Začíná projekt na záchranu karasů, pomoci může i veřejnost
![Karas obecný je všežravá ryba, která dorůstá zhruba 30 centimetrů a váží až jeden kilogram. Tvarem těla se podobá kaprovi, tělo karase ale může mít různý tvar, může být štíhlý nebo vysokotělý. Karas obecný je všežravá ryba, která dorůstá zhruba 30 centimetrů a váží až jeden kilogram. Tvarem těla se podobá kaprovi, tělo karase ale může mít různý tvar, může být štíhlý nebo vysokotělý.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/02_8.jpg&w=666)
První fáze záchranné akce má čtyři cíle. Vědci chtějí zmapovat úbytek karase obecného a vytipovat zbytkové populace, které by bylo možné využít pro jeho návrat do krajiny. Také je třeba najít vhodné lokality pro vysazení těchto ryb a získat další informace o invazi karase stříbřitého v Česku. Lidé svá pozorování vyplní do dotazníku na webu zachrankarase.cz. Podle AV potrvá šetření od letošního září do srpna 2022. Respondenti obdrží na e-mail výsledky průzkumu a zúčastní se soutěže o drobné ceny.
"Za mého dětství bylo na návesních rybníčcích těžké chytit jinou rybu než karase obecného," poznamenal autor projektu, hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV. Karas se hodně vyskytoval i ve slepých ramenech řek a tůní kolem toků. Často také zůstal jediným druhem ve stojaté vodě s nedostatkem kyslíku nebo v zanesených nádržích a tůních. Tato ryba totiž umí na dlouhou dobu přepnout na bezkyslíkatý metabolismus. Přežije tak i v zabahněných tůních pokrytých ledem a sněhem, kde v zimě kyslík rychle a na dlouho dochází.
Na přelomu tisíciletí však populací karase výrazně ubylo. "Karas obecný se z důvodů vymizení jeho přirozeného biotopu, což byly převážně dolní toky řek, stěhoval do náhradního prostředí, do rybníků, rybníčků, zatopených těžebních jam a podobně. Teď už se nemá kam stěhovat a vymírá," vysvětlil Lukáš Kalous z České zemědělské univerzity v Praze.
Největší pohromou je však pro tuto rybu právě karas stříbřitý. Ten má podobnou odolnost vůči nepříznivým podmínkám i schopnost množit se pomocí gynogeneze, což je forma nepohlavního rozmnožování. Původního karase tak z jeho lokalit prakticky vytlačil a s ním i další druhy živočichů. "Spolu s karasem obecným obývalo tůně několik druhů obojživelníků, po jejich obsazení karasem stříbřitým tyto druhy zmizely,” uvedl Petr Velenský, kurátor plazů v pražské zoo. Zoologická zahrada letos v dubnu také odstartovala záchranný program, kdy do bývalého mlýnského náhonu ve svém areálu vypustila více než 160 karasů obecných. Zástupci zoo tehdy uvedli, že je v plánu vysazení karase i na jiných místech v Česku.
Karas obecný je všežravá ryba, která dorůstá zhruba 30 centimetrů a váží až jeden kilogram. Tvarem těla se podobá kaprovi, tělo karase ale může mít různý tvar, může být štíhlý nebo vysokotělý. Vysokotělou formu karas nabývá v případě, že se v jeho okolí vyskytuje rybí predátor jako například štika. Rozměrný tvar těla má predátora odrazovat od útoku.
Projekt Zachraň karase podpořila AV ČR v programu Záchrana a obnova krajiny v rámci Strategie AV 21.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Petr Difko
16.8.2021 16:58Zde je ukázka toho že lidé do přírody vypustí kde co a nebo např. rybáři dovezly raka signálního až pak se zjistilo že přenašečem račího moru . Zkouší se zde mnoho nepůvodních druhů ryb a pak vyjde směrnice EU která v podstatě zlikviduje hobby chovatele. To mi připadá jako taškařice . A co s těmi koi kapry? to taky budeme čekat až bude na pokraji náš kapr? Opravdu když někdo rozhoduje od stolu tak to stojí za to a ještě tomu vůbec nerozumí ani nerozená druhy pak je to pouze snaha .
Ondřej Dočkal
16.8.2021 17:07 Reaguje na Petr Difko![Kajetán Hostička Kajetán Hostička](/aaa/img.php?src=/img_upload/35b647edf4357b35c946e0655d9d7125/1f35e.png&w=48&h=48&iar=1)