Stovky lidí demonstrovaly proti kácení na Šumavě
Kůrovcová kalamita s životadárnou silou
Jan Dušek z koalice nevládních organizaci pro Naturu 2000 uvedl: "Horská smrčina napadená kůrovcem neumírá. Vžitá představa o mrtvém lese, který musíme lidskou činností obnovit, je mylná.“ Podle Duška nejsou šumavské lesy tlející mršinou a kůrovcová kalamita nemá jen sílu ničivou, ale v přírodních podmínkách zejména životadárnou.
Ministr Tomáš Chalupa včera rozhodl, že se na Šumavě sice smí kácet, ale bez použití těžké techniky (podrobnosti najdete zde). Toto rozhodnutí svádí Duška k mírnému optimismu. Ředitel parku je ale prý připraven kácet na místech, která ministr nevyloučil ze zásahu, již v příštím týdnu. Tato slova vyvolaly hlasitý nesouhlas stovek přihlížejících. „To by znamenalo protizákonné jednání v rozporu s platnými předpisy,“ varoval Dušek.
Iniciativa ŠumavaPro upozorňuje, že pokud by se začalo kácet bez předchozího posouzení vlivu na přírodu, šlo by o ilegální činnost. Odborné posouzení totiž prý kácení v evropsky významném chráněném území Natura 2000 pravděpodobně zakáže. ŠumavaPro se obává plánovaných kroků ředitele parku Jana Stráského, které podle iniciativy popírají smysl existence národního parku.
Ředitel Centra pro výzkum biodiverzity z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavel Kindlmann na demonstraci řekl, že ekosystémy horských smrčin a rašelinišť, které jsou podstatnou součástí bezzásahových území Národního parku Šumava, jsou zcela unikátní v rámci celé Evropy. „Pro kulturního člověka 21. století je proto naprosto nemyslitelnou představou provádět v těchto územích jakékoliv úmyslné zásahy,“ uvedl Kindlmann, který chce, aby současné rozhodnutí umožnilo přežití a nerušený vývoj jednomu z posledních zbytků člověkem relativně neporušené přírody na této planetě.
"Příroda je pro nás křesťany především božím stvořením. A toto stvoření má v sobě úžasné ochranné mechanismy,“ doplnil kazatel Církve bratrské a ředitel křesťanská ochranářská organizace „A Rocha“ v ČR Pavel Světlík. Světlík varoval před hledáním krátkodobých, rychlých, populistických, ale fatálních řešení, která vedou do slepé uličky.
Tvořit neumíme, můžeme jen chránit
Zástupci platformy ŠumavaPro chtěli osobně předat ministrovi Chalupovi výzvu k záchraně Národního parku Šumava s podpisy několika tisíc signatářů. Chalupa však byl v té době na jednání tripartity a tak dokument převzal jeho náměstek Tomáš Vrbík.
Výzva ministra žádá, aby nepřipustil kácení a těžbu dřeva v území ponechaném přírodě ve stávajícím rozsahu 30 % plochy národního parku a vytvořil podmínky pro jeho postupné rozšiřování na více než polovinu rozlohy do roku 2030.
Dále aby zajistil bezpodmínečnou ochranu vzácných druhů a lokalit evropského významu chráněných soustavou Natura 2000, aby neumožnil žádné převody pozemků v majetku státu na soukromé osoby a nepřipustil výstavbu ve volné krajině (mimo intravilány obcí). Výzva také chce, aby ministr Chalupa zajistil obnovení vědecké sekce Rady národního parku a respektování odborných názorů a principu předběžné opatrnosti při správě parku. Chalupa by podle iniciativy měl zachovat transparentní systém zadávání zakázek a nedopustil vytunelování národního parku převodem práva hospodaření na obecně prospěšnou společnost.
ŠumavaPro připomíná, že na Šumavě také žije poslední životaschopná populace tetřeva hlušce a domov tu mají i další ohrožená zvířata. „V tajemných rašeliništích, ve tlejícím dřevě a v pralesních půdách dosud nezničených holosečemi objevili vědci drobné živočichy a houby, které se nevyskytují nikde jinde na světě,“ uvádí se v dokumentu.
Ten se také podivuje nad jmenováním Jana Stráského ředitelem parku a znepokojením nad záměry tohoto ředitele. “Nedovolte v Národním parku Šumava necitlivé zásahy, které nebude možno vrátit. Divokou přírodu vytvořit neumíme, můžeme ji jenom chránit,“ vyzývá ministra Chalupu s dovětkem: „Nenechejte přetavit zdejší šperky české přírody v zisky těžařských společností a developerů.“
reklama
NP Šumava ve středu spustí registraci na splouvání Teplé Vltavy
Nejvíce lesů v Jihočeském kraji je na Českokrumlovsku
Šumavský národní park loni vytěžil meziročně víc dřeva, hlavně kůrovcového