https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zahada-vymirajicich-koralu-vyresena-na-vine-jsou-lidske-vykaly?ids%5Bx698bf9c87879cf9a62c815a469786b1e%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Záhada vymírajících korálů vyřešena, na vině jsou lidské výkaly

8.9.2011 01:40 | KEY WEST/HODONÍN (Ecomonitor)
Větevník napadený lidským patogenem bledne a postupně se jeho povrch pokrývá sítí bílých prasklinek a puchýřků, zatímco živá tkáň korálu hyne.
Větevník napadený lidským patogenem bledne a postupně se jeho povrch pokrývá sítí bílých prasklinek a puchýřků, zatímco živá tkáň korálu hyne.
Patogen přítomný v lidských výkalech, vypouštěných do otevřeného moře spolu se splaškovou vodou, napadá i křehká společenstva bezobratlých organismů na korálových útesech. Velmi neobvyklý jev, kdy bakterie nebezpečná lidem, likviduje i výrazně odlišné organismy, odhalil ve své studii profesor ekologie James Porter z univerzity v Georgii, píše server MSNBC.
 

Mikroby znečištěná voda je tak další z obsáhlé skupiny možných rizik pro jeden z nejbohatších ekosystémů pod vodní hladinou. Závěry studie tak odhalují „záhadu“ podezřelého úbytku karibského korálu, větevníku dlanitého (Acropora palmata), který se odehrával v posledních letech. Neradostné je, že zlepšení kvality vody a tím i vyhlídky na přežití korálů nejsou do budoucna právě růžové. „Není zrovna obvyklé, aby choroba lidské populace napadala bezobratlé organismy,“ píše Porter ve své zprávě. „Mnohem obvyklejší je, že lidé získají nějakou nemoc pobytem v divočině.“

Za nemocí korálů, která je projevem podobná podivným bílým neštovicím, stojí patogen Serratia marcescens. Ten lidem způsobuje špatně se léčící urinální infekce a dýchací obtíže. Větevník napadený lidským patogenem bledne a postupně se jeho povrch pokrývá sítí bílých prasklinek a puchýřků, zatímco živá tkáň korálu hyne.

Záhada korálů s bílým povlakem lákala Portera už dřív, kdy společně s kolegyní Kathryn Pattersonovou Sutherlandovou hledali příčinu v moři. Ukázalo se ale, že správná odpověď se nachází na pevnině. Po nezbytných laboratorních pokusech bylo najednou vše jasné. „Jakoby poslední kousek zapadl do skládačky,“ říká Sutherlandová. „Lidé jsou tím zdrojem nebezpečného patogenu.“ Bakterii se podařilo izolovat i z řady dalších obyvatel útesů, například bezobratlých a ryb, které se korály živí.

Korálové útesy patří po právu mezi jedny z nejohroženějších ekosystémů, které kvůli své křehkosti a citlivosti na změny vnějších podmínek čelí vyhynutí. Acidifikace oceánů, změna teploty a ničivé hurikány jsou jedny z dlouhé řady příčin ohrožení. Jen za posledních patnáct let se v Karibiku snížil počet živých korálů na polovinu a zmizelo zde prakticky i 90 % všech větevníků. Porter se svými kolegy přirovnává rychlost ztráty korálů k úbytku tropických pralesů. I ztráta biodiverzity je podle něj srovnatelná. „Korály vytvářejí ve vodě trojrozměrný, členitý prostor,“ říká Porter. „V takovém prostředí nachází domov, potravu a úkryt spousta ryb, zvláště když je okolní moře zmítáno bouří.“ V roce 2004 byl profesor Porter členem badatelského týmu, který identifikoval celkem osmnáct různých chorob napadajících korály. Dodnes jen u pěti z nich známe jejich původce.

Článek byl uveřejněn 17. 8. 2011 na serveru MSNBC.com pod názvem „Mystery of diseased coral solved: Human feces to blame“.


reklama

Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Vidím zde jeden problém: - 8. 9. 2011 - Jan Šimůnek

Podle původní práce, která je v plném znení googlovatelná, našli Serratia marcescens na korálech (kmen PDL 100) a nyní testovali kmen PLD 60 izolovaný z "human wastewaters". A zjistili, že i ten v pokuse vyvolával tuhle nemoc na korálech.
Problematické vidím ty "human wastewaters", protože dost pochybuji o tom, že by na Floridě naprosto exaktně oddělovali lidské fekálie od jiného odpadu a pouštěli to zcela extra (tedy separovali zvlášť lidské fekálie a zvlášť např. vodu z mytí podlahy, oken apod.), v praxi v odpadních vodách z lidských sídlišť budou i ty kmeny ze hmyzu, zvířat apod. (okno podělané od much, kotce a boxíky zvířecích miláčků atd.). A nemocnice zpravidla (alespoň u nás) mají extra čističky, aby se z nich nedostaly patogeny do běžného prostředí. Čili jinými slovy: Najdete-li nějaký bakteriální kmen v kanále nebo i za čističkou, pořád to není důkaz, že jsou jeho zdrojem lidé. A i v případě, že ho najdete třeba v operační ráně, pořád to není důkaz, že se to pasážuje výhradně přes lidi (protože u řady infekcí, včetně mnoha parazitů, je člověk koncem slepé uličky, navazující na jejich přirozený koloběh). Navíc Serratia marcescens je podmíněný patogen (pro člověka), dělá hlavně problémy, když se dostane tamm, kde by děšlala problémy i E. coli (močové cesty, dýchací ústrojí, rány apod.), nějaké střevní potíže jen u hodně oslabených jedinců, takže její průchod přes víc lidí je dost omezený ("protáhla" by třeba novorozeneckým oddělením nebo LDN ale už třeba ne základní školou).
Prostě kdyby to byl kmen E. coli, byla by situace jasnější, byť ta "biopotravinová" coli byla kmenem zvířecím (proto taky byla vůči lidem tak agresívní).

reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist