Zabijácká houba likviduje vzácné žáby v Panamě

Už 11 let nebyla žádná zlatá žába, ačkoli je v Panamě původním druhem, pozorována ve svém přirozeném prostředí. Většina z nich, asi 1500, je v zoologických zahradách ve Spojených státech, s cílem zajistit jejich reprodukci.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Josh More / Flickr.com

Ve Smithsonově institutu pro tropický výzkum (STRI) na kanálu Gamboa severně od metropole Panamy napodobuje systém zavlažování, skály a vegetace jejich přirozené prostředí. Koupou se v ultrafialovém světle a mají ideální teplotu.

Už 11 let nebyla žádná zlatá žába, ačkoli je v Panamě původním druhem, pozorována ve svém přirozeném prostředí. Většina z nich, asi 1500, je v zoologických zahradách ve Spojených státech, s cílem zajistit jejich reprodukci.

Avšak tyto vzácné žáby s černými skvrnami, měřící sotva osm centimetrů, nejsou jediné, koho zabijácká houba šířící se ve vodě usmrcuje. V nebezpečí jsou i ropuchy a salamandři.

"Můžeme říci, že v Panamě je asi třetina z 225 druhů obojživelníků ohrožena," říká Roberto Ibaňez ze STRI. "Je to superhouba, která může napadnout i jiné druhy než obojživelníky," vysvětluje.

Vraždící houba druhu chytrid fungus se dostala do Panamy na začátku 90. let. Proniká do kůže zvířete a poškodí ji tak, že ztratí svou funkčnost. Způsobí tím nenapravitelné škody na životních funkcích zvířete, které umírá, jako by bylo udušeno.

"Je to dramatická a bolestivá nemoc," upozornila bioložka a správkyně botanické zahrady v Panamě Angie Estradová.

Experti uvádějí, že houba, zjištěná v minulém století na Korejském poloostrově, už se rozšířila po celém světě. "Všude ve světě, kde se vyskytují obojživelníci, je i chytrid fungus," říká Estradová. Infekční choroba zvaná chytridiomykóza už má na svědomí zánik 30 druhů.

I přes chmurný scénář je ale vidět světlo na konci tunelu. V posledních letech se totiž znovu objevily druhy považované za vyhynulé. "Některé žáby se vracejí. Našly způsob, jak se proti houbě bránit. Máme naději," chce věřit Estradová.

V STRI chovají na 2000 zvířat a 12 druhů žab v naději, že jednou budou moci být vypuštěny do přírody. "Nechceme ta zvířata držet v zajetí navždy. Chtěli bychom jednou ty populace vrátit do jejich přirozeného prostředí," vysvětluje Ibaňez.

Gina Della Tognová, doktorka molekulární a buněčné biologie na Marylandské univerzitě, řídí v Panamě projekt umělého rozmnožování obojživelníků a mrazí sperma, aby pak mohla oplodňovat samičky. "Ze všech zvířat jsou obojživelníci nejohroženějším druhem na světě," říká a dodává, že situace je kritická.

Podle poslední zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF) přišel svět za téměř 50 let o více než třetinu obratlovců. Skutečnost je zvláště hrozivá v tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky, kde jsou ztráty až 94 procent.