Zastavte kácení na Šumavě, vyzvali demonstranti. Zastánci jim přivezli kůrovce
Přestože došlo na emotivnější výměnu názorů, k žádnému incidentu mezi demonstranty ani z jedné strany nedošlo. Obyvatelé Šumavy především zvali pražské demonstranty na návštěvu národního parku, zastánci blokády jim odpovídali, že kromě kůrovce jim jde i o dodržování zákonů a práva na odlišný názor. Šumavští přivezli do Prahy kyblíky s kůrovcem a košík hub. „Ukázat něco, co už v tom jejich lese nebude,“ říká na otázku proč přivezli houby jedna z demonstrantek. „Zřejmě je těší, že na Šumavě kůrovec je a chtějí ho rozšířit i do Prahy,“ komentoval to Ondřej Pašek, jeden z organizátorů.
Setkání před vršovické sídlo nejvyššího úřadu ochrany životního prostředí svolaly dvě soukromé osoby, tedy nikoli žádná organizace. Podle organizátorů se setkání zúčastnilo 380 lidí. Na schodech před ministerstvem se sešli se zástupci vědců, Hnutí Duha, lesníků, obyvatel šumavských obcí a Strany zelených.Podle většiny řečníků by ministr Tomáš Chalupa a ředitel parku Jan Stráský měli okamžitě ukončit kácení na Ptačím potoce. Tím by respektovali stanovisko vědeckých odborníků a také přispěli k tomu, že národní park bude opět sloužit ochraně přírody a turistům. To ostatně požaduje petice Šumavská výzva, kterou podepsalo dva a půl tisíce lidí. Více o peticích k tématu Šumavy.
Morální propad
Josef Fanta přednesl postoj Stínové vědecké rady Národního parku Šumava. Ta upozornila ministra životního prostředí na svévolný postup ředitele národního parku při zásahu proti kůrovci. Těžba lesa na podmáčených smrčinách v nejcennějších částech národního parku je podle ní v rozporu s platnými předpisy a nebere ohled na vědecké poznání. Hrozí prý vážné nebezpečí, že dojde k závažnému poškození parku.
„Dosavadní postup je důkazem naprosté odborné nezpůsobilosti správy parku pro výkonu správy evropsky významného přírodního území,“ prohlásil Fanta. Podle něj je boj s kůrovcem zbytečný, protože se odehrává hluboko v území parku. Zasahovat by se mělo v nižších polohách, kde původně byl smíšený les. Smrčiny na podmáčeném území prý nezničí ani kůrovec ani vichřice, naopak urychlí jeho návrat k původnímu stavu.
V demokratické společnosti jsou podle Fanty občanské protesty nevládních organizací legitimní formou vyslovení nesouhlasu s neodborným postupem. „Likvidace protestů policejními jednotkami na základě objednávky správy parku jsou hlubokým morálním propadem těch, kdo je zorganizovali i těch, kdo k nim dali souhlas,“ dodal.
Pryč Stráský a Mánek
Aktivisté zopakovali, že správa kácí, aniž by měla výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny. „Bylo podáno několik žalob i trestní podání jak proti správě parku, tak proti zasahujícím policistům,“ shrnula právní postup Markéta Cooiman z Ekologického právního servisu.
Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha shrnul požadavky aktivistů. Podle něj by měl ministr životního prostředí zajistit, aby se v parku začaly dodržovat zákony a přestaly se ničit zbytky vzácných smrčin. Dále aby se začaly respektovat vědecké poznatky a vědci se vrátili do rady Národního parku Šumava. A také by ministr měl odvolat ředitele parku Jana Stráského i jeho náměstka Jiřího Mánka.
Petici Šumavská výzva na konci demonstrace převzal náměstek Libor Ježek. Ten slíbil, že požadavky předá a oznámil, že ministr plánuje na 25. srpna schůzku k dlouhodobé koncepci národního parku.
Politické divadlo
Zájezd ze Šumavy také nikdo neorganizoval. Lidé se tak prý spontánně dohodli, vysvětluje bývalý starosta Horské Kvildy Jan Janoušek. V pohotovosti jsou místní lidé podle něj od počátku blokády, pomáhají policii a podporují zásahy správy národního parku. „To, co se děje, je politické divadlo, které nemá žádný význam pro Šumavu. Proti kůrovci se zasahovat musí, v zeleném lese je více života než v uschlém,“ vysvětluje důvod, proč přijel další ze šumavských návštěvníků.
Jan Janoušek dostal prostor, aby shromážděným aktivistům řekl, proč Šumavané do Prahy přijeli. Když se podle něj pokácí pět tisíc stromů, zachrání se dalších šedesát hektarů lesa. „Dnes pokácené dřevo lesích zůstává, pokud by se pokácelo padesát tisíc kmenů, budou se odvážet pryč,“ dodal. A když se přiváže padesát aktivistů a ty vyvádí padesát policistů není pak na místě už co chránit. „Kůrovce v parku už nezastaví nikdo. Jestli ho dnes nezastavíme na Šumavě, za rok, za pět let ho nezastavíte v Sušici, ve Strakonicích a v Brdech,“ říká Jan Janoušek
Naopak další obyvatelé Šumavy se postavili za požadavky aktivistů. Ivan Adam z obce Prášily lidem ukázal usnesení obce z loňského podzimu, které se staví za bezzásahový režim zhruba na třetině území parku. Také Vladislav Smolka z Lipenska připomněl, že řada obyvatel Šumavy je pro bezzásahovost. A také vyzval, aby právě lidé ze Šumavy o tomto svém názoru dali vědět. Proto sám organizuje podpisovou akci. „Tento hlas musí být nejvíce slyšet doma,“ prohlásil.
Škrcení a mravenci
Aktivista Jan Skalík strávil na Ptačím potoce týden na blokádě. Z krásného lesa podle něj vznikl ementál, padlo už tři tisíce stromů. Aktivista se podělil o své zážitky s policejním zásahem, proti kterému pak podal trestní oznámení. V rámci blokády se připoutal trubkou ke stromu. Podle jeho slov jej obklopilo asi deset policistů a strážce parku tak, aby nebylo vidět, co se bude dít. Pak ho prý jeden z policistů škrtil a pracovník správy mu sypal za krk mravence. „Když jsem odmítl odejít, jeden z policistů mě začal dusit a pokračoval v tom zhruba v dvouminutových cyklech po dobu deseti minut,“ tvrdí Skalík.
Tomu prý přihlíželo dalších deset strážníků, členka antikofliktního týmu, dva strážci Národního parku Šumava a jeden dřevař. „Nikdo jiný to nemohl vidět, protože tomu zabránili,“ říká. Během "zásahu" ho prý jeden policista škrtil, druhý mu mačkal tlakový bod na krku a třetí mu stál na noze. Nakonec byl z prostotu vyveden. „Jsem ale odhodlaný se na Šumavu vrátit, pokud můžete, jeďte tam také, je vás tam potřeba,“ vyzývá Jan Skalík.
reklama