Žádné průzkumy ložisek břidlicového plynu do roku 2014, navrhuje Chalupa

Ministerstvo životního prostředí chce na dva roky vyhlásit stop stav na rozhodování o těžbě břidlicového plynu. Proto v pondělí poslalo do vlády návrh moratoria, které by mělo platit do poloviny roku 2014.

Důvodem moratoria je podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) zastaralá legislativa, která se týká především horního a geologického zákona a také procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Během dvou let by tak česká legislativa měla získat dostatek času na změny zákonů a zároveň se vyhnout situaci, kdy budou firmy žádat o průzkum těžby. Pokud by totiž nakonec povolení těžby nedostaly, Česká republika by pravděpodobně musela čelit arbitrážím. "Nechceme vytvářet žádný voličsky atraktivní model, ale nastavit jasná pravidla hry, aby nejen obce, ale i firmy věděly, s čím mohou počítat," říká Tomáš Chalupa. Podle něj se už u zkušebních vrtů pohybují náklady ve výši stovek milionů korun.

Zároveň si podle ministra Česká republika může ponechat možnost budoucího využívání břidlicového plynu. Proto ministr odmítá senátní návrh zákona, který těžbu břidlicového plynu zakazuje. "V tuto chvíli nemáme žádné potvrzené ložisko břidlicového plynu, ani metodu, která by se k těžbě dala použít, ale musíme si ponechat možnost pro budoucnost," říká Chalupa. A zákaz těžby beze změny legislativy jen odkládá problém do budoucna. Jako klíčové vidí ministr nebezpečí pro kontaminaci podzemních vod a poškození krajiny vrtnými věžemi. "To je hlavní veřejný zájem, který jsme si definovali," vysvětluje ministr Chalupa.

Podle Martina Holého, ředitele odboru geologie na MŽP, může být průzkumná fáze těžby několik let zcela bez dopadu na životní prostředí, ale již první průzkumné vrty znamenají zásah do krajiny i nebezpečí pro podzemní vody. Ještě fáze jednoho zkušebního vrtu, byť do hloubky dva až tři kilometry, by nemusela znamenat vážnější zásah. "Podobných vrtů se ročně dělají desítky, kvůli vodě nebo geotermální energii," říká Holý. Nakonec ale musí v rámci průzkumu přijít horká fáze, kdy se ve vrstvě břidlice zkouší technologie štěpení, pod povrch se žene voda, písek a chemikálie, aby se vyzkoušela možnost komerční těžby. "To je vlastně malá těžba, zatímco to předtím je miniaturní těžba," vysvětluje Holý. Aby se velikost ložiska popsala, musí se udělat šachovnice vrtů, kterých mohou být až desítky. Na jejich základě se ukáže ekonomičnost případné těžby. "O to zatím žádná firma nepožádala, ale po úspěchu první fáze by žádost logicky následovala," říká Holý. Podle něj by do této fáze průzkum dospěl zhruba po pěti letech.

Navrženým moratoriem se bude vláda zabývat zřejmě v polovině října. Formálně by vláda moratorium vydala jako usnesení vlády, mělo by tedy podobnou právní váhu jako v současnosti platné ekologické limity těžby uhlí v severních Čechách. Ministerstvo životního prostředí návrh předjednalo s ministerstvem průmyslu a žádné problémy při jeho přijetí neočekává.

Návrh obsahuje několik postupných kroků, nejdříve je potřeba do konce března 2013 vytvořit analýzu české legislativy a zahraničních zkušeností s těžbou. "V tomto směru jsme velmi zvědaví na zkušenosti z Polska, kde průzkum těžby probíhá," řekl Chalupa. Změny by se měly dočkat zejména tři zákony, ale i další normy, byť u nich by mělo jít o drobné změny. Jako příklad uvádí ministerstvo geologický zákon, který v současné podobně nepočítá s tím, že by proces EIA mohl uvést závazné podmínky, za jakých se těžba může uskutečnit. Změnou by měla projít i Státní surovinová koncepce.

Ministerstvo životního prostředí počítá s tím, že ve chvíli, kdy budou zákony změněny, budou moci firmy opět o povolení žádat. Pokud by pak těžba neohrozila podzemní vody a nedošlo by k trvalé instalaci vrtných věží, průzkumy by byly povoleny.

---

reklama

---