Začíná Ptačí hodinka, lidé ornitologům opět pomohou se sčítáním ptáků
Zástupci ČSO uvedli, že si dobrovolníci mají všímat všech ptáků, které spatří během hodiny, kterou si k pozorování vyhradí. Je také důležité, aby žádného ptáka nezapočítali dvakrát. Proto mají pro každý druh zaznamenat nejvyšší prokazatelný počet jedinců, který se současně objeví v jejich zorném poli. Za každý druh pak zúčastnění nahlásí jen jeden údaj. Počty samců, samic a mláďat se nerozlišují.
Ornitologové také doporučují připravit do krmítek slunečnicová semena, vlašské ořechy či lojové koule bez sítěk. Data lidé mohou odeslat přes web nebo poštou. Výsledky ČSO zveřejňuje v únoru.
Dobrovolníci by měli během sčítání sledovat také kondici ptáků. Pokud se jim budou zdát nemocní, nebo v okolí krmítek objeví uhynulé ptáky, je třeba nahlásit to na web. Program monitoringu ptačích chorob ČSO spustila loni v březnu.
Loni se do Ptačí hodinky zapojilo více než 27 000 dobrovolníků, meziročně to byl nárůst o 5000 lidí. Sečetli tehdy přes půl milionu ptáků. Nejčastěji pozorovaným druhem se stala sýkora koňadra.
reklama
Dále čtěte |
U rybníka v Záhlinicích na Kroměřížsku uhynuly labutě, příčinou je ptačí chřipka
Najdi hnízdo, zachraň čejku!
Na rybníku u Tovačova se objevily ptačí rarity. Rackové tříprstí se zde vyskytují vzácněOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
Katka Pazderů
7.1.2022 17:29smějící se bestie
7.1.2022 18:16 Reaguje na Katka PazderůPři tom množství všelijakých predátorů !
Břetislav Machaček
8.1.2022 09:15 Reaguje na smějící se bestieu krmítka v lese se to drobotinou hemží.
Karel Zvářal
7.1.2022 18:33 Reaguje na Katka PazderůBřetislav Machaček
9.1.2022 10:00 Reaguje na Karel Zvářala krahujec sedí na modřínu v mé zahradě, tak už vím proč.
Je to zřejmě ten samý, co byl v minulých létech 3x u mne
v kurníku za vrabci. Pamatuje si dobré loviště a tak za
chvíli vezmu krmení a půjdu do lesa ke včelínu. Krmím tam
a s puštíkem "nocujícím" ve dne v dutině lípy hrajeme na
schovávanou. Když přicházím, tak se schová a když se ukryji,
tak se vyhřívá na slunci a pozoruje okolí. Je to poslední
mohykán, který několik let po sobě přišel o mladé díky sojkám. Teď má i on klid, protože absence žaludů v okolním
dubovém lese je vyhnala někam jinam. Loni ho otravovaly
ve dne den co den a tak i na čas někde zmizel. Letos se
vrátil na oblíbenou lípu s dutinou po úderu blesku. Budku
kamaráda ornitologa obsadily veverky a tak obsadil po
rozpadu mé původní budky tu dutinu. V té původní kdysi
před sojkami vyváděli i pět mláďat ročně a dnes nula.
Jsem zvědav, zda se odhodlá k zahnízdění a nebo už pouze
dožije.
