Z proměny krajiny u Broumova v odolnější je model, jak lépe zadržet vodu, pro celou ČR
31.3.2023 01:22 | KŘTINY
(ČTK)
Bez adaptace krajiny na projevy klimatické změny lze podle odborníků očekávat čím dál vyšší škody v různých odvětvích. Zatím jsou vidět především v zemědělství či lesnictví, ale mohou mít velký dopad i na průmysl, na turismus a problémem může být samotná dostupnost pitné vody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeňka Kováříková
Odborníci dlouhodobě poukazují na problémy české krajiny, která nedokáže zadržet vodu. Způsobené je to především stylem hospodaření na polích a v lesích v mnoha posledních desetiletích i zásahy, které měly v minulosti naopak za cíl z krajiny vodu odvést. Ve Zdoňově a Křinicích na Náchodsku by se mohla krajina už brzy reálně proměnit. "Začali jsme dělat opatření, která nepotřebují stavební povolení. Státní fond životního prostředí nám také přispěl na projektovou dokumentaci, kterou projednáváme s klíčovými vlastníky a do konce června bychom měli mít stavební povolení. Věříme, že během roku začneme dělat všechno, aby na sebe jednotlivá opatření navazovala. Město a státní správa se změnami souhlasí, drobnější vlastníci půdy také, líbí se jim to. Trochu jsme se zasekli s jedním velkým vlastníkem. Uvidíme, jestli to dopadne, nebo ne," řekl Malík. Podle něj nejsou nyní dotační tituly nastavené tak, aby z toho měli zemědělci zřetelný prospěch, proto musí být pro změny dostatečně nadšení.
Spolek Živá voda postupně pracuje na tom, aby se podařilo ideálně proměnit českou krajinu jako jeden celek a aby vznikl komplexní plán adaptace pro celé území, a to jak pro volnou krajinu, tak pro zastavěná území. Mezi pět kroků, které k tomu mají vést, patří plošné navrácení území vodě, která jí dříve patřila, jde tedy o mokřady, meandrovité toky řek či údolnice v orné půdě. Dále jsou to opatření, která zajistí zvětšení objemu vody, kterou dokáže krajina zadržet. Dalším krokem je snížení rychlosti odtoku vody z krajiny, také zvýšení podílu zeleně v krajině. A posledním krokem je transformace lesnictví a zemědělství, aby se do půdy vrátil život a půda dokázala pojmout více vody.
Spolupracovníci se s podporou spolku pustili už do řady projektů, které jsou v různé fázi rozpracovanosti. Neustále přibývá vyškolených dobrovolníků, kteří se mohou stát koordinátory ve své obci či blízkém okolí. Podle Malíka lze Model Živá krajina postupně replikovat na území celého Česka a díky dobrovolníkům a počítačovému programu půjde o výrazně rychlejší a levnější cestu, než kdyby se na přípravě podílely specializované projekční firmy. "Studie proveditelnosti jsou rozpracované pro 3000 kilometrů čtverečních, hotové jsou pro 300 kilometrů," řekl Malík. Ideální je podle něj řešit komplexně území celého povodí o velikosti alespoň deseti až 20 kilometrů čtverečních. Mapu projektů i další informace o proměně krajiny lze najít na webu Společně proti suchu. Studie proveditelnosti slouží jako podklad pro jednání s obcemi, státní správou a vlastníky a také jako základ projektu.
K rychlosti sběru dat a tzv. konturování krajiny má přispět i dotace ministerstva životního prostředí, díky němuž může být v projektu využita umělá inteligence. "Bude konturovat krajinu, tedy vnášet do ní nové linie, na základě daných parametrů. Také umělou inteligenci učíme hledat meliorace na základě dálkového průzkumu země. A dobrovolníci nám mohou pomoct sbírat data o všech melioračních zařízeních, když je objeví v terénu. Odborníci pak obrovské množství dat mohou zpracovávat," řekl Malík. Podle něj může být při dostatečné výpočetní kapacitě celé Česko takto "nakonturované" za deset let.
Bez adaptace krajiny na projevy klimatické změny lze podle odborníků očekávat čím dál vyšší škody v různých odvětvích. Zatím jsou vidět především v zemědělství či lesnictví, ale mohou mít velký dopad i na průmysl, na turismus a problémem může být samotná dostupnost pitné vody.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Silničáři provedli první etapu obnovy starobylé aleje z Bohdanče do Neratova
V Česku se od roku 2003 podél silnic vykácelo více stromů než vysadilo
Arboristé po 10 letech přeměřili nejvyšší strom ČR, vyrostl o 2,67 m na 66,72 mOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (73)
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2023 06:44To narazí na vlastnické vztahy. Půda i les musí svému majiteli vydělávat. Jinak zkrachuje a musí půdu prodat někomu jinému. Venkov nemůže dotovat krásnou přírodu pro města ze svého.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.3.2023 07:06 Reaguje na Slavomil Vinklerjak může "vydělávat" zdemolovaná a vyprahlá krajina?
ano, je potřeba mít i zelená města ale trávníkem a stromy není možné oddělovat člověka od přírody, ať je kdekoliv.
Odpovědět
ano, je potřeba mít i zelená města ale trávníkem a stromy není možné oddělovat člověka od přírody, ať je kdekoliv.
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2023 07:51 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAno, ale kdo to zaplatí. Starej Liechtenstein měl své panství s nevolníky a ti mu na to vydělali. Postavil si krásný park. Ze svého a za své (za své?, no podle tehdejších zákonů).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2023 07:55 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo a jak může vydělávat, to musíte nechat na vlastníkovi či pachtýři.
Odpovědět
PB
Petr Brok
31.3.2023 13:53 Reaguje na Slavomil VinklerNo já třeba vím, jak můžou "ostatní plochy" vydělávat, ale nedovolují to ochránci všeho před vším.
Odpovědět
JM
Jiří Malík
31.3.2023 20:27 Reaguje na Slavomil VinklerTo víme, i když ne všude. Řada zemědělců náš model chce. Přesto, aby to chtěli všichni, prosazujeme ocenit a vyplácet finance za mimoprodukční služby půdy.
Odpovědět
JM
Jiří Malík
31.3.2023 20:27 Reaguje na Slavomil VinklerTo víme, i když ne všude. Řada zemědělců náš model chce. Přesto, aby to chtěli všichni, prosazujeme ocenit a vyplácet finance za mimoprodukční služby půdy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
31.3.2023 08:39Skutečně si upřimně přeji , aby se tato iniciativa dočkala razatní státní podpory a rychle se mohla uplatnit v české krajině.
Panu Malíkovi by se mělo dostat nejen pomoci , ale větší mediální prezentace.
Odpovědět
Panu Malíkovi by se mělo dostat nejen pomoci , ale větší mediální prezentace.
va
vaber
31.3.2023 08:56tento rok to zatím vypadá ,že vody je víc než je potřeba, hodně prší a žádné vypařování,
možná se bude mokřadů nadbytek i bez dotací
Odpovědět
možná se bude mokřadů nadbytek i bez dotací
BM
Břetislav Machaček
31.3.2023 09:10 Reaguje na vaberU nás už jsou takovými "mokřady" části polí, ale stačí týden veder
a je po "mokřadu". Je to pouze zanedbaná meliorace bez možnosti
regulovat výšku podpovrchové vody, jak se to dělalo v minulosti.
Drenáže z polí v rovině byly zaústěny do vodotečí, kde byly po
cca 300 metrech betonové hráze s hradítky. Těmi se reguloval stav vody podle potřeby od vysušení k zemědělským pracím po zamokření
pro růst plodin. Nyní oboorávají ty "mokřady", které za sucha
budou vyschlé s prasklinami v půdě do hloubky metru a více. Toto
je k ničemu a není proč tomu tleskat. Totéž jsou vysychající tůně,
kde zahynou bez vody i pulci žab, které si naivně myslely, že je
to vhodné místo k rozmnožování.
Odpovědět
a je po "mokřadu". Je to pouze zanedbaná meliorace bez možnosti
regulovat výšku podpovrchové vody, jak se to dělalo v minulosti.
Drenáže z polí v rovině byly zaústěny do vodotečí, kde byly po
cca 300 metrech betonové hráze s hradítky. Těmi se reguloval stav vody podle potřeby od vysušení k zemědělským pracím po zamokření
pro růst plodin. Nyní oboorávají ty "mokřady", které za sucha
budou vyschlé s prasklinami v půdě do hloubky metru a více. Toto
je k ničemu a není proč tomu tleskat. Totéž jsou vysychající tůně,
kde zahynou bez vody i pulci žab, které si naivně myslely, že je
to vhodné místo k rozmnožování.
Anyr
31.3.2023 10:14 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-7/zlo-zvane-meliorace.html
https://denikreferendum.cz/clanek/31320-meliorace-prohlubuji-sucho-stat-jeale-neresi-vyhovuji-totiz-agrokorporacim
Fakt není nic lepšího, než když Člověk pitomý řeší přírodu technokraticky. Tohle byla silná úchylka materialistických, ateistických komunistů - člověk, jako vrchol Vesmíru, měl právo na úplně vše. A vlastně, tohle myšlení vidíme u starší generace v ČR dost často ještě teď, nemluvě pak o kreténismu a těžké retardaci Rusů, Severokorejců a Číňanů :)
Hezký víkend všem! :D :*
Odpovědět
https://denikreferendum.cz/clanek/31320-meliorace-prohlubuji-sucho-stat-jeale-neresi-vyhovuji-totiz-agrokorporacim
Fakt není nic lepšího, než když Člověk pitomý řeší přírodu technokraticky. Tohle byla silná úchylka materialistických, ateistických komunistů - člověk, jako vrchol Vesmíru, měl právo na úplně vše. A vlastně, tohle myšlení vidíme u starší generace v ČR dost často ještě teď, nemluvě pak o kreténismu a těžké retardaci Rusů, Severokorejců a Číňanů :)
Hezký víkend všem! :D :*
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2023 12:39 Reaguje na AnyrNo pokud by neřešil technokraticky, není člověk. I Pitekantrop byl technokrat, bo měl industrii. Neandrtálec taky, skoro vyhubil svou technikou mamuty a poslední tipec jim zaťal člověk moudrý. Po vyhubení mamutů musí hubit další tvory pomocí zemědělství, neboť ho přibývá. No a cromagnonců bylo asi 10-50 tisíc, a na vyhubení stačili.
Odpovědět
va
vaber
1.4.2023 09:00 Reaguje na Slavomil Vinklerstále opakuješ pomatenou teorii o vyhubení mamutů pračlověkem, vím, někde jsi to četl a líbí se ti to,
v Americe byli před Evropany, Indiáni ,zdatní lovci a bylo jich nejméně 20milionů,mnohonásobně víc než pračlověků,
jen lovili a přesto se jim mnohem snažší kořist než jsou mamuti, bizony, nikdy nepodařilo vyhubit a zajímavé je, že kdysi před tisíci lety zmizela většina velkých zvířat ,býložravci a masožravci na všech kontinentech
tedy druhy které,pro pračlověka, bylo velice těžké ulovit a snadná kořist ,sobi ,přežili,
taková Sibiř byla prakticky bez lidí a přesto mamuti zmizeli i tam
Odpovědět
v Americe byli před Evropany, Indiáni ,zdatní lovci a bylo jich nejméně 20milionů,mnohonásobně víc než pračlověků,
jen lovili a přesto se jim mnohem snažší kořist než jsou mamuti, bizony, nikdy nepodařilo vyhubit a zajímavé je, že kdysi před tisíci lety zmizela většina velkých zvířat ,býložravci a masožravci na všech kontinentech
tedy druhy které,pro pračlověka, bylo velice těžké ulovit a snadná kořist ,sobi ,přežili,
taková Sibiř byla prakticky bez lidí a přesto mamuti zmizeli i tam
Karel Zvářal
1.4.2023 09:36 Reaguje na vaberTo není pomatená teorie, uvažují o ní i evoluční biologové jako realistické, neb některá vymizení druhů lze těžko jinak vysvětlit. Bizon rozhodně není snadnější kořist, je rychlejší a vzhledem k poměru námaha lovu / výtěžek byl mamut top kořist. A kdyby vyhubili bizony, sami by zkapali od hladu, leda že by za ně spásali trávu. Sibiř rozhodě nebyla bez lidí - Eskymáci, Evenkové aj. nejsou produktem moderní doby.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
1.4.2023 14:20 Reaguje na Karel ZvářalMyslím, že to není teorie, ale neprokázaná hypotéza. Jedna z uvažovaných možností.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
1.4.2023 14:22 Reaguje na Majka KletečkováPouze jedna z uvažovaných možností, a to neprokázaných. Chybou Slavomila Vinklera je, že ji prezentuje jako doloženou skutečnost.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.4.2023 16:38 Reaguje na Majka KletečkováKdyž nebudete předpojatá a Wikinu si přečtete pozorně, pochopíte, proč tuto hypotézu považuji za vysoce reálnou.
1) Že člověk mamuty ve velkém lovil, to je doložený fakt, nikoliv Petrollem předhazovaný "nesmysl".
2) Novými nálezy je doloženo, že žil ještě dlouho po skončení doby ledové. Pokud nevyhynuli na oteplení sobi, pižmoni, lední medvědi, tuleni aj., proč by měli mamuti?
3) Že jsou hromadné nálezy v naplaveninách značí pouze to, že hynuli při přechodech řek (utonuli - probořený led či silný proud - viz pakoně v Serengeti), nic víc, nic míň.
O vyhubení tarpana či pratura není sporu - a to bylo již v době, kdy choval hospodářská zvířata. To je pro mě také důkaz, že to člověk "dokáže", i když zřejmě netuší, že loví poslední kusy.
Odpovědět
1) Že člověk mamuty ve velkém lovil, to je doložený fakt, nikoliv Petrollem předhazovaný "nesmysl".
2) Novými nálezy je doloženo, že žil ještě dlouho po skončení doby ledové. Pokud nevyhynuli na oteplení sobi, pižmoni, lední medvědi, tuleni aj., proč by měli mamuti?
3) Že jsou hromadné nálezy v naplaveninách značí pouze to, že hynuli při přechodech řek (utonuli - probořený led či silný proud - viz pakoně v Serengeti), nic víc, nic míň.
O vyhubení tarpana či pratura není sporu - a to bylo již v době, kdy choval hospodářská zvířata. To je pro mě také důkaz, že to člověk "dokáže", i když zřejmě netuší, že loví poslední kusy.
Pe
Petr
1.4.2023 18:14 Reaguje na Karel ZvářalJak máte doloženo tvrzení č. 1? No nijak. Úplně klidně to mohlo být tak, že lidé jen v klidu, pohodlně a zcela bezpečně sbírali umírající/mrtvé kusy.
Tvrzení č. 2 můžete úplně stejně i otočit - když vyhubil mamuty, proč by neměl vyhubit i soby, pižmoně...?
A nikdy jsem netvrdil, že je nesmysl lov mamutů, ale že jejich vyhubení člověkem považuji za nesmysl. Kolik asi bylo na světě lidí v době mamutů - versus hromady kostí zvířat při vámi zmiňovaných úhynech zvířat při přechodech řek? Apropos, Jsou v Serengeti hromady kostí utonulých zvířat? A proč se nenacházely i hromady kostí lidí?
No a úplně poslední větou jste si sám i odpověděl, že vaše tvrzení jsou jen na vodě a mohla být i jinak - že ta zvířata mizela zcela přirozeně a zmizela by i bez člověka, stejně jako v případě mnoha jiných vymírání zvířat dávno před existencí člověka. A člověk jen využil příležitost a mizení zvířat urychlil tím, že lovil poslední kusy.
Odpovědět
Tvrzení č. 2 můžete úplně stejně i otočit - když vyhubil mamuty, proč by neměl vyhubit i soby, pižmoně...?
A nikdy jsem netvrdil, že je nesmysl lov mamutů, ale že jejich vyhubení člověkem považuji za nesmysl. Kolik asi bylo na světě lidí v době mamutů - versus hromady kostí zvířat při vámi zmiňovaných úhynech zvířat při přechodech řek? Apropos, Jsou v Serengeti hromady kostí utonulých zvířat? A proč se nenacházely i hromady kostí lidí?
No a úplně poslední větou jste si sám i odpověděl, že vaše tvrzení jsou jen na vodě a mohla být i jinak - že ta zvířata mizela zcela přirozeně a zmizela by i bez člověka, stejně jako v případě mnoha jiných vymírání zvířat dávno před existencí člověka. A člověk jen využil příležitost a mizení zvířat urychlil tím, že lovil poslední kusy.
Pe
Petr
1.4.2023 20:23 Reaguje na Karel ZvářalUž jsem to tu také zmínil - film Bohové musejí být šílení: "Nedaleko odtud jsem viděl mrtvého slona, dojdi pro ostatní, ať nám ho pomohou sníst".
A takto jednoduše a zcela bezpečně se mohly hromadit kosti zvířat u lidských sídlišť - což je jediný "důkaz" jejich lovu ve velkém.
Můžete to vyvrátit? Nemůžete.
Odpovědět
A takto jednoduše a zcela bezpečně se mohly hromadit kosti zvířat u lidských sídlišť - což je jediný "důkaz" jejich lovu ve velkém.
Můžete to vyvrátit? Nemůžete.
Pe
Petr
2.4.2023 03:14 Reaguje na Karel ZvářalA u bodu 2 si můžeme pomoct mnoha dnešními druhy a dát stejnou otázku i jim. Například pokud nemizí puštík, proč by měl sýček? A přesto mizí před očima. Snědli snad lidé všechny sýčky? Každý druh má prostě nějaké důležité podmínky, které nutně potřebuje ke svému životu. Měli je i mamuti. Mamutí podmínky skončily, mamuti vyhynuli. Jiným druhům to nijak nevadilo a žijí třeba i dodnes. Ale klidně můžete říkat, že lidem nechutnaly :-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2023 18:08 Reaguje na Majka KletečkováJe to prokázáno, ač o tom ještě nevíte. Viz odpověď Vaberovi níže.
