https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zahada-udusenych-ryb-vyresena-zahubilo-je-to-ze-do-vody-kadi-hrosi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Záhada udušených ryb vyřešena. Zahubilo je, že do vody kadí hroši

21.5.2018 10:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hroši navzdory svému dobráckému vzhledu nepatří mezi zrovna přátelské tvory.
Hroši navzdory svému dobráckému vzhledu nepatří mezi zrovna přátelské tvory.
Smrt zadušením jistě nepatří mezi příjemné formy skonu a drastičnost posledních chvil může silně umocnit fakt, že se zrovna topíte v cizích výkalech. Přesně to ale pravidelně zažívají ryby v tanzanské řece Mara, která lemuje masajský národní park. Zdejší populace hrochů totiž uvolní každý den do vody tuny trusu. Referuje o tom ScienceAlert.
 

Zdánlivě okrajová otázka, a to kolik trusu každý den vyprodukují hroši na břehu africké řeky Mara, neměla snadné řešení. Svou potřebu totiž povětšinou vykonávají v bezpečí vody a je složité odhadnout, kolik potravy přijmou za jeden den. Dostupné údaje o váze trusu hrochů v zoologických zahradách proto nelze na volně žijící exempláře aplikovat. I proto přesný odhad zabral výzkumníkům Caryho Institutu ekosystémových studií tři léta. A pochopitelně, hroši navzdory svému dobráckému vzhledu nepatří mezi zrovna přátelské tvory a tak bylo zapotřebí celý výzkum realizovat s pomocí dálkově ovládaných bójí.

Devět tun každý den

„V průběhu monitorovací etapy jsme evidovali celkem 171 hrochů, které břehy řeky Mara v národním parku osidlují,“ popisuje výsledky ekoložka Emma Rosi. „A ti jsou dohromady schopni vnést do řeky 8300-9500 kilogramů trusu. Každý den.“ Produkovaný materiál, bohatý na částečně natrávená rostlinná vlákna, buď klesá na dno, nebo je volně odnášen dál proudem. Což pro ryby v řece představuje nemalý problém, byť o tom badatelé neměli dlouho nejmenší zdání. Vše totiž působilo velmi přirozeným dojmem. Rosi, stejně jako její kolegové, ale zaznamenala cosi podezřelého.

Prakticky po každém dešti se rapidně zvýšil počet leklých ryb, vyplavených na břeh níže (od hrochů) po proudu. V podezření ze znečišťování vody se brzy ocitli vesničané i domorodci, ale příčina jevu byla mnohem prostší. Hroší trus uložený na dně, respektive bakterie při jeho rozkladu, spotřebovávají velké množství kyslíku. A když řeku propláchne déšť, pohne se i masa nastlaného trusu a vyskočí i spotřeba kyslíku bakteriemi. Pod vodou je rázem nedýchatelno i pro vodní organismy.

Mimořádnost? Ne, přirozený proces

Zvýšená mikrobiální aktivita současně uvolňuje velké množství dusíkatých látek, sirovodíku, metanu a oxidu uhličitého, které jsou pro ryby potenciálně toxické. Podstatné je, že anoxická voda se nevyskytuje přímo v hroších tůňkách, ale níže po proudu, kde ryby ve velkém hubí. „K vyčerpání dostupného kyslíku ve vodním prostředí obvykle dochází v souvislosti s kontaminací z kanalizace, suchem, únikem odpadů ze zemědělské farmy, ale evidentně k němu může docházet i u neregulovaných přírodních vodních toků,“ říká David Post, ekolog z Yaleské univerzity.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Setkání s přírodou

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist