Z Arktidy se na Karlův most vydal vzácný racek šedý
Racek šedý se se u nás objevil naposledy v roce 2002 a letošní pozorování je teprve desáté za posledních 150 let. Každoročně na počátku zimy přiletí do Prahy řada ptačích hostů, kteří zde stráví několik měsíců, než se v jejich hnízdištích na severu oteplí a budou se moct vrátit. Hvězdou zimní sezóny se stal exemplář racka šedého, který při svých toulkách zabloudil až na pražskou Vltavu.
Pták, který byl poprvé pozorován 24. ledna, vyvolal veliký zájem ornitologické veřejnosti. Od minulého týdne se racek těší velké popularitě, o víkendu se na něj přijeli podívat desítky ornitologů, někteří z nich až z Přerova nebo z Břeclavi.
„Racek šedý je severským druhem a jeho přítomnost v České republice je zcela výjimečná, těžištěm jeho hnízdního rozšíření je polární kruh,“ vysvětluje Petr Suvorov z Pražské ornitologie. Racek bývá občas spatřen na pobřeží Severního a Baltského moře. U nás se jedná teprve o desáté pozorování od roku 1866.
Dospělý pták se od ostatních druhů u nás zimujících velkých mořských racků pozná podle sněhově bílých konců letek, na kterých nejsou černé znaky. Pták, zimující na pražské Vltavě, není ještě plně dospělý.
V Praze se letos ukázaly i další vzácné druhy ptáků jako hvízdák eurasijský, polák kaholka anebo turpan hnědý.
reklama
Dále čtěte |
O praktické ochraně obojživelníků debatovali odborníci na herpetologické konferenci v Sokolově
Na pražském Petříně vědci objevili nový druh pavouka - šestiočku bezmužnou
Kočka divoká letos úspěšně vyvedla mláďata v Lužických horáchOnline diskuse
zatoulaná velryba - 4. 2. 2012 - V.J.Situace tetřeva se díky bezzásahovým zónám u nás stabilizovala a mírně jich přibývá. Co se týká "oblastí klidu" - no je to trochu kontroverzní i pro mě, hlavně jde o to, nestavět mu v jeho útočišti nové asfaltky a rekreační střediska nebo lanovky. Pár lidí na značených stezkách není takový problém. Pokud nějaký druh ubývá díky špatné kvalitě biotopu (tj. mimo Šumavu má jenom malé ostrůvky vhodných starých lesů), tak je primární zajistit mu ochranu biotopu. Rušení můžu být pro malou populaci ale hřebíček do rakve.Jinak - jsou to naši tetřevi a součást kulturně-přírodního bohatství. Taky nebudete argumentovat, že starých hradů je hodně v Polsku a v Pobaltí, tak proč do jejich ochrany cpát peníze u nás. Vám ale nejde o tetřeva - silně pochybuju že by vám (nebo fafnirovi) vadil tetřev na Šumavě a byly v tom nějaké osobní antipatie proti tetřevovi. Vám vadí omezení vstupu - budiž, taky z něj nemám radost, ale tetřev je jeden z mála druhů, kde jsem to schopný pochopit. Většina Šumavy je v pohodě přístupná, je problém v těch pár místech, kde je přístup omezený? Do vojenských prostorů se taky nesmí a jsou mnohem větší než nepřístupné zóny na Šumavě. |
