https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sumava-rozdelila-obcany-podepisuji-petice-a-pisou-necasovi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Šumava rozděluje občany: podepisují petice a píšou Nečasovi

3.8.2011 14:40 | PRAHA (Ekolist.cz)
Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová přebírá petici Zachraňme Šumavu, duben 2011
Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová přebírá petici Zachraňme Šumavu, duben 2011
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Spor o rozsah kácení na Šumavě dlouhodobě rozděluje české občany. V současné době jsou podle zjištění Ekolistu "aktivní" dvě petice podporující na Šumavě intenzivnější kácení kůrovcových stromů i v dříve bezzásahových zónách a tři výzvy, které se naopak stavějí proti těžbě v bezzásahových zónách, případně požadují jejich rozšíření. O petici šumavských obcí podporující intenzivnější kácení bude ve čtvrtek jednat Senát.
 

Zachraňme Šumavu

Petici Zachraňme Šumavu, která vznikla v roce 2008, bude Senát projednávat ve čtvrtek 4. srpna. Letos v dubnu ji tam s 13 200 podpisy doručili zástupci Svazu obcí NP Šumava. "Petice ale spontánně běží dál," řekl Ekolistu předseda Svazu obcí NP Šumava a zároveň starosta Horní Plané Jiří Hůlka. "Lidé ji mohou dál na obcích podepisovat. Dokonce ti, kteří k tomu nemají možnost, mi posílají maily, že s peticí souhlasí. Tak je k tomu přikládám." Možnost podepisovat petici na obcích nebo v informačních centrech potvrdil Ekolistu i obecní úřad v Modravě. A na kolik mohl počet podepsaných od dubna stoupnout? "Řekl bych, že teď už to bude ke 14 tisícům podpisů. To je můj laický odhad," říká do telefonu Jiří Hůlka.

Podle autorů petice jsou "lesní ekosystémy v Národním parku Šumava devastovány a zcela ponechány napospas kůrovci". Lesy v parku autoři nechtějí kácet, ale chtějí, aby se o ně řádně pečovalo a aby se postupně zlepšovala jejich přirozená druhová skladba. Vláda a parlament by se proto měly začít Šumavou okamžitě zabývat a k řešení přizvat odborníky, samosprávu i vlastníky na obou stranách hranice. Vláda a parlament by rovněž měly "zastavit bezohledné ničení hodnot, pro které byl Národní park Šumava vyhlášen, a zahájit jejich důslednou ochranu podle platných právních předpisů". Podle autorů petice je tím myšleno především umožnění kácet kůrovcem napadené stromy i v některých dosud bezzásahových zónách.

V současném sporu se autoři petice Zachraňme Šumavu postavili za ředitele parku Jana Stráského a podpořili kácení na Ptačím potoce. Senátní výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu rovněž navrhnul, aby v usnesení k petici Zachraňme Šumavu stálo, že Senát "podporuje současné postupy nového vedení Správy Národního parku Šumava ve snaze zastavit kůrovcovou kalamitu". Petici Zachraňme Šumavu najdete zde.

Šumavská výzva

Se současným kácením na Ptačím potoce na Šumavě naopak nesouhlasí Hnutí Duha, které začalo minulý týden sbírat podpisy pod Šumavskou výzvu, kterou společně s ředitelem Duhy Petrem Machálkem napsal herec Petr Vacek. "Výzvu jsem sepsal, protože jsem zděšen devastací našeho společného přírodního dědictví a ignorováním názoru vědců, kteří se proti současnému postupu parku v posledních dnech několikrát vyslovili," uvedl k tomu Petr Vacek.

Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Vrbík přebírá výzvu ŠumavaPro k rozšíření bezzásahových zón na Šumavě, duben 2011
Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Vrbík přebírá výzvu ŠumavaPro k rozšíření bezzásahových zón na Šumavě, duben 2011
Foto | Martin Singr / Ekolist.cz

Autoři ve výzvě, která se obrácí na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu a ředitele parku Jana Stráského, popisují, co se děje v místě současné blokády a varují, že kácení se nemá týkat jen oblasti Ptačího potoka v Modravských slatích, ale i "tisíců stromů kolem Bavorské cesty a Jezerního hřbetu" a rovněž "horského pralesa na Smrčině, kde developeři plánují postavit sjezdovky". Duha proto vyzvala ministra a ředitele parku, aby "okamžitě ukončili nelegální těžbu a aby zajistili, že bude národní park opět sloužit ochraně přírody a turistům".

"My jsme moc nepočítali s rozsáhlým sběrem podpisů, protože na to teď nemáme kapacity. Chtěli jsme především veřejnost seznámit s tím, že existuje spousta veřejně známých lidí, kteří blokádu a ukončení těžby na Ptačím potoce podporují," říká k výzvě Petr Machálek z Hnutí Duha. Výzva za pět dní od svého vzniku posbírala asi 2200 podpisů. Podle Machálka ale hnutí neplánuje, že by ji někomu předávalo, spíš počítá s tím, že ji bude zase "medializovat". Šumavskou výzvu najdete tady.

Napište premiérovi

Trochu jiný způsob veřejného vyjádření názoru zvolila Česká společnost ornitologická (ČSO). Ta své příznivce a odpůrce kácení na Ptačím potoce vyzvala, aby napsali premiérovi Petru Nečasovi. Měl by se podle nich do celé situace vložit a zasadit se o "okamžité zastavení nesmyslného kácení unikátního horského lesa v lokalitě Ptačího potoka na Šumavě". Blokáda je podle ČSO výrazem zoufalství občanů v situaci, kdy Správa NP Šumava opakovaně a prokazatelně porušuje zákony ČR i mezinárodní závazky a přímo na desítky let poškozuje přírodní prostředí národního parku a ptačí oblasti Šumava. Ornitologové rovněž žádají, aby se Petr Nečas zasadil o zahájení širokého dialogu o podobě budoucího zákona o Národním parku Šumava.

"Naše výzva poběží tak dlouho, dokud se bude kácet na Ptačím potoce nebo i na dalších místech. Chtěli bychom ale, aby se k výzvě připojilo co nejvíc lidí do čtvrtečního jednání Senátu," komentuje posílání mailů premiérovi Petr Voříšek z ČSO. "Samozřejmě pokud se na Šumavě přestane kácet, jsme připraveni posílání dopisů premiérovi hned vypnout."

Výzva České společnosti ornitologické se od těch ostatních liší ještě v jedné věci. Na jejích stránkách je i v anglickém jazyce. Dosud se tak pod ni podepsalo asi 150 lidí ze zahraničí. "Ono to laikovi mnoho neřekne, ale jsou tam jména skutečně renomovaných zahraničních ornitologů," říká Petr Voříšek z ČSO. Celkově se k ornitologům od minulého čtvrtka přidalo přes 3000 podporovatelů. Jejich výzvu najdete tady.

Za zdravou Šumavu

Na konci srpna 2009 hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola zveřejnil petici Za zdravou Šumavu. Jako první ji tenkrát na výstavě Země živitelka podepsal prezident Václav Klaus. Autoři petice a podepsaní občané "se znepokojením sledují vymírání šumavských lesů, způsobené přemnožením kůrovce". Apelují proto na vládu a parlament, aby zastavili rozšiřování bezzásahových území a aby všemi účinnými prostředky zabránili šíření kůrovců v parku ve správě státu k sousedním vlastníkům. Podle jejich názoru by se taky měla opustit "ideologie ‚divočiny‛, která neodpovídá středoevropskému prostoru". Přestat bránit by se mělo i přiměřenému rozvoji obcí a v tomto smyslu by mělo dojít ke změně zonace parku.

Autorem petice Za zdravou Šumavu je jihočeský hejtman Jiří Zimola a jako první ji podepsal Václav Klaus. Na ilustračním snímku jsou spolu v loňském roce při otevření výstavy Země živitelka
Autorem petice Za zdravou Šumavu je jihočeský hejtman Jiří Zimola a jako první ji podepsal Václav Klaus. Na ilustračním snímku jsou spolu v loňském roce při otevření výstavy Země živitelka
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

"Petici dosud podepsalo přes 5000 petentů," informovala Ekolist.cz tisková mluvčí Jihočeského kraje Kateřina Koželuhová. Podle jejích slov petici na podzim 2009 podpořili i zástupci z Bavorska. "Regionální politici tehdy hejtmanovi předali Petici lesníků pro neomezené potlačení kůrovce na rozšiřovaném území NP Bavorský les," uvedla Koželuhová. Tato petice vznikla v roce 2007 a podepsalo ji přes 6000 osob. Bavorští petenti v roce 2007 v petici požadovali okamžité potírání kůrovce a zpracování spadaného dřeva; poskytnutí pomoci lesníkům při odklízení škod napáchaných kůrovcem a taky odškodnění majitelům lesů.

Petici Za zdravou Šumavu je stále možné podepisovat, najít ji můžete na stránkách Jihočekého kraje. Představitelé kraje ji zatím vládě nebo parlamentu nepředali. "Pro nás je důležité, že myšlenky v petici obsažené dnes v podstatě hýbou českou politikou a že se jimi vláda i parlament budou zabývat," uzavírá Kateřina Koželuhová.

Šumava Pro

S výzvou "k záchraně Národního parku Šumava" letos na jaře přišla rovněž platforma ŠumavaPro. Autoři výzvy reagovali na jmenování Jana Stráského ředitelem parku. Podle nich Stráský nerespektuje poslání parku a "opakovaně prohlašuje, že ‚příroda je nepřítel, a proto se musí proti ní bojovat‛". Platforma proto vyzvala ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, aby nepřipustil kácení a těžbu dřeva v současných bezzásahových 30 % plochy národního parku a "vytvořil podmínky pro jejich postupné rozšiřování na více než polovinu rozlohy do roku 2030". Ministr by měl podle platformy také zajistit bezpodmínečnou ochranu vzácných druhů, zabránit používání pesticidů v lesích parku a rovněž zabránit výstavbě ve volné krajině mimo intravilány obcí.

Jak říká mluvčí platformy Miroslav Kohel, přímo s ministrem se zástupci platformy nesetkali, ale výzvu letos v dubnu převzal jeho náměstek Tomáš Vrbík. K platformě se před předáním ministrovi připojilo přes 40 nevládních organizací, víc než deset profesorů přírodovědných oborů, desítky dalších vědců a spousta osobností veřejného života, například první český prezident Václav Havel. "Výzva se dá stále podepisovat a podpisy stále mírně přibývají," řekl Ekolistu Miroslav Kohel. Podle jeho odhadu se k ní do současnosti připojilo asi 4000 lidí. Výzvu ŠumavaPro najdete tady.


reklama

 
Jan Stejskal
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist