Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
11.12.2024 05:14 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz
„Připravili jsme devět otázek, týkajících se problematiky tlejícího dřeva. Ta je přímo spojena s bezzásahovým územím, které se na Šumavě pomalu rozšiřuje a aktuálně činí 43 procent z celkové rozlohy Národního parku. Ostatně, jedna z otázek zněla, zda velikost bezzásahových ploch šumavských lesů snížit, zachovat nebo naopak rozšiřovat. Jen 8,5 procenta lidí by plochy ponechané přírodním procesům zmenšila. Polovina dotázaných by rozlohu bezzásahových ploch ponechala ve stávající rozloze, a 41 procent by bylo rádo, pokud by se přírodní zóny rozšířily,“ sdělil Josef Štemberk, který dotazníkové šetření připravoval a vyhodnocoval.
„Právě na této otázce se ukazuje, že návštěvníci Šumavy chápou význam národních parků a akceptují to, co říká zákon o ochraně přírody a krajiny – tedy, že území národních parků by mělo být z většiny bezzásahové,“ komentuje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Odpovědi na další dva dotazy se zdají být v rozporu. V té první se respondenti vyjadřovali k tomu, zda pociťují smutek, když sledují velkou plochu s odumřelým dřevem. Skoro dvě třetin z nich (59 %) se cítí smutně. Na druhou stranu skoro stejný počet lidí (57,5 %) nesouhlasí s tím, že by na plochách s odumřelým stromovým patrem došlo ke ztrátě jedinečné přírody. A co víc, absolutní většina návštěvníků (95 %) souhlasí s tvrzením, že odumřelé dřevo je důležité pro vzácné druhy a prakticky stejný podíl dotazovaných (94 %) ví, že odumřelé dřevo hraje v lesích důležitou úlohu pro biologickou rozmanitost.
„V odpovědích na tyto dotazy, osobně nevidím rozpor. Pociťovaný smutek totiž je emoce, která nutně nemusí být negativní. Naopak to může být emoce, se kterou mají návštěvníci Šumavu spojenou a kvůli tomu ji i vyhledávají. Zádumčivá, tajemná, smutná Šumava je prezentována v řadě literárních děl, v mnohých filmech a seriálech, v obrazech a fotografiích. Tuto mojí domněnku podporuje více než polovina dotázaných (56 %) která se odumřelým dřevem necítí stresována,“ hodnotí další výsledky aktuálního dotazníkového šetření Pavel Hubený.
Návštěvníci se v rámci dotazníkového šetření vyjádřili také k tomu, zda by se měly odumřelé stromy hospodářsky zhodnotit. Celých 69 procent to nepovažuje za nutné.
„To, že většina návštěvníků nevnímá Národní park Šumava jako hospodářský les je pro mě osobně si tím největším potvrzením toho, že posledních více než 10 let vytváříme národní park, který Češi chtějí a chtějí ho v takové podobě, jak jsou národní parky vnímány celosvětově. Tedy, náš cíl, aby Národní park Šumava byl ze 75 procent bezzásahovým územím, je správný,“ doplňuje ředitel Pavel Hubený.
Téma tlejícího dřeva bylo na Šumavě ústředním motivem celého roku 2024. V rámci něj Správa mimo jiné pořádala odborné doprovody do míst, kde dochází k samovolnému vývoji lesa a uspořádala speciální programy na místech, kde tlející dřevo vytváří jedinečné přírodní prostředí a návštěvníci to mohou dlouhodobě sledovat (Poledník, Březník, Prameny Vltavy, Plešné jezero).
Téma tlejícího dřeva je velmi obsáhlé a určitě se bude v určitých momentech objevovat i v příštím roce. Pro rok 2025 jsme totiž připravili téma s názvem Rok návratů. Návštěvníky a milovníky Šumav tak budeme seznamovat s příběhy vybraných druhů živočichů, rostlin nebo hub, které ze Šumavy buď úplně, nebo zdánlivě vymizeli a díky rozšiřující se bezzásahovosti a hlavně cílené ochraně, se buď navrátili, nebo se rozšiřují na většině území Šumavy.
reklama
Dále čtěte |
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesů
Německé národní parky Bavorský les a Berchtesgaden jsou ze tří čtvrtin bezzásahové. Dostaly se do nejvyšší ligy světových parků
Další články autora |
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesů
Německé národní parky Bavorský les a Berchtesgaden jsou ze tří čtvrtin bezzásahové. Dostaly se do nejvyšší ligy světových parků
Lesům na Šumavě bez lidské péče se daří dobře. Potvrzuje to dlouhodobé sledování bezzásahových území
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (100)
ss
smějící se bestie
11.12.2024 05:27V tom případě, by bylo vhodné rozšiřovat i území, kam tůristi nesmí, že !
Odpovědět
va
vaber
11.12.2024 10:32 Reaguje na smějící se bestieTuristé mohou chodit po vyhrazených cestách všude. Normální člověk nemmusí lézt tam ,kde není pěšinka ,prodírat se křovím a výmoly ,brodit se blátem a vylezt na kopec, který je zarostlý lesem a když tam vyleze, nic kolem nevidí. I zvěř běhá v lesích po svých pěšinkách.
Ovšem jsou tací lidé ,kteří budou tvrdit ,že zrovna tam chtějí a musí lézt a když se to nesmí, je to buzerace ,uzurpování moci ,arogance orgánů atd.
Odpovědět
Ovšem jsou tací lidé ,kteří budou tvrdit ,že zrovna tam chtějí a musí lézt a když se to nesmí, je to buzerace ,uzurpování moci ,arogance orgánů atd.
EB
Emil Bernardy
12.12.2024 15:18 Reaguje na vaberVyhrazených cest ubývá.Jestli Vám vyhovuje pohyb výhradně po vyznačených a zpevněných cestách po Stromovce či Lednickém parku,anglickém,tak nás co do přírody rádi vstupujeme je také dost .
Odpovědět
RV
Richard Vacek
11.12.2024 05:46Já když navštívím souseda, tak si obdobně myslím, že by měl poskytovat větší pohoštění a třeba mě i nechal přespat.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
11.12.2024 06:30 Reaguje na Richard Vacekono to je spíš o tom poznání, že les poskytuje "domov" i jiným živočichům, který tam chodíme otravovat. Tedy mají právo na svůj domov. Je to poznání nesobeckosti a respektu.
Jinak, ve vašem příkladě, když navštívíte souseda, tak si může rozmyslet zda vám poskytne komfort, nebo vás otočí ve dveřích. Do té přírody, co si myslíme pomateně, že vlastníme se vloupeme a ještě tam děláme bordel, neb spousty lidí neví jak se má v přírodě chovat. Ohrožuje nejen sebe ale i ostatní.
Odpovědět
Jinak, ve vašem příkladě, když navštívíte souseda, tak si může rozmyslet zda vám poskytne komfort, nebo vás otočí ve dveřích. Do té přírody, co si myslíme pomateně, že vlastníme se vloupeme a ještě tam děláme bordel, neb spousty lidí neví jak se má v přírodě chovat. Ohrožuje nejen sebe ale i ostatní.
EB
Emil Bernardy
11.12.2024 07:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPane Jaroslave,příroda není nesobeckost a respekt,je to tvrdý boj o život,bezohledný.
Za život jsem se pohyboval v člověčí společnosti skautů,trampů i ekologických nadšenců ale jiné generace.A mezi zvířaty.Dnešní "ekologové" z mého pohledu v přírodě cit."bordel"dělají a velmi agresivně omezují své bližní.
Odpovědět
Za život jsem se pohyboval v člověčí společnosti skautů,trampů i ekologických nadšenců ale jiné generace.A mezi zvířaty.Dnešní "ekologové" z mého pohledu v přírodě cit."bordel"dělají a velmi agresivně omezují své bližní.
JŘ
Jaroslav Řezáč
11.12.2024 07:44 Reaguje na Emil BernardyPane Emile, ano, to je pravda ale ona divokost je průvodním jevem života...zvířata si nevytvoří paneláky s dálkovým vytápěním ale to co je defektní, že nerespektujeme "domov" zvířat a živočichů, ptactva atd. je třeba jim zajistit podmínky ne je likvidovat.
Jsem se přesvědčil, že největší blbost, co člověk vymyslel je vlastnictví. Popravdě nic z tohoto světa si do penálu nevezmeme a tak je správné mluvit o správcovství, toho, co jsme zdědili od předešlých generací nejlepším způsobem, co dovedeme ne pro sebe, ale pro všechny. Les nám nabízí dary ale musíme je využívat se zodpovědností správce a je nutné nechávat šanci přírodě se rozvíjet také "divoce".
např. To je jako u rybníkářství, taky nemůžete nechat zlikvidovat biologii rybníků jen proto, aby se rybníkářský svaz " nažral". Ono to chápaní ekosystémů je naprosto zásadní.
Odpovědět
Jsem se přesvědčil, že největší blbost, co člověk vymyslel je vlastnictví. Popravdě nic z tohoto světa si do penálu nevezmeme a tak je správné mluvit o správcovství, toho, co jsme zdědili od předešlých generací nejlepším způsobem, co dovedeme ne pro sebe, ale pro všechny. Les nám nabízí dary ale musíme je využívat se zodpovědností správce a je nutné nechávat šanci přírodě se rozvíjet také "divoce".
např. To je jako u rybníkářství, taky nemůžete nechat zlikvidovat biologii rybníků jen proto, aby se rybníkářský svaz " nažral". Ono to chápaní ekosystémů je naprosto zásadní.
EB
Emil Bernardy
11.12.2024 11:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčHodně rychle.Náš druh se mění jako celý vesmír.Z člověka sběrače se stal pěstitel,z lovce chovatel.
Les/kulturní,pěstěný člověkem,moudrým/nám nabízí dary...
Do penálu si majetek nevezmene,ale vědomě,či méně vědomě přenecháme potomkům.No a vývoj si žádá i kapitál...získaný různě,prvotní akumulace je realita.
Rybníkáři hospodaří stovky let,úspěšně,stejně ostatní profese.Zásahy ostatních , laiků,třeba objektivně ne hloupých,jsou špatně.
Ekosystémy jsou realita dynamická.... jejich projektování je úsměvné .
Odpovědět
Les/kulturní,pěstěný člověkem,moudrým/nám nabízí dary...
Do penálu si majetek nevezmene,ale vědomě,či méně vědomě přenecháme potomkům.No a vývoj si žádá i kapitál...získaný různě,prvotní akumulace je realita.
Rybníkáři hospodaří stovky let,úspěšně,stejně ostatní profese.Zásahy ostatních , laiků,třeba objektivně ne hloupých,jsou špatně.
Ekosystémy jsou realita dynamická.... jejich projektování je úsměvné .
HH
Honza Honza
11.12.2024 07:48Návštěvníci Křivoklátska chápou význam kulturní bohaté krajiny s pestrými lesy, diverzifikovanou krajinou s loukami, motýli, hmyzem, s krajinou, která je zdravá.
Návštěvníci Křivoklátska nechápou význam zafixování monokulturního uniformního lesa na Šumavě, jeden strom jako druhý jako kukuřičné pole, nezdravého, umírajícího, kterého po čase opět sežere kůrovec, protože stromy jsou nemocné, oslabené.
Odpovědět
Návštěvníci Křivoklátska nechápou význam zafixování monokulturního uniformního lesa na Šumavě, jeden strom jako druhý jako kukuřičné pole, nezdravého, umírajícího, kterého po čase opět sežere kůrovec, protože stromy jsou nemocné, oslabené.
EB
Emil Bernardy
13.12.2024 07:33 Reaguje na Honza HonzaZaujal mě Váš příspěvek.Kdo je pánem ve vašem domovu,Vy,nebo návštěvníci?
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
11.12.2024 09:21Že je odumřelé dřevo klíčovou složkou biologické rozmanitosti je bezpochyby pravda. Fakt, že se podporuje jeho kumulace v národních parcích, odpovídá záměru jejich vyhlašování. Ale připadá mi, že se zastánci podpory takových užitků dopouštějí stále brutálnější manipulace veřejného mínění. A to účelově proto, aby dosáhli vyhlašování národních parků na dalších a dalších lokalitách. Aby si vytvořili předpolí pro uzurpování stále většího vlivu a uspokojili své mocenské ambice. Aby konečně byli fakticky "užiteční". Nepsal bych to, kdyby pan docent Jakub Hruška neproklamoval na těchto stránkách svoje představy o tom, že by se mělo uzákonit povinné množství dříví k zetlení i v hospodářských lesích. Prostě, co je moc, to je moc. Přátelé, neblbněme a braňme se proti aktivitám těchto gerento-ekologistů.
Odpovědět
va
vaber
11.12.2024 10:21 Reaguje na Josef StříteckýPomatený až nenávistný komentář. Nechat přírodu ,aby mohla žít bez ,,moudrých,, zásahů člověka na naprosto minimálním omezeném území, je podle vás ,,uzurpování stále většího vlivu a uspokojování mocenských ambic,, některých lidí .
Není to naopak ,člověk si uzurpoval vše a vše co v přírodě je a zbylo nedotčeno a dále vytlačuje a likviduje posední zbytky . Jen kvůli své hrabivosti a nenažranosti.
Co je moc, to je moc ,to je fakt. Člověk bez zdravé přírody bude skomírat, jak dnešní příroda ,protože je součástí přírody a nestojí nad ní. I když si to někteří pomatenci myslí.
Odpovědět
Není to naopak ,člověk si uzurpoval vše a vše co v přírodě je a zbylo nedotčeno a dále vytlačuje a likviduje posední zbytky . Jen kvůli své hrabivosti a nenažranosti.
Co je moc, to je moc ,to je fakt. Člověk bez zdravé přírody bude skomírat, jak dnešní příroda ,protože je součástí přírody a nestojí nad ní. I když si to někteří pomatenci myslí.
JS
Josef Střítecký
11.12.2024 13:23 Reaguje na vaberA kdo Tě živí? Z čeho žiješ? Za co kupuješ PC? Jak se pohybuješ z místa na místo? Nepotřebuješ silnice ani lékařskou péči? Pitná voda je přepych? Opravdu nesplachuješ záchod vodou z vodovodu? Čím se v zimě zahříváš? Čím topíš? Co jíš? Z čeho udržuješ své děti na škole? Nebo jim raději ani vzdělání neposkytneš, - aby nezatěžovaly přírodu? Nebo je raději ani nemáš?
Odpovědět
va
vaber
12.12.2024 09:16 Reaguje na Josef StříteckýOpět mimo mísu ,člověk uzurpoval téměř vše a ty zbytečky volné přírody jeho další nesmyslné množení a zvyšování potřeb nezachrání. Je otázka kolik člověk potřebuje a kolik chce nahamounit.
Odpovědět
EB
JŘ
Jaroslav Řezáč
11.12.2024 10:39 Reaguje na Josef Stříteckýmanipulace je to jen tehdy, pokud si myslíte, že když jsme na vrcholu potravního řetězce, tak že nám to dává právo všechno zlikvidovat k egoistickému obrazu svému.
Pro ty, co chápou udržitelnost v ekosystémech je to přirozené, že zkrátka bude místo i pro druhé, jiné "druhy".
Odpovědět
Pro ty, co chápou udržitelnost v ekosystémech je to přirozené, že zkrátka bude místo i pro druhé, jiné "druhy".
JS
Josef Střítecký
11.12.2024 13:47 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJde právě o tu udržitelnost. Zdivočení přírody přece nemůže být východiskem.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.12.2024 10:56Tak za 1. Anketu prováděli ZAMĚSTNANCI NP! To je nezávislá anketa? Co ji
třeba předcházelo? Nebyla předtím přednáška o prospěšnosti bezzásahovosti?
Za 2. Ptali se někoho jiného, než turistů? Ptali se místních, nebo bývalých lesáků a vlastníků okolních lesů vně NP? Ptali se pilařů, kteří přišli
o blízkou surovinu a musejí kulatinu vozit odjinud ?
Za 3. Dostali stejnou možnost ovlivnit názory respondentů zastánci opačných názorů?
Totální amatéry lze opít rohlíkem a pak se jich zeptat na názor je zcela
obyčejná manipulace s názory na odborné otázky. Amatér snadno podlehne
názorům odborníků, protože je k tomu vychováván od dětství. Navíc tento
národ je posedlý autoritami a pokud slyší, že to tvrdí třeba profesor,
tak mu uvěří a dokonce mu umožní vládnout. Až po čase zjistí, že titul
není zárukou rozumu.
Na závěr pouze to, že lidé mladší, než 50 let nejsou schopni srovnávat
Šumavu před 30 roky a nyní. Ve dvaceti už ji možná vnímali, ale ti
mladší si ani nepamatují, jaká před 30 roky byla a je nyní. Navíc se
do lidí i v TV neustále hustí, jak nádherná je bezzásahová příroda
třeba v Kanadě, USA a nebo na Sibiři. Ano je, ale ty pralesy tam jsou
odjakživa, kdežto tu nebyly 500 let a nyní se překotně budují z lesů
hospodářských jakýmkoliv způsobem. Namnoží se kůrovec a nevadí ani
požár, hlavně, že z hospodářského lesa je co nejdříve bezzásahový
les. Lidstvo je lidstvem díky PRÁCI a nikoliv díky NICNEDĚLANÍ.
Je tu ale skupina příživníků, kteří si z nicnedělání udělali živnost
a naučili se to nicnedělání propagovat a prosazovat! Neustále jich
přibývá a potřebují, aby přibývalo i předmětu jejich "podnikání".
Co nový NP, CHKO, AOPK a odbor životního prostředí, tak teplé místo
pro takové lidi, kteří zakazují pracovitým v přírodě vytvářet hodnoty.
Odpovědět
třeba předcházelo? Nebyla předtím přednáška o prospěšnosti bezzásahovosti?
Za 2. Ptali se někoho jiného, než turistů? Ptali se místních, nebo bývalých lesáků a vlastníků okolních lesů vně NP? Ptali se pilařů, kteří přišli
o blízkou surovinu a musejí kulatinu vozit odjinud ?
Za 3. Dostali stejnou možnost ovlivnit názory respondentů zastánci opačných názorů?
Totální amatéry lze opít rohlíkem a pak se jich zeptat na názor je zcela
obyčejná manipulace s názory na odborné otázky. Amatér snadno podlehne
názorům odborníků, protože je k tomu vychováván od dětství. Navíc tento
národ je posedlý autoritami a pokud slyší, že to tvrdí třeba profesor,
tak mu uvěří a dokonce mu umožní vládnout. Až po čase zjistí, že titul
není zárukou rozumu.
Na závěr pouze to, že lidé mladší, než 50 let nejsou schopni srovnávat
Šumavu před 30 roky a nyní. Ve dvaceti už ji možná vnímali, ale ti
mladší si ani nepamatují, jaká před 30 roky byla a je nyní. Navíc se
do lidí i v TV neustále hustí, jak nádherná je bezzásahová příroda
třeba v Kanadě, USA a nebo na Sibiři. Ano je, ale ty pralesy tam jsou
odjakživa, kdežto tu nebyly 500 let a nyní se překotně budují z lesů
hospodářských jakýmkoliv způsobem. Namnoží se kůrovec a nevadí ani
požár, hlavně, že z hospodářského lesa je co nejdříve bezzásahový
les. Lidstvo je lidstvem díky PRÁCI a nikoliv díky NICNEDĚLANÍ.
Je tu ale skupina příživníků, kteří si z nicnedělání udělali živnost
a naučili se to nicnedělání propagovat a prosazovat! Neustále jich
přibývá a potřebují, aby přibývalo i předmětu jejich "podnikání".
Co nový NP, CHKO, AOPK a odbor životního prostředí, tak teplé místo
pro takové lidi, kteří zakazují pracovitým v přírodě vytvářet hodnoty.
PE
Petr Elias
11.12.2024 12:45 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
EB
JS
Jarek Schindler
11.12.2024 12:14otázka je pořád stejná. Kde zrovna v případu Šumavy na těch bezzásahových kůrovcem sežraných 36 km2 vezmete to dřevo k rozkladu ve chvíli kde se rozloží ty nynější souše?
Odpovědět
Peter Sládek
11.12.2024 15:59 Reaguje na Jarek SchindlerUdělá se šetření jinde: „Vnímání tlejícího dřeva v bývalém parku Stromovka“.
Odpovědět
PE
Petr Elias
11.12.2024 12:50Super, jsem rád že návštěvníci mají ví rozumu jak místní moudré hlavy. :) Osobně mě nestresuje pohled na odumřelé dřevo a jsem i pro rozšíření bezzásahu. ;)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2024 16:29 Reaguje na Petr EliasNávštěvních nemají víc rozumu, neb ho mají vypláchnutý greewashingem jako vy. Vůbec nejde o odumřelé dřevo, nebo o snahu těžit.
Zásadně jde o to, že v evropské přírodě chybí úplná potravní pyramida tvořená megafaunou jak herbivoři, kůň, los, zubr, mamut.. a karnivoři jako medvěd, hyena, tygr, lev.. . Tato fauna měla zásadní vliv na tvářnost lesů miliony let. Člověk ji sice před cca 50-20 tisíci lety vyhubil, ale celkem její vliv nahradil pastvou, těžbou a vypalováním...
Bezzásahovostí, tj nicneděláním, zde pěstují zainteresovaní jiný, (sice přírodní), ale NEPŘIROZENÝ typ lesního společenství. Na Šumavě je to stejnověký, velkoplošný, jednodruhový smrkový les co trpí na fatální kolotoč s periodou cca 200 let tedy kůrovec, zmlazení náletem oz okolí, hustý starý les a kůrovec.
Odpovědět
Zásadně jde o to, že v evropské přírodě chybí úplná potravní pyramida tvořená megafaunou jak herbivoři, kůň, los, zubr, mamut.. a karnivoři jako medvěd, hyena, tygr, lev.. . Tato fauna měla zásadní vliv na tvářnost lesů miliony let. Člověk ji sice před cca 50-20 tisíci lety vyhubil, ale celkem její vliv nahradil pastvou, těžbou a vypalováním...
Bezzásahovostí, tj nicneděláním, zde pěstují zainteresovaní jiný, (sice přírodní), ale NEPŘIROZENÝ typ lesního společenství. Na Šumavě je to stejnověký, velkoplošný, jednodruhový smrkový les co trpí na fatální kolotoč s periodou cca 200 let tedy kůrovec, zmlazení náletem oz okolí, hustý starý les a kůrovec.
Pe
Petr
11.12.2024 16:51 Reaguje na Slavomil VinklerOpět příležitost poukázat na vaše nesrovnalosti.
Jestliže člověk vyhubil velkou faunu před 20 tisíci lety, a k nám se začali první zemědělci trousit někdy v dobách kolem 5 tisíc let před naším letopočtem, tak co se tu dělo v době mezi tím, v té 15 až 40 tisíc let velké mezeře?
Odpovím si sám. Děla se tu příroda. Skončila doba ledová a po kontinentu se vesele a nerušeně šířily lesy. A šlo jim to dobře. Až na pár míst v nížinách, kde to bylo trochu řidší (dnešní první a druhý lesní vegetační stupeň), hustý vysoký les obsadil vše. I proto například mohl Praotec Čech z kopce říct: „ To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající. “ Lidu se země líbila. Rozhodl, aby nesla Čechovo jméno. Muži káceli pralesy, obdělávali půdu, stavěli vesnice.
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/poznamka-z-recenze-jak-to-u-nas-vypadalo-kdyz-pris.pdf
Odpovědět
Jestliže člověk vyhubil velkou faunu před 20 tisíci lety, a k nám se začali první zemědělci trousit někdy v dobách kolem 5 tisíc let před naším letopočtem, tak co se tu dělo v době mezi tím, v té 15 až 40 tisíc let velké mezeře?
Odpovím si sám. Děla se tu příroda. Skončila doba ledová a po kontinentu se vesele a nerušeně šířily lesy. A šlo jim to dobře. Až na pár míst v nížinách, kde to bylo trochu řidší (dnešní první a druhý lesní vegetační stupeň), hustý vysoký les obsadil vše. I proto například mohl Praotec Čech z kopce říct: „ To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající. “ Lidu se země líbila. Rozhodl, aby nesla Čechovo jméno. Muži káceli pralesy, obdělávali půdu, stavěli vesnice.
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/poznamka-z-recenze-jak-to-u-nas-vypadalo-kdyz-pris.pdf
Pe
Petr
11.12.2024 16:56 Reaguje na PetrNo a tento bezzásahový a nicneděláním vzniklý, tedy zcela přirozený les-prales tu na většině území úspěšně existoval až do středověku, kdy teprve ho lidská kolonizase postupně vykácela a změnila.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2024 18:51 Reaguje na PetrPatláte vlastní výmysly, s bájemi. Před zemědělci tu byli lovci sběrači, kteří ovlivňovali významě les. Jednak tu byly ještě někteří megafauni jako kůň nebo tur, nebo zubr, jednak lidé les káceli a vypalovali na dřevo i na pastviny.
Juřičková připouští existenci řídkých lesů v nížinách, Její poznámka je ale 10 let stará, poslední poznatky pokládají řídký les jako velmi rozšířený.
O praotci nemá smysl diskutovat, archeologie mýtus vyvrací. Čechy byly hustě osídleny už v době ledové.
Tedy na doraz úživnosti, 10 milionů kromanoncům tu nebylo.
Odpovědět
Juřičková připouští existenci řídkých lesů v nížinách, Její poznámka je ale 10 let stará, poslední poznatky pokládají řídký les jako velmi rozšířený.
O praotci nemá smysl diskutovat, archeologie mýtus vyvrací. Čechy byly hustě osídleny už v době ledové.
Tedy na doraz úživnosti, 10 milionů kromanoncům tu nebylo.
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2024 18:55 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://ziva.avcr.cz/2023-5/clovek-ohne-pan.html
Odpovědět
Pe
Petr
11.12.2024 19:08 Reaguje na Slavomil VinklerTa báje je jen pomocná linka a její pravdivost je nepodstatná. Podstatná je na tom pouze ta zmínka o krajině. Tu psal ten kronikář podle skutečnosti, kterou sám znal, aby to působilo pravdivě. Nemohl si dovolit vymýšlet něco, čemu by se každý vysmál.
Odpovědět
Pe
Petr
12.12.2024 13:28 Reaguje na PetrBáje nám pomáhá (pomáhá, ne ukazuje. Bojím se něco psát, abyste si sám neurčil zcela jinou míru) vidět tehdejší svět a přírodu. Vzniknout mohla někde v období kolem roku 1000 a popisuje dobu někde v 6. století. V podstatě je to popis kolonizace krajiny. Krajiny téměř neosídlené (relativní údaj) a porostlé pralesy. Přijít se sem dalo docela dobře průchozími (opět relativní) oblastmi nížin, které byly už dlouho osídlené (opět). A v krajně byly dokonce i stezky a cesty. V jedné z kronik se dokonce píše, že příchozí Slované nacházeli staré opuštěné vsi a lidská sídla, a někdy se i setkávali s původními obyvateli.
Odpovědět
Pe
Petr
11.12.2024 19:10 Reaguje na Slavomil VinklerHusté osídlení v době ledové je dobrý humor.
A víte co? Dokažte to na nějakém informačním zdroji.
Odpovědět
A víte co? Dokažte to na nějakém informačním zdroji.
Pe
Petr
11.12.2024 19:15 Reaguje na PetrJá mezitím přidám nějako odkazy, které hovoří o v podstatě liduprázdné střední Evropě. Jen pár tlup někde na Moravě.
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-doba-ledova-vylidnila-temer-celou-tehdejsi-evropu-340955
Lidská populace Evropy se před 24 000 až 14,5 000 lety během posledního glaciálu snížila až o 90 % a lidské osídlení se udrželo jen v nejjižnějších částech kontinentu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Doba_ledov%C3%A1
Odpovědět
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-doba-ledova-vylidnila-temer-celou-tehdejsi-evropu-340955
Lidská populace Evropy se před 24 000 až 14,5 000 lety během posledního glaciálu snížila až o 90 % a lidské osídlení se udrželo jen v nejjižnějších částech kontinentu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Doba_ledov%C3%A1
Pe
Petr
11.12.2024 19:17 Reaguje na Slavomil VinklerNezapomeňte popsat jak lovci a sběrači ovlivňovali les, a jak a proč lovci a sběrači káceli a vypalovali les na dřevo a pastviny.
Odpovědět
Pe
Petr
11.12.2024 19:20 Reaguje na PetrDobrá je i otázka proč by někdo vypaloval a kácel les (zde je nutno říct i čím v době kamenné), když žije v řídce porostlé pánvi?
Odpovědět
Pe
Petr
11.12.2024 17:16 Reaguje na Slavomil VinklerA k té megafauně. Jeskynní lvi, mamuti a podobné věci tu nechybí. Odešli spolu s dobou ledovou, tady už to pro ně nebylo. Větší býložravci tu zůstali až do středověku, menší dodnes.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2024 18:40 Reaguje na PetrO karnivorech jsem se zmínil pro úplnost. Tyto zcela vybil a nahradil, až moc, člověk. Ano, člověk býložravce nahradil. Nicměně tady souhlasíte se mnou, že bezzásahový les, tedy bez velkých býložravců či jejich náhrady působením lidí, tedy údržby NP, je nepřirozený.
Odpovědět
Pe
Petr
11.12.2024 19:05 Reaguje na Slavomil VinklerTo se zdá jen vám, že je nepřirozený, z principu vašeho sebestředného světonázoru.
Snažil jsem se vám ukázat na vašich vlastních číslech, že jestliže člověk vybil zvěř ještě v době ledové, pak logicky po skončení doby ledové šířící se lesy nemělo co ovlivňovat a rostly si pěkně samy a jak chtěly.
Že by les nějak dokázala ovlivnit ta hrstka zde v nížinách žijících lovců a sběračů je slušně řečeno nemožné. A pokud myslíte že to možné je, popište jak by to dělali.
Odpovědět
Snažil jsem se vám ukázat na vašich vlastních číslech, že jestliže člověk vybil zvěř ještě v době ledové, pak logicky po skončení doby ledové šířící se lesy nemělo co ovlivňovat a rostly si pěkně samy a jak chtěly.
Že by les nějak dokázala ovlivnit ta hrstka zde v nížinách žijících lovců a sběračů je slušně řečeno nemožné. A pokud myslíte že to možné je, popište jak by to dělali.
SV
Slavomil Vinkler
12.12.2024 07:24 Reaguje na Petr"Hrstka" "nemožné" to jsou , ale logikou "podložené" argumenty.
Archeobotanika to vyvrátila. To je asi tak jak člověk "nemohl" vybít megafaunu. Člověk je velice mocná přírodní síla.
Navíc zbytečně urážíte. Ono vůbec nejde o sebestřednost, ale o biodiverzitu. V řídkém smíšeném různověkém lese roste a žije o dost jiné spektrum než v husté, plošné, stejnověké jehličině. Viz například článek o poškozování stromů v NPPd.
Odpovědět
Archeobotanika to vyvrátila. To je asi tak jak člověk "nemohl" vybít megafaunu. Člověk je velice mocná přírodní síla.
Navíc zbytečně urážíte. Ono vůbec nejde o sebestřednost, ale o biodiverzitu. V řídkém smíšeném různověkém lese roste a žije o dost jiné spektrum než v husté, plošné, stejnověké jehličině. Viz například článek o poškozování stromů v NPPd.
SV
Slavomil Vinkler
12.12.2024 07:27 Reaguje na Slavomil VinklerNo a odkaz jsem vám už poslal. Nejdříve a nejpohodlnějí ohněm. Později i domácí zvěří. Jak Živa tak Vesmír má poslední dobou o tom několik pojednání.
Odpovědět
Pe
Petr
12.12.2024 09:35 Reaguje na Slavomil VinklerNijak vás neurážím. Váš postoj je silně antropocentrický, a antropocentrismus je filozofie sebestředná už jen dle názvu.
https://archaeo3d.com/lide-z-dlouhych-domu/lide-z-dlouhych-domu/priroda-v-neolitu/index.html
A napy osídlení v neolitu si může najít každý sám.
To jasně ukazuje jak to tehdy bylo - pár malých osad s pár lidmi.
V době sběračů a lovců - žijete v malé osadě v prořídlé nížinné pánvi někde poblíž řeky (jako v Osadě Havranů). Do lesa chodíte na lov a sběr jídla. Nemáte pilu ani sekeru, jen nějaké jednoduché kamenné sekeromlaty. Jaký máte důvod jít někam dál od osady a tam zapálit les, nebo tam velmi pracně zkoušet tou kamennou sekerou něco odsekat a opět to velmi pracně táhnout až do osady? Žádný takový důvod nemáte. Zapálením lesa si jen na velmi dlouhou dobu, minimálně měsíce, vyženete pryč jídlo, tedy zvěř, a ještě riskujete, že se to smekne a shoří vám i osada. Dřevo na topení máte k dispozici v nejbližším okolí osady, nebo si dojdete na kraj lesa něco nasbírat. Opět žádný důvod něco kácet a zapalovat. Domácí zvířata buď nemáte, nebo máte nějakých pět koz, nebo ovcí. Ty máte hezky v bezpěčí v ohradě hned u osady. Dál je není důvod pouštět, tráva je všude kolem. Hnát je dál hrozí že vám utečou, někam spadnou, nebo vám je něco sežere. To riskovat nelze.
Mně z toho vychází, že k žádnému ovlivnění lesa nedocházelo. Co vám?
Odpovědět
https://archaeo3d.com/lide-z-dlouhych-domu/lide-z-dlouhych-domu/priroda-v-neolitu/index.html
A napy osídlení v neolitu si může najít každý sám.
To jasně ukazuje jak to tehdy bylo - pár malých osad s pár lidmi.
V době sběračů a lovců - žijete v malé osadě v prořídlé nížinné pánvi někde poblíž řeky (jako v Osadě Havranů). Do lesa chodíte na lov a sběr jídla. Nemáte pilu ani sekeru, jen nějaké jednoduché kamenné sekeromlaty. Jaký máte důvod jít někam dál od osady a tam zapálit les, nebo tam velmi pracně zkoušet tou kamennou sekerou něco odsekat a opět to velmi pracně táhnout až do osady? Žádný takový důvod nemáte. Zapálením lesa si jen na velmi dlouhou dobu, minimálně měsíce, vyženete pryč jídlo, tedy zvěř, a ještě riskujete, že se to smekne a shoří vám i osada. Dřevo na topení máte k dispozici v nejbližším okolí osady, nebo si dojdete na kraj lesa něco nasbírat. Opět žádný důvod něco kácet a zapalovat. Domácí zvířata buď nemáte, nebo máte nějakých pět koz, nebo ovcí. Ty máte hezky v bezpěčí v ohradě hned u osady. Dál je není důvod pouštět, tráva je všude kolem. Hnát je dál hrozí že vám utečou, někam spadnou, nebo vám je něco sežere. To riskovat nelze.
Mně z toho vychází, že k žádnému ovlivnění lesa nedocházelo. Co vám?
Pe
Petr
12.12.2024 09:46 Reaguje na PetrNo a když se sem postupně začali trousit zemědělci, a nejen s nimi, ale i s obchodem sem začalo postupně pronikat pěstování plodin a větší chov zvířat, tak ani pak se toho moc nezměnilo. Jen se zvětšilo to okolí osady. Opět toho nebylo potřeba mnoho vypalovat. Krajna to byla porostlá jen málo, stromů ubývalo, jak se spotřebovávaly na topení a budování staveb a ohrad. Takže se ve vhodnou dobu zapálila travina. ale zase jste musel předem zajistit, že neshoří něco, co nemá - vaše osada, sousední osada, les s jídlem. Nejjednodušší je nějaké místo, které chcete vypálit, předem pracně vyčistit kolem dokola od hořlavé hmoty. Na to dřevěné nástroje bohatě stačí, víc netřeba. No a takto postupně získáváte půdu a vytváříte políčka a pastviny. Lesy opět nemáte důvod zapalovat. A když ano, je to jen pvůli dřevu na topení, které se tam dá sbírat po shoření lesa. Nic víc se tam dělat nedá. Na vyklučení a vyčištění plochy nemáte nástroje ani lidi, a ani důvod. Je to v lese nebo u lesa, tam se něco pěstuje velice blbě. Je tam stín, a zarůstá to tak rychle, že ani nestačíte dojít domů. Políčka kolem osad bohatě stačí a plně vás zaměstnají. No a s domácími zvířaty je to pořád tak, pořád nemáte důvod je hnát kamsi do lesa, když tráva je všude v tom vašem údolí a nemusíte je tam pracně hlídat.
No a takto to pokračuje tisíce let a posouvá a rozšiřuje se to dál do krajny jen velmi, velmi pomalu.
Odpovědět
No a takto to pokračuje tisíce let a posouvá a rozšiřuje se to dál do krajny jen velmi, velmi pomalu.
Pe
Petr
12.12.2024 10:00 Reaguje na PetrA i pastvina v pozdější době se ohněm dělá velmi neprakticky a pracně. Vypálíte les, a zbyde vám přesně to, co předloni v Českém Švýcarsku - černota se stojícími a ležícími zuhelnatělými torzy stromů. To žádná pastvina není, tam se dá jen nasbírat trocha zuhelnatělého dřeva na topení. Pást tam není co. To až v létě, až tam něco naroste. A poroste to zase jako předloni - rychle. Něco stihnete spásat, a něco zase zaroste. Může te to zkoušet čistit a klučit, pokud to nemáte nějak daleko. Nebo si musíte postavit pár chýší blíž. A to zase není jen tak. Když budete stavět chýše, nebudete čistit spáleniště, takže to musíte naplánovat. Vypalovat v zimě, pak rychle postavit malou osadu, a v létě pást a fofrem něco pěstovat.
Říct že vypalovali lesy a pásli dobytek je velmi snadné, ale ve skutečnosti to bylo velmi obtížné a náročné, a proveditelné jen velmi omezeně. Proto to taky trvalo tak dlouho, než se civilizace rozrostla a dokázala rozšířit. V podstatě až do středověku.
Odpovědět
Říct že vypalovali lesy a pásli dobytek je velmi snadné, ale ve skutečnosti to bylo velmi obtížné a náročné, a proveditelné jen velmi omezeně. Proto to taky trvalo tak dlouho, než se civilizace rozrostla a dokázala rozšířit. V podstatě až do středověku.
Pe
Petr
12.12.2024 12:53 Reaguje na PetrA už jen k používaným frázím typu Lidé vypalovali les, lidé pásli dobytek, lidé vybili megafaunu a podobně.
Myslím že prvotní problém je v chápání těchto frází. Jsou to fráze jen zcela obecné, vůbec nijak neříkají nic o intenzitě, rozsahu, velikosti. Ano, jsou pravdivé a všechno se to dělo, ale podstatné je jak moc.
Vy si to automaticky vykládáte tak, že když se něco někde uvádí, třeba vypalování lesa, tak že se to dělo všude najednou a hodně. Ale tak to nebylo a ani nemohlo. Dělo se to jen velmi málo a ze začátku jen sporadicky a rozsahem nepatrně, tak jak to vždy odpovídalo velikosti populace a jejím momentálním technologickým možnostem. Velikost populace je celkem dobře vědecky doložená a snadno dohledatelná. No a od ní je zase možné odvozovat míru civilizačního tlaku na krajinu, přírodu a lesy.
Odpovědět
Myslím že prvotní problém je v chápání těchto frází. Jsou to fráze jen zcela obecné, vůbec nijak neříkají nic o intenzitě, rozsahu, velikosti. Ano, jsou pravdivé a všechno se to dělo, ale podstatné je jak moc.
Vy si to automaticky vykládáte tak, že když se něco někde uvádí, třeba vypalování lesa, tak že se to dělo všude najednou a hodně. Ale tak to nebylo a ani nemohlo. Dělo se to jen velmi málo a ze začátku jen sporadicky a rozsahem nepatrně, tak jak to vždy odpovídalo velikosti populace a jejím momentálním technologickým možnostem. Velikost populace je celkem dobře vědecky doložená a snadno dohledatelná. No a od ní je zase možné odvozovat míru civilizačního tlaku na krajinu, přírodu a lesy.
SV
Slavomil Vinkler
13.12.2024 08:29 Reaguje na PetrVymýšlet si pohádky coby kdyby je možné krásná literatura,nebo dávné báje. Ale s realitou opřenou o archeologii to nemá nic společného. Já uvedl poslední výzkumy, vy vycházíte z Jiráska a Štorcha.
Odpovědět
Pe
Petr
13.12.2024 14:26 Reaguje na Slavomil VinklerTak proč sem tedy ty poslední výzkumy nedáváte, abyste tím z vašich osobních a stále víc překroucených názorů udělal seriózní a nezvratitelná fakta? Bylo by to přece zajímavé poznání pro všechny čtenáře.
Odpovědět
Pe
Petr
13.12.2024 14:31 Reaguje na Slavomil VinklerJá vycházím z reality jasně a snadno dohledatelných vědeckých informací. Báje mám jen jako pomůcku pro názornost, nic víc. Vám se ale nic z toho nehodí, protože to zcela vyvrací všechny vaše názory, tak to nazýváte pohádkami, nic jiného s tím dělat nemůžete.
Odpovědět
PE
Petr Elias
13.12.2024 09:47 Reaguje na Slavomil VinklerJojo - všichni jsou vypláchnutí ,,greewashingem,, vy komiku. :)
A jen pro info. Vymření megafauny má s nejvyšší pravděpodobností na triku kombinace různých faktorů. Nejen člověk - to je akorát mantra místních rozumbradů. ;)
Odpovědět
A jen pro info. Vymření megafauny má s nejvyšší pravděpodobností na triku kombinace různých faktorů. Nejen člověk - to je akorát mantra místních rozumbradů. ;)
JO
Jarka O.
12.12.2024 07:29Zajímavé výroky.., urodilo se na Šumavě tuto sezónu hodně lysohlávky nebo červené vochomůrky? Tlejícího dřeva, větviček, jehličí je v lesích dost. Zničené souše nejsou nejvýznamnější činitel rozmanitosti, je to v přiměřeném spíš malém množství pouze jeden z mnoha jiných, i důležitějších. Tedy pokud jim jde o zdravý les jaký byl před vyhlášením NP.
Odpovědět
EB
HH
Honza Honza
12.12.2024 08:43Pan Vinkler nám vyčítá, že mícháme příčinu s důsledkem: přitom tvrdí: tam, kde je vlhko má být les, tam, kde klimaticky je více sucho je step, a kde neprší, tam je poušť. Rostlinstvo (a následně i zvířectvo) tedy je tam, kde to klima umožňuje.
Přitom proti tomu tvrdí, že lidé v neolitu vyhubili býložravce a původní step, která by zde dle klimatu měla být, přirozenou sukcesí vymizela, zarostla a vznikl zahuštěný Hercinský prales. Máme povinnost udržovat, původní krajinu s býložravci, jinak přirozenou sukcesí zanikne- usilovat spíše o řídké lesy, polostepi, protože jsou pestré, obohacují přírodu, pestrá příroda jen stabilnější.
Jedno tedy vyvrací druhé- proč dle klimatu zde není stále step?
Jedno ovlivňuje druhé není možné najít přesnou příčinu a důsledek. Klidně z lesa můžeme udělat poušť, i když to neodpovídá klimat. pásmu.
Jaké je z toho poučení?
- nedržet se nějaké fiktivní teorie zásah- nezásah, jednat rozumně - zasahovat, tam kde je třeba, kde to není nutné, nechat to volně
- přírodu vést k přírodě, k přirozenosti, ne násilně do ní neustále zasahovat, opravovat, tam kde je přirozeně les, nedělat pampy a z pamp nedělat les: to nezvládneme ani finančně ani organizačně, je to stále nějaký boj proti větrným mlýnům, proti samotné přirozenosti, přirozenému vývoji- již v minulosti se prokázalo, že to vede ke kolapsu
- přírodu vést zásahem především k tomu, aby fungovala, aby zachycovala vodu, vidět priority.
Odpovědět
Přitom proti tomu tvrdí, že lidé v neolitu vyhubili býložravce a původní step, která by zde dle klimatu měla být, přirozenou sukcesí vymizela, zarostla a vznikl zahuštěný Hercinský prales. Máme povinnost udržovat, původní krajinu s býložravci, jinak přirozenou sukcesí zanikne- usilovat spíše o řídké lesy, polostepi, protože jsou pestré, obohacují přírodu, pestrá příroda jen stabilnější.
Jedno tedy vyvrací druhé- proč dle klimatu zde není stále step?
Jedno ovlivňuje druhé není možné najít přesnou příčinu a důsledek. Klidně z lesa můžeme udělat poušť, i když to neodpovídá klimat. pásmu.
Jaké je z toho poučení?
- nedržet se nějaké fiktivní teorie zásah- nezásah, jednat rozumně - zasahovat, tam kde je třeba, kde to není nutné, nechat to volně
- přírodu vést k přírodě, k přirozenosti, ne násilně do ní neustále zasahovat, opravovat, tam kde je přirozeně les, nedělat pampy a z pamp nedělat les: to nezvládneme ani finančně ani organizačně, je to stále nějaký boj proti větrným mlýnům, proti samotné přirozenosti, přirozenému vývoji- již v minulosti se prokázalo, že to vede ke kolapsu
- přírodu vést zásahem především k tomu, aby fungovala, aby zachycovala vodu, vidět priority.
SV
Slavomil Vinkler
12.12.2024 10:13 Reaguje na Honza HonzaUž jsem vám vysvětloval, že pokud má být cílem a já myslím že má, zachování všech stvoření co zde žili, je třeba zychovávat veškeré biotopy tak jak byly v třetihorách čtvrtohorách a zejména v době poledové.
Odpovědět
Pe
Petr
12.12.2024 10:28 Reaguje na Slavomil VinklerTak nás čeká hodně práce, vytvořit biotopy dávno zaniklé, aby zde zase mohlo žít to, co zde žilo, ale pro co tu dnes už nejsou podmínky.
Nejhorší to bude s mořem a s tundrou.
Odpovědět
Nejhorší to bude s mořem a s tundrou.
SV
Slavomil Vinkler
12.12.2024 10:38 Reaguje na PetrPřed 200 lety to zde všechno bylo, posledních 100 let to ubývá až vymírá. Stačí udržovat či mírně poopravit ty staré biotopy.
Na Šumavě se hospodařilo a páslo, všechny travnaté plochy se sekaly pro králíky, či se pásly kozy. U každé vesnice lůmek, cihelnička, pískál, rybníček. Ještě starý Lada to maloval.
Odpovědět
Na Šumavě se hospodařilo a páslo, všechny travnaté plochy se sekaly pro králíky, či se pásly kozy. U každé vesnice lůmek, cihelnička, pískál, rybníček. Ještě starý Lada to maloval.
SV
Slavomil Vinkler
12.12.2024 10:40 Reaguje na Slavomil VinklerJen se nesmí pečovat o přírodu metodou nicnedělání. I vy byste mohl.
Odpovědět
Pe
Petr
12.12.2024 11:02 Reaguje na Slavomil VinklerPřed 200 lety tu nebyly už skoro žádné lesy, vše padlo za oběť zemědělství nebo nějaké výrobě. Toto přece nemůže být vzorem ani pro současnost, ani pro přírodu a biodiverzitu, protože v našich podmínkách je to zcela neživotaschopný model, tím bychom celou přírodu a biodiverzitu, a tím i sebe, odsoudili k záhubě. Stejně jako nejde do dnešních podmínek posadit mamuta, nebo dinosaura. S přírodními podmínkami je to jako s historií - nelze se současnýma očima dívat na to, co bylo v minulosti, protože tehdy bylo prostě všechno jinak.
A vždy mi přijde zvláštní, že neustále chcete vracet něco, co bývalo kdysi, ale nikdy nechcete ubrat nic z lidské civilizace, která na tom místě vyrostla, vždy to chcete uměle vytvářet ze zbytků přírody, které tu ještě zůstaly, a které s tím nemají nic společnho. Proč?
Kdyby žil Lada dnes, tak my místo lůmku a cihelničky našel domy a místo rybníčku obchvat a dálnice. Tam se pásly ty kozy a sekalo pro králíky, ne v lese za kopcem.
Odpovědět
A vždy mi přijde zvláštní, že neustále chcete vracet něco, co bývalo kdysi, ale nikdy nechcete ubrat nic z lidské civilizace, která na tom místě vyrostla, vždy to chcete uměle vytvářet ze zbytků přírody, které tu ještě zůstaly, a které s tím nemají nic společnho. Proč?
Kdyby žil Lada dnes, tak my místo lůmku a cihelničky našel domy a místo rybníčku obchvat a dálnice. Tam se pásly ty kozy a sekalo pro králíky, ne v lese za kopcem.
Pe
Petr
12.12.2024 10:32 Reaguje na Slavomil VinklerVlastně budeme muset vytvořit něco na způsob Noemovy archy. Jen aby se nám to do naší maličké země všechno vešlo.
Ostatní země to budou dělat taky? Tam kde mají stepi, tak je zalesní, moře vypustí a tundru zorají a nadělají rýžová pole a plantáže banánů.
Odpovědět
Ostatní země to budou dělat taky? Tam kde mají stepi, tak je zalesní, moře vypustí a tundru zorají a nadělají rýžová pole a plantáže banánů.
SV
Slavomil Vinkler
12.12.2024 10:47 Reaguje na PetrNoemova archa No ano. Vešlo? Vždyť to vše a i více, tady přece bylo před 200 lety.
Odpovědět
Pe
Petr
12.12.2024 11:09 Reaguje na Slavomil VinklerTo byla jen lidmi zničená příroda. Dívejte se co bylo předtím. To byla skutečná a opravdová příroda, i se skutečnou a opravdovou biodiverzitou, vycházející z podmínek a klimatu naší krajiny.
Uměle vytvořená biodiverzita je přece k ničemu. Chápu že konkrétně vám se líbí, ale vaše osobní zájmy nelze vnucovat přírodě. Nefungovala by. Musel byste ji neustále pracně udržovat v tom umělém stavu. Že je to nesmysl je snad zřejmé.
Váš vzor jsou evidentně země zcela odlesněné a agrární. Naše země je naštěstí trochu jiná, zatím tu ještě kousek přírody máme.
Odpovědět
Uměle vytvořená biodiverzita je přece k ničemu. Chápu že konkrétně vám se líbí, ale vaše osobní zájmy nelze vnucovat přírodě. Nefungovala by. Musel byste ji neustále pracně udržovat v tom umělém stavu. Že je to nesmysl je snad zřejmé.
Váš vzor jsou evidentně země zcela odlesněné a agrární. Naše země je naštěstí trochu jiná, zatím tu ještě kousek přírody máme.
Pe
Petr
12.12.2024 11:16 Reaguje na PetrV podstatě vždy a všude se dá biodiverzita zvýšit tím, že někde něco vykácím a vysekám. Je to naším cílem? No rozhodně ne.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.12.2024 14:57 Reaguje na PetrTo je sranda, 2 miliony let zničená příroda lidmi. Ničí ji tri jako vy, posledních 200 let nicneděláním.
Zvýšit biodiverzitu? Rozhodně ano. Restoration, je to jedno z nařízení EU. Ano,pracně udržovat, ale nikoli v umělém, ale původním stavu.
Odpovědět
Zvýšit biodiverzitu? Rozhodně ano. Restoration, je to jedno z nařízení EU. Ano,pracně udržovat, ale nikoli v umělém, ale původním stavu.
Pe
Petr
13.12.2024 14:49 Reaguje na Slavomil VinklerRestoration přírody, ne polí. A v původním stavu, ne v umělé kulturní krajině.
Jak můžete kulturní krajinu nazývat původní? Vy v tom nevidíte žádný rozpor?
Odpovědět
Jak můžete kulturní krajinu nazývat původní? Vy v tom nevidíte žádný rozpor?
HH
Honza Honza
12.12.2024 10:48 Reaguje na Slavomil VinklerNení problém! Pestrá příroda je super, ať už vzniká činností člověka nebo původních zvířat, jenom vás s Petrem prosíme o jediné: nedělejte z tropic. pralesa tundru a z tundry tropické moře. O to usilovali jiní - viz obrácení sibiřských řek, ozelenění Sahary, ochlazování klimatu popílkem v ovzduší: prostě vše s mírou, rozumem.
A já k tomu dodávám : péče ano ale pokud možno směrem k vodě, ochlazení, ne k suchu a vedru.
Odpovědět
A já k tomu dodávám : péče ano ale pokud možno směrem k vodě, ochlazení, ne k suchu a vedru.
HH
Honza Honza
12.12.2024 10:47 Reaguje na Honza HonzaNení problém! Pestrá příroda je super, ať už vzniká činností člověka nebo původních zvířat, jenom vás s Petrem prosíme o jediné: nedělejte z tropic. pralesa tundru a z tundry tropické moře. O to usilovali jiní - viz obrácení sibiřských řek, ozelenění Sahary, ochlazování klimatu popílkem v ovzduší: prostě vše s mírou, rozumem.
A já k tomu dodávám : péče ano ale pokud možno směrem k vodě, ochlazení, ne k suchu a vedru.
Odpovědět
A já k tomu dodávám : péče ano ale pokud možno směrem k vodě, ochlazení, ne k suchu a vedru.
HH
Honza Honza
13.12.2024 06:50 Reaguje na Honza HonzaA jednoduchý jednoznačný závěr (možná by jej sestavil i 15letý puberťák ze ZŠ, milí pánové!):
- Petrova bezzásahovost, jeho ruce pryč od přírody je hloupost, sami správci NP tak jak budou oslavovat svoji bezzásahovost, tak budou stále více v NP zasahovat, jinak to nejde, NP by zkolaboval, příroda by chřadla, trpěla.
Zasahovat je nutné, NP nejsou rozsáhlé, stabilní, jsou rovněž umělé a nestabilní a bez péče člověka se neobejdou.
Péče ale má směřovat ke stabilitě, k funkci přírody, zasahovat směrem k bezzásahovosti, nikoli směrem k ještě většímu zásahu. Funkce naší přírody= zavodnění, zadržování vody, zastínění.
- Vinklerova neolitická step a řídké diverzifikované lesíky pouze uměle udržovné jsou hloupost, není možné stále přírodu opravovat, napravovat, vytvářet umělé, nepřirozené, pouze člověkem udržované biotopy, není to průchozí ekonomicky, nejsou k tomu podmínky, to, co nejlépe roste, to co v krajině prospívá nejlépe, nemá možnost se rozvinout, vede to k vysušování a degradaci krajiny
- tam kde by klimaticky, dle přírodních podmínek měl být les, má být les, ne umělý park
- vše v této krajině je umělé, tak jako je nutno bojovat proti invazivním rostlinám a druhům, není možno (nekriticky, bez opatrnosti) podporovat druhy, které již do krajiny nepatří- mamuty, mastodonty, kdoví jak zapadnou losi, tuři, budou se chovat invazivně, nemají nepřátele, člověk je bude muset stále regulovat
Závěr: zasahovat ano, je to nutné ale směrem k přírodě, ne od ní!
Odpovědět
- Petrova bezzásahovost, jeho ruce pryč od přírody je hloupost, sami správci NP tak jak budou oslavovat svoji bezzásahovost, tak budou stále více v NP zasahovat, jinak to nejde, NP by zkolaboval, příroda by chřadla, trpěla.
Zasahovat je nutné, NP nejsou rozsáhlé, stabilní, jsou rovněž umělé a nestabilní a bez péče člověka se neobejdou.
Péče ale má směřovat ke stabilitě, k funkci přírody, zasahovat směrem k bezzásahovosti, nikoli směrem k ještě většímu zásahu. Funkce naší přírody= zavodnění, zadržování vody, zastínění.
- Vinklerova neolitická step a řídké diverzifikované lesíky pouze uměle udržovné jsou hloupost, není možné stále přírodu opravovat, napravovat, vytvářet umělé, nepřirozené, pouze člověkem udržované biotopy, není to průchozí ekonomicky, nejsou k tomu podmínky, to, co nejlépe roste, to co v krajině prospívá nejlépe, nemá možnost se rozvinout, vede to k vysušování a degradaci krajiny
- tam kde by klimaticky, dle přírodních podmínek měl být les, má být les, ne umělý park
- vše v této krajině je umělé, tak jako je nutno bojovat proti invazivním rostlinám a druhům, není možno (nekriticky, bez opatrnosti) podporovat druhy, které již do krajiny nepatří- mamuty, mastodonty, kdoví jak zapadnou losi, tuři, budou se chovat invazivně, nemají nepřátele, člověk je bude muset stále regulovat
Závěr: zasahovat ano, je to nutné ale směrem k přírodě, ne od ní!
SV
Slavomil Vinkler
13.12.2024 10:09 Reaguje na Honza HonzaZůstal jste kdesi napůl-Já rozhodně neprosazuji neolitickou step všude, jen na těch zbytcích ( většinou PP, PR, NPR stepního charakteru). Taky neprosazuji pastvu megafauny (těch jejích zbytků ) všude, ta patří víc do NP a to ne po celém parku, ale jen dílem. Zbytek by měl obstarat člověk a ty mamuty a mastodonty nahradit, jako částečný příklad je veteranizace stromů v NPPd, proti čemuž se zde silně protestovalo. V bývalých VVP i s pojezdem těžké techniky (taky ne všude). A menším požár občas není špatný, ale ne celý park s vesnicemi naráz.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.12.2024 10:18 Reaguje na Slavomil VinklerTaky je filosofická chyba nazývat něco, co vzniklo dávno v minulosti činností megafauny a co udržel člověk 12 tisíc let svou činností za umělé.Přece je to životní prostředí velice mnoha rostlin a živočichů, kteří nám v posledních 200 letech vymírají jen proto, že neudržujeme původní krajinu dříve megafauny, ale hlavně krajinu našich předků!!!
Odpovědět
Pe
Petr
13.12.2024 11:50 Reaguje na Slavomil VinklerVaše údaje jsou přesně to, co kouzelně popsal kdysi jeden vážený historik: Bez jakékoliv soudnosti ve tmě lapené.
V 6. tisíciletí žilo na našem území v asi stovce osad odhadem 10 tisíc lidí. Na konci doby ledové před těmi 12 tisíci lety to tedy mohly být stovky lidí, víc ne.
Kolem roku 2800 př.n.l. tu bylo údajně 30 tisíc lidí, takže nějakých 300 osad po celých Čechách a Moravě (tolik obyvatel má například město Trutnov). Vysvětlete mi, jak taková hrstka lidí s klacky v rukou mohla na krajině a ekosystému něco změnit.
A druhý bod - jestliže mnoho druhů vymírá v posledních 200 letech, tedy v době největšího odlesnění, největšího rozmachu zemědělství a "kulturizace" krajiny, pak je jednoznačně takový typ krajiny špatně a pro biodiverzitu zcela nevhodný. Proto naprosto nechápu proč jej neustále chcete vytvářet a dál uměle udržovat, a tím dál podporovat vymírání.
Odpovědět
V 6. tisíciletí žilo na našem území v asi stovce osad odhadem 10 tisíc lidí. Na konci doby ledové před těmi 12 tisíci lety to tedy mohly být stovky lidí, víc ne.
Kolem roku 2800 př.n.l. tu bylo údajně 30 tisíc lidí, takže nějakých 300 osad po celých Čechách a Moravě (tolik obyvatel má například město Trutnov). Vysvětlete mi, jak taková hrstka lidí s klacky v rukou mohla na krajině a ekosystému něco změnit.
A druhý bod - jestliže mnoho druhů vymírá v posledních 200 letech, tedy v době největšího odlesnění, největšího rozmachu zemědělství a "kulturizace" krajiny, pak je jednoznačně takový typ krajiny špatně a pro biodiverzitu zcela nevhodný. Proto naprosto nechápu proč jej neustále chcete vytvářet a dál uměle udržovat, a tím dál podporovat vymírání.
Pe
Petr
13.12.2024 11:55 Reaguje na PetrA týká se to i Šumavy. Jestliže 200 let tam lidé hospodaří a 200 let vše živé mizí, tak čím to asi bude?
Odpovědět
Pe
Petr
13.12.2024 14:14 Reaguje na Slavomil VinklerTohle je dobré:
Usazování zemědělců a následné kácení či vy-
palování (žďáření) lesa započalo v těch nej-
úrodnějších a nejpříznivějších podmínkách,
na nížinných černozemních půdách – v Če-
chách v Polabí a Poohří, na Moravě na jihu
a v úvalech. Český geograf Korčák nazval
tato území „kmenovými oblastmi“ (Korčák
1938). Okolní vrchoviny a hory zůstávaly
až na výjimky pokryty původním pralesem,
nejčastěji smíšeným (hlavně dub, buk a jed-
le). Ještě kolem roku 1000 n. l. pokrýval les
území našeho státu nejméně z 80 % (Lipský
2000).
https://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/lucc/wp-content/uploads/2017/06/bicik_2010.pdf
Odpovědět
Usazování zemědělců a následné kácení či vy-
palování (žďáření) lesa započalo v těch nej-
úrodnějších a nejpříznivějších podmínkách,
na nížinných černozemních půdách – v Če-
chách v Polabí a Poohří, na Moravě na jihu
a v úvalech. Český geograf Korčák nazval
tato území „kmenovými oblastmi“ (Korčák
1938). Okolní vrchoviny a hory zůstávaly
až na výjimky pokryty původním pralesem,
nejčastěji smíšeným (hlavně dub, buk a jed-
le). Ještě kolem roku 1000 n. l. pokrýval les
území našeho státu nejméně z 80 % (Lipský
2000).
https://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/lucc/wp-content/uploads/2017/06/bicik_2010.pdf
SV
Slavomil Vinkler
13.12.2024 14:38Vesmír 2024/12 Miroslav Zeidler
.... "S přítomností prvních moderních lidí (asi před 50 tisíci lety) souvisí intenzivní lov velkých zvířat a používání ohně. Příchod moderního člověka proto znamenal redukci velkých býložravců, kteří po 20 milionech let na evropském kontinentě začali rychle ztrácet úlohu významného přírodního činitele utvářejícího vzhled lesů. Lidé na jednu stranu významně omezili početnost stád tehdejších velkých býložravců, ale zároveň postupně přebrali jejich funkci při vytváření bezlesých ploch a při podpoře světlomilných druhů schopných regenerovat po mechanickém poškození. Úlohu původní megafauny částečně nahradila s prvními zemědělci (asi 5 tisíc let př. n. l.) pastva domestikovaných zvířat.
Hustým lesem zarostlá krajina se pravděpodobně ve střední Evropě ve čtvrtohorách ve větší míře nevyskytovala. Dlouhodobě se jednalo o různorodou mozaiku, kterou zpočátku udržovala stáda velkých býložravců, jejichž úlohu následně převzal moderní člověk a jeho působení v krajině. Díky tomu máme ve střední Evropě poměrně velké spektrum světlomilných druhů, vázaných na otevřené plochy a světlé lesy. Přiměřenou pastvu velkých býložravců je nutné považovat za vhodný způsob péče o středoevropskou krajinu a udržování mozaiky světlých lesů a bezlesých ploch."
Odpovědět
.... "S přítomností prvních moderních lidí (asi před 50 tisíci lety) souvisí intenzivní lov velkých zvířat a používání ohně. Příchod moderního člověka proto znamenal redukci velkých býložravců, kteří po 20 milionech let na evropském kontinentě začali rychle ztrácet úlohu významného přírodního činitele utvářejícího vzhled lesů. Lidé na jednu stranu významně omezili početnost stád tehdejších velkých býložravců, ale zároveň postupně přebrali jejich funkci při vytváření bezlesých ploch a při podpoře světlomilných druhů schopných regenerovat po mechanickém poškození. Úlohu původní megafauny částečně nahradila s prvními zemědělci (asi 5 tisíc let př. n. l.) pastva domestikovaných zvířat.
Hustým lesem zarostlá krajina se pravděpodobně ve střední Evropě ve čtvrtohorách ve větší míře nevyskytovala. Dlouhodobě se jednalo o různorodou mozaiku, kterou zpočátku udržovala stáda velkých býložravců, jejichž úlohu následně převzal moderní člověk a jeho působení v krajině. Díky tomu máme ve střední Evropě poměrně velké spektrum světlomilných druhů, vázaných na otevřené plochy a světlé lesy. Přiměřenou pastvu velkých býložravců je nutné považovat za vhodný způsob péče o středoevropskou krajinu a udržování mozaiky světlých lesů a bezlesých ploch."
SV
Slavomil Vinkler
13.12.2024 14:46 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2024/cislo-7/
Květnaté, druhově bohaté louky byly dříve hojně rozšířeny v českých zemích i jinde po celé Evropě. Dodnes se však zachovaly jen tam, kde přetrvává extenzivní hospodaření s omezeným přihnojováním, jako například v rumunských Karpatech.
Milan Chytrý
Odpovědět
Květnaté, druhově bohaté louky byly dříve hojně rozšířeny v českých zemích i jinde po celé Evropě. Dodnes se však zachovaly jen tam, kde přetrvává extenzivní hospodaření s omezeným přihnojováním, jako například v rumunských Karpatech.
Milan Chytrý
Pe
Petr
13.12.2024 15:34 Reaguje na Slavomil VinklerAno, stále tu uvádím, že naše krajina byla z většiny zalesněná - a z malé části, dejme tomu pětiny (dnešní první a druhý lesní vegetační stupeň), odlesněná, nebo porostlá řídkým lesem a různými nelesními společenstvy. To je to citované "hojně rozšířeny". Dnes jsou to v podstatě bez výjimky pole.
A dodnes se zachovaly tam, kde je člověk mnohem později (ve středověku, nebo i v novověku) uměle vytvořil, a kde neudělal pole.
Odpovědět
A dodnes se zachovaly tam, kde je člověk mnohem později (ve středověku, nebo i v novověku) uměle vytvořil, a kde neudělal pole.
Pe
Petr
13.12.2024 15:42 Reaguje na PetrZde podloženo citací: Ještě kolem roku 1000 n. l. pokrýval les území našeho státu nejméně z 80 % (Lipský
2000).
Odpovědět
2000).
Pe
Petr
13.12.2024 15:58 Reaguje na PetrA pokud je tím "hojně rozšířeny" myšlena doba pozdější, tedy novověk, tak ano, v novověku byly hojně rozšířeny díky činnosti člověka, který krajinu odlesnil a přeměnil na kulturní. Ale to nemá s původní krajinou a původní biodiverzitou pranic společného a nelze to brát za vzor, nebo jakýsi cílový stav. Kulturní krajina přece nemůže být původní už z principu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.12.2024 16:12 Reaguje na PetrViz nahoře.: Hustým lesem zarostlá krajina se pravděpodobně ve střední Evropě ve čtvrtohorách ve větší míře nevyskytovala.
Odpovědět
Pe
Petr
13.12.2024 16:37 Reaguje na Slavomil VinklerAno, pravděpodobně je skutečný archeologický důkaz.
No a i zde je potřeba to upřesnit. Čtvrtohory máme asi tři miliony les. Tedy doby ledové, meziledové i předledové. Tedy vaše období megafauny a výrazně jiné flóry. To ale s poslední dobou ledovou skončilo a nastoupilo období dost jiné, charakteristické právě vysokým hustým lesem.
Odpovědět
No a i zde je potřeba to upřesnit. Čtvrtohory máme asi tři miliony les. Tedy doby ledové, meziledové i předledové. Tedy vaše období megafauny a výrazně jiné flóry. To ale s poslední dobou ledovou skončilo a nastoupilo období dost jiné, charakteristické právě vysokým hustým lesem.
Pe
Petr
13.12.2024 16:56 Reaguje na PetrPo skončení doby ledové megafauna už nebyla, to jsou ostatně vaše slova, lidí tu bylo jen pár, takže nic nesvědčí ve prospěch teorie, že se hustě zarostlá krajina ve větší míře nevyskytovala. Naopak lze nalézt mnoho odborných článků zmiňujících husté lesy, nebo i přímo uvádějících procentuální odhady.
Odpovědět
Pe
Petr
13.12.2024 17:08 Reaguje na PetrA nepřímo to dokazuje i rozšíření lidských sídel v té době, které je docela dobře zdokumentované. Bylo výrazně omezené jen na malé plochy teplých nížin - právě na místa prosvětlená a zarostlá jen řídce.
Kdyby byla krajna nějak výraznějí odlesněná, byla by to výhodná příležitost i pro osídlování lidmi. To se ale nedělo. K tomu došlo až o mnoho tisíc let později, teprve až když lidská populace a její technologie dosáhly úrovně umožňující efektivní klučení lesů a vytváření a udržování pastvin a polí.
Ono je to jako v počítačové hře, kde si hrajete na budování civilizace. V nejnižší úrovni také nejprve nic nemáte, tak i suroviny těžíte málo a velmi pomalu. Vše musíte dělat postupně a vyváženě. Kdybyste vrhnul jen na křeco, tak za malou chvíli hru končíte. Někdy si něco zahrajte, ať si tyto prosté a jednoduché zákonitosti osvěžíte. Pak tu přestanete psát o hustě osídlené krajině a hospodaření v lesích v době kamenné.
Odpovědět
Kdyby byla krajna nějak výraznějí odlesněná, byla by to výhodná příležitost i pro osídlování lidmi. To se ale nedělo. K tomu došlo až o mnoho tisíc let později, teprve až když lidská populace a její technologie dosáhly úrovně umožňující efektivní klučení lesů a vytváření a udržování pastvin a polí.
Ono je to jako v počítačové hře, kde si hrajete na budování civilizace. V nejnižší úrovni také nejprve nic nemáte, tak i suroviny těžíte málo a velmi pomalu. Vše musíte dělat postupně a vyváženě. Kdybyste vrhnul jen na křeco, tak za malou chvíli hru končíte. Někdy si něco zahrajte, ať si tyto prosté a jednoduché zákonitosti osvěžíte. Pak tu přestanete psát o hustě osídlené krajině a hospodaření v lesích v době kamenné.
Pe
Pe
Petr
13.12.2024 16:30 Reaguje na Petr"Úlohu původní megafauny částečně nahradila s prvními zemědělci (asi 5 tisíc let př. n. l.) pastva domestikovaných zvířat."
Ano, ale částečně neznamená úplně. Opět je nutné určit rozsah.
Ti první zeměděli postupně a po kouskách osídlovali ty úrodné a ne zcela zalesněné teplé nížiny. A to jsou místa, kde se to dělo.
A z uvedené citace můžeme i odvodit, že před příchodem zemědělství, tedy v době lovců a sběračů, se žádné lidské nahrazování megafauny nedělo. Nebylo jak, ani kdo. Po lese pobíhalo pár lidí s lukem...
Odpovědět
Ano, ale částečně neznamená úplně. Opět je nutné určit rozsah.
Ti první zeměděli postupně a po kouskách osídlovali ty úrodné a ne zcela zalesněné teplé nížiny. A to jsou místa, kde se to dělo.
A z uvedené citace můžeme i odvodit, že před příchodem zemědělství, tedy v době lovců a sběračů, se žádné lidské nahrazování megafauny nedělo. Nebylo jak, ani kdo. Po lese pobíhalo pár lidí s lukem...
SV
Slavomil Vinkler
13.12.2024 14:49 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2024/cislo-5/divoci-kopytnici-pecuji-krajinu.html Josef Matyáš
Proč jsou divocí kopytníci pro spásání rozsáhlých ploch krajiny vhodnější než domácí skot, koně nebo ovce? — Zubr, pratur a divoký kůň mají k životu v přírodě biologické předpoklady. Prošli přirozeným výběrem, jsou adaptováni na život bez chovatelské podpory. Naopak domestikanti představují plemenářský výběr, zaměřený pouze na zvýšení jejich produkčních či výkonnostních vlastností. Zimu venku sice přežít mohou, ale za cenu výrazné ztráty fyzické kondice, nemluvě o chronických problémech s přirozenou reprodukcí. Jedním z hlavních důvodů je jejich neochota spásat v období vegetačního klidu hrubou mrtvou bylinnou vegetaci, rákosiny a podobně.
Odpovědět
Proč jsou divocí kopytníci pro spásání rozsáhlých ploch krajiny vhodnější než domácí skot, koně nebo ovce? — Zubr, pratur a divoký kůň mají k životu v přírodě biologické předpoklady. Prošli přirozeným výběrem, jsou adaptováni na život bez chovatelské podpory. Naopak domestikanti představují plemenářský výběr, zaměřený pouze na zvýšení jejich produkčních či výkonnostních vlastností. Zimu venku sice přežít mohou, ale za cenu výrazné ztráty fyzické kondice, nemluvě o chronických problémech s přirozenou reprodukcí. Jedním z hlavních důvodů je jejich neochota spásat v období vegetačního klidu hrubou mrtvou bylinnou vegetaci, rákosiny a podobně.
Pe
Petr
13.12.2024 15:04 Reaguje na Slavomil VinklerHezké informace, ale bohužel zase jen samé obecné fráze, nikde ani jedna konkrétní informace. Je to tedy přesně jak píšu o kousek výš - že si pod tím každý může představit míru jakou chce.
Vám se hodí velká míra, tak takového obecné teze považujete za důkaz maximální a stoprocentní míry. Pro vás se to prostě dělo všude a pořád. Jenže něčemu takovému nejen nenasvědčují, ale spíš tomu odporují dohledatelné konkrétní údaje třeba o velikosti lidské populace. Pár tisíc lidí s klacky v rukou prostě nedokáže změnit krajinu a lesy, ani kdyby se rozkrájeli (což vlastně nemohli, neměli by čím, klackem to nejde). Stejně jako pár lidí s klacky v rukou nedokáže vybít faunu na celém zamrzlém kontinentu.
Takže, přidejte třeba jen váš vlastní popis jak pár lidí dokáže něco změnit, jak to prováděli. A zkuste být prosím nějak praktický a reálný, abychom mohli společně posoudit proveditelnost. Odpovědi typu No vypalovali lesy jsou k ničemu. Když vypálím dva stometrové plácky za rok, tak také vypaluji lesy. Ale znamená to něco ve skutečnosti? Vůbec nic.
Odpovědět
Vám se hodí velká míra, tak takového obecné teze považujete za důkaz maximální a stoprocentní míry. Pro vás se to prostě dělo všude a pořád. Jenže něčemu takovému nejen nenasvědčují, ale spíš tomu odporují dohledatelné konkrétní údaje třeba o velikosti lidské populace. Pár tisíc lidí s klacky v rukou prostě nedokáže změnit krajinu a lesy, ani kdyby se rozkrájeli (což vlastně nemohli, neměli by čím, klackem to nejde). Stejně jako pár lidí s klacky v rukou nedokáže vybít faunu na celém zamrzlém kontinentu.
Takže, přidejte třeba jen váš vlastní popis jak pár lidí dokáže něco změnit, jak to prováděli. A zkuste být prosím nějak praktický a reálný, abychom mohli společně posoudit proveditelnost. Odpovědi typu No vypalovali lesy jsou k ničemu. Když vypálím dva stometrové plácky za rok, tak také vypaluji lesy. Ale znamená to něco ve skutečnosti? Vůbec nic.
Pe
Petr
13.12.2024 15:25 Reaguje na PetrTřeba konkrétně: "S přítomností prvních moderních lidí (asi před 50 tisíci lety) souvisí intenzivní lov velkých zvířat a používání ohně."
A teď k tomu musíte dodat kde, protože to byla doba ledová. Končí neandrtálci a začínají moderní lidé, střední Evropa je prakticky liduprázdná, nálezy neandrtálců u nás jsou jen velmi malé, osídlená byla hlavně jižní Evropa.
Jak tedy někdo může myslet vážně termín intenzivní lov? Nebo co si představit pod pojmem používání ohně? Ano, ve všech pěti u nás osídlených jeskyních si topili.
Odpovědět
A teď k tomu musíte dodat kde, protože to byla doba ledová. Končí neandrtálci a začínají moderní lidé, střední Evropa je prakticky liduprázdná, nálezy neandrtálců u nás jsou jen velmi malé, osídlená byla hlavně jižní Evropa.
Jak tedy někdo může myslet vážně termín intenzivní lov? Nebo co si představit pod pojmem používání ohně? Ano, ve všech pěti u nás osídlených jeskyních si topili.
Pe
Petr
13.12.2024 17:39 Reaguje na Slavomil VinklerA i ta zmíněná zvířata (zubr, pratur a divoký kůň) nám trochu napovídají o krajině, stejně jako v článku uváděné spásání rákosin. Pratur, divoký kůň, rákosiny, to jsme pořád a stále jen a pouze v těch teplých nížinách. Tam žila megafauna, tam také byly ty řídké lesy. Ne ve vyšších polohách, vysočinách, a na horách už teprve ne. Do vyšších poloh, třeba naší Šumavy, by se dal ze zmíněných zvířat použít jen ten zubr. Ale ani ten neměl důvod lézt po horách, když kousek vedle byly teplé a šťavnaté nížiny.
A něco říká i to, že zubr se vyvinul jako kříženec až v poslední době ledové, a jeho předci pocházeli z jihovýchodní Asie, takže s naší megafaunou to vůbec mohlo být jinak, než si představujeme. Vzhledem k potravním potřebám to opravdu vypadá víc na teplomilné druhy oblastí s bohatší bylinnou vegetací. V našich většinových podmínkách megafaunu tvořili spíš jelenovití.
Odpovědět
A něco říká i to, že zubr se vyvinul jako kříženec až v poslední době ledové, a jeho předci pocházeli z jihovýchodní Asie, takže s naší megafaunou to vůbec mohlo být jinak, než si představujeme. Vzhledem k potravním potřebám to opravdu vypadá víc na teplomilné druhy oblastí s bohatší bylinnou vegetací. V našich většinových podmínkách megafaunu tvořili spíš jelenovití.
Pe
Petr
13.12.2024 17:51 Reaguje na PetrNo a když půjdeme v úvahách ještě dál, tak zubr, tur i kůň se u nás vyskytovali ještě ve středověku, takže nebyli vyhubeni, jen je lidé vytlačili z těch úrodných nížin do lesů, kde déle odolávali lovu. Jejich původní biotop to ale není a lesy tedy jimi nijak výrazně ovlivněné nebyly. V lesích žijí ti jelenovití, a ti tam jsou stále. Ani jejich vliv na lesy není nijak významný. Mně z toho všeho vychází, že lesy se po tisíce let vyvíjely téměř bez vnějších vlivů a zásahů. Zvířecí i lidský vliv byly dlouho jen v těch teplých nížinách. Tam také zvířecí vliv vystřídal člověk, který se teprve mnohem později, až ve středověku, vydal dál do v podstatě panenské zalesněné krajiny.
Odpovědět
Pe
Petr
13.12.2024 23:25 Reaguje na PetrA proč vlastně člověk nevyhubil i ty jelenovité? I to byl skvělý zdroj jídla... Nebylo to právě tím lesem? Vylovit tak čiperná zvířata v hustém a často špatně prostupném lese není vůbec snadná věc. Oproti nějakému koni na málo lesnaté rovině, toho stačí nahnat někam, kde na něj někdo čeká. Ale jelena/srnce v lese, to se nedá. Ten zmizí v porostu dřív než řeknu neolit. Na něj se dá použít jen jeden způsob lovu - čekaná, a musím mít zbraň umožňující lovit na velkou dálku, tedy silný luk. Nespolehlivý a neefektivní způsob lovu.
Nejspíš tedy další bod pro husté lesy.
Odpovědět
Nejspíš tedy další bod pro husté lesy.
SV
Slavomil Vinkler
13.12.2024 14:58 Reaguje na Slavomil VinklerStředoevropská flóra může být starší, než se myslelo
Ondřej Vrtiška | 8. 1. 2024 | Vesmír 103, 6, 2024/1
Biogeografové se tradičně domnívali, že během posledního glaciálního maxima před 26 až 19 tisíci lety většina rostlinných druhů ve střední Evropě vyhynula a současná flóra se do tohoto regionu z velké části dostala po konci doby ledové opětovnou kolonizací z jižních a východních refugií. Nedávné paleoekologické a genetické studie však naznačují, že tato hypotéza postglaciální rekolonizace nemusí u mnoha druhů platit.
Jen co bylo letos ve Vesmíru
Odpovědět
Ondřej Vrtiška | 8. 1. 2024 | Vesmír 103, 6, 2024/1
Biogeografové se tradičně domnívali, že během posledního glaciálního maxima před 26 až 19 tisíci lety většina rostlinných druhů ve střední Evropě vyhynula a současná flóra se do tohoto regionu z velké části dostala po konci doby ledové opětovnou kolonizací z jižních a východních refugií. Nedávné paleoekologické a genetické studie však naznačují, že tato hypotéza postglaciální rekolonizace nemusí u mnoha druhů platit.
Jen co bylo letos ve Vesmíru
Pe
Petr
13.12.2024 15:11 Reaguje na Slavomil VinklerA tohle znamená konkrétně co? Já v tom žádnou informaci o člověku v krajině nevidím.
A jen taková drobnost. Když napíšu, že většina rostlinných druhů vyhynula, ale u mnoha druhů to nemusí platit, tak je to s prominutím blbost.
Buď většina, nebo mnoho druhů. Oboje dohromady nefunguje. Jaká většina je mnoho?
Odpovědět
A jen taková drobnost. Když napíšu, že většina rostlinných druhů vyhynula, ale u mnoha druhů to nemusí platit, tak je to s prominutím blbost.
Buď většina, nebo mnoho druhů. Oboje dohromady nefunguje. Jaká většina je mnoho?
SV
Slavomil Vinkler
13.12.2024 16:17 Reaguje na PetrNepíšu to pro vás, neb vy jste trol, který si vymyslí cokoli. Jsou to všechno údaje pto ty, co se chtějí něco dozvědět.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.12.2024 16:29 Reaguje na Slavomil VinklerVy se nechcete něco dozvědět, ale svoji "pravdu" si vyřvat, jako některé neziskovky.
Odpovědět
Pe
Petr
13.12.2024 16:47 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž sem místo zmíněných archeologických poznatků dáváte domněnky, odhady a obecné teze, a ještě je překrucujete, tak se nedivte, že s vámi nesouhlasím.
Odpovědět
Pe
Petr
13.12.2024 16:48 Reaguje na PetrA jesti si vymýšlím, pak řekněte co, a jak je to správně.
Odpovědět
Pe
Petr
13.12.2024 17:19 Reaguje na Slavomil VinklerA nechci vám brát radost. Časopis Vesmír je běžný populárně zábavný časopis s tématikou vědy a techniky, srovnatelný třeba s televizním kanálem National Geographic.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.12.2024 16:44 Reaguje na PetrOpět vedle . Vesmír je uznávaný vědecký časopis pro popularizaci vědy. Jak redakční rada, tak přispěvatelé jsou vědci z universit a AV.
Odpovědět
Pe
Petr
14.12.2024 09:06 Reaguje na Slavomil Vinkler"Hustým lesem zarostlá krajina se pravděpodobně ve střední Evropě ve čtvrtohorách ve větší míře nevyskytovala."
Jaká byla dlouhodobě naše krajna nám může pomoct vystopovat i půda. Půda je výsledkem působení klimatu, živých organismů a člověka.
Zjednodušeně:
Kde byla dlouhodobě step a lesostep, tedy světlá a dlouhodobě bezlesá krajina, udržovaná klimaticky nebo býložravci, vznikala hluboká černozem.
Kde byly lesy pak chudší hnědá zem v různých formách a objemech.
U nás jsou černozemě jen v Polabí a na jižní Moravě. Jinde nejsou, protože jinde neměly jak vznikat, nebyla tam step a lesostep.
A i opačně - kdyby byla naše krajina zalesněná jen řídce, nebo se tu ve větší míře vyskytovala step a lesostep, ať už klimatická, nebo vytvářená býložravci, byla by tu ve větší míře i černozem.
Černozem není = nebyla lesostep = nebyli býložravci. A to dlouhodobě. Byl les, před ním tundra, a před ní zase les.
Odpovědět
Jaká byla dlouhodobě naše krajna nám může pomoct vystopovat i půda. Půda je výsledkem působení klimatu, živých organismů a člověka.
Zjednodušeně:
Kde byla dlouhodobě step a lesostep, tedy světlá a dlouhodobě bezlesá krajina, udržovaná klimaticky nebo býložravci, vznikala hluboká černozem.
Kde byly lesy pak chudší hnědá zem v různých formách a objemech.
U nás jsou černozemě jen v Polabí a na jižní Moravě. Jinde nejsou, protože jinde neměly jak vznikat, nebyla tam step a lesostep.
A i opačně - kdyby byla naše krajina zalesněná jen řídce, nebo se tu ve větší míře vyskytovala step a lesostep, ať už klimatická, nebo vytvářená býložravci, byla by tu ve větší míře i černozem.
Černozem není = nebyla lesostep = nebyli býložravci. A to dlouhodobě. Byl les, před ním tundra, a před ní zase les.
SV
Slavomil Vinkler
16.12.2024 16:41 Reaguje na PetrDěkuji. To jsem vám vysvětloval před půl rokem. Ale i řídké světlé lesy jehličnaté dělají podzol a i řídké pasené listnaté hnědozem.
Odpovědět
Pe
Petr
16.12.2024 20:02 Reaguje na Slavomil VinklerJde jen o to co jste si v tom našel a jak jste si to celé vysvětlil. Patrně stále věříte v husté celoplošné osídlení, a lesy celoplošně spásané megafaunou, a hned potom obhospodařované lidmi a spásané domácími zvířaty. Že vše, včetně vědeckých faktů, svědčí pro opak vám nijak nevadí a ve vaší víře nebrání.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.12.2024 20:19 Reaguje na Petr Tedy tak s vědou sem. Citujte, doložte, uveďte zdroje...
Odpovědět
Pe
Petr
19.12.2024 09:59 Reaguje na Slavomil VinklerVždyť to jsem dělal po celou diskuzi. Stav lidské populace je tu i s odkazem, míra zelesnění krajiny také. Mapa lidského osídlení je volně k dispozici na internetu po zadání jednoho dotazu. Kde se nacházejí jaké půdy víte i sám. Z takových údajů zároveň vyplývají i věci opačné, tudíž ty netřeba dokládat.
Zatím tedy nic nenasvědčuje tomu, co neustále tvrdíte vy. Stále trváte na svém a vše ostatní ozmačujete za pohádky.
Odpovědět
Zatím tedy nic nenasvědčuje tomu, co neustále tvrdíte vy. Stále trváte na svém a vše ostatní ozmačujete za pohádky.
Pe
Petr
19.12.2024 10:12 Reaguje na PetrNěkteré další věci pak lze už pouze logicky odvozovat a dedukovat z věcí známých a zjištěných, nelze je prokázat nijak konkrétně. Stejný postup ale používá i oficiální věda, je to standardní a uznávaný postup.
Vaše teorie bohužel příliš opory v prokázaných věcech nemají, jsou to z většiny jen vaše osobní domněnky, částečně vycházejí z prosté víry a vašeho osobního chápání nějakých obecných informací.
Odpovědět
Vaše teorie bohužel příliš opory v prokázaných věcech nemají, jsou to z většiny jen vaše osobní domněnky, částečně vycházejí z prosté víry a vašeho osobního chápání nějakých obecných informací.