Odpovědět
Pe
Petr
1.4.2023 18:22 Reaguje na Slavomil VinklerHezky jste to nepsal - nelze dokázat, ale je to prokázáno :-)
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
1.4.2023 18:38 Reaguje na Karel ZvářalKdyby člověk žil v počtech umožňujících vyhubení stát mamutů a jiné velkých zvířat, tak zcela logicky by po jejich vyhubení, aby předešel vlastnímu zkapání hladem, musel pokračovat vyhubením i těch bizonů. Ale k tomu nedošlo, takže někde máte mezeru. Ještě na tom zapracujte.
No a Eskymáci jsou obyvatelé severských území až po době ledové, tedy obyvatelé doby, kdy byla existence mamutů už na úplném konci.
Odpovědět
No a Eskymáci jsou obyvatelé severských území až po době ledové, tedy obyvatelé doby, kdy byla existence mamutů už na úplném konci.
Pe
Petr
1.4.2023 19:25 Reaguje na PetrEskymáci loví pižmoně, soby i tuleně zcela běžně a mají to jako běžný zdroj jídla - a přesto Eskymáci tato zvířata nijak neohrozili vyhubením. Zato velryby, které by se množstvím masa na jeden úlovek i nebezpečností takového lovu daly přirovnat k mamutovi, loví minimálně, většinou jen v příhodném období roku, třeba i jen jednou ročně. Takže v podstatě vůbec. Častěji využívají případů, kdy velryba uvízne na mělčině. Proč asi? A nebylo to tedy s lovem mamutů, i jejich údajným vyhubením, podobně?
Odpovědět
va
vaber
2.4.2023 10:08 Reaguje na Karel Zvářalže by jsme vzali kopí a luk a šli si zkusit co se loví snadněji,
stejně tak bych rád viděl odhad počtu lidí na Sibiři a v Americe a počtu mamutů v době, kdy mamuti mizeli
Odpovědět
stejně tak bych rád viděl odhad počtu lidí na Sibiři a v Americe a počtu mamutů v době, kdy mamuti mizeli
Karel Zvářal
2.4.2023 11:37 Reaguje na vaberJak vysvětlíte výskyt příjmení Slonek, Slon v Čechách? Mamut je z latiny, živé je vědci neznali. Vedle Jelínka, Berana, Bejčka, Zubra... lovili pralidé tuto gigazvěř a podle úspěšnosti si lovci dávali jména.
Z ústního podání (kroužek v ZDŠ) mám následující, v literatuře je to možná tabu (např. z kulturních důvodů): když byl hlad a kmen neměl co do úst, netahali sirku, ale brali to podle věku a prospěšnosti. Stařec si stoupl za stěnu/kožešinu, aby neviděl kdo ... a břicho mu proklál oštěp.
Jóó, bejvávalo dobře..., ale taky tak hnusně, že bych za nic na světě neměnil:-)
Odpovědět
Z ústního podání (kroužek v ZDŠ) mám následující, v literatuře je to možná tabu (např. z kulturních důvodů): když byl hlad a kmen neměl co do úst, netahali sirku, ale brali to podle věku a prospěšnosti. Stařec si stoupl za stěnu/kožešinu, aby neviděl kdo ... a břicho mu proklál oštěp.
Jóó, bejvávalo dobře..., ale taky tak hnusně, že bych za nic na světě neměnil:-)
Pe
Pe
Petr
2.4.2023 12:51 Reaguje na Karel ZvářalA neměl byste zapomínat na člověka neandrtálského jménem Buml František a jeho recept na mamuta s koprovou omáčkou.
Odpovědět
Pe
Petr
2.4.2023 13:32 Reaguje na PetrNěkdy v té době evidentně vzniklo i příjmení Zvářal, zřejmě pravěký kuchař, kuchtík. Tehdejší běžné jméno tedy mohlo být třeba Kopčem Zvářal.
Odpovědět
MK
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2023 18:07 Reaguje na vaberBohužel pořad https://zoom.iprima.cz/porady/obri-doby-ledove/posledni-obri už není dostupný. Rozebírali tam nálezy ze severní Ameriky na tábořišti lovců cca 10 tisíc let starých. Zjistili, že tam ulovené samice slona sice několikrát porodily slůňata, ale skoro nikdy nedokojily do odstavení. Lze to poznat z růstových letokruhů klů. Nelze dokázat, že ta slůňata nepřežila proto, že je ulovili indiáni, ale vzhledem k vysokému procentu koster mláďat se to nabízí. Ten pořad se určitě ještě objeví. Že poslední zbytek mamutů na Sibiři zahynul ne rukou lidí ale tím že jich už bylo pod prahem přežití je taky možné.
Odpovědět
Pe
Petr
1.4.2023 18:19 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://olomoucky.denik.cz/veda-a-technika/slon-mamut-zmena-klima-smrt-druh-vymreni.html
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2023 19:30 Reaguje na PetrMamut přežil snadno eemský interglaciál, kdy bylo asi o 6°C více než dnes. To, že třeba poslední stádo mamuta vyhubila bouře není argument Je dobře zdokumentováno vyhynutí holuba stěhovavého. Člověk ho hubil tak dlouho, až poslední hejno asi 100 tisíc jedinců zahynulo v bouři nad velkými jezery. Taky poslední kus zahynul nikoli rukou člověka.
Odpovědět
Pe
Petr
1.4.2023 20:02 Reaguje na Slavomil VinklerUž jsme se o tom bavili - stejně jako dnes, i v minulosti se rozšíření a naopak úbytek druhů měnil podle momentálních podmínek a jejich změn. I areál rozšíření mamutů se tak v čase měnil a posouval. Dokazuje to něco? Vůbec nic. Jsou nějaké jiné důkazy, které by dokazovaly něco jiného? Nejsou. Vše jsou jen názory a teorie. Jak sám píšete, dokázat nelze nic. Ale můžete si v tom najít cokoliv chcete.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2023 19:32 Reaguje na PetrA až to budou opakovat, podívejte se na ten iprima zoom.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2023 12:44 Reaguje na AnyrA začněte hezky od sebe. Zahoďte vše co máte, oblečení, nástroje, sirky a jděte se živit do lesa nahý a jen s holýma rukama. I klacek, kámen a zejména oheň je technika. Jen zuby a nehty smíte.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.3.2023 13:59 Reaguje na Anyr Vám není dodnes jasný princip fungování meliorace? Zkuste si o tom něco nastudovat ze seriozních pramenů, než tady ze sebe začnete dělat kašpara.
Odpovědět
va
vaber
1.4.2023 08:41 Reaguje na Anyrzkusil jsi se někdy zamyslet nad tím co jsi přečetl,
asi nikdy ,jen mechanicky opakuješ,
tak to jsi ten pravý co může mluvit o retardaci
Odpovědět
asi nikdy ,jen mechanicky opakuješ,
tak to jsi ten pravý co může mluvit o retardaci
JS
Jiří Svoboda
31.3.2023 16:20Tady si asi mnozí neuvědomují, že stejně jako nejde udělat perpetuum mobile nejde ani udělat perpetuum vodule. Vody můžeme mít na odpar v průměru vždy jen méně, než naprší, protože něco musí do vodotečí. Takže takové volání:
"aby se podařilo ideálně proměnit českou krajinu jako jeden celek a aby vznikl komplexní plán adaptace pro celé území, a to jak pro volnou krajinu, tak pro zastavěná území."
nemůže vyluzovat soudný člověk.
Dokonce i pan Zvářal mi dal jednou za pravdu, když psal, že někde v Africe museli vykácet stromy, aby neužíraly velmi cennou spodní vodu.
Odpovědět
"aby se podařilo ideálně proměnit českou krajinu jako jeden celek a aby vznikl komplexní plán adaptace pro celé území, a to jak pro volnou krajinu, tak pro zastavěná území."
nemůže vyluzovat soudný člověk.
Dokonce i pan Zvářal mi dal jednou za pravdu, když psal, že někde v Africe museli vykácet stromy, aby neužíraly velmi cennou spodní vodu.
Karel Zvářal
31.3.2023 16:29 Reaguje na Jiří SvobodaTo jsem právě napsal proto, že je to zažitý technokratický stereotyp (mýtus), protože vykácením lesa dochází k mnohem většímu odparu z "holé" půdy.
Odpovědět
JS
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2023 18:18 Reaguje na Jiří SvobodaAno máte pravdu. On smrk odpaří asi 700mm/m2 za rok, duby asi 500mm/m2 a rok a step asi 300- 400 mm/m2 a rok. Náhrada jehličnanů listnáči zvýší odtok z krajiny asi o 1 l/s z 10 km2 lesa. A to není vůbec málo.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.3.2023 22:07 Reaguje na Slavomil VinklerAsi tu málokdo chápe, že na daném místě spontánně vznikne takový porost, jaký odpovídá srážkám.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2023 19:19 Reaguje na Jiří SvobodaAno samozřejmě. Smrk, který potřebuje vypařit aspoň 700mm neporoste na stepi, s 500mm.
Odpovědět
va
vaber
2.4.2023 09:58 Reaguje na Slavomil Vinklerdle takových vypařovacích čísel v porovnání se srážkami, by les musel být u nás suchá plocha vysušená stromy do velké hloubky,
proč všechny prameny a potůčky zčínají někde v lese nebo pod lesem
Odpovědět
proč všechny prameny a potůčky zčínají někde v lese nebo pod lesem
va
vaber
2.4.2023 09:59 Reaguje na Slavomil Vinklerdle takových vypařovacích čísel v porovnání se srážkami, by u nás les musel být suchá plocha ,vysušená stromy do velké hloubky,
proč všechny prameny a potůčky začínají někde v lese nebo pod lesem
Odpovědět
proč všechny prameny a potůčky začínají někde v lese nebo pod lesem
va
vaber
1.4.2023 08:33 Reaguje na Slavomil Vinklerkdo určil taková čísla, nebo jste to měřil sám ,jak?
znamenalo by to že každý strom vypaří více než je úhrn srážek za rok,
zajímal jste se kolik srážek vsákne les a kolik jiný povrch,
dle vás je ideální asfalt, ten nedovolí žádné vypařování
Odpovědět
znamenalo by to že každý strom vypaří více než je úhrn srážek za rok,
zajímal jste se kolik srážek vsákne les a kolik jiný povrch,
dle vás je ideální asfalt, ten nedovolí žádné vypařování
BM
Břetislav Machaček
1.4.2023 13:38 Reaguje na Slavomil VinklerTo je přesně to o čem jsem tu už psal. Naše krajina NENÍ
připravena na radikální změnu lesů z jehličnatých na listnaté. Kdysi, když byly lesy listnaté, či smíšené, tak díky tomu odtoku lidé nestavěli domy v záplavových oblastech. Po změně na jehličnaté byly odtoky menší a tak
zastavěli záplavové oblasti. Nyní se to bude zase pomalu
vracet a budou problémy s povodněmi. U jehličnanů funguje
v době vegetačního klidu vyčesávání vlhkosti z mraků
a mlhy násobně větší, než u odlistěných listnáčů a v té
době tak půda přijde o značné množství této vody. Ono ta radikalita může mít nedozírné dopady na už tak narušený
vodní režim. Pozoruji to na odlesněných plochách, kde se
z trvalých potoků nyní stávají potoky občasné za deště
ty za dva dny vysychají. Sníh v zastíněném jehličnatém
lese na jaře pomaleji odtává, než v osluněném listnatém
lese a jarní tání je tak rozloženo do více dnů. Navíc
nejprve odtává sníh kolem ohřátého kmene a voda zasakuje
do půdy. Pokud prudce taje po celé ploše, tak taky prudce
odtéká a voda nestačí zasakovat. Ta voda bude v půdě
chybět a naopak v tocích rychle odteče. Musíme proto ty
nárazové srážky umět zadržet, abychom je mohli využít.
To nepůjde ani bez nových přehrad pracujících se zásobním
objemem vody, což ale trvale nasycené mokřady neumí.
Mokřad po nasycení už vodu nezadrží a je z něho odtok
stejný, než přítok a za sucha vodoteči vodu nedodá. Pokud nebude mokřad sycen vodou, tak ho za sucha čeká vysušení, ale přehrada může mít dost vody na sycení toku i na řadu měsíců. To je ale těžké některým lidem vysvětlovat, protože jim schází praktické poznatky z přírody.
Odpovědět
připravena na radikální změnu lesů z jehličnatých na listnaté. Kdysi, když byly lesy listnaté, či smíšené, tak díky tomu odtoku lidé nestavěli domy v záplavových oblastech. Po změně na jehličnaté byly odtoky menší a tak
zastavěli záplavové oblasti. Nyní se to bude zase pomalu
vracet a budou problémy s povodněmi. U jehličnanů funguje
v době vegetačního klidu vyčesávání vlhkosti z mraků
a mlhy násobně větší, než u odlistěných listnáčů a v té
době tak půda přijde o značné množství této vody. Ono ta radikalita může mít nedozírné dopady na už tak narušený
vodní režim. Pozoruji to na odlesněných plochách, kde se
z trvalých potoků nyní stávají potoky občasné za deště
ty za dva dny vysychají. Sníh v zastíněném jehličnatém
lese na jaře pomaleji odtává, než v osluněném listnatém
lese a jarní tání je tak rozloženo do více dnů. Navíc
nejprve odtává sníh kolem ohřátého kmene a voda zasakuje
do půdy. Pokud prudce taje po celé ploše, tak taky prudce
odtéká a voda nestačí zasakovat. Ta voda bude v půdě
chybět a naopak v tocích rychle odteče. Musíme proto ty
nárazové srážky umět zadržet, abychom je mohli využít.
To nepůjde ani bez nových přehrad pracujících se zásobním
objemem vody, což ale trvale nasycené mokřady neumí.
Mokřad po nasycení už vodu nezadrží a je z něho odtok
stejný, než přítok a za sucha vodoteči vodu nedodá. Pokud nebude mokřad sycen vodou, tak ho za sucha čeká vysušení, ale přehrada může mít dost vody na sycení toku i na řadu měsíců. To je ale těžké některým lidem vysvětlovat, protože jim schází praktické poznatky z přírody.
BM
Břetislav Machaček
1.4.2023 13:42 Reaguje na Břetislav MachačekOpravuji: ...odtok stejný, jako přítok...
Odpovědět
Tiziana M
31.3.2023 19:52 Reaguje na Jiří SvobodaTo je ovšem revoluční myšlenka - divím se, že stromů-prostá Sahara stále nějak neprosperuje... :D
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.3.2023 21:54 Reaguje na Tiziana MProč by měla být jednoduchá fyzikální úvaha něco revolučního?
A není to tak náhodou naopak? Kde neprší, nedaří se stromům a vznikne tam poušť?
Odpovědět
A není to tak náhodou naopak? Kde neprší, nedaří se stromům a vznikne tam poušť?
JM
Jiří Malík
31.3.2023 20:47 Reaguje na Jiří SvobodaPodle klimatických modelů, které se naplňují čím dál rychleji, bude nejen Evropa dále vysychat. A budou místa, kde bude více srážek, než dosud. V obou případech platí, že musíme obnovit narušený hydrologický režim. Aby se něco v době, kdy se nám vlivem klima změny zvýšil odpar za poslední 2 dekády o 20 %, je krom mitigace jediná možnost zvýšit drsnost krajiny a vodu zadržovat a to nejen vertikální srážky, ale i horizontální. K tomu tedy nutno i více stromů, keřů, lesů, mokřadů, tůní, svejlů, terénních vln, omezení meliorací, meliorace krajiny zemědělstvím a odvodňující cestní sítí. Nejde o žádné perpetuum, ale o vědecký přístup daný výpočty i empirickými zkušenostmi. Obnovíme-li retenci v celých státech, je šance na obnovu malého vodního režimu a to povede i ke zvětšení průtoků minimálně na horních a středních tocích. Pokud ne, bude vysychání pokračovat. Zřejmě naprosto netušíte, o čem píšete, a ani nechápete, proč vysychají i velké toky jako Rýn, Dunaj. Hlouposti o tom, že stromy a lesy nezadržují vodu šíří analfabeti.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.3.2023 22:03 Reaguje na Jiří MalíkZjevně máte od boha patent na rozum, který přebije i zákon zachování hmoty. Ať se vám s těmi horizontálními srážkami daří.
Odpovědět
1.4.2023 06:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Bydlím na Vysočině v místech, kde horizontální srážky jsou velké. Na mnohých místech za inverze je na okraji lesů i pod soliterními stromy opadaná vrstva ledové námrazy i 20 cm vysoká. To se za zimu několirát opakuje. Pokud jsou teploty nad nulou, tak pod těmi stromy "prší".
Odpovědět
Karel Zvářal
1.4.2023 06:54 Reaguje na1*** Pan Svoboda zřejmě nikdy nevytáhl paty z města, resp kanclu, a pokud, tak jistě za slunečného počasí. Pan Machaček i me jsme opakovaně zdůrazňovali vyčesávání mlhy v zimních měsících. Tato vlhkost je velmi cenná a do srážkových poměrů se nepočítá - přesto má ohromný význam!
Takže pane Svobodo: stromy jako vyčesávače vlhkosti (mlhy). Zapsat za uši!-)
Odpovědět
Takže pane Svobodo: stromy jako vyčesávače vlhkosti (mlhy). Zapsat za uši!-)
JS
Jiří Svoboda
1.4.2023 19:30 Reaguje na Karel ZvářalJo, díky za poučení. Mně akorát není jasné, proč se těm srážkám říká horizontální. Prosím, prosím o vysvětlení.
Ale mlha, to už jsou malé kapičky, tedy již existující srážky, které se usazují na přednětech a na zem by asi většinou nespadly. To vyčesávání je výstižný pojem. Jsou tu ale experti, kteří věří ve "vyčesávání" z mraků, které jsou hodně vysoko nad lesem.
Odpovědět
Ale mlha, to už jsou malé kapičky, tedy již existující srážky, které se usazují na přednětech a na zem by asi většinou nespadly. To vyčesávání je výstižný pojem. Jsou tu ale experti, kteří věří ve "vyčesávání" z mraků, které jsou hodně vysoko nad lesem.
BM
Břetislav Machaček
2.4.2023 17:16 Reaguje na Jiří SvobodaVýška mraků je proměnlivá a asi jste nikdy nebyl v našich horách a nekoukal
se na mraky z vrcholků hor. Hluboce vás lituji, když sedíte stále u PC a ten nádherný pohled na nízkou oblačnost
neznáte. Hory jsou porostlé lesem se stromy o kterých tu píšeme, že tu
vlhkost vyčesávají nejenom z mlhy,
ale taky z mraků a dokonce po nočním
ochlazení z obyčejného vlhkého vzduchu. Rosa totiž nepadá pouze na trávu, ale
taky na cokoliv chladného včetně stromů. Zvedněte pozadí a běžte někdy ven, ať
neplácáte nesmysly.
Odpovědět
se na mraky z vrcholků hor. Hluboce vás lituji, když sedíte stále u PC a ten nádherný pohled na nízkou oblačnost
neznáte. Hory jsou porostlé lesem se stromy o kterých tu píšeme, že tu
vlhkost vyčesávají nejenom z mlhy,
ale taky z mraků a dokonce po nočním
ochlazení z obyčejného vlhkého vzduchu. Rosa totiž nepadá pouze na trávu, ale
taky na cokoliv chladného včetně stromů. Zvedněte pozadí a běžte někdy ven, ať
neplácáte nesmysly.
JS
pp
pavel peregrin
1.4.2023 11:26 Reaguje na Jiří MalíkTo, že bude někde více srážek a někde méně, není doufám žádný objev a na tuto logickou úvahu nepotřebuji výpočty. Zákon o zachování hmoty platí. Malý vodní režim- jistě potřebný, ale bohužel rozhodné množství srážek a s tím vláha spojená je závislé na velkém vodním režimu a ten jaksi ovlivnit nelze. Prostě to tak je a nikdo s tím nic neudělá, pokud si myslí že ano, je to bláhový snílek. Tyto cykly se opakují.
Je to již obehraná písnička, přesto bych rád slyšel odpověď, kterou jsem dosud bohužel neslyšel- jak to, že Sahara vyschla a na druhé straně zelené Grónsko zledovatělo. V té době byl vliv člověka nulový. Máte odpověď?
Odpovědět
Je to již obehraná písnička, přesto bych rád slyšel odpověď, kterou jsem dosud bohužel neslyšel- jak to, že Sahara vyschla a na druhé straně zelené Grónsko zledovatělo. V té době byl vliv člověka nulový. Máte odpověď?
Pe
Petr
1.4.2023 13:17 Reaguje na pavel peregrinJeden zajímavý pohled na problém Sahary je třeba toto:
https://radiozurnal.rozhlas.cz/kdy-se-stala-ze-sahary-poust-pred-osmi-tisici-lety-ji-zmenili-kocovni-pastevci-6224109
A částečně lze pozorovat určitou paralelu v posledních letech i v našich podmínkách.
Odpovědět
https://radiozurnal.rozhlas.cz/kdy-se-stala-ze-sahary-poust-pred-osmi-tisici-lety-ji-zmenili-kocovni-pastevci-6224109
A částečně lze pozorovat určitou paralelu v posledních letech i v našich podmínkách.
Pe
Petr
1.4.2023 19:07 Reaguje na PetrSnížením vegetačního pokryvu (u nás dále i urbanizací a zastavěním a zabetonováním krajiny) dochází k přehřívání vzduchu, který pak tvoří bariéru dešťové oblačnosti od moře (studená fronta chcípne horkem - vypůjčeno o kousek níže), a nedostatek srážek dál oslabuje vegetaci, čímž dochází k přehřívání vzduchu... Vzniká spirála, jejímž výsledkem je sucho.
Přesně toto u nás zažíváme v posledních letech.
Logickou obranou by tedy měl být opak - zvyšování vegetačního pokryvu.
Odpovědět
Přesně toto u nás zažíváme v posledních letech.
Logickou obranou by tedy měl být opak - zvyšování vegetačního pokryvu.
JS
Jiří Svoboda
1.4.2023 19:36 Reaguje na PetrAle ten vegetační pokryv bude takový, kolik je srážek. Zapřaháte vůz před koně.
Jediné řešení je dělat co nejvíce bílých ploch (střech), aby se přehřívání omezovalo, pak bude více pršet a bude zeleněji.
Odpovědět
Jediné řešení je dělat co nejvíce bílých ploch (střech), aby se přehřívání omezovalo, pak bude více pršet a bude zeleněji.
Pe
Petr
1.4.2023 19:52 Reaguje na Jiří SvobodaVegetační pokryv je schopný zadržet a před výparem ochránit srážek mnohem víc, než sám spotřebuje. To je základní projev vegetačního pokryvu a základní princip existence vegetace i příčina a důvod jejího masivního rozšíření po celém světě. Srážek je u nás v celkovém úhrnu víceméně stále stejně. Nic tedy nebrání zachycení srážek vegetací a jejich postupném uvolňování - což obnoví malý vodní režim a napraví nerovnoměrnost srážek a bude zeleněji. Jen mít tu vegetaci.
Odpovědět
Pe
Petr
1.4.2023 20:10 Reaguje na PetrU nás jsme si vegetační "zadržovače" vody poničili a zlikvidovali, srážky nic nezadržuje a nezrovnoměrňuje, tak se změnily na nerovnoměrné, nárazové a přívalové, se všemi negativními vlivy na krajinu.
Náprava je relativně snadná - obnovou vegetace. Natírání střech je jistě užitečné a přínosné, ovšem rozsahem zcela nedostatečné.
Odpovědět
Náprava je relativně snadná - obnovou vegetace. Natírání střech je jistě užitečné a přínosné, ovšem rozsahem zcela nedostatečné.
JS
Jiří Svoboda
1.4.2023 19:38 Reaguje na pavel peregrinJá bych řekl změna řídících proudění. To je na stavu globálního klimatu asi hodně závislé.
Odpovědět
va
vaber
2.4.2023 14:03 Reaguje na Jiří SvobodaPřed několika roky to vypadalo ,že až budu v dubnu sázet brambory ,bude se v dalším roce ze suché země prášit, jak v Africe. Letos ale je na zahradě takové vlhko, že voda pod nohami jen čvachtá a ve studni je tolik vody. jak bývalo kdysi. Když se podívám na měsíční přehled srážek v kraji ,zjistím že to není ani 100%. Podivné
Nicméně něco se změnilo,proč je Evropa nyní stále pod mraky, víc se vypařilo, kde,nebo vlhkost byla někde schovaná ,jak dlouho a kde , přiša sem z daleka . Je někde o to větší sucho, kde. Změnilo se letos globální proudění, jak a proč. Odborníkům na modely klimatu to musí být naprosto jasné.
Nebo se mi to vše jen zdá,protože nežijeme v materiálním světě ,ale ve virtuálnm ,jak říkají zase jiní odborníci a nikdo nedokázal ,že nemají pravdu.
Odpovědět
Nicméně něco se změnilo,proč je Evropa nyní stále pod mraky, víc se vypařilo, kde,nebo vlhkost byla někde schovaná ,jak dlouho a kde , přiša sem z daleka . Je někde o to větší sucho, kde. Změnilo se letos globální proudění, jak a proč. Odborníkům na modely klimatu to musí být naprosto jasné.
Nebo se mi to vše jen zdá,protože nežijeme v materiálním světě ,ale ve virtuálnm ,jak říkají zase jiní odborníci a nikdo nedokázal ,že nemají pravdu.
JB
Jakub Brenn
1.4.2023 12:14 Reaguje na Jiří MalíkDěkuji za to, co děláte a kolik cenné práce jste odvedl, pane Malík!
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.4.2023 14:00 Reaguje na Jiří MalíkNepleťte si meliorace s drenážemi. Drenáže slouží pouze
k odvodnění a melioracemi lze půdu i zavodňovat. Rýžová
pole jsou soustavou meliorovaných pozemků a totéž leckde
praktikovali už naši předci. Soustavou melioračních rýh
a dokonce i těch drenážních trubek udržovali v půdě vodu
na stále stejné výšce. Přebytečnou odpouštěli a chybějící doplňovali. Takže stávající drenáže lze upravit i do této
podoby a ne je pouze zavrhovat. Pár tůní nikdy nezadrží tolik vody jako okolní pole, pokud je nepůjde spodem
zavodnit a už vůbec ne půda bez rostlinných posklizňových zbytků. Kdysi sedlák vracel půdě téměř vše, co ji bral,
ale nyní ekoenergetika půdě pouze bere a bere. Spalování
slámy a bioplynovky se na půdě a vodním režimu podepisují
doslova katastroficky, ale tomu ekologové tleskají! Jinak
polemiku o druzích stromů na vodní režim vedu o něco výše.
Záleží totiž i na druhu stromů a jejich funkci z hlediska
tání sněhu a vyčesávání vláhy z mraků a mlhy.
Odpovědět
k odvodnění a melioracemi lze půdu i zavodňovat. Rýžová
pole jsou soustavou meliorovaných pozemků a totéž leckde
praktikovali už naši předci. Soustavou melioračních rýh
a dokonce i těch drenážních trubek udržovali v půdě vodu
na stále stejné výšce. Přebytečnou odpouštěli a chybějící doplňovali. Takže stávající drenáže lze upravit i do této
podoby a ne je pouze zavrhovat. Pár tůní nikdy nezadrží tolik vody jako okolní pole, pokud je nepůjde spodem
zavodnit a už vůbec ne půda bez rostlinných posklizňových zbytků. Kdysi sedlák vracel půdě téměř vše, co ji bral,
ale nyní ekoenergetika půdě pouze bere a bere. Spalování
slámy a bioplynovky se na půdě a vodním režimu podepisují
doslova katastroficky, ale tomu ekologové tleskají! Jinak
polemiku o druzích stromů na vodní režim vedu o něco výše.
Záleží totiž i na druhu stromů a jejich funkci z hlediska
tání sněhu a vyčesávání vláhy z mraků a mlhy.
Jaroslav Havel
4.4.2023 11:40 Reaguje na Jiří MalíkAle ale, nestrasme. Nestaci nejist maso? Ale k veci. Vidim to nasledovne. CR je tak male rozlohy, ze nema ani nejtiternejsi sanci ovlivnit podnebi ktere tady mame a ktere se meni. A Jiri Malik je smrtelna osoba, ktera kazdy den potrebuje prijem potravy a tudiz financi. Proc si nehrat na mini pisecku, zivot je kratky. Ale vymyslet "NECO" ceho se chytne zbytek sveta? Treba vypustit nejakou sracku do atmosfery? :)) Ale jo, hrejte si s tunkama a zabickama dokad to nekdo plati. Je fuk, ze prijde fuk ze Sahary a nebo se zastavi proudeni v oceanech nebo jet streamy. Malik to v CR vyresi.
Odpovědět
1.4.2023 06:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Takže země které se zbavily stromů mají najednou více vody? Tak tomu není. Ono to funguje tak, že za letních veder studená fronta od Atlantiku nad kontinetem mnohdy "chcípne horkem", projde beze srážek. Pokud je zde vydatný výpar ze stromů i mokřadů, spustí se na ní děšť. Stromy jsou obřím čerpadlem, které posílá vláhu od moří do vnitrozemí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.4.2023 19:51 Reaguje naKdyž je horko a sucho, stromy chladí odparem zemní vody. Nad lesem je jistě vlhčí a chladnější vzduch a to může přispět k vyvolání deště. Je otázkou, zda díky tomu naprší o to více, než stromy odpaří. Myslím, že nikoliv!
My jsme se také nedávno "zbavili" spousty stromů - uschly. Uschly zjevně proto, že v periodě sucha si vyčerpaly spodní vodu. Lesů bylo tehdy příliš mnoho na to, kolik pršelo, a takto si příroda pomohla.
" Stromy jsou obřím čerpadlem, které posílá vláhu od moří do vnitrozemí. " - pěkná pitomost.
Odpovědět
My jsme se také nedávno "zbavili" spousty stromů - uschly. Uschly zjevně proto, že v periodě sucha si vyčerpaly spodní vodu. Lesů bylo tehdy příliš mnoho na to, kolik pršelo, a takto si příroda pomohla.
" Stromy jsou obřím čerpadlem, které posílá vláhu od moří do vnitrozemí. " - pěkná pitomost.
Pe
Petr
1.4.2023 20:16 Reaguje na Jiří SvobodaTak si místo čerpadla dejte třeba nasávač a zadržovač. Je jedno jak to nazvete, důležité je, že to funguje.
Odpovědět
