https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zacina-projekt-na-zachranu-karasu-pomoci-muze-i-verejnost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Začíná projekt na záchranu karasů, pomoci může i veřejnost

16.8.2021 12:00 | PRAHA (ČTK)
Karas obecný je všežravá ryba, která dorůstá zhruba 30 centimetrů a váží až jeden kilogram. Tvarem těla se podobá kaprovi, tělo karase ale může mít různý tvar, může být štíhlý nebo vysokotělý.
Karas obecný je všežravá ryba, která dorůstá zhruba 30 centimetrů a váží až jeden kilogram. Tvarem těla se podobá kaprovi, tělo karase ale může mít různý tvar, může být štíhlý nebo vysokotělý.
Foto | Rostislav Štefánek / Zoo Praha
Projekt na záchranu karase obecného spouští Akademie věd ČR, Česká zemědělská univerzita v Praze a Zoo Praha. Ryba, která u nás kdysi patřila k nejběžnějším, je podle odborníků nyní na pokraji vyhynutí. Přišla totiž o své původní biotopy a škodí jí také invazní druh - karas stříbřitý. Akademie o projektu, který počítá s pomocí veřejnosti.
 

První fáze záchranné akce má čtyři cíle. Vědci chtějí zmapovat úbytek karase obecného a vytipovat zbytkové populace, které by bylo možné využít pro jeho návrat do krajiny. Také je třeba najít vhodné lokality pro vysazení těchto ryb a získat další informace o invazi karase stříbřitého v Česku. Lidé svá pozorování vyplní do dotazníku na webu zachrankarase.cz. Podle AV potrvá šetření od letošního září do srpna 2022. Respondenti obdrží na e-mail výsledky průzkumu a zúčastní se soutěže o drobné ceny.

"Za mého dětství bylo na návesních rybníčcích těžké chytit jinou rybu než karase obecného," poznamenal autor projektu, hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV. Karas se hodně vyskytoval i ve slepých ramenech řek a tůní kolem toků. Často také zůstal jediným druhem ve stojaté vodě s nedostatkem kyslíku nebo v zanesených nádržích a tůních. Tato ryba totiž umí na dlouhou dobu přepnout na bezkyslíkatý metabolismus. Přežije tak i v zabahněných tůních pokrytých ledem a sněhem, kde v zimě kyslík rychle a na dlouho dochází.

Na přelomu tisíciletí však populací karase výrazně ubylo. "Karas obecný se z důvodů vymizení jeho přirozeného biotopu, což byly převážně dolní toky řek, stěhoval do náhradního prostředí, do rybníků, rybníčků, zatopených těžebních jam a podobně. Teď už se nemá kam stěhovat a vymírá," vysvětlil Lukáš Kalous z České zemědělské univerzity v Praze.

Největší pohromou je však pro tuto rybu právě karas stříbřitý. Ten má podobnou odolnost vůči nepříznivým podmínkám i schopnost množit se pomocí gynogeneze, což je forma nepohlavního rozmnožování. Původního karase tak z jeho lokalit prakticky vytlačil a s ním i další druhy živočichů. "Spolu s karasem obecným obývalo tůně několik druhů obojživelníků, po jejich obsazení karasem stříbřitým tyto druhy zmizely,” uvedl Petr Velenský, kurátor plazů v pražské zoo. Zoologická zahrada letos v dubnu také odstartovala záchranný program, kdy do bývalého mlýnského náhonu ve svém areálu vypustila více než 160 karasů obecných. Zástupci zoo tehdy uvedli, že je v plánu vysazení karase i na jiných místech v Česku.

Karas obecný je všežravá ryba, která dorůstá zhruba 30 centimetrů a váží až jeden kilogram. Tvarem těla se podobá kaprovi, tělo karase ale může mít různý tvar, může být štíhlý nebo vysokotělý. Vysokotělou formu karas nabývá v případě, že se v jeho okolí vyskytuje rybí predátor jako například štika. Rozměrný tvar těla má predátora odrazovat od útoku.

Projekt Zachraň karase podpořila AV ČR v programu Záchrana a obnova krajiny v rámci Strategie AV 21.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

16.8.2021 13:24
To jako budou likvidovat kormorány ve velkém ?
Odpovědět
PD

Petr Difko

16.8.2021 16:58
To je moc hezké že je zájem o záchranu karase, ale jak chcete docílit že někde bude čistá forma a ne kříženec?
Zde je ukázka toho že lidé do přírody vypustí kde co a nebo např. rybáři dovezly raka signálního až pak se zjistilo že přenašečem račího moru . Zkouší se zde mnoho nepůvodních druhů ryb a pak vyjde směrnice EU která v podstatě zlikviduje hobby chovatele. To mi připadá jako taškařice . A co s těmi koi kapry? to taky budeme čekat až bude na pokraji náš kapr? Opravdu když někdo rozhoduje od stolu tak to stojí za to a ještě tomu vůbec nerozumí ani nerozená druhy pak je to pouze snaha .
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

16.8.2021 17:07 Reaguje na Petr Difko
Existuje jediná šance mít 100%ní jistotu - a to jsou DNA testy. Které - nebojte se - probíhají, právě proto, aby bylo vyloučeno riziko o kterém píšete. Již dnes je po ČR několik chovů, které pocházejí z DNA testovaných ryb, a další lokality se přes DNA ověřují, aby byl k dispozici bohatější genetický materiál, samozřejmě odpovídající povodí.
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

16.8.2021 19:47 Reaguje na Ondřej Dočkal
Obecne je to ale bohuzel prehlizena problematika. Je mrzute jak se vetsina spolecnosti dokaze na ekologii divat zjednodusene. Je smutne, jak dulezite tema to ocividne pro lidi je, ale zaroven o nem skoro nic nevedi (Zkuste vysvetlit lidem, ze ohen muze byt prospesny ci ze pokacenim tohoto stromu se les prosvetli a bude pestrejsi, ze vysadit na te louce les znamená likvidaci biodiverzity, ze spatna tune krajinu spis odvodnuje, ze geneticky nepuvodni vysadba je problem). Tak je to ale asi i se vsim ostatnim...
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

16.8.2021 21:39 Reaguje na Kajetán Hostička
Reseni je jedine - osveta a zase jenom osveta. Ukazovat dobre a spatne priklady, argumentovat, a byt trpelivy. Ono to jde, nekdy dost pomalu, ale jde to.
Odpovědět

Jirka Černý

21.8.2021 12:23
Trochu odbočím od tématu. Kolega chodí rybařit a tak jsem ho požádal až půjde někdy na okouny tak ať mi jich pár donese. Koukal na mně jako sojka z lesa a jako kde je asi má sehnat, říkám tak snad dokážeš chytit plevel kterého je všude plno a skáče i na prázdný háček. Bylo mi vysvětleno že za těch třicet let co nerybařím se hodně změnilo.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist