z toho kondenzátoru, která je ještě studenejsi, chcete dělat. Pokud chcete reaktor použít k vytápění, musíte to teplo odebírat někde za vysokotlaký stupněm, a o to se vám sníží elektrický výkon. Prostě 2/3 tepelného výkonu je nevyuzitelnych, hlupaku.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

9.5.2023 23:15 Reaguje na Tonda Selektoda

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

9.5.2023 23:21 Reaguje na Tonda Selektoda
Jojo, investičního záměru.....tonikum je expert přes managoromont, marketing a buzinec. ..... a proč vlastně chcete topit, když i v zimě máte v okolí každé nemovitosti miliony tun vzduchu o teplotě 250 kelvin nebo vyšší, a tím by přeci stačilo ohrad pár tun vzduchu na 300 kelvin, co????? Chápete, jaký ohromný potenciál je okolo každého města???? To jsou stovky GW výkonu vytažení k termodynamicke nule.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

10.5.2023 11:20 Reaguje na Daniel Višňovský
Pane Višňovský, nevím, proč to Vaše rozčilování a sprostota. Snad si tady chcete dokazovat svou odbornost? Již ve svém příspěvku z 8.5.2023 07:58 jsem napsal: „Rozdíl, těch 600 MWt jsou pak ztráty tepla, které bude třeba někam odvést (chladící věže, vodní tok, dálkové vytápění).“ Přitom to v závorce byly jen možné příklady řešení.
V článku nejsou technické informace o elektrárně. Jen její výkon 300 MW. Článek je pouze o jaderném reaktoru. Stejně jako parní kotel, může být reaktor využit jako zdroj tepelné energie, a to třeba i pro tu elektrárnu. Nikde jsem nepsal, že v té elektrárně bude instalována kondenzační parní turbína. Dokonce i účinnost jsem jen odhadl, abych se dopátral, jaký asi bude tepelný výkon toho reaktoru. Přece není žádným tajemstvím, že kondenzační turbína, není vhodná pro teplárenský provoz. Ten by pak nebyl tak náročný na chlazení (maření nízkopotenciálního tepla ve věžích, nebo ohřevem vody v řece)...
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

11.5.2023 12:32 Reaguje na Tonda Selektoda
Tohle nemá s odborností nic společného, druhá věta termodynamická je součástí základního všeobecného vzdělání. To, že tím, co má na výstupu z turbíny 28 stupňů nezrealizujete dálkové vytápění je zjevné. Pokud nevěříte, zkuste si doma kýblem vody o 28 stupních ohřát malý hrníček vody na 50 stupňů.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

12.5.2023 06:42 Reaguje na Daniel Višňovský
Pane Višňovský, z areálů elektráren do okolních měst, nebo jejich částí, jsou často vedeny mohutné trubky. Nevíte, co to jsou za trubky a k čemu slouží? Předpokládám, že teplo pro topení to jistě nebude, protože jak správně píšete, tou vodou o teplotě 28 °C, to podle druhého termodynamického zákona asi nebude dost možné...
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

13.5.2023 14:36 Reaguje na Tonda Selektoda
Pane Selektodo, řeknu Vám bezpečně, k čemu slouží. Slouží ke SNÍŽENÍ poměru elektrický/tepelný výkon ve výrobě elektřiny, protože to teplo, které je v těch rourách, je odebrané Z PROSTŘEDKA turbíny, a NENÍ teplem odpadním.....kapiš??? Ne, nevadí. Prostě 35 procent JE je využitelných k výrobě elektřiny nebo k vytápění, ten zbytek je VŽDY odpadní. Ledaže byste tím ohříval vodu kaprům v řece - to by snad šlo.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

