Zaměstnavatel budoucnosti? Malá ekologická firma

Evropské firmy by v budoucnosti měly sázet především na byznys, který bude v souladu s ochranou životního prostředí. Právě v něm je podle Evropské komise největší budoucnost, jen v příštích dvou letech by prý mohl přinést více než dva miliony nových pracovních míst.

Podle evropských úředníků je potřeba se na budoucnost dívat realisticky: Evropská ekonomika nemůže růst bez další poptávky. Ale ta pomalu vázne, lidé jen těžko mohou mít tři nebo čtyři auta nebo dvě či tři pračky. A aby EU novou poptávku vytvořila, musí zcela změnit ekonomiku, způsob jak se dopravujeme, jak bydlíme a stavíme domy. „To je kořen dnešní ekonomické situace,“ říká Carlo Corazzo, mluvčí místopředsedy Evropské komise pro průmysl a podnikání.

A právě takovou sázkou na budoucnost by měly být investice do zelené ekonomiky. Tu si Daniel Calleja Crespo, který má v komisi pro průmysl a podnikání na starosti malé a střední podniky, představuje především jako investice do úspor energie a do úspor materiálu. Počítá sem ale celou řadu aktivit, které mají pozitivní dopad na životní prostředí. Na jednom pólu jsou obchodníci s biopotravinami, nad druhém pólu firmy, které uvádějí v praktický život vědecké nápady, například při zacházení s odpady. A právě jim chce Evropská komise pomoct. Jak? „No rozhodně nechceme další regulace, ty naopak chceme zjednodušit, konečně to nestojí žádné peníze. Pak chceme pomoci malým podnikům vstoupit na trh a pomáhat výzkumu zelených technologií,“ shrnuje Calleja Crespo.

Nejvíc zaměstnanců i znečištění

V malých a středních podnicích pracuje v Evropské unii nejvíce zaměstnanců, plných 67 %. Do kategorie, která pokrývá firmy od jednoho či dvou zaměstnanců až do 250 lidí, se vejde více než 23 milionů firem. To znamená 90 milionů pracovních míst. V České republice je to více než 900 000 podniků, které zaměstnávají 2,37 milionu lidí.

A hlavně, zde se rodí místa nová. Rostoucí nebo nově vznikající malé firmy nabízejí 85 % z nových míst. Podle Evropské komise je sice velký průmysl stále velmi důležitý a hraje zásadní roli v ekonomice, ale není hlavním zaměstnavatelem. „Stále je velmi silný a jeho produktivita roste. Ale díky tomu, že snižuje počet přímých pracovních míst v průmyslu,“ vysvětluje Didier Herbert, který má na ředitelství pro průmysl a podniky na starosti plánování.

„Pokud nebudou malé firmy prosperovat, nebude žádný ekonomický růst,“ dodává Callejo Crespo. A pokud prý chtějí prosperovat, měly by vsadit na zelenou ekonomiku. Už jen proto, že podle Eurobaromteru připadá 64 veškerého znečištění, tedy zejména emisí skleníkových plynů a odpadů, právě na malé podniky. Malé podniky samozřejmě představují obrovskou ekonomickou sílu, jejich roční obrat činí asi 320 miliard euro. A roste prý o 5 % ročně.

Malé podniky si tedy zaslouží větší podporu, protože dávají práci největší části Evropanů. Co ale znamená sousloví zelená ekonomika? Zelená ekonomika má řešit hlavně dvě oblasti. Především efektivní využívání zdrojů, a to jak energií, tak surovin. Díky takovému chování firmy ušetří náklady, zvýší produktivitu i konkurenceschopnost. Druhou oblastí je eko-průmysl, tedy takové zboží nebo služby, jejichž cílem je omezit nebo zlepšit životní prostředí, nebo zabránit škodám na životním prostředí.

Zelené informace

Podle Didiera Herberta jsou hlavním klíčem k zelené ekonomice informace. Zejména o spotřebě energie, materiálů a surovin. Například u obyčejného elektrického motoru, jaký používá většina firem, se prý podniky zajímají jen o pořizovací náklady a ne o celkové náklady. Za pořízení motoru ale přitom zaplatí asi jen 7 % procent, zatímco 93 % půjde na veškerý dopad motoru, včetně spotřeby energií při jeho výrobě. Podle něj by přitom jen splnění všech možností, které nabízí nařízení o ekodesignu, tedy snaha o výrobky s co nejmenším negativním dopadem na životní prostředí, mohlo snížit spotřebu elektřiny o takové množství, které odpovídá výrobě 25 až 40 jaderných elektráren.

Další kroky, které povedou k zelené ekonomice, mají pomáhat snížení hluku nebo zmenšování objemu odpadu, využívání obnovitelných zdrojů či bezpečnější výrobu chemikálií. V automobilovém průmyslu může jít o vývoj elektromobilů, v cementárnách zase o snížení spotřeby vody. „A to všechno dává obrovské pole pro rozvoj malých firem, které se budou zabývat inovacemi a rozvojem zelených technologií,“ říká Herbert. Nicméně podle něj je velmi těžké najít jednoduchou a jednoznačnou definici zelené ekonomiky, přinejmenším kvůli tomu, že řada opatření má dvojsečný dopad – při výrobě spořivých zářivek je potřeba rtuť, pěstování biopaliv může ubírat místo pro pěstování potravin nebo dokonce se kvůli nim ničí původní porosty.

Nechoďte do Indie

Průmysl by měl být podle Evropy zelený, ale zároveň by měl být schopný konkurovat cizím firmám, zejména asijským, jejichž standard ochrany životního prostředí jsou nižší. Typicky je to vidět na snaze o omezení emisí skleníkových plynů. Například při zmíněné výrobě cementu, na jednu tunu konečné suroviny připadá téměř tři čtvrtě tuny oxidu uhličitého. Tuna cementu se prodává za zhruba 60 euro za tunu. Emisní povolenka stojí přibližně 12 - 13 euro za tunu, tvoří tedy podstatnou část ceny. A právě kvůli těmto opatřením firmy hrozí, že odjedou do zahraničí. „My ale nechceme, aby firmy z Evropy odešly,“ říká Herbert. Pomoci mají právě programy na ozelenění průmyslu, zejména program, který přináší informace o šetrnějších technologiích, které sníží zátěž výroby. Navíc firmy se mohou sdružovat a žádat peníze na výzkum společně.

Evropská unie chce tedy zelený růst firem aktivně podporovat. „Nejvíce malé firmy stojí o slevy na daních, o tom ale rozhodují jednotlivé země samy,“ říká Daniel Callejo Crespo. Kolik peněz bude pro malé firmy z evropského rozpočtu, o tom se právě jedná. Návrh programu pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) počítá mezi lety 2014 - 2020 s částkou zhruba 2,5 miliard euro, na dotace připadá 1,5 miliardy. Nový návrh rozpočtu bude připraven do konce listopadu.

Jak případné peníze utratit ale ředitelství pro průmysl ví, nabízí se tři cesty. Jednou z nich jsou mikropůjčky ve výši 25 000 euro na začátek rozjezdu firmy. Ty už dnes poměrně účinně fungují, využívají je například obchodníci s biopotravinami. Další možností je podpora výzkumu a firem, které budou nové nápady uvádět v praxi. Tady si Evropská unie představuje, že by dotace na inovace byly vázány na využití ve firmách se sídlem v zemi Evropské unie. „Chceme, aby firmy fungovaly tady, ne aby s patenty odcházely do Indie,“ vysvětluje Silivia Bartolini. Hlavní zdroj podpory by se měl zřejmě zaměřit na obnovitelné zdroje energie a na nanotechnologie. A třetí možností jsou veřejné pobídky v jednotlivých státech EU. Ty sice také už existují, ale firmy je moc nevyužívají. Zejména kvůli složité administrativě. Podle výzkumu Eurobarometru mělo úspěch s tímto typem financování jen 11 % z firem zařazených ve výzkumu.

Co se doma uvaří, to se sní

V úterý zveřejněný průzkum Eurobarometru ukazuje, že ekologické služby i výrobky jsou pro malé firmy již teď zajímavé, nabízí je čtvrtina všech podniků. Největší podíl má obchod s biopotravinami následovaný elektronickým a mechanickým zařízeními, teprve na třetím místě jsou výrobky ze dřeva a papíru. Jen 16 % malých firem nabízí ekologické materiály a služby ve stavebnictví. V České republice je to jen 21 % a dalších 7 % plánuje začít do dvou let. Naopak zelenou ekonomiku nezajímá plných 70 % malých českých a moravských firem (v EU 60 %).

Firmy hlavně prodávají na trhu ve členském státě, ze kterého pocházejí (87 %, v ČR 99 %), zatímco jen velmi málo z nich své výrobky vyváží. Právě v tom vidí Evropská komise největší budoucí rozvoj, služby a výrobky by měly najít uplatnění nejen mezi jednotlivými zeměmi EU, ale zejména v Jižní Americe a Asii. A přinést tak nová pracovní místa. Podle Eurobarometru v malých firmách pracuje více lidí na takzvaných „zelených místech“. To jsou pracovní pozice v rámci jejichž činnosti, zaměstnanci chrání nebo zlepšují stav životního prostředí. V malých firmách je to jeden z osmi zaměstnanců, zatímco ve velkých podnicích jen každá třiatřicátý. A podle Eurobarometru růst o dva procentní body, z dnešních 37 % na 39 % přinese 2,3 miliony nových míst.

Zveřejněný průzkum ukazuje, že malé a střední firmy o šetrných technologiích vědí, ale žádný velký entuziasmus pro ně nevyzařují. Většina z nich sice šetří energie (64 %), snaží se vytvářet co nejméně odpadu (62 %), šetří suroviny (57 %) nebo vodu (50 %). Velké podniky, které zaměstnávají více než 250 lidí, ale ve všech těchto kategoriích vykazují větší úspěch. Velké podniky jsou lépe schopné například prodávat odpadní materiál jako surovinu pro další zpracování. Zajímavé je, že si firmy vcelku pochvalují investice do zlepšení energetické účinnosti, jen podle 6 % (podle 5 % v ČR) zvýšili opatření zásadně konečnou cenu výrobků. Podle 5 % (3 % v ČR) naopak cenu podstatně snížili, podle 30 % (39 % v ČR) cenu snížili lehce a podle 27 % (32 % v ČR) investice s cenou nezahýbaly.

Malé firmy v průzkumu překvapivě odpovídaly, že důvodem pro šetrné zacházení se zdroji je samo životní prostředí (33 %), až na dalších místech byly veřejné pobídky a dotace (23 %), konkurenceschopnost (23 %) nebo poptávka ze strany zákazníků (22 %). Jenže zároveň z výzkumu vychází, že jen necelá čtvrtina firem jde v ochraně životního prostředí dál, než po ní chce legislativa. Velké firmy naopak uvádějí jako hlavní důvod pro úspory lepší postavení na trhu a také předpokládají, že tímto směrem půjde jako vývoj trhu, tak legislativa. Malé firmy také jen velmi málo využívají ekologické certifikáty (ISO, EMAS nebo národní certifikáty).

---

reklama

---