WMO potvrdila teplotní rekord v Arktidě, plus 38 stupňů
14.12.2021 11:51 | ŽENEVA
(ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Michiel1972 / Wikimedia Commons
Teploty v Arktidě vzrostly více než dvojnásobně oproti globálnímu průměru. Také v Antarktidě, na opačném pólu Země, byl loni naměřen rekord, plus 18,3 stupně.
WMO si vede registr rekordů. Před zapsáním nového ale vždy zkoumá, jakými přístroji a za jakých podmínek byl naměřen, aby vyloučila nespolehlivá měření a mimořádné okolnosti.
Meteorologická pozorovací stanice ve Verchojansku, která je v provozu od roku 1885, teplotní rekord na Sibiři ohlásila během loňské bezprecedentní vlny veder, kdy byly teploty v regionu deset stupňů nad dlouhodobým průměrem. To vedlo k ničivým lesním požárům a rozsáhlému tání mořského ledu. Stanice leží 115 kilometrů severně od polárního kruhu.
Rok 2020 byl obecně jedním ze tří nejteplejších ve srovnání s průměrem z let 1850 až 1900. Experti WMO nyní zkoumají další tři rekordy. Dvě měření loni a letos ukázala 54,4 stupně na nejteplejším místě světa, v kalifornském Údolí smrti. Na Sicílii pak bylo letos v létě naměřeno 48,8 stupně, což by byl evropský rekord. Tým expertů ještě nikdy nemusel přezkoumávat tolik rekordů najednou, poznamenala agentura DPA.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Hasič u soudu: Cesty v Českém Švýcarsku při požáru v roce 2022 byly neprůjezdné
Lobotka řekl, že se chtěl přiznáním k zapálení Českého Švýcarska v léčebně zničit
Globální emise CO2 z lesních požárů vzrostly o 60 %Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
PE
Petr Eliáš
14.12.2021 12:18Rekordy jsou sice hezké, ale lepší vypovídací schopnost má dlouhodobý trend.
https://www.climate.gov/news-features/featured-images/2020-arctic-air-temperatures-continue-long-term-warming-streak
Odpovědět
https://www.climate.gov/news-features/featured-images/2020-arctic-air-temperatures-continue-long-term-warming-streak
PH
Pavel Hanzl
14.12.2021 13:35 Reaguje na Petr EliášTy rekordy se od toho taky odvíjí. Před 150 lety by takovou teplotu nikdo nenaměřil ani náhodou.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
14.12.2021 20:30 Reaguje na Pavel HanzlJá raději dávám přednost dlouhodobým trendům. Vysvětlení proč:
Neil deGrasse Tyson (Kosmos Časoprostorová odysea)
https://www.youtube.com/watch?v=cBdxDFpDp_k
To samé tvrdil i Carl Sagan v původní sérii Kosmos.
Odpovědět
Neil deGrasse Tyson (Kosmos Časoprostorová odysea)
https://www.youtube.com/watch?v=cBdxDFpDp_k
To samé tvrdil i Carl Sagan v původní sérii Kosmos.
Miroslav Vinkler
14.12.2021 14:03 Nadace pro politiku globálního oteplování právě zveřejnila zprávu profesora J. Raye Batese týkající se mořského ledu v Arktidě a Antarktidě.
"Klimatické modely nedokázaly předpovědět růst mořského ledu v Antarktidě a neuvádějí nedávné výrazné zpomalení poklesu mořského ledu v Arktidě. "
Celou zprávu najdete pod názvem POLAR SEA ICE
AND THE CLIMATE CATASTROPHE NARRATIVE zde:
https://netzerowatch.us4.list-manage.com/track/click?u=c920274f2a364603849bbb505&id=6b9202c162&e=7920069880
Odpovědět
"Klimatické modely nedokázaly předpovědět růst mořského ledu v Antarktidě a neuvádějí nedávné výrazné zpomalení poklesu mořského ledu v Arktidě. "
Celou zprávu najdete pod názvem POLAR SEA ICE
AND THE CLIMATE CATASTROPHE NARRATIVE zde:
https://netzerowatch.us4.list-manage.com/track/click?u=c920274f2a364603849bbb505&id=6b9202c162&e=7920069880
TK
Tomáš Kvítek
14.12.2021 17:24 Reaguje na Miroslav VinklerSouhlasím. Před 2 roky plakali a hořekovali naši významní vědci, jak se odlamují kry v Arktidě a Antarktidě, no a co se stalo? Globální průměr teplot je průměr průměrovaných průměrných teplot. A co takto: průměrných průměru prumerovanych průměru prumrovanych průměru. Úžasná práce.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
14.12.2021 18:28 Reaguje na Tomáš KvítekTak on trend ústupu ledu v Arktidě je celkem jasný a nic na tom nezmění ve ,,zprávě,, záměrně vybraný interval (cherry-picking) 2007-2021.
Co se týká Antarktidy, tak ve ,,zprávě,, je řeč jen o Antarktickém mořském ledu. O pevninském ani slovo. Proč asi (viz. třetí odkaz)?
1) Zde odkaz na NSIDC (ten samý odkazovaný ve ,,zprávě,,), dá se tam nastavit trend pro každý měsíc zvlášť.
https://nsidc.org/data/seaice_index/compare_trends
2) Zde odkaz na rozdíl mezi Arktickým a Antarktickým mořským ledem.
https://climate.nasa.gov/ask-nasa-climate/2861/arctic-and-antarctic-sea-ice-how-are-they-different/
3) Zde odkaz na pevninský led v Antarktidě.
https://climate.nasa.gov/climate_resources/129/land-ice-antarctica/
Odpovědět
Co se týká Antarktidy, tak ve ,,zprávě,, je řeč jen o Antarktickém mořském ledu. O pevninském ani slovo. Proč asi (viz. třetí odkaz)?
1) Zde odkaz na NSIDC (ten samý odkazovaný ve ,,zprávě,,), dá se tam nastavit trend pro každý měsíc zvlášť.
https://nsidc.org/data/seaice_index/compare_trends
2) Zde odkaz na rozdíl mezi Arktickým a Antarktickým mořským ledem.
https://climate.nasa.gov/ask-nasa-climate/2861/arctic-and-antarctic-sea-ice-how-are-they-different/
3) Zde odkaz na pevninský led v Antarktidě.
https://climate.nasa.gov/climate_resources/129/land-ice-antarctica/
AZ
A Z
15.12.2021 07:39 Reaguje na Petr EliášZprávu i odkazy jsem si prošla a máte pravdu. Práce s daty a grafy ve zprávě je poněkud nešťastná.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2021 19:51 Reaguje na Tomáš KvítekFakt dobrý. A když vám ten průměr všech průměrů začne každých pár let stoupat a za 100 let se vám začne měnit paneta před očima, tak víte stoprocentně, že je před vámi velmi zásadní problém.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
14.12.2021 21:24 Reaguje na Pavel HanzlJo, 1 st. a 99 st. je 100 st. děleno 2 je 50. Tak nám to stouplo o 50 st. všude. A co takhle vážený průměr dle plochy mista měření, která souvisí s charakteristikou mista.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
14.12.2021 21:30 Reaguje na Pavel HanzlA proč globálně 1.5 st. a ne 1.6 st? A proč ne v Africe snížit o 3 st. a v Číně o 4.1 st. Snižovat na průměr je opravdu blbost non plus ultra.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.12.2021 06:26 Reaguje na Tomáš KvítekDobrý argument! To je něco jako zlepšit studijní výsledky třídy tím, že popoženu jedničkáře k většímu úsilí, tj. nikoliv 1, ale 0,7 - 0,8 :-)... a úplně zapomenu na ty problémové, kteří jsou rádi, že prolezou se čtverkami.
Teplota se má snižovat tam, kde za poslední dekády nejvíce ovlivňují klíma. Nějak se mi nedaří najít v té záplavě článků z Amazonie ten, který píše o nárustu teplot o 3°C v oblasti po vytěžení pralesa. Snad mi v tom gůglmeistr pomůže:-DDD
Odpovědět
Teplota se má snižovat tam, kde za poslední dekády nejvíce ovlivňují klíma. Nějak se mi nedaří najít v té záplavě článků z Amazonie ten, který píše o nárustu teplot o 3°C v oblasti po vytěžení pralesa. Snad mi v tom gůglmeistr pomůže:-DDD
VM
Vladimir Mertan
15.12.2021 08:57 Reaguje na Karel ZvářalSlušne sa rúbe aj na Sibíri. Videl som satelitné foto z okolia Verchojanska, všetko komplet vyťažené. Takáto teplotná anomália je síce výsledkom rozmiestnenia tlakových útvarov, ale ked sa k tomu vyrúbe dohola 30 000 ha lesa, tak to tiež môže teploty zdvihnúť o pár stupňov.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.12.2021 11:26 Reaguje na Vladimir MertanMusím opatrně, aby pan Svoboda tam nenašel snítko:-), ale to je to, co stále opakuji. Sodovčáku je o 4-5% v atmosféře více díky člověku v porovnání s přírodním, zato odlesněných a dnes už mnohde desertifikovaných ploch jsou desítky procent oproti stavu před několika málo staletími. Je to vidět na všech kontinentech, i když nejčastěji se skloňuje J. Amerika kvůli Amazonii. Z Atlantského lesa v Brazílii zbylo asi 11%, zmizelo více než 1000000 qkm lesa.
A to se časem nějak musí projevit, zejména při souběžné živelné urbanizaci v posledních dekádách. Průmyslové zemědělství jakbysmet. To už nejsou pouhé ostrovy, to už máme tepelné megapláně. Na to bychom se měli zaměřit především, nejen napsat land use...
Odpovědět
A to se časem nějak musí projevit, zejména při souběžné živelné urbanizaci v posledních dekádách. Průmyslové zemědělství jakbysmet. To už nejsou pouhé ostrovy, to už máme tepelné megapláně. Na to bychom se měli zaměřit především, nejen napsat land use...
AZ
A Z
15.12.2021 12:11 Reaguje na Karel ZvářalDobrý den. Zřejmě jste zaměnil poměr přírodního co2 a antropogenního co2 (35GT/750GT=4,6%) za nárůst obsahu co2 v atmosféře.
Současné množství co2 v atmosféře je 410 ppm. Nárůst o necelých 50% od roku 1800.
Odpovědět
Současné množství co2 v atmosféře je 410 ppm. Nárůst o necelých 50% od roku 1800.
VM
Vladimir Mertan
15.12.2021 13:20 Reaguje na A ZV podstate správna poznámka a p. Svoboda bude určite spokojný :-)
Predsa existujú pochybnosti o predchádzajúcich koncetráciách CO2 v atmosfére, nakoľko merania na sopke Mauna Loa sa začali v roku 1960. Predchádzajúce údaje sú získané z ľadových vrtov, čo predstavuje absolútne inú metodiku merania a predpokladá sa aj strata CO2 difúziou v ľade. Pri pohľade na krivku za posledných 400 000 rokov môžeme vidieť, že sa vždy s dobou ľadovou koncetrácia CO2 znižuje a dosahuje nebezpečnú koncetráciu 180 PPM. Nebezpečnú preto, že je to iba 50 PPM od hodnoty kedy prestáva fotosyntéza rastlín. Ak je tento záznam v ľade pravdivý, môžeme byť naozaj iba radi za to, že človek naozaj iba veľmi malú časť uloženého CO2 vracia naspäť do atmosféry. Pripomeňme si, že absolútna väčšina fosílneho CO2 je uložená vo vápencoch a tam aj zostane. https://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Evidence_CO2_cs_svg.svg
Odpovědět
Predsa existujú pochybnosti o predchádzajúcich koncetráciách CO2 v atmosfére, nakoľko merania na sopke Mauna Loa sa začali v roku 1960. Predchádzajúce údaje sú získané z ľadových vrtov, čo predstavuje absolútne inú metodiku merania a predpokladá sa aj strata CO2 difúziou v ľade. Pri pohľade na krivku za posledných 400 000 rokov môžeme vidieť, že sa vždy s dobou ľadovou koncetrácia CO2 znižuje a dosahuje nebezpečnú koncetráciu 180 PPM. Nebezpečnú preto, že je to iba 50 PPM od hodnoty kedy prestáva fotosyntéza rastlín. Ak je tento záznam v ľade pravdivý, môžeme byť naozaj iba radi za to, že človek naozaj iba veľmi malú časť uloženého CO2 vracia naspäť do atmosféry. Pripomeňme si, že absolútna väčšina fosílneho CO2 je uložená vo vápencoch a tam aj zostane. https://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Evidence_CO2_cs_svg.svg
AZ
A Z
15.12.2021 13:48 Reaguje na Vladimir MertanDobrý den. Pochybnosti jistě existují. Difuze v ledu je známa a je s ní počítáno. Ale zatím nevím o nikom, kdo by potvrdil, že jsou měření chybná.
Nevidím souvislost vašeho druhého argumentu (doby ledové) s tématem.
Váš třetí argument s vracením co2 do atmosféry mi přijde vysoce zavádějící.
Připomínat mi to nemusíte, jsem si toho vědoma.
Odpovědět
Nevidím souvislost vašeho druhého argumentu (doby ledové) s tématem.
Váš třetí argument s vracením co2 do atmosféry mi přijde vysoce zavádějící.
Připomínat mi to nemusíte, jsem si toho vědoma.
VM
Vladimir Mertan
15.12.2021 17:34 Reaguje na A ZExistujú aj tzv. Beckove priame merania http://www.ferdinand-engelbeen.be/klimaat/beck_data.html Okrem toho existuje aj metóda odhadu CO2 podľa počtu prieduchov v rastlinách.
Odpovědět
AZ
A Z
15.12.2021 18:41 Reaguje na Vladimir MertanAno, to existuje. Bohužel Beck měl ve své práci řadu chyb.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
15.12.2021 17:58 Reaguje na A ZNehovorím že tie merania sú chybné, len sú získané inou metódou a preto sú zaťažené určitou nepresnosťou v čase. Oproti priamym meraniam na Mauna Loa sú oveľa viac zahladené, väčšie výkyvy sa môžu strácať. Argument 3 súvisí s argumentom 2. Ak sa pohybujeme na spodnej hranici hladiny CO2 s pohľadu potreby rastlín (a merania z ľadovcového vrtu to potvrdzujú), vychádza z toho nutnosť CO2 do ovzdušia vrátiť späť. Možno to nesúvisí s pôvodnou témou, ale pri pohľade na graf obsahu CO2 v ovzduší za 400 000 rokov ma iné nenapadne. Proste 120 PPM je minimum kde končí fotosyntéza. Človek je v podstate jediný tvor na zemi, ktorý dokáže vo veľkom uvoľňovať fosílny CO2 naspäť do atmosféry.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.12.2021 14:05 Reaguje na A ZDobrý den, měl jsem na mysli roční produkci CO2, tedy antropogenní vs. přírodní.
A zcela jste opomněla druhou část tajenky, a to je vymlácení obrovských prostor pralesů a lesů člověkem, kde by se ten CO2 mohl ukládat při fotosyntéze. To byly ony desítky procent navíc oproti stavu před pár stoletími. Pokud vesele likvidujeme zelené plíce planety, dostává se lidstvu po zásluze kýženého výsledku. Tj. zjevné teplo z tepelných polí ("saharský vzduch"), kvůli tomu potom zvýšený odpar (vodní pára jako skleníkáč) a ten co2 je taková "třešinka na dortu".
Odpovědět
A zcela jste opomněla druhou část tajenky, a to je vymlácení obrovských prostor pralesů a lesů člověkem, kde by se ten CO2 mohl ukládat při fotosyntéze. To byly ony desítky procent navíc oproti stavu před pár stoletími. Pokud vesele likvidujeme zelené plíce planety, dostává se lidstvu po zásluze kýženého výsledku. Tj. zjevné teplo z tepelných polí ("saharský vzduch"), kvůli tomu potom zvýšený odpar (vodní pára jako skleníkáč) a ten co2 je taková "třešinka na dortu".
AZ
A Z
15.12.2021 15:22 Reaguje na Karel ZvářalPak vaše tvrzení nedává moc smysl. Porovnáváte roční produkci co2 s deforestací trvající několik staletí.
Já druhou část tajenky neopomněla, reagovala jsem na porovnání výše. Nepopírám, že deforestace a využívání krajiny je problém.
V poslední větě jste zaměnil zjevné teplo za latentní. Pokud se ale snažíte naznačit, že hlavní příčina GO je vámi popisovaný jev (tedy vysušování oblastí), tak vás zklamu.
Odpovědět
Já druhou část tajenky neopomněla, reagovala jsem na porovnání výše. Nepopírám, že deforestace a využívání krajiny je problém.
V poslední větě jste zaměnil zjevné teplo za latentní. Pokud se ale snažíte naznačit, že hlavní příčina GO je vámi popisovaný jev (tedy vysušování oblastí), tak vás zklamu.
RV
Richard Vacek
14.12.2021 14:52Potvrzuje se, že oteplení se odehrává hlavně ve vyšších zeměpisných šířkách. Tedy v oblastech, kde jeho přínosy budou nejvyšší.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2021 19:55 Reaguje na Richard VacekTy přínosy budou velmi vysoké úplně všude. Tak vysoké, že většina ekosystému to nepřežije a zbytek dojede za pár desetiletí.
Odpovědět
AZ
A Z
15.12.2021 07:31 Reaguje na Richard VacekRusové vaši radost nesdílí.
Tání permafrostu
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-permafrost-taje-nebezpecne-viry-ozivaji-rusko-bije-na-poplach-183360#utm_content=freshnews&utm_term=permafrost%20taje&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Odpovědět
Tání permafrostu
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-permafrost-taje-nebezpecne-viry-ozivaji-rusko-bije-na-poplach-183360#utm_content=freshnews&utm_term=permafrost%20taje&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
RV
Richard Vacek
15.12.2021 09:57 Reaguje na A ZZ Ruska se už díky lepším podmínkám stal největší exportér pšenice a jsou v podstatě soběstační v zemědělské produkci:
https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/zemedelsti-diplomate/rusko/ruske-zemedelstvi-v-roce-2019-a-agrarni.html
Odpovědět
https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/zemedelsti-diplomate/rusko/ruske-zemedelstvi-v-roce-2019-a-agrarni.html
AZ
A Z
15.12.2021 10:27 Reaguje na Richard VacekDovolím si citovat z článku:
,,Méně se hovoří o tom, že rozkvět ruského zemědělství je silně závislý na importu semen, sazenic, genetického materiálu a technologií a dalšího zboží ze zahraničí. Téměř v každém oboru a stadiu zemědělské výroby je možné najít alespoň dílčí závislost na něčem z dovozu. Když začneme na samém začátku, tak až 98% semen cukrové řepy se importuje a bez nich by rekordní úroda řepy nebyla. Produkce brambor naplnila 95% soběstačnost, ale z toho se zhruba 80% sadby brambor dováží. Produkce drůbežího masa láme rekordy, ale většinu násadových vajec musí Rusko importovat. Inseminace skotu stojí na genetickém materiálu ze zahraničí. A takto je možné pokračovat i v dalších oborech. ... Některá čísla uvádějí, že ruské zemědělství je na dovozovém zboží závisle zhruba za 50%. To je stav, který přináší obchodní příležitosti pro řadu českých firem. Právě např. technologie, násadová vejce, semena a osiva, genetický materiál a další zboží patří mezi nejvýznamnější položky českého agrárního exportu, který v roce 2018 dosáhl historicky nejlepšího výsledku, a podle předběžných údajů budou čísla agrárního exportu v roce 2019 ještě trochu lepší.,,
Ano, očekává se, že globální oteplování pozitivně ovlivní ruské zemědělství. Ale asi by to chtělo se nad tématem zamyslet víc do hloubky, než tvrdit že za to může jen oteplování.
Například zde:
RUSSIA'S FOOD SECURITY AND CLIMATE CHANGE: LOOKING INTO THE FUTURE
,,Global climate change presents long-term risks to agriculture. In general, global climate change is expected to positively affect Russian agriculture. In high and middle latitudes, global warming would expand the growing season. Acreages of agricultural crops may expand toward the north, although yields would likely be lower due to less fertile soil. However, in the south there is a possibility of drier climate, which has a negative impact on crop yields and livestock productivity. In addition, climate change is expected to increase the scarcity of water resources and encourage weed and pest proliferation, and it is expected to increase the short-term risks associated with an increase in extreme weather events and natural disasters. This paper uses data on current conditions to simulate future scenarios and examine possible impacts on crop production in the Russian Federation. It also considers adaptive measures for agriculture in response to climate change.,,
Kiselev S, Romashkin R, Nelson GC, Mason-D’Croz D, Palazzo A. 2013. Russia's food security and climate change: looking into the future. Economics 7(2013-39):1-66
Odpovědět
,,Méně se hovoří o tom, že rozkvět ruského zemědělství je silně závislý na importu semen, sazenic, genetického materiálu a technologií a dalšího zboží ze zahraničí. Téměř v každém oboru a stadiu zemědělské výroby je možné najít alespoň dílčí závislost na něčem z dovozu. Když začneme na samém začátku, tak až 98% semen cukrové řepy se importuje a bez nich by rekordní úroda řepy nebyla. Produkce brambor naplnila 95% soběstačnost, ale z toho se zhruba 80% sadby brambor dováží. Produkce drůbežího masa láme rekordy, ale většinu násadových vajec musí Rusko importovat. Inseminace skotu stojí na genetickém materiálu ze zahraničí. A takto je možné pokračovat i v dalších oborech. ... Některá čísla uvádějí, že ruské zemědělství je na dovozovém zboží závisle zhruba za 50%. To je stav, který přináší obchodní příležitosti pro řadu českých firem. Právě např. technologie, násadová vejce, semena a osiva, genetický materiál a další zboží patří mezi nejvýznamnější položky českého agrárního exportu, který v roce 2018 dosáhl historicky nejlepšího výsledku, a podle předběžných údajů budou čísla agrárního exportu v roce 2019 ještě trochu lepší.,,
Ano, očekává se, že globální oteplování pozitivně ovlivní ruské zemědělství. Ale asi by to chtělo se nad tématem zamyslet víc do hloubky, než tvrdit že za to může jen oteplování.
Například zde:
RUSSIA'S FOOD SECURITY AND CLIMATE CHANGE: LOOKING INTO THE FUTURE
,,Global climate change presents long-term risks to agriculture. In general, global climate change is expected to positively affect Russian agriculture. In high and middle latitudes, global warming would expand the growing season. Acreages of agricultural crops may expand toward the north, although yields would likely be lower due to less fertile soil. However, in the south there is a possibility of drier climate, which has a negative impact on crop yields and livestock productivity. In addition, climate change is expected to increase the scarcity of water resources and encourage weed and pest proliferation, and it is expected to increase the short-term risks associated with an increase in extreme weather events and natural disasters. This paper uses data on current conditions to simulate future scenarios and examine possible impacts on crop production in the Russian Federation. It also considers adaptive measures for agriculture in response to climate change.,,
Kiselev S, Romashkin R, Nelson GC, Mason-D’Croz D, Palazzo A. 2013. Russia's food security and climate change: looking into the future. Economics 7(2013-39):1-66
VM
Vladimir Mertan
15.12.2021 13:27 Reaguje na A ZJa mám doma knihu z roku 1986, v ktorej sa tvrdí že takmer všetky úrodné časti USA a ZSSR (dnes Rusko + Ukrajina, Kazachstan, uzbekistan a pobaltské štáty) prestanú kvôli globálnemu otepleniu existovať v roku 2030. Tvrdí sa tam, že je to vedecký poznatok a že sa tak stane takmer s úplnou istotou.
Odpovědět
AZ
A Z
15.12.2021 13:50 Reaguje na Vladimir MertanDobrý den. Jaký je název té knihy a je k dispozici online? Děkuji.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
15.12.2021 17:27 Reaguje na A Zhttps://www.databazeknih.cz/knihy/klic-k-nasi-spolecne-budoucnosti-co-skryva-zprava-brundtlandove-365270 Knižka je zostručnením tzv Brundtlandského reportu z roku 1987 https://sustainabledevelopment.un.org/content/documents/5987our-common-future.pdf
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
15.12.2021 18:00 Reaguje na Vladimir MertanAk mi dáte mailovu adresu, možem vám tú stránku odfotiť a poslať, knizku som v elektronickej verzii nenašiel.
Odpovědět
AZ
A Z
15.12.2021 18:22 Reaguje na Vladimir MertanDíky, ale projdu si tu Brundtlandskou zprávu. Ve výcucu mohou být nepřesnosti.
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.12.2021 11:55 Reaguje na A ZPro info, to není Brundtlandská zpráva, ale zpráva od paní Brundtlandové o trvale udržitelném vývoji.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.12.2021 20:13Tak jsem se poučila, že severní Sibiř je Arktida. To je mi nové, že je to polarni oblast, jsem znala, toto ne. A na Sibiři s kontinentálním klimatem jsou krátká intenzivní léta známá. Takze se radují strašilkové. Ale včera tu byl článek, že na Sibiři ted nadměrné sněží a tygři nemůžou lovit. Tím se snad letní vychyleni vyrovná, doufám (pro dobro tygra).
Odpovědět