13.5.2023 19:43 Reaguje na Daniel Višňovský
Opravdu? No vidíte, a já asi žil léta v bludných informacích, které tvrdily, že vedle klasických kondenzačních turbín, existují i turbíny protitlaké, nazývané též odběrové. To jsou turbíny pro tzv. teplárenský provoz. Prý mají na svém výstupu tlak páry vyšší, než je tlak atmosferický. A proto musí mít teplotu výstupní páry dokonce vyšší než 100°C. A tato pára, přes příslušný tepelný výměník, je pak dobře použitelná, pro technologické ohřevy v průmyslových závodech i pro to vytápění, třeba i sídliště paneláků. Jedná se potom o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, tzv. KVET, nazývanou též kogenerací.
Ano, výkon turbogenerátoru se tím sníží. Využití energie vstupní páry turbogenerátorem klesne o pár procent. Ale díky využití energie vodní páry za turbínou, na konci (do topení, k ohřevům), stoupne celková účinnost elektrárenského bloku. Tedy, v porovnání vstupního paliva (příkonu) a součtu využitého výkonu elektrického, plus tepelného, bude celková účinnost bloku vyšší, než umožňuje klasická kondenzační turbína v čistě elektrárenském provozu. Proto jsou běžně instalovány i desítky kilometrů dlouhé tepelné přivaděče od elektráren do okolních měst. Třeba z EMĚ do Prahy.
A všimněte si ještě jedné věci – neurážel jsem Vás, ani jsem na Vás nebyl sprostý...
Mějte se dobře!
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

13.5.2023 20:11 Reaguje na Tonda Selektoda
Ano, a protože mají menší delta t, mají tudíž i menší poměr elektrický/tepelný výkon - blbý, co???

Strejdo, nejprve se doučte fyziku, a až poté googlujte, takhle jste za hlupáka. A co se týče JE, tak ta jede v úplně jiném režimu než teplárna, rozdíl je v tom ,že turbíny JE pracují se sytou párou, o teplotě na vstupu kolem 280 stupňů celsia. Uhelné mají na turbínách mezi 550 až 600 stupni. Jaký asi tak bude teplotní spád na takové turbíně JE, pokud bude protitlaká, a na výstupu bude mít nějakých 130 stupňů, aby to bylo použitelné pro teplárenské účely? Slyšel jste někdy, že účinnost je dána rozdílem termodynamických teplot?

Zkuste si vy hlupáku pod sebe 50 krát napsat větu-......tepelný cyklus uhelné a jaderné elektrárny je něco úplně jiného. Mimochodem, opravdu by mne zajímalo, pokud budete mít jaderný blok, který by teoreticky měl protitlakou turbínu, ze které by se teplo za turbínou 7 měsíců funělo do vzduchu, jak bude vypadat ekonomika provozu. Uhelná a jaderná elektrárna mají dramaticky odlišný poměr fixních a variabilních nákladů.
Odpovědět
EN

Emil Novák

13.5.2023 20:19 Reaguje na Daniel Višňovský
Za hlupáka jste tu jedině vy díky svému hulvátskému chování.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

15.5.2023 15:49 Reaguje na Emil Novák
Oberhlupák je definován tak, že nadřazuje formu nad věcnost.

Vy jste schopen tvrdit, že je lež, že 1+1=2, pokud to není řečeno politicky korektně.
Odpovědět
EN

Emil Novák

15.5.2023 16:00 Reaguje na Daniel Višňovský
Není a nic takového jsem netvrdil, pouze mě nepřestává fascinovat vaše nekonečné hulvátství. Pro hlupáka každý hloupý.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

15.5.2023 16:10 Reaguje na Emil Novák
Jistě, a oberhlupák nadřazuje formu nad obsahem. Co je horší :)
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

15.5.2023 16:12 Reaguje na Emil Novák
A neblábolila tu ta Selektoda cosi o protitlaké turbíně v souvislosti s modulárním reaktorem?
Odpovědět
EN

Emil Novák

15.5.2023 16:14 Reaguje na Daniel Višňovský
"Cosi o protitlaké turbíně" - už z toho je vidět úroveň vaší argumentace. Citujte konkrétně a konkrétně napište co na tom není pravda, místo nějakého neurčitého "cosi".
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

16.5.2023 18:42 Reaguje na Emil Novák
Slyšel jste někdy pojmy jako explicitní a implicitní??? Jo??? Takže pokud diskusní vlákno, stejně jako článek se týká jaderné energetiky, tak použít jako argument oponenta i protitlakou turbinu, je debilita nebo rovnou lež. To ale hlupakovi vašeho razeni, který umí přemýšlet pouze v holých větách, a tyto vytrvalá že souvislosti, nemusí být zřejmé. Otočíme to jo??? Co z toho, co jsem napsal já, není pravda??? Navíc, pokud kdokoli bude to diskusní vlákno analyzovat, tak zjisti, ze jediné německé příspěvky, které neobsahují nic jiného, než výpad na oponenta píše jakýsi Emil Novák.
Odpovědět
EN

Emil Novák

16.5.2023 19:09 Reaguje na Daniel Višňovský
Žádám KONKRÉTNÍ citaci toho co bylo řečeno o protitlaké turbíně a co KONKRÉTNĚ na tom není pravda, ne vaše výmluvy. Protože toho schopný nejste, je evidentní že jste si to vymyslel a nezmůžete se na víc než tupé urážky. Nic neotočíme, čekám až doložíte svá obvinění.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

16.5.2023 18:57 Reaguje na Emil Novák
Výraz "cosi o protitlake turbine" jste mi sprosté podstrcil, a následně okomentoval. Já jsem napsal výraz "cosi o protitlake turbine v souvislosti s modulární reaktorem" ale jestli vym jde o lingvistiku, tak termín protitlaka použila jako prvni Selektoda, ne já.
Odpovědět
EN

Emil Novák

16.5.2023 19:05 Reaguje na Daniel Višňovský
Nic jsem vám nepodstrčil, sprostý jste tu jedině vy, naopak jsem přesně citoval z vašeho příspěvku 15.5.2023 16:12: "A neblábolila tu ta Selektoda cosi o protitlaké turbíně v souvislosti s modulárním reaktorem?"
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

16.5.2023 18:58 Reaguje na Emil Novák
Jakou faktickou informační hodnotu má tento vás příspěvek, a co obsahuje jiného, než výpad proti oponentovi??? Prosím o rozbor.
Odpovědět
EN

Emil Novák

16.5.2023 19:12 Reaguje na Daniel Višňovský
Tak to je dobrý vtip, hulvát co tu každého uráží volá po faktické informační hodnotě a rozboru. :-D
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

13.5.2023 21:47 Reaguje na Daniel Višňovský
A dost, pane Višňovský!
Pokud Vás to opravdu zajímá, vězte že v Temelíně je též jaderná elektrárna, která (kopíruji): „Od roku 1998 dodává temelínská elektrárna teplo pro nedaleký Týn nad Vltavou.[56] Přechodem na temelínské teplo zde bylo zrušeno 22 středně velkých uhelných výtopen a tři velké kotelny, město tak aktuálně patří mezi oblasti s nejčistším vzduchem v jižních Čechách.“
Tepelný přivaděč do Českých Budějovic je rozestavěn a je plánován i tepelný přivaděč z Dukovan do Brna...
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

15.5.2023 15:47 Reaguje na Tonda Selektoda
Selekondo, Vaše hloupá lež, že k vytápění Temelína se využívá 1,3 GW odpadního tepla odebíraného za turbínou, je zcela mimo, takže se uklidněte, a přestaňte lhát. To teplo se odebírá mezi stupni turbíny, tudíž je to teplo, které je využitelné k výrobě elektrické energie.
Odpovědět
EN

Emil Novák

15.5.2023 16:02 Reaguje na Daniel Višňovský
Nikdo nic takového netvrdil, to jen vy tu stavíte slaměné panáky, a mimochodem teplo se neměří v GW, to byste měl vědět, když tu chcete mistrovat ostatní.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

15.5.2023 16:09 Reaguje na Emil Novák
Jakotže netvrdil???

Cituji:

Tedy jen o zdroji tepla pro jadernou elektrárnu. Při předpokládané celkové účinnosti elektrárny kolem 35%, lze předpokládat tepelný výkon do 900 MWt (tepelných). Rozdíl, těch 600 MWt jsou pak ztráty tepla, které bude třeba někam odvést (chladící věže, vodní tok, dálkové vytápění).

konec citace.

Jinými slovy tvrdí, že pokud se 35 procent výkonu reaktoru využije k výrobě elekřiny, tak zbytkem, tedy 65 procenty lze vytápět.

To jsem si nevymyslel já, ale překladač z češtiny do češtiny.
Odpovědět
EN

Emil Novák

15.5.2023 16:12 Reaguje na Daniel Višňovský
Netvrdí jinými slovy, že "zbytkem, tedy 65 procenty lze vytápět" - to jste si vymyslel vy sám.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

15.5.2023 15:53 Reaguje na Tonda Selektoda
V Temelíně jsou protitlaké turbíny jo??? Zrovna tam je teplota za turbínou necelých 30 stupňů, a teplo, které se používá k vytápění se odebírá Z PROSTŘEDKA turbíny, a tím klesá poměr elektrický/tepelný výkon.

Jako člověk máte nulovou hodnotu, zařízení které umí Find - Copy - paste je pořiditelné za pár euro.
Odpovědět
EN

Emil Novák

15.5.2023 16:15 Reaguje na Daniel Višňovský
Nikdo netvrdil že jsou v Temelíně protitlaké turbíny.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

15.5.2023 20:35 Reaguje na Emil Novák
Jak to, že ne??? Padlo v diskusi slovo protitlaka???? Padlo, je článek o jaderných zdrojích, je. Padlo ve vláknem slovo Temelín??? Padlo. Takže jste usvedcen že lži.
Odpovědět
EN

Emil Novák

15.5.2023 20:51 Reaguje na Daniel Višňovský
Lžete tu jedině vy sám, nikdo tu nepsal že jsou v Temelíně protitlaké turbíny.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

16.5.2023 18:45 Reaguje na Emil Novák
Takže tvrdíte, že Selektoda nepouzila termín protitlaka turbína v souvislosti s technologií tlakovodnich reaktoru???
Odpovědět
EN

Emil Novák

16.5.2023 19:13 Reaguje na Daniel Višňovský
Takže tvrdím že "nikdo tu nepsal že jsou v Temelíně protitlaké turbíny". Chcete to nakreslit, nebo to napodruhé už dokážete pochopit?
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

15.5.2023 15:55 Reaguje na Tonda Selektoda
Dejte sem odkaz, který bude dokazovat Vašoi hloupou lež, že k vytápění se používá něco z odpadního tepla za turbínou, a že těch cca 1,3 GW odpadného tepla z Temelína je využitelné k vytápění.

Nedáte sem nic, protože ničemu nerozumíte. kromě toho že se umíte humanoidně hádat.
Odpovědět
EN

Emil Novák

15.5.2023 16:20 Reaguje na Daniel Višňovský
Dejte sem konkrétní citaci, kde někdo tvrdí, že "cca 1,3 GW odpadného tepla z Temelína je využitelné k vytápění". Naopak uvádí, že "výkon turbogenerátoru se tím sníží."
Takže vy jste ten poslední, co může někoho obviňovat z hádání se.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

15.5.2023 20:40 Reaguje na Tonda Selektoda
Výborně, řeči čísel jste sám dokázal, že teplo z JE nelze v nějakém významném rozsahu využít k vytápění. Týn nad Vltavou. ..... spotřeba tepla 20 MW. Tepelný výkon Temelína 6000 MW. 20/6000 = 0,0033 tedy 0.33 procent. Zaokrouhleno na celá procenta je to nula. Jak se malé děti slovně učí vyjadřovat nulu???
Odpovědět
EN

Emil Novák

15.5.2023 20:54 Reaguje na Daniel Višňovský
Nic takového se nestalo, na to jak lze teplo z JE v nějakém významném rozsahu využít k vytápění se už brzo budete moci jet podívat do Budějovic.
Nejdřív si zjistěte, jak se malé děti učí slušnému chování, dost by vám taková lekce pomohla, je vidět že ve vašem případě to rodiče hodně zanedbali.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

16.5.2023 18:49 Reaguje na Emil Novák
Tím se ovšem nedostane objem vyuzitelneho tepla z celkového tepla produkované temelinskymi bloky z rozsahu statistické chyby.


Jinak máte zajímavý slovník.... Nováku, to, že vás někdo dostane do argumentaci nouze, není příznakem neslušné chování.
Odpovědět
EN

Emil Novák

16.5.2023 19:16 Reaguje na Daniel Višňovský
Ani o "objemu vyuzitelneho tepla z celkového tepla" jsem vůbec nic nepsal, zkuste si ještě jednou a pomalu přečíst co jsem opravdu psal.
Vy jste ten poslední kdo tu může někoho mistrovat ohledně svého slovníku.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

16.5.2023 19:01 Reaguje na Emil Novák
VAse Tvrzení, že tímto opatřením vzroste tepelná účinnost temelinske JE někam k 95 procentum, je lživé, Novaku.
Odpovědět
EN

Emil Novák

16.5.2023 19:17 Reaguje na Daniel Višňovský
Lživé je vaše tvrzení, já jsem nic o tepelné účinnosti k 95 procentům nepsal, vy lháři.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

16.5.2023 23:27 Reaguje na Emil Novák
Pane Emile, děkuji Vám za Vaši podporu.
Před třiceti lety jsem řídil a zodpovídal za provoz malé teplárny s parní závodní elektrárnou. Proto si z té doby ještě něco pamatuji a ve svých příspěvcích, jsem z toho též čerpal. Myslím, že kdo chce podstatu mnou sděleného názoru pochopit, jistě pochopí. Nezaujatý čtenář tohoto vlákna též jistě pochopí, kdo v průběhu diskuse zbytečně provokuje, při své argumentaci se uchyluje k napadání a urážkám diskutujících a komu byly dokonce za jeho sprostotu některé příspěvky v tomto vlákně smazány...
Odpovědět
va

vaber

8.5.2023 08:33
je to skoro jak v pohádce,
1000MW tepelných nepotřebuje aktivní chlazení ani dochlazování,
škoda, že v článku nepíší kam se bude teplo odvádět a jaké jsou parametry páry,tedy tlak a teplota na výstupu z reaktoru
taky životnost je vysoká ,to se mi líbí, ale opět chybí vysvětlení, proč jak ji prodloužili,
v každé JE potřebuje pomocné provozy,zabírají dost místa ,jak to řeší modulární JE
myslím ,že společnosti Westinghouse se v posledních letech příliš ekonomicky nedařilo a potřebuje reklamu jak sůl
Odpovědět
EN

Emil Novák

8.5.2023 10:42 Reaguje na vaber
Aktivní dochlazování nepotřebuje ani ten AP1000 s 3415 MW nominální tepelného výkonu. To "P" znamená "Passive", ten reaktor je navržený tak, aby se v případě výpadku všech aktivních systémů uchladil minimálně 3 dny bez jakéhokoliv zásahu obsluhy, poté stačí mobilním čerpadlem nebo jakýmkoliv jiným způsobem doplňovat chladicí vodu do nádrže umístěné v horní části kontejnmentu. Když to funguje u AP1000, bude to samozřejmě fungovat i u AP300.
Kam se bude teplo odvádět samozřejmě záleží na tom, kde se ten reaktor postaví a k jakým účelům se bude používat. Může se odvádět do moře, do řeky, do vzduchu, do systému dálkového vytápění apod.
Společnosti Westinghouse se od převzetí novým majitelem v roce 2017 daří, je zisková.
Odpovědět
va

vaber

8.5.2023 14:21 Reaguje na Emil Novák
v horní části kontejnmentu je nádrž co uchladí reaktor po tři dny ,
jak je nádrž veliká ,
a jak dlouho může být taková elektrárna bez napájení, musí to být dlouho ,jinak by potřebovala náhradní zdroje
Odpovědět
EN

Emil Novák

8.5.2023 16:27 Reaguje na vaber
Nádrž má objem 2860 m3, její princip je takový, že při vysoké teplotě ve vnitřním ocelovém kontejnmentu se automaticky otevřou ventily této nádrže a povrch vnitřního kontejnmentu se začne sprchovat vodou z nádrže, jejím odpařováním na povrchu kontejnmentu se kontejnment ochlazuje dostatečně na to, aby nemohlo dojít k tavení paliva, ani v případě, že jsou všechny aktivní systémy mimo provoz minimálně po dobu zmiňovaných 3 dnů (72 hodin). To dává dostatek času jakýmkoliv způsobem tuto nádrž doplňovat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.5.2023 18:02 Reaguje na Emil Novák
Ten výkon je blízký výkonu reaktoru v Dukovanech. Myslím, že 300 MWe je velmi pěkný kompromis, který by mohl sloučit výhody klasických JE a SMR.
Odpovědět
EN

