https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zahradnici-v-kromerizske-kvetne-zahrade-orezavaji-po-dvou-letech-velke-loubi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zahradníci v kroměřížské Květné zahradě ořezávají po dvou letech velké loubí

18.2.2023 00:14 | KROMĚŘÍŽ (ČTK)
Velké loubí ořezávají zahradníci v lichých letech, malá loubí v sudých.
Velké loubí ořezávají zahradníci v lichých letech, malá loubí v sudých.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zahradníci v Květné zahradě v Kroměříži ořezávají po dvou letech velké loubí. Zahradu, která je památkou UNESCO, rozděluje na dvě poloviny. Loubí je tvarovaná živá stěna, jejíž větve se v horní části vzájemně proplétají a nad pěšinami tvoří rostlinný tunel. Ořez loubí začal v lednu, hotovo by mělo být koncem února, řekl ČTK kastelán zahrady Zdeněk Novák.
 

Loubí pracovníci podle zahradní architektky Pavly Nedbalové pravidelně stříhají takzvaně na hlavu. Podobně se kdysi stříhaly vrby. Silná větev je zakončena kulatou hlavou, ze které vyraší nové mladé proutky, které nahradí ostříhaný dvouletý obrost. "Velké loubí vede přes celou šířku zahrady a rozděluje zahradu na štěpnici a květnici. A malá loubí jsou ta doplňková, uvnitř těchto prvků. Každé se řeže jednou za dva roky," uvedla Nedbalová.

Zatímco velké loubí ořezávají zahradníci v lichých letech, malá loubí v sudých. Loubí a živé stěny Květnou zahradu rozdělují do pravidelných geometrických tvarů. Drží se pod nimi vlhkost, návštěvníkům poskytují příjemný stín. Habry, které tvoří stěny v Květné zahradě především, začínají obvykle rašit v březnu. Do té doby musejí mít zahradníci ořez hotový.

V minulosti pracovníci zahrady k tvarování boků stěn a loubí používali šavle, kterými usekávali přebytečné větvičky. V současné době pracují z plošiny, k ořezu loubí zpravidla využívají elektrické nůžky a další nástroje. "Samozřejmě dokážeme dneska už i strojově sbírat ořezané větve. Efektivita je daleko lepší než dřív," řekl Novák. Ořezané větve končí v kompostárně.

Nejstarší stromy zastoupené v živých stěnách nejspíše pamatují založení zahrady biskupem Karlem II. z Lichtenštejna a Kastelkornu ve druhé polovině 17. století. Kromě dominantních habrů jsou ve stěnách ojediněle zastoupeny také jírovce nebo jilmy. "Byly tam i svídy, ale ty nechceme. Na podzim se barví dočervena a my potřebujeme, aby se nám to barvilo dožluta," řekla Nedbalová.

Kromě ořezu loubí se nyní pracovníci Květné zahrady věnují přesazování rostlin a výsevu letniček v pěstitelském skleníku. "Máme za sebou výsevy begónií, vyséváme pelargonie, budeme pokračovat s dalšími druhy," uvedla Nedbalová. V květnu začnou zahradnice desítky tisíc letniček vysazovat do ornamentálních záhonů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist