https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zacalo-vypousteni-orliku-hladina-behem-srpna-klesne-o-vice-nez-osm-metru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Začalo vypouštění Orlíku, hladina během srpna klesne o více než osm metrů

2.8.2022 00:15 | SOLENICE (ČTK)
Letecký pohled na vodní dílo Orlík
Letecký pohled na vodní dílo Orlík
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Povodí Vltavy začalo vypouštět vodu z Orlické přehrady, hladina během srpna klesne o více než osm metrů. Opatření souvisí s pokračující stavbou bezpečnostního přelivu na hrázi. Vypustit je třeba přibližně 150 milionů krychlových metrů vody. V tomto týdnu nastane pokles pod kótu hladiny 345,60 metru nad mořem, což je provozní minimum plavební komory na vodním díle Kořensko, proplavování přes něj bude ukončeno, uvedl dnes na dotaz ČTK vedoucí centrálního vodohospodářského dispečinku Povodí Vltavy Karel Březina.
 

"Plavba na nádrži Orlík možná bude, nicméně celková plocha nádrže bude menší. Plavba bude možná rovněž v úsecích Vltavské vodní cesty od vodního díla Kořensko do Českých Budějovic a od Orlíku do Prahy a na Labskou vodní cestu," popsal Březina.

Zvýšení průtoku v Labi, které nastane díky zvýšení odtoku z Vltavské kaskády, způsobí podle Březiny vyšší vodní stav v neovlivněném úseku toku Labe. Může tedy napomoci i nabírání vody do vaků pod vrtulníky, které pomáhají hasit požár v Národním parku České Švýcarsko.

Stavba přelivu začala loni v říjnu, potrvá do roku 2026. Jeho účelem je snížit zatížení vodního díla při extrémních povodních. Investice vyjde zhruba na 1,8 miliardy korun. Podle Březiny pokračují zemní práce na otevřené části skluzu na vzdušní části hráze.

"V rámci zemních prací jsou prováděny i práce pro zabezpečení svahu kotvenými ocelovými sítěmi. Po snížení hladiny během srpna bude zahájena stavba ochranné jímky (dočasná hráz), pod jejíž ochranou se pak bude stavět nátokový objekt nového bezpečnostního přelivu," uvedl Březina. Ochranná jímka je podle něj budována proto, aby mohla stavba nátokového objektu pokračovat i v plavební sezoně v příštím roce, kdy má být hladina Orlíku na obvyklé úrovni.

Přeliv vznikne mimo těleso hráze poblíž administrativní budovy. Díky němu přehrada bezpečně zvládne desetitisíciletou povodeň, která odpovídá průtoku 5300 metrů krychlových za vteřinu. Posílí protipovodňovou ochranu na dolním toku Vltavy pro více než 240.000 obyvatel. Dalším přínosem bude nadlepšování průtoku v období sucha.

Orlická přehrada je největším vodním dílem v ČR. Její stavba začala v roce 1954 a hlavní část prací pokračovala až do roku 1961. V minulosti prošla mnoha zkouškami, těmi nejnáročnějšími byly právě povodně v letech 2002 a 2006.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

2.8.2022 07:26
Ale proto byl přece nejen Orlík stavěn. Nebo snad ne !
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.8.2022 07:29 Reaguje na smějící se bestie
Při opravách to zřejmě jinak nejde.
Orlík je zásobárnou vody, na potřeby společnosti, stejně jako ostatní přehrady.
Rekreace u nich, je až druhořadá.
Odpovědět
va

vaber

2.8.2022 08:03
to dříve Orlik vyschne, než bude desetitisíciletá povodeň,
proti povodním umíme stavět hráze ,ale proti suchu stavíme tůňky, jo ty nás zachrání,
uvidí se co bude v budoucnu trápit lidi víc ,sucho nebo povodně,
sázkové kanceláře by měly vypisovat kurzy
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.8.2022 08:48 Reaguje na vaber
Lokální povodně. Možná pak, když nic nebude zjistíme jak hloupé bylo vykanalizovat Labe a zničit meandry řek
Odpovědět
va

vaber

2.8.2022 15:29 Reaguje na Jaroslav Řezáč
kdyby šlo jen o lokální povodně ,tak svět nebude vůbec mluvit o nějaké změně klimatu,
ty jsou bezvýznamné z pohledu světa
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

2.8.2022 08:56 Reaguje na vaber
Ja jsem na tyhle "vedecke" pojmy pojmy hodne alergicky. Nevim, co to je "desetitisicileta voa" v Praze ale vim, co tento pojem znamena u Berlina. Znamena - mohutny kalny proud mocne ledovcove reky, tekouci od Beloruska stredem Polska a vychodniho Nemecka az k Hannoveru podel okraju kontinentalniho ledovce, jehoz okraje jsou aktualne u Berlina a Poznane... :)
Odpovědět
va

vaber

2.8.2022 14:43 Reaguje na Miloš Zahradník
no desetitisíciletá voda, to by mohla být v historii planety něco jako potopa světa, na tu prý budeme připraveni a nemusíme stavět archu jak Noe,
nebo žil Noe ještě dříve ,než před desetitisíci lety?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.8.2022 08:57 Reaguje na vaber
Mám obavu, že tu bude obojí, ale pouze přehrady je umí regulovat.
Před deštěm upustí vodu a zvětší zásobní prostor. Zkuste zvětšit retenční prostor plné tůně a nasyceného mokřadu! To jaksi asi
nelze a to nehovořím o kapacitě v poměru k zastavěné ploše.
Při suchu vyschne tůň a mokřad, ale pouze přehrada má rezervu
na dotování vysychající řeky pod přehradou, když už přítok
z mokřadů do přehrady vyschnul. Logika je slabinou ekologistů
a vystačí si s bláboly o všemocné matce přírodě, která co činí,
činí dobře. Takže oba extrémy jsou vlastně fajn, včetně zmaru
života a zničení původní krajiny.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

2.8.2022 13:49 Reaguje na Břetislav Machaček
člověku, kterýho nemusejí kvůli přehradě vystěhovat se to o prospěšnosti stavby nových přehrad mudruje, no já vím zájem většinové společnosti..
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.8.2022 16:17 Reaguje na Robert Jirman
:-) nebo lze použít rozkošný argument Jarky O z diskuse o diverzitě - nechť si to každý dělá na svojem a za svoje. Tudíž: přehrady? ale ovšem, na svojem a za svoje
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.8.2022 17:34 Reaguje na Jakub Graňák
Šak Vy jste taky rozkošnej s argumentama a p. Jirmanovi nebo možná to bylo jeho sousedovi se zase kdysi nelíbila stavba silnice u nich ve vsi, tak já říkám: silnice? Ale ovšem, každý na svém a za své;-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.8.2022 19:01 Reaguje na Jarka O.
Ale copak? Nevoní vlastní meducínka?
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.8.2022 19:20 Reaguje na Jakub Graňák
To mi pripomeňte, kde že bych psala o stavení přehrady na 1 pozemku... jsem Vám psala, že když se Vám na pozemek k poli vejde ještě bažina, tak si ji tam můžete založit, v tom nikdo nebrání, i dotaci beztak dostanete, jen soused možná nebude rád, ale přehrada a močál je rozdíl, no ni?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.8.2022 19:51 Reaguje na Jarka O.
Cituji: "On se ptal, jak chcete udržet vodu v krajině a mně z Vašich odpovědi vyšlo,že prvky přírodní krajiny. Jestli na ně máte pozemky, prosím." - jestli na ty přehrady máte pozemky tak prosím...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.8.2022 17:08 Reaguje na Jakub Graňák
Napište konkrétně, jak lze udržet vodu v krajině bez přehrad v tak velkém objemu na tak malé ploše. Nasycený mokřad a plná tůň už vodu nezadrží,
ale před deštěm upuštěná nádrž
má rezervu pro přívalové vody.
Prosím stručně navrhnout, jak
chcete vrátit půdě absorbční
schopnost houby bez organiky
a odkud ji při dnešním hospodaření chcete vzít!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.8.2022 16:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Už jsem vám to psal stokrát, stejně jako jak vrátit půdě absorpční schopnost, račte si laskavě vzpomenout.
Jak že ty vaše slavné přehrady pomohly v roce 2002? A to je tam celá kaskáda přehrad. Nijak a to z jediného důvodu... aby to k něčemu bylo museli by ty přehrady vypustit během pár desítek hodin na nulu - to by tu povodeň způsobili sami. Stejné je to i u Harty, ta se měla napouštět 10 let, byla napuštěná za týden, nevím jak si představujete, že ji budou schopni za několik desítek hodin vypustit natolik aby zachytila další podobnou vlnu, jako v roce 97 - věříte chiméře
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.8.2022 17:00 Reaguje na Robert Jirman
Vážený pane, lidé se museli vystěhovat kvůli dolům,
silnicím, tratím, továrnám, nové zástavbě, kvůli
zřízení vojenských cvičišť, letišť atd. I oni měli
právo žít na svém a nemuselo se nic pro většinu
budovat? Vaše argumenty jsou sobecké a hloupé!
My se stěhovali po vybombardování domu a podruhé
kvůli těžbě cihlářské hlíny a nebyl to ani zájem
většinové společnosti, která si nepřála válku
a i tu hlínu na cihly šlo přece těžit jinde.
Znám pána, co se stěhoval kvůli dolu a z nově
postaveného baráku kvůli nové silnici a taky
nebojoval proti silnici a dolu jako zbytečnosti.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

4.8.2022 07:28
Nějak nerozumím co chtěl autor říci faktem:
citace:
Přeliv vznikne mimo těleso hráze poblíž administrativní budovy. Díky němu přehrada bezpečně zvládne desetitisíciletou povodeň, která odpovídá průtoku 5300 metrů krychlových za vteřinu. Posílí protipovodňovou ochranu na dolním toku Vltavy pro více než 240.000 obyvatel. Dalším přínosem bude nadlepšování průtoku v období sucha.

Jak přeliv ochrání dolní tok Vltavy (Labe) ?... Přeliv chrání přece vodní dílo, aby vydrželo zátěž povodňové vlny. Přehrady jen mohou průtok posouvat v čase. Např. aby se na soutoku časově oddělila Vltava, Berounka, Sázava atd...
Velký optimizmus není na místě 2002 teklo v Praze 5000m3/s. Tento průtok naplní zcela vypuštěnou Orlickou přehradu za 40h. ( samozřejmě je to blbost takový nápor nevydrží žádná hráz). Takže manipulační prostor je v řádu jednotek %.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.8.2022 17:01 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Chvála bohu za Vás - konečně někdo kdo v hodnocení "protipovodňové" funkce přehrad používá rozum
Odpovědět
JB

Jenda Benda

15.8.2022 10:06
Vypouštět 150 mil.kubíků vody v době sucha a nechytat jí např.do poldrů,ale pouštět jí do Německa,to umějí jen naši odborníci. Bravo!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist