Začíná Ptačí hodinka, lidé ornitologům opět pomohou se sčítáním ptáků
Zástupci ČSO uvedli, že si dobrovolníci mají všímat všech ptáků, které spatří během hodiny, kterou si k pozorování vyhradí. Je také důležité, aby žádného ptáka nezapočítali dvakrát. Proto mají pro každý druh zaznamenat nejvyšší prokazatelný počet jedinců, který se současně objeví v jejich zorném poli. Za každý druh pak zúčastnění nahlásí jen jeden údaj. Počty samců, samic a mláďat se nerozlišují.
Ornitologové také doporučují připravit do krmítek slunečnicová semena, vlašské ořechy či lojové koule bez sítěk. Data lidé mohou odeslat přes web nebo poštou. Výsledky ČSO zveřejňuje v únoru.
Dobrovolníci by měli během sčítání sledovat také kondici ptáků. Pokud se jim budou zdát nemocní, nebo v okolí krmítek objeví uhynulé ptáky, je třeba nahlásit to na web. Program monitoringu ptačích chorob ČSO spustila loni v březnu.
Loni se do Ptačí hodinky zapojilo více než 27 000 dobrovolníků, meziročně to byl nárůst o 5000 lidí. Sečetli tehdy přes půl milionu ptáků. Nejčastěji pozorovaným druhem se stala sýkora koňadra.
reklama
Dále čtěte |
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
Zoo Brno rozmístila na Znojemsku další budky pro dudky
Jak probíhá výcvik psí jednotky?Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Katka Pazderů
7.1.2022 17:29smějící se bestie
7.1.2022 18:16 Reaguje na Katka PazderůPři tom množství všelijakých predátorů !
Břetislav Machaček
8.1.2022 09:15 Reaguje na smějící se bestieu krmítka v lese se to drobotinou hemží.
Karel Zvářal
7.1.2022 18:33 Reaguje na Katka PazderůBřetislav Machaček
9.1.2022 10:00 Reaguje na Karel Zvářala krahujec sedí na modřínu v mé zahradě, tak už vím proč.
Je to zřejmě ten samý, co byl v minulých létech 3x u mne
v kurníku za vrabci. Pamatuje si dobré loviště a tak za
chvíli vezmu krmení a půjdu do lesa ke včelínu. Krmím tam
a s puštíkem "nocujícím" ve dne v dutině lípy hrajeme na
schovávanou. Když přicházím, tak se schová a když se ukryji,
tak se vyhřívá na slunci a pozoruje okolí. Je to poslední
mohykán, který několik let po sobě přišel o mladé díky sojkám. Teď má i on klid, protože absence žaludů v okolním
dubovém lese je vyhnala někam jinam. Loni ho otravovaly
ve dne den co den a tak i na čas někde zmizel. Letos se
vrátil na oblíbenou lípu s dutinou po úderu blesku. Budku
kamaráda ornitologa obsadily veverky a tak obsadil po
rozpadu mé původní budky tu dutinu. V té původní kdysi
před sojkami vyváděli i pět mláďat ročně a dnes nula.
Jsem zvědav, zda se odhodlá k zahnízdění a nebo už pouze
dožije.