Emil Novák

8.5.2023 18:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Podle mě tím cílí hlavně na náhradu uhelných bloků, které mají typicky podobný výkon.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

8.5.2023 21:01 Reaguje na Emil Novák
To pouze v CR.... v Německu jsou ty starší...500 MW, ty novější jsou podobné, nebo stejně, jako ten Ledvicky....660 MW, a v Boxbergu je i jedna 910 MW. Ty lippendorfske jsou také veliké.
Odpovědět
EN

Emil Novák

8.5.2023 21:08 Reaguje na Daniel Višňovský
Na nahrazování uhelných bloků v Německu určitě necílí, celosvětově má průměrný uhelný blok 314 MW:
"Operating coal units are currently on average 314 MW in size based on GEM data."
https://www.transitionzero.org/insights/world-must-close-nearly-3000-coal-plants-by-2030
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

8.5.2023 21:53 Reaguje na Emil Novák
No, možná, když se započítává ty teplárenské.
Odpovědět
va

vaber

9.5.2023 09:14 Reaguje na Emil Novák
nepochybuji ,že to mají spočítané ,ale dělal někdo takovou zkoušku? do takového rizika se nikdo nehrne,
co se předpokládá ,vznikne z této vody pára a zůstane uzavřena v konteinmentu, nebo se ani neodpaří a zůstane tam voda? může být při havárii radioaktivní
Odpovědět
EN

Emil Novák

9.5.2023 09:19 Reaguje na vaber
Takovou zkoušku není velký problém udělat, předpokládám že je běžnou součástí horkých funkčních testů, kdy jsou v aktivní zóně imitátory palivových souborů, které simulují běžné provozní podmínky.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

9.5.2023 13:45 Reaguje na Emil Novák
Na co může molekula vody ztransmutovat, aby se stala nebezpečná/radioaktivní a jako pára zamořila atmosféru?

Těžho bude vznikat tritium 3 H a kyslík je stabilní až po 18 O
Odpovědět
EN

Emil Novák

9.5.2023 13:59 Reaguje na Jiří Svoboda
V molekule vody se může jedině z lehkého vodíku postupným záchytem dvou neutronů stát slabě radioaktivní tritium, které ale těžko může zamořit atmosféru. V nízkých koncentracích se v ní stejně přirozeně vyskytuje a jaderný reaktor nemá potenciál tuto koncentraci nějak nebezpečně zvýšit. To už jsou nebezpečnější jiné radionuklidy, jejichž uvolnění do životního prostředí ale brání několik bariér.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.5.2023 08:38
Hurá! Prototyp je hotov, ale kdy přijde řada na sériovou výrobu schopnou
pokrýt poptávku po JE? Hlavně že už nedouci odmítají stavět osvědčené typy
a odvolávají se na ty modulární prototypy. Stejně je to s elektromobily dobíjenými z uhláků a vodíkem z téhož zdroje. Uspěchat něco bez reálného zázemí je znakem nedouků a snílků schopných vozit v kufru elektromobilu
benzínovou elektrocentrálu a kvůli naplnění auta vodíkem jezdit 100 km
daleko k nejbližší plnící stanici vodíku vyrobeného pomocí elektřiny
z tepelné elektrárny. Není jak se těšit na pečeného holuba, když ještě
sedí na střeše! VÍTEJTE V KOCOURKOVĚ !
Odpovědět
va

vaber

8.5.2023 09:01 Reaguje na Břetislav Machaček
v článku není napsáno že prototyp je hotov,
já tomu rozumím,že projekt v nějakém stádiu je hotov ,ale spíše je to jen ideový návrh a k projektu nebo dokonce prototypu je ještě dlouhá cesta,
prototyp je něco, co už je postaveno nebo se staví a nějak funguje a hledají se na něm nedostatky ,
Odpovědět
sv

sv

8.5.2023 11:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Nemusíš mít obavy, nedouku machačku. V Dukovanech se bude stavět osvědčený reaktor AP1000 a nikoli AP300.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.5.2023 08:50
PR článek , který neříká o technice vlastně nic.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.5.2023 10:31
https://www.westinghousenuclear.com/energy-systems/ap300-smr#deployable

a zajímavý je i mikroreaktor Vinci
https://www.westinghousenuclear.com/energy-systems/evinci-microreactor
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.5.2023 16:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
Taky celkem bezobsažné.
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.5.2023 10:58
Tak jo, vizualizaci mají.
Jaký výkon má ten obrázek?
Odpovědět
EN

Emil Novák

8.5.2023 12:33
Neobvyklé na tomto reaktoru je, že předpokládaná délka palivové kampaně je čtyřletá, dosahováno toho má být nižší hustotou výkonu oproti velkým blokům, tj. větší aktivní zónou v poměru k nominálnímu výkonu oproti velkým blokům, také použitím paliva ADOPT, které by mělo mít nízké obohacení do 5 %.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

8.5.2023 12:51 Reaguje na Emil Novák
Co jim také zbývá, když palivo s vyšším obohacením, které je vhodné pro malé reaktory, se vyrábí akorát v Rusku.
Odpovědět
EN

Emil Novák

8.5.2023 12:57 Reaguje na Richard Vacek
1) Palivo s vyšším obohacením je vhodné pro malé i pro velké reaktory, není v tom rozdíl.
2) Tlakovodní reaktory jako je AP300 palivo s vyšším obohacením nepoužívají.
3) V USA se výroba paliva s vyšším obohacením rozjíždí, např. je to v Piketonu, kde by se měla výroba rozběhnout ještě letos, nebo v Oak Ridge, kde by to mělo být v roce 2025, tedy dávno předtím než AP300 nějaké palivo bude potřebovat.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

8.5.2023 14:42 Reaguje na Emil Novák
Vždyť nejsme téměř ve sporu. Zatím pro malé reaktory USA palivo s vyšším obohacením plánují přidáváním plutonia ze starších a asi nadbytečných jaderných zbraní.
Odpovědět
va

vaber

8.5.2023 14:37 Reaguje na Emil Novák
takže chcete říct ,že reaktorové nádoby SMR budou větší než klasické,
když tam nebude nucený oběh ,musí být i větší roury,
a přesto vše bude malé,
opravdu velká AP1000 někde funguje a nejsou žádné problémy s lokálním přehříváním?
nevím jen se ptám

Odpovědět
EN

Emil Novák

8.5.2023 16:33 Reaguje na vaber
Reaktorové nádoby SMR nebudou větší než klasické, ale tento konkrétní SMR nemá tlakovou nádobu reaktoru o tolik menší než klasický AP1000, jak by odpovídalo cca čtvrtinovému výkonu, např. je to vidět na tom, že AP1000 má 157 palivových souborů a AP300 jich má 121.
Odpovědět
EN

Emil Novák

8.5.2023 16:39 Reaguje na vaber
Velká AP1000 funguje ve čtyřech případech v Číně a teď už i v jednom případě v USA. Problém s přehříváním nemají, je to všechno dobře spočítané i ověřené. AP300 stejně jako AP1000 bude mít nucený oběh, který ale není nezbytný pro havarijní dochlazování. Jsou tlakovodní SMR, které nucený oběh nemají vůbec (např. NuScale), ty ale mají parogenerátor integrovaný do tlakové nádoby, takže tam vlastně žádné roury nejsou.
Odpovědět
va

vaber

9.5.2023 08:59 Reaguje na Emil Novák
nevím jaká je maximální projektovaná havárie,
nucený oběh je v okruhu reaktoru? a znamená to že u NuScale nejsou ani kondenzátní čerpadla nebo napáječky ?
já osobně bych se stejně bál přehřívání v reaktoru při havarijním dochlazování a zničení paliva které už potom nikdy nepůjde vyměnit i když teplota v konteinmentu bude dobrá a nedojde k úniku radioaktivity,
není ani jasné co vlastně je modul a jak je velký, kde je ta stavebnice

Odpovědět
EN

Emil Novák

9.5.2023 09:16 Reaguje na vaber
U AP1000/300 je vyřešené přehřívání reaktoru při havarijním dochlazování tak, že uvnitř kontejnmentu je další nádrž určená k dochlazování aktivní zóny, při kterém se voda odpaří, pára stoupá k horní stěně kontejnmentu, kde kondenzuje díky ochlazování stěny principem popsaným výše, zkondenzovaná pára potom automaticky stéká zpět do nádrže a celý cyklus se tak může opakovat v nekonečné smyčce tak dlouho, dokud bude dostatečně ochlazována vnější stěna kontejnmentu nebo dokud se nepodaří nahodit aktivní systémy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.5.2023 12:53 Reaguje na vaber
Tak když se to doveze z montážní haly na místo, kde to bude produkovat energii, na kamiónu po běžné silnici jako nějaký nadměrný náklad, tak pokud se palivo neprotaví ven, bude možné zhavarovaný reaktor taky podobně snadno odvézt někde, kde zhavarovaný reaktor nebude vadit a může stát desítky let, než radioaktivita vychladne a půjde rozebrat.
Nebude to jako velká jaderka, která se rozebirá na místě a to místo plus bezpečnsotní zóna kolem je tak po desítky let uzavřená. Tady se počká krátkou dobu, dny až týdny, než vyhoří nejhorší a nejaktivnějčší radioaktivní prvky a potom se stará komponenta prostě odveze a místo se tak uvolní pro novou.
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.5.2023 13:04 Reaguje na Radim Polášek
To ale píšete o nějakých mikro-modulárních reaktorech s výkonem v řádu jednotek MW, které jsou zatím hudbou budoucnosti. Ty SMR, které se teď plánují, s výkonem ve stovkách MW, rozhodně nikam na kamiónu neodvezete, ty se budou rozebírat na místě stejně jako se rozebírají velké reaktory. Zvlášť v případě havárie, která je ale v rozsahu, že by reaktor nešel dále používat, hodně nepravděpodobná.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

4.6.2023 11:08 Reaguje na Emil Novák
Nemyslím si, že mikromodulární reaktory jsou hudbou budoucnosti.
Jak byste nazval reaktory, které už skoro 70 LET (!!!) pracují v různých plavidlech?

Např. jaderná ponorka je investice tak obrovská, že i vojáci, kteří na náklady nemusí moc hledět, by si sakramentsky rozmysleli nacpat do té ponorky něco, co není dostatečně spolehlivé a bezpečné.

Čili to, že takové reaktory nejsou k dispozici pro účely výroby elektřiny a tepla, o jakých se hovoří v této diskusi, není tím, že by nebyly... Není to hudba budoucnosti, je to realita - a už hodně dlouho.

Prostě - když se NECHCE, je to horší než když to fakt nejde....
Není to problém technický, je to problém politický.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

4.6.2023 11:25
Se zájmem jsem si četl diskusi, která se separátně rozvinula mezi pány Višňovským, Novákem a Tondou Selektodou.
Je škoda, že její úroveň klesla k urážkám, protože byla poučná.

Já bych se k problému vyjádřil takto:
Všichni víme, jaký hlavní cíl se sleduje a co chceme vyřešit. Hledáme zdroje energie, které mohou pokrýt naši potřebu elektřiny a tepla a přitom neprodukují CO2.
Takže mně je, vážení pánové, naprostu fuk, jestli se použitím elektrárny pro výrobu nejen elektřiny, ale zároveň i tepla na potřebné teplotní hladině, tj. kogenerací, sníží poměr vyrobené elektřiny k celkové spotřebě energie. Že bude menší delta t a tudíž i menší poměr elektrický/tepelný výkon.
Elektřiny bude méně - ano. NO A CO?
Teplo odvedené z elektrárny potrubím způsobí, že v okolí elektrárny se nebude muset spalovat uhlí, plyn ani cokoliv jiného, co je nezbytné k zajištění vytápění.
Takže cíle - toho HLAVNÍHO cíle - bude dosaženo. Vyrobená energie, ať už je z uhlí nebo z jádra, bude z ceklového pohledu využita efektivněji. Proč by nás pak měl zajímat samotný poměr elektrický/tepelný výkon?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist