Zájezdský zoopark pomáhá obnovení populace kriticky ohrožené koroptve polní
24.11.2022 01:48 | ZÁJEZD
(ČTK)
Koroptev polní
Populaci koroptví podle odborníků zásadně ovlivnilo průmyslové zemědělství, konkrétně velkoplošné pěstování monokultur, mechanizace a především používání chemikálií. "Já jako pamětník si pamatuji z okolí obcí Zájezd, Stehelčeves nebo Dřetovice koroptve, které se zde vyskytovaly ve stovkách. Bylo to tak v 50., 60., ale ještě i v 70. letech. Dnes jsou počty koroptví minimální a mohou za to zásadní změny v zemědělství,“ uvedl Petr Frühauf, myslivecký hospodář Honitby Budeč, pod kterou obec Zájezd spadá.
Zoopark chce přispět k obnově populace koroptve nejen vypouštěním odchovaných jedinců, ale rovněž změnami v krajině. "Každá zachovaná nebo obnovená mez, remízek nebo nezoraný okraj cesty k tomu mohou dopomoci," doplnil kurátor Zooparku Zájezd Jiří Marek mladší.
S projektem zoopark začal loni ve spolupráci s dalšími českými zoo. Pořídil dospělé koroptve, udělal jim ve voliérách podmínky pro hnízdění a podařilo se mu odchovat mláďata. "Snažili jsme se do odchovu mláďat zasahovat co možná nejméně ... Jejich plachost totiž velmi ovlivní šanci na jejich přežití. Když se po vypuštění budou bát nejen lidí, ale i dalších zvířat, která mohou být potenciálními predátory, zvyšuje se šance na úspěšnost projektu," řekl Marek.
Zatím se podařilo odchovat 25 mláďat, z nichž si část zoo nechává pro budoucí chov. Posoudit, zda je koroptví v okolí zooparku víc, bude podle Marka možné po zhruba třech až pěti letech.
Zoopark Zájezd je otevřený denně, od října do začátku března od 10:00 do 16:00. Chová více než 100 druhů zvířat.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V Jeseníkách zaznamenali letos ochránci přírody 14 druhů dravců, z toho 12 chráněných
Začíná soutěž Živá zahrada, lidé se mohou zapojit pozorováním ptáků
Tradiční monitoring ptáků lze doplnit fotopastmi. Dokáží zaznamenat více druhů vyskytujících se při zemi Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
SV
Slavomil Vinkler
24.11.2022 08:20Vypouštění je skoro nanic. Koroptve nemají biotop.
Potřebují krátkostébelnou plochu a pole s klasickými polními plevely.
Odpovědět
Potřebují krátkostébelnou plochu a pole s klasickými polními plevely.
Karel Zvářal
24.11.2022 08:26 Reaguje na Slavomil VinklerPozor, pozor! Dnes je trendy unášet se krátkostébelnými plochami, jenže na nich je kurotvička jak pěst na oko, tj nemá KRYT. Řešením je mozaikovitá krajina s keři, nesečenými bylinnými mezemi a také, pochopitelně, s nízkou vegetací, kde má koroptev přehled a uštipuje rašící plevely. Proto bývají v hejnku, neb stačí, že jedna zavaruje, všechny jako na povel zaběhnou pod keř či do stařiny.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.11.2022 08:31 Reaguje na Karel ZvářalNo dobře, taky pravda, nemyslel jsem střih zahrady na 3 cm.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.11.2022 08:35 Reaguje na Slavomil VinklerOny rády pochodují na hraně obilnina (tráva)-podmítka. Dnes je všechno komplet zplanýrované, ptoto pro krahuje či jestřába jsou v zimě snadným cílem. Takže chybí jak strukturovaná krajina, tak péče o vyvážený poměr mezi kořistí a bredátory. Ale čas nejde vrátit, dnes to mají v rukou skriptoví teoretici.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.11.2022 08:42 Reaguje na Karel ZvářalA u nás taky přežívá zatím několik exemplářů na rozhraní cca 1m široký pás trávy na rozhraní zahrady/pole.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.11.2022 08:48 Reaguje na Slavomil VinklerTo je ono, koroptev není nijak náročná, raději více dlouhých úzkých pásů, než jedna velká louka.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
24.11.2022 08:37Tyhle snahy je zapotřebí podporovat , kdo má zájem ať se podívá na podstatně rozsáhlejší projekt https://www.koroptvicky.cz/
Byl jsem se tam podívat a byl jsem nadšený.
Odpovědět
Byl jsem se tam podívat a byl jsem nadšený.
Karel Zvářal
24.11.2022 08:47 Reaguje na Miroslav VinklerTaké jsem přívržencem aktivního přístupu v nápravě chyb minulosti i současnosti. Jenže tyto změny musí být systémové, jedna vlaštovka jaro nedělá. Musí se změnit jak pustá krajina ("kulturní" step), tak přístup k řešení složitých vazeb, kde klíčovým druhem je člověk-hospodář. Obávám se však, že zůstane jen u náznaků vylepšování zdevastovaných biotopů.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.11.2022 09:05 Reaguje na Karel ZvářalJeště v sedmdesátých létech u nás bylo poměrně hodně koroptví proti jiným oblastem, protože tu bylo i hodně bažantnic jak malých místních, tak velká v Šilheřovicích. Tam měly klid a dostatek potravy i z hromad plev s plevely po čištění zrní. Byl to ráj i pro zpěvné ptactvo a odtud
se šířily do okolí. Dnes je vše zrušeno, nejsou koroptve,
ale už ani bažanti a ubývá rapidně i ptačí drobotina, ale
už nemíním opakovat, čeho stále pouze přibývá. Jinak ta
krajina se nijak nezměnila, zaplevelené okraje polí a meze
jsou jako kdysi, taktéž různé "rekultivované" skládky s
plevely a mnohde přibyla neobhospodařovaná pole a jednou
ročně sečené travnaté plochy. Tak nevím, co je příčinou
úbytku u nás, protože tu byly ty obrovské lány polí už
před válkou, které byly majetky hraběte Lariche a barona
Rotschilda (Šilheřovice a okolí).
Odpovědět
se šířily do okolí. Dnes je vše zrušeno, nejsou koroptve,
ale už ani bažanti a ubývá rapidně i ptačí drobotina, ale
už nemíním opakovat, čeho stále pouze přibývá. Jinak ta
krajina se nijak nezměnila, zaplevelené okraje polí a meze
jsou jako kdysi, taktéž různé "rekultivované" skládky s
plevely a mnohde přibyla neobhospodařovaná pole a jednou
ročně sečené travnaté plochy. Tak nevím, co je příčinou
úbytku u nás, protože tu byly ty obrovské lány polí už
před válkou, které byly majetky hraběte Lariche a barona
Rotschilda (Šilheřovice a okolí).
Karel Zvářal
24.11.2022 09:13 Reaguje na Břetislav MachačekOba víme, kde je pejsek zakopán. Nemusíte mít obavy, že se zítra či pozítří k něčemu podobnému nebudete moct vyjádřit.
Odpovědět
Pe
Petr
24.11.2022 10:30 Reaguje na Břetislav MachačekNa internetu je volně k dispozici letecká mapa republiky z 50. let. Na ní se může každý podívat jak neuvěřitelně pestrá a členitá tehdy krajina bývala.
Cesty, aleje, meze, remízky, křoviny, pole roznudličkovaná, a co nudle, to jiná plodina. Velké lány polí jen zcela výjimečně (u vás v podstatě jen na jednom místě).
Odpovědět
Cesty, aleje, meze, remízky, křoviny, pole roznudličkovaná, a co nudle, to jiná plodina. Velké lány polí jen zcela výjimečně (u vás v podstatě jen na jednom místě).
JN
Josef Novák
24.11.2022 08:51Když se řekne A, mělo by zaznít i B. Pro koroptev je obrovský problém predace jak od dravců, tak krkavcovitých. Koroptev je oblíbená kořist výrů hlavně v době párování, kdy se koroptve ozývají do noci. Stavy všech predátorů stoupají a všichni mají hlad. Pokud chtějí něco udělat pro koroptev musí jako první snížit stavy "škodné" včetně toulavých kočiček. Vypouštět koroptve by měli až na jaře, po jarním tahu dravců. Jinak vypouštění koroptví na zimu je pouhé krmení dravců.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.11.2022 09:10 Reaguje na Josef NovákZkraje devadesátek nasadili koroptvím batůžky, a to na okraji Prahy, kde se otáčí tramvaj a začíná ruderál. Netrvalo dlouho a signál se začal ozývat z jednoho místa. Byly nalezeny vtažené do úzkých prostor mezi naskládanými panely, pachatelem "švestkožravá" kuna. Zřejmě byly všechny slabé a nemocné, že takto dopadly...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.11.2022 09:12 Reaguje na Josef NovákŘekl jste tvrdě holou pravdu, ale ta se nebude líbit zastáncům teorie "všemocné matky přírody", která vše vyřeší lépe, než člověk myslící (myslivec-regulátor).Díky za tento názor, za který tu jsem často napadán a sledujte, kdo a jak na to bude reagovat.
P.S.: Už nyní vidím více zimujících dravců, než třeba bažantů a
když zahlédnu mini hejno koroptví, tak to jdu oslavit.
Odpovědět
P.S.: Už nyní vidím více zimujících dravců, než třeba bažantů a
když zahlédnu mini hejno koroptví, tak to jdu oslavit.
Karel Zvářal
24.11.2022 09:15 Reaguje na Břetislav MachačekK tomu mohu jen dodat, že ten, kdo vymyslel to pořekadlo o házení hrachu, byl génius.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
24.11.2022 09:58 Reaguje na Břetislav MachačekPamatuji dobu,kdy se za zobák vrány vyplácely 3 Kčs a myslivci se řídili heslem "Co má křivý zobák, musí z nebe dolů."
S těmi predátory máte pravdu -- totálně přemnožený.
Dobrou otázkou je "Co s tím hodláte udělat?" /Jiří Sovák na hraně propadnutí ve večerní škole -Marečku podejte mi pero "
Odpovědět
S těmi predátory máte pravdu -- totálně přemnožený.
Dobrou otázkou je "Co s tím hodláte udělat?" /Jiří Sovák na hraně propadnutí ve večerní škole -Marečku podejte mi pero "
Sl
Slovan
24.11.2022 10:34 Reaguje na Břetislav MachačekČlověk myslící = myslivec - hahaha to je spíše takový ideální příklad oxymoronu. Čest vyjímkám alá DAG.
Odpovědět
Sl
Slovan
24.11.2022 10:32 Reaguje na Josef NovákOna se nemá pomalu čeho nažrat, nemá skoro kde žít a ukrývat se, ale hlavním viníkem je, jak jinak, “přemnožený” predátor a to i ten, jehož stavy jsou regulovány. To prostě nevymyslíš, to si musíš přečíst na diskuzi ekolistu od místních odborných poradců :) Upřímně mě ani nepřekvapuje, že se tohoto názoru drží buď myslivci samotní nebo jejich příznivci.
Odpovědět
JN
Josef Novák
24.11.2022 10:50 Reaguje na SlovanNenapsal jsem, že hlavní viník je přemnožený predátor, ale jedna z příčin úbytku polních ptáků je predace, stačí si na jaře vzít dalekohled i jít do polí- budete jásat nad kroužícími káněmi, luňáky, motáky, krkavci, vránami a všichni chtějí něco jíst, v ten moment se divím, že ještě občas vidím něco jiného. Vím, že si žádný predátor nevyhubí svoji kořist, ale bohužel ještě jsem neviděl pochopa, který by si řekl, že koroptev je vzácná a ušetřil její hnízdo se slepičkou. Když se budete pohybovat v krajině, zjistíte, že někde jsou ještě zajíci, divoký bažanti i koroptve, ale z nějakých příčin je tam miň predátorů. To nejsou myslivecké bláboly, ale nepříjemná skutečnost.
Odpovědět
Sl
Slovan
24.11.2022 11:39 Reaguje na Josef NovákJá se v té krajině pohybuji hodně a jediné místo, kde jsou stále skutečně hojní třeba ti zajíci jsou vojenské prostory, zejména Doupovské hory. A ironicky právě tam je i spousta oněch predátorů, od dravců po lišky. Rozhodně ne míň než jinde! Při poslední návštěvě sem měl tu čest vidět snad 6-7 orlů a jiných dravců, jak si pochutnávají na nějaké mršině. Byl to neskutečný pocit! Tak jak je možné, že tam ti zajíci jsou a jinde skoro ne? Rozdíl je naprosto evidentní. V krajině, která je oproti klasické zemědělské krajině pestrá. Naše pole jsou oproti tomu doslova pouští a já se divim, že se někdo diví tomu mizení polních druhů! To je ta nepříjemná skutečnost!
Ale když ono je prostě nejjednodušší to hodit na predátora jakožto hlavního viníka, že…
Odpovědět
Ale když ono je prostě nejjednodušší to hodit na predátora jakožto hlavního viníka, že…
Sl
Slovan
24.11.2022 11:43 Reaguje na SlovanJeště Vám doporučím, aby jste si dohledal populační trendy třeba těch koroptví. Pokles začal už v době, kdy myslivci regulovali stavy predátorů jak o závod.
Odpovědět
JN
Josef Novák
24.11.2022 12:49 Reaguje na SlovanVidět 6-7 orlů mořských není pro mne vzácnost, stačí objet rybníky na jabkenicku, kde jsem jich viděl naposledy 5 jak se perou o zajíce. Koroptve byly pro mne hodně dlouho běžnou zvěří, které jsem moc nevěnoval pozornost. Pamatuju ještě, kdy se odchytávaly a vyvážely do Francie a jiných zemí. Koroptev v 70- létech nahradil bažant a jedna z domněnek byla, že je to jeden z důvodů úbytků koroptví. Ale nyní se nejedná o úbytek, ale o zánik. Ještě k zajíci v Doupovských horách, asi tam nejsou stovky zajíců, ale vyskytuje se. Psal jsem o honitbách, kde jsou ještě stovky zajíců. V Ralsku se místy také vyskytují zajíci a pokud proběhne prašivina u lišek, tak jsou na podzim vidět dost, ale do jara je jejich počet zredukován. Na letišti Bezděčín u Mladé Boleslavi, kde je jedna z největších kolonii sysla bylo ještě do nedávna hojná koroptev, dle předložené EIA jsou zde v současnosti jen dva páry. Je zde dost i nesečené plochy , kde by měli mít koroptve možnost úkrytu a potravy. Koroptev vymizela z okrajových částí Mladé Boleslavi, kde do nedávna byla naprosto běžným ptákem, pouze se změnilo to, že je zde nyní běžným ptákem straka, sojka, kavka a začíná ve městě hnízdit vrána šedá, přibyly toulavé kočky- zmizeli chocholouši i koroptve. Čím to asi je?
Odpovědět
Sl
Slovan
24.11.2022 21:34 Reaguje na Josef NovákNo vidíte, pro mě to vzácnost je a člověk je nevídá ani v Brdech, kde je potvrzeno hnízdění.
Pokud chcete mít bohatá polní společenstva, musíte se smířit např. s omezením různých pesticidů. To byl ostatně onen bod zlomu - jakmile se začala používat ve velkém chemie, radikálně se snížila pestrost živočišné i rostlinné potravy, zlikvidovalo se a likviduje se dodnes kvůli tomu enormní množství hmyzu, semen plevelů jako i plevele samotné. Můžete mi vysvětlit, jak má proboha koroptev (a nejen ona) přežít v prostředí bez potravy v kombinaci s naprosto nedostatkovým množstvím úkrytů?
Na Doupově ty zajíce uvidíte pokaždé, jakmile se setmí. Je tam i dnes běžný, osobní zkušenost.
Může se stát, že se ta populace (Boleslav) dokáže udržet déle než jinde, na tom není nic divného. Jenže v určitém okamžiku se ta populace izoluje a je nesmírně ohrožená a jakýkoli negativní vliv ji může zničit.
Odpovědět
Pokud chcete mít bohatá polní společenstva, musíte se smířit např. s omezením různých pesticidů. To byl ostatně onen bod zlomu - jakmile se začala používat ve velkém chemie, radikálně se snížila pestrost živočišné i rostlinné potravy, zlikvidovalo se a likviduje se dodnes kvůli tomu enormní množství hmyzu, semen plevelů jako i plevele samotné. Můžete mi vysvětlit, jak má proboha koroptev (a nejen ona) přežít v prostředí bez potravy v kombinaci s naprosto nedostatkovým množstvím úkrytů?
Na Doupově ty zajíce uvidíte pokaždé, jakmile se setmí. Je tam i dnes běžný, osobní zkušenost.
Může se stát, že se ta populace (Boleslav) dokáže udržet déle než jinde, na tom není nic divného. Jenže v určitém okamžiku se ta populace izoluje a je nesmírně ohrožená a jakýkoli negativní vliv ji může zničit.
pp
pavel peregrin
24.11.2022 10:19Do dnešního dne můj kamarád myslivec ulovil 33(!!) lišek- neznám, jaké zatížení na ha by mělo být, ale to území, kde byly odloveny, není větší dohromady jak 1000 ha! A lovili i další členové, takže ten počet lišek je samozřejmě větší! Když k tomu připočteme straky, volavky, šedivky- asi nemá cenu psát dále. V tomto světle stesky nad zemědělskou velkovýrobou v souvztažnosti k úbytku drobné zvěře dostávají docela jiný rozměr, i když také k tomu přispívá, ale zřejmě mnohem menší mírou, než je veřejnosti prezentováno.
Odpovědět
va
vaber
24.11.2022 10:49 Reaguje na pavel peregrinkoroptve začaly ubývat už v době kdy predátorů bylo méně,
koroptve nemají kde žít ,když koroptev jde s malými kuřaty nemají prakticky žádnou možnost ochrany, jsou snadná kořist a neměly by ani klid na hledání potravy, než by přešly veliký lán ,malá kuřata by zdechla únavou a kolik dravých hladových ptáků sedí na polích
v dnešní krajině nemohou žít
Odpovědět
koroptve nemají kde žít ,když koroptev jde s malými kuřaty nemají prakticky žádnou možnost ochrany, jsou snadná kořist a neměly by ani klid na hledání potravy, než by přešly veliký lán ,malá kuřata by zdechla únavou a kolik dravých hladových ptáků sedí na polích
v dnešní krajině nemohou žít
pp
pavel peregrin
24.11.2022 11:38 Reaguje na vaberJenže to se netýká jen koroptví, ale i zajíčků. Konkrétně u těch lišek. Drobné zpěvné ptactvo spolehlivě vyplení straky, šedivky a sojky.
Odpovědět
me
meluzína
24.11.2022 11:13Koroptve jsou pro mě ikonický druh, nesplnitelný sen. Viděla jsem je před 20lety, poprvé v životě (a pořád doufám že ne naposledy), když jsem omylem sjela z D5 na Žebráku a koroptví rodinka (slepička vepředu a kuřátka jak pravítka v řadě za ní, na konci kohoutek) zrovna přebíhala silnici, na které jsem se obracela zpátky na dálnici. Jsou opravdu krásné, moc ráda bych je viděla znovu. Přebíhaly do stařiny a křoví v neudržovaném úhoru kolem dálnice, od té doby se po těhle úhorech kolem dálnic a silnic koukám a říkám si, kolika živočichům asi poskytují úkryt a obživu - ale jako se dnes všechno obrací od špatného k horšímu, i tyhle úhory pomalu mizí, silničáři je začínají "udržovat", posledních pár let kolem dálnic a silnic vídám vyfrézovaná křovíčka a zelený trávníček, dokonce i ty příkopy kolem silnic se dnes 2x ročně mulčují až do živé země.
Odpovědět
Pe
Petr
24.11.2022 11:24 Reaguje na meluzínaJakkoliv jsou koroptve krásné, tak představa koroptví přebíhajících silnici u dálnice je zoufale smutná. Kontrast dvou světů, kde ani jeden nechápe ten druhý.
Odpovědět
me
meluzína
24.11.2022 11:45 Reaguje na PetrAno je to smutné. Úhory kolem dálnic a příkopy kolem silnic ale bývaly jedním z posledních útočišť pro zvířata, když na poli nesmí růst nic než monokultura a ani tam nesmí být proužek vysoké trávy ani křoví. Věřte, že když vidím zmulčovaný a vyfrézovaný příkop u silnice tak je mi z toho ouzko, kolik zvířat přijde o svůj poslední úkryt nebo zdroj potravy a kolik jich skončí rozemletých?
Letos zmizeli z oblohy káňata - neslyšela jsem je nad hlavou pískat ani jednou, snad nedopadnou jako ty koroptvičky.
Odpovědět
Letos zmizeli z oblohy káňata - neslyšela jsem je nad hlavou pískat ani jednou, snad nedopadnou jako ty koroptvičky.
pp
pavel peregrin
24.11.2022 11:58 Reaguje na meluzínaAle nezmizely, u nás je jich dost. U těch dravců to bude oblast od oblasti, zrovna tak jako s vrabci.
Odpovědět
me
meluzína
24.11.2022 12:08 Reaguje na pavel peregrinMáte štěstí, snad se to u vás nezmění. U nás letos poprvé nejsou. Také jeden z druhů, které u nás byli naprosto samozřejmé a tuctové, každý rok mi pískali nad hlavou na loukách a letos je marně vyhlížím, neslyšela jsem je ani jednou.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
24.11.2022 13:52 Ze vzpomínek svého otce(ročník 1931)... po vojně jsme chodili na koroptve každou sobotu celý podzim, měl jsem tříranný automat 20/65.. a nestačili mě patrony.
Mám sad od 90let cca 1/2ha s ideálním biotopem pro koroptve. Okolo roku 2010 zmizel poslední pár koroptví a už se žádné jiné neobjevili. Za to krkavců v honitbě o výměře 822ha létá na 10-50 ks. Odhaduji, že min 10 párů pravidelně vyvede mladé.
Letos jsem viděl hejno koroptví v Brně v technologickém parku VUT v Brně.
Odpovědět
Mám sad od 90let cca 1/2ha s ideálním biotopem pro koroptve. Okolo roku 2010 zmizel poslední pár koroptví a už se žádné jiné neobjevili. Za to krkavců v honitbě o výměře 822ha létá na 10-50 ks. Odhaduji, že min 10 párů pravidelně vyvede mladé.
Letos jsem viděl hejno koroptví v Brně v technologickém parku VUT v Brně.
Pe
Petr
24.11.2022 17:16 Reaguje na Jaroslav VozábJistě jste si k tomu sadu pořídil i novou výkonnou sekačku, možná i s traktorem...
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
24.11.2022 18:10 Reaguje na PetrSamozřejmě, že mechanizaci mám, ale travnaté pásy mi seče soused každý den pro koně jako zelené krmení. Mám i tam 150 hlav révy, kde 3x ročně projíždím kultivátorem takže je tam vše pole, plevel, vysoká tráva, nízká tráva ..
Odpovědět
Pe
Petr
24.11.2022 18:57 Reaguje na Jaroslav VozábTakže ten "ideální biotop pro koroptve" ve skutečnosti nemáte žádný, což vám daly najevo i ty koroptve tím, že vymizely. Začal jste sekat a jim se tam přestalo líbit. Jak by taky mohlo. Denně tam někdo ruší a seká trávu, a co neposeká soused, to vymlátíte kultivátorem.
No a takhle je to všude. Myslíme si kdovíjak se nestaráme a neděláme přírodě dobře, když všude všechno udržujeme, nejlíp pěkně až na hlínu. Ve skutečnosti děláme přesný opak. Proto není nikde žádný hmyz, tím ani živočichové, kteří se jím živí, ani ti, kteří by jinak nerušeně žili v nižších rostlinných patrech. A když náhodou nějaký živočich přece jen přežije, tak ho polopredátoří a predátoři mají na té holé rovině jako na talíři, stačí jen sebrat.
Odpovědět
No a takhle je to všude. Myslíme si kdovíjak se nestaráme a neděláme přírodě dobře, když všude všechno udržujeme, nejlíp pěkně až na hlínu. Ve skutečnosti děláme přesný opak. Proto není nikde žádný hmyz, tím ani živočichové, kteří se jím živí, ani ti, kteří by jinak nerušeně žili v nižších rostlinných patrech. A když náhodou nějaký živočich přece jen přežije, tak ho polopredátoří a predátoři mají na té holé rovině jako na talíři, stačí jen sebrat.
Karel Zvářal
24.11.2022 19:19 Reaguje na PetrK té poslední větě: se to dává dostatečně dlouho najevo. Vymizely i v ideální krajině, podobně jako zajíci aj. dříve hojné druhy. Je to taková "biologická ochrana", aby se nám neikony náhodou nepřemnožily. Jaký si to kdo udělá (skriptožrout), takový to má...
Odpovědět
Pe
Petr
24.11.2022 19:29 Reaguje na Karel ZvářalJaký si to kdo udělá, takový to má - v tomto případě sekáč.
Jak se pomstít přírodě? Kupte si sekačku.
Odpovědět
Jak se pomstít přírodě? Kupte si sekačku.
JV
Jaroslav Vozáb
25.11.2022 08:32 Reaguje na PetrNevím, ale takto hospodařím už 30 let a 20 let tam vyváděli pravidelně mladé. Při zelených pracích ve vinohradu ne mě koukali z druhé řádky a byli v pohodě jen se popelili v vyhřátém písku. Na zelené krmení jsem jezdil každý den pro káru a navečer byli ve vyšší trávě, ráno na posekaném nebo ve vinohradu. Vždy jen odlétli cca 15m. Na mezi jsem jim nechal pas šípku a trnek a na druhé straně je 2m pas topinabur, aby netáhlo od západu a byl kryt. Je to jižní svah. Chemii nepoužívám, protože mě nevadí červavé švestky (aspoň je nikdo nechce ...) a ve vinohradu jsou jen rezistenty.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.11.2022 14:40Koroptve byly do 90. let na žďársku běžně k vidění, po r. 2000 jsem viděla hejno koroptví snad jednou. Se strakami je to úplně naopak. Nemyslím si, že by bylo tolik toulavých koček, jak se píše v diskuzi.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
24.11.2022 23:28Místa, kde jsem ještě v šedesátých letech v blízkosti svého bydliště coby dítě pozorovala nejvíc koroptví – pestré louky, sem tam menší obilná pole, meze, úhory, remízky, nechyběly ani třepetající se poštolky a káňata – jsou nyní bez polního ptactva. Polovina z tohoto velkého území je teď zastavěná rodinnými domky (sídelní kaše), ostatní je jedno jediné obrovské pole bez jakýchkoliv remízků. Dravců tam také ubylo, ale koroptve zmizely úplně. Nemají tam úkryty, potravu ... Bez vhodného prostředí nemají šanci.
Odpovědět
