Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesů
24.11.2024 05:09
(Ekolist.cz)
Přirozená obnova na bezzásahových plochách NP Šumava
Foto | Pavla Čížková / NP Šumava
„Cílem této inventarizace je zdokumentovat a vyhodnotit změny a trendy, ke kterým v lesích Národního parku Šumava dochází. Výsledky každé takové inventarizace nám přinášejí obraz o aktuálním stavu lesa a zachycují trendy jeho vývoje,“ vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „Ať jsou řízeny přírodními procesy, nebo ovlivňovány našimi zásahy. Inventarizace probíhají na bezzásahových i zásahových částech lesů v území národního parku, takže nám ukazuje celkový trend jejich vývoje. A jak z výsledků vyplývá, ten je jasně pozitivní.“
Lesy Národního parku Šumava prošly od roku 1999 mnoha disturbancemi: zaznamenali jsme nejméně tři velkoplošné gradace lýkožrouta smrkového, zasáhlo nás několik vichřic, z nichž nejsilnějším byl orkán Kyrill v roce 2007. Prodělali jsme tu také epizody velmi suchých sezón, které převážně smrkovým lesům právě nesvědčí. S těmito výkyvy byl logicky spojen zvýšený výskyt odumřelých stromů v území ponechávaném přírodním procesům, ale i vyšší těžby tam, kde jsme museli zasahovat k zamezení šíření lýkožrouta smrkového mimo území národního parku. Mohlo by se zdát, že takový masívní stres šumavské lesy natrvalo negativně poznamená. Naštěstí opak je pravdou.
Pestré lesy v NP Šumava
Foto | Pavla Čížková / NP Šumava
Zjištěné údaje nám potvrzují, že se lesy národního parku samy dostatečně přirozeně obnovují. Početnost stromků přirozené obnovy (jejich kmen je užší než 7 cm) překračuje 490 miliónů, to je zhruba 8 500 jedinců na jednom hektaru. Mladé stromy také úspěšně dorůstají do stromové výšky, takže i když se absolutní počet stromků v přirozené obnově oproti roku 2019 trochu snížil, zvýšila se početnost stromů, u kterých tloušťka kmene překonala hranici 7 cm. Prostě se z malých stromů staly stromy větší.
Navíc vývoj ukazuje, že lesní porosty jsou prostorově, výškově a také věkově různorodé. Struktura lesů národního parku se tak stále více přibližuje struktuře přirozených lesů, kde nejpočetnějšími stromy jsou stromy nejmenších dimenzí. Navíc poslední inventarizace dokládá, že v národním parku přibývá i stromů velkých rozměrů, jejichž tloušťka kmene překračuje 62 cm. V roce 2024 jich bylo více než 300 000.
„Další zajímavostí je, že všechny klíčové druhy dřevin jsou v šumavských lesích zachovány a úspěšně se reprodukují. Plošný podíl smíšeného listnato-jehličnatého a jehličnato-listnatého lesa od roku 2000 vzrostl z necelých 27 % na více než 51,“ uvádí Pavel Hubený.
Jednoznačně se zvyšuje početnost jedle bělokoré v přirozené obnově. Z cca 4 milionu jedinců v roce 2000 na více jak 13 milionů v roce 2024. Dále došlo k výraznému nárůstu krátkověkých listnáčů (vrba jíva, jeřáb ptačí, olše, osika, vrby a jiné). Jedná se především o tzv. pionýrské dřeviny, tedy dřeviny, které obsazují volné plochy lesů jako první. Jejich počet se zvýšil od roku 2000 sedmkrát.
popisek
Foto | Pavel Hubený / NP Šumava
Dlouhodobě se ukazuje, že šumavský lesní ekosystém je výrazně dynamický. Nic jako stabilní druhová skladba neexistuje. Les se stále přetváří, přičemž různé vnější vlivy jeho vývoj směřují tu jedním, tu druhým směrem. Přesto tu stále dominuje, a podle všeho i v budoucnu bude dominovat smrk.
Díky tomu, že roste plocha bezzásahových území, aktuálně se nezasahuje na 43 procentech území Národního parku Šumava, a také díky tomu, že cíleně ponecháváme až 60 m3 dřeva k zetlení i v zásahových lesích na jednom hektaru, přibývá odumřelého dřeva. Staré tlející dřevo se tak kontinuálně stává součástí půdního prostředí a zásadně se podílí na přirozeném procesu života lesa, který by bez této složky nebyl úplný.
Přečtěte si také |
Lesům na Šumavě bez lidské péče se daří dobře. Potvrzuje to dlouhodobé sledování bezzásahových území
Po čtvrt století spolupráce se společností IFER, která zajišťovala sběr a zpracování dat už při první inventarizaci v letech 1999 až 2002, se podle Pavla Hubeného jasně ukazuje, jak důležité je disponovat takto dlouhou časovou řadou podrobných údajů o stavu lesa.
„Jasně nám potvrzuje naše původní domněnky, že ponechání lesa bez zásahu nepovede k jeho destrukci, nebo k vymýcení starých, velkých stromů, jak se někteří obávali a své obavy dávaly veřejně najevo. Ale že tato cesta je správná a vede ke spontánní obnově přirozeného lesa. Zároveň díky těmto faktům můžeme jasně a přesvědčivě argumentovat kroky, které Správa Národního parku Šumava jako správce území, činí," pokračuje Pavel Hubený.
Přečtěte si také |
Německé národní parky Bavorský les a Berchtesgaden jsou ze tří čtvrtin bezzásahové. Dostaly se do nejvyšší ligy světových parků
Velkoplošná inventarizace lesů podle jeho slov potvrzuje, že vyhlášení národního parku a navyšování bezzásahovosti až k dlouhodobému cíli 75 procent území národního parku, je správné rozhodnutí.
„Není to žádná destrukce zdejších lesů, ani nepovedený experiment, jak si mnozí dříve mysleli, ale je to cesta ke skutečnému přírodnímu lesu. K jeho původní kráse a vznešenosti, k jeho původní schopnosti reagovat na výkyvy počasí. Šumavský les i nadále zůstane skutečným šumavským lesem Stifterovým, Johnovým, Klostermannových, ale i tím naším, jak jej známe a pamatujeme,“ zakončuje ředitel Pavel Hubený.
reklama
Dále čtěte |
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Německé národní parky Bavorský les a Berchtesgaden jsou ze tří čtvrtin bezzásahové. Dostaly se do nejvyšší ligy světových parků
Další články autora |
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Německé národní parky Bavorský les a Berchtesgaden jsou ze tří čtvrtin bezzásahové. Dostaly se do nejvyšší ligy světových parků
Lesům na Šumavě bez lidské péče se daří dobře. Potvrzuje to dlouhodobé sledování bezzásahových území
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (69)
ss
SV
Slavomil Vinkler
24.11.2024 08:17 Reaguje na smějící se bestieAle že to na leteckých snímcích není vidět, co?
Odpovědět
ss
smějící se bestie
24.11.2024 09:12 Reaguje na Slavomil VinklerJó, nebylo přece nad Bursíka + spol a tůristy !
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
24.11.2024 09:13 Reaguje na Slavomil VinklerTak jsem se podíval.Letecká mapa x turistická,lesy x holiny,turisticé cesy x zákaz vstupu, ČR x Bavorsko ..... :-(
Odpovědět
su
24.11.2024 12:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Musíte se podívat zblízka, ne z letadla (viz obr. na začátku článku).
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
25.11.2024 14:05 Reaguje na...... když znáte zblízka,tak leteckou mapu pochopíte rychle.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
24.11.2024 08:41Druhý díl pohádky o bezzásahu. Jdu se podívat, zda pan Dvořák odpověděl na otázky z prvního dílu, a nebo jestli to nenechali na panu Durasovi.
Odpovědět
MU
Peter Sládek
24.11.2024 15:39 Reaguje na Michal UkropecEkotaliban tu nie je od toho, aby sa spovedal neveriacim.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
24.11.2024 08:51....dočetl jsem.Tak za Karla Klostermanna určitě vypadal Šumava,obydlená ! jinak.KK byl umělec,ne lesník.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
25.11.2024 18:51 Reaguje na Emil BernardyZa KK stačilo 5 let na likvidaci polomů a brouka. Pak se jen zalesňovalo. Ovšem ekologisti a NP. Se rozhodli zničit vše co naši předci vytvořili. Co také čekat od individuí co vyplácí zástřelné za laně před kladením.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
26.11.2024 08:39 Reaguje na Michal Ukropecnerad to píšu,ale i za bolševika se myslelo a makalo a ne jen plkalo ....
Odpovědět
MU
va
vaber
24.11.2024 09:51Na světě jsou ještě velké, téměř bezzásahové lesy v Severní Americe nebo Rusku. Rostou i bez člověka, já jsem přesvědčen ,že lépe než s pečovatelem člověkem. Jen z nich není takový peněžní zisk, ale na druhé straně jsou to lesy udržitelné. Dnes chceme aby bylo vše udržitelné.
Kdysi spadl na Sibiř Tungzuský meteorit a zničil obrovský kus lesa. Rád bych co tam narostlo, bez zásahu člověka.
Viděl jsem dokument o šíření kůrovce v Americe i Rusku, v původních lesích s minimálním vlivem člověka. I v takových lesích se kůrovec rozšířil.
Staré smrky kolem Vydry rostly nejméně 250let a prosperovaly bez nemocí a kalamit, vlastně staletí, monokultura jim nevadila a najednou byly dnes zničeny. Prý proto ,že tam je monokultura.
Lesy mají obrovskou schopnost samoobnovy ,jen jim člověk nesmí bránit, svoji starostlivou pomocí.
Odpovědět
Kdysi spadl na Sibiř Tungzuský meteorit a zničil obrovský kus lesa. Rád bych co tam narostlo, bez zásahu člověka.
Viděl jsem dokument o šíření kůrovce v Americe i Rusku, v původních lesích s minimálním vlivem člověka. I v takových lesích se kůrovec rozšířil.
Staré smrky kolem Vydry rostly nejméně 250let a prosperovaly bez nemocí a kalamit, vlastně staletí, monokultura jim nevadila a najednou byly dnes zničeny. Prý proto ,že tam je monokultura.
Lesy mají obrovskou schopnost samoobnovy ,jen jim člověk nesmí bránit, svoji starostlivou pomocí.
EB
Emil Bernardy
24.11.2024 11:18 Reaguje na vaberOdstraňte člověka,tedy i sebe.Jinou logiku Váš příspěvek nemá.Neberte to doslovně.
Lesy tam co píšete,byly vždy v péči lesníků,i místní názvy "pila" , "plavební kanál" svědčí o tom,že v minulých staletích tato oblast byla obhospodařována člověkem znalým a pracovitým jinak,než dnešní líní věci neznalí snílkové.
Odpovědět
Lesy tam co píšete,byly vždy v péči lesníků,i místní názvy "pila" , "plavební kanál" svědčí o tom,že v minulých staletích tato oblast byla obhospodařována člověkem znalým a pracovitým jinak,než dnešní líní věci neznalí snílkové.
va
vaber
25.11.2024 09:23 Reaguje na Emil BernardyŠumava byla zalesněna smrky člověkem, o tom není pochyb, jen jsem chtěl upozornit na to,že smrky tam rostly staletí a dobře a monokultura jim nevadila,ani lidem co tam žili také ne , naopak měli z toho užitek. Nyní se vše svádí na monokulturu ,což je blbost.
A za druhé myslím si ,že pokud se les nechá na přírodní obnově, nic strašného se nestane ,naopak bude to les zdravější a pro biodiverzitu lepší.
A nejsem proti vysazování lesů člověkem, ale jsem proti tomu ,aby se z lesů stalo pole na dřevo.
Snad je nyní pochopil, co jsem chtěl napsat.
Odpovědět
A za druhé myslím si ,že pokud se les nechá na přírodní obnově, nic strašného se nestane ,naopak bude to les zdravější a pro biodiverzitu lepší.
A nejsem proti vysazování lesů člověkem, ale jsem proti tomu ,aby se z lesů stalo pole na dřevo.
Snad je nyní pochopil, co jsem chtěl napsat.
EB
Emil Bernardy
25.11.2024 14:17 Reaguje na vaberAle my si asi rozumíme.Ta monokultura tam nebyla tak nějak vedle obyvatel,ale les a péče o něj bylo jejich živobytí.
Pokud o zahradu,pole,či hospodářský les pečovat nebudeme,není to remíza,ale průšvih.Zahradník či zemědělec musí o své prostředí pečovat.Ne koukat a snít o bijodiverzitě.Hloupě.Samozřejmě.
Odpovědět
Pokud o zahradu,pole,či hospodářský les pečovat nebudeme,není to remíza,ale průšvih.Zahradník či zemědělec musí o své prostředí pečovat.Ne koukat a snít o bijodiverzitě.Hloupě.Samozřejmě.
SV
Slavomil Vinkler
24.11.2024 12:53 Reaguje na vaberZcela záměrně srovnáváte nesrovnatelné, tedy je to lež.
-Rozloha tajgy je asi 20 milionů km2. Pokud je zničeno 20 tisíce km2, ani to nepoznáte je to 1 promile. NP Šumava má asi 700 km2 takže srovnatelná plocha 1 promile by byla 0,7 km2 to je 70 ha. A to by bylo přijatelné jako nový biotop. Skutečnost je ale zcela jiná, sežraná je celá.
-Boreální tajga skutečně vznikla bez lidí, kdežto ve střední Evropě je většina lesa lidské dílo.
Obnova funguje, Třeba ten 1 km2 špica biotop, ale kdo se má dívat na sežraný celý les po těch prvních 100 let? Ten les je tady pro nás lidi v NP k potěše.
Odpovědět
-Rozloha tajgy je asi 20 milionů km2. Pokud je zničeno 20 tisíce km2, ani to nepoznáte je to 1 promile. NP Šumava má asi 700 km2 takže srovnatelná plocha 1 promile by byla 0,7 km2 to je 70 ha. A to by bylo přijatelné jako nový biotop. Skutečnost je ale zcela jiná, sežraná je celá.
-Boreální tajga skutečně vznikla bez lidí, kdežto ve střední Evropě je většina lesa lidské dílo.
Obnova funguje, Třeba ten 1 km2 špica biotop, ale kdo se má dívat na sežraný celý les po těch prvních 100 let? Ten les je tady pro nás lidi v NP k potěše.
Pe
Petr
24.11.2024 13:59 Reaguje na Slavomil VinklerNesrovnatelné zcela záměrně srovnáváte vy. Proč určujete velikost lesa podle státních hranic? Srovnávejte tajgu s celoevropským lesem, pak to bude trochu relevantní srovnání, a ne tajgu se Šumavou.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.11.2024 14:14 Reaguje na PetrTo si srovnávejte co chcete. Vaber to začal srovnávat, že tunguzský meteorit porazil prales. A tak jsem pokračoval.
Odpovědět
va
vaber
25.11.2024 09:06 Reaguje na Slavomil VinklerJste mimo mísu,jako často. Nic jsem nesrovnával, jen by mě zajímá, jak se les obnovil bez člověka ,po totálním zničení extrémní teplotou, daleko vyšší než při požáru a vichřicí.
Další ,byl jste vůbec na Šumavě. Chtěl jsem říci ,že staré obrovské smrky u Čenkovy pily rostly po staletí a velice dobře ,když dorostly takových rozměrů. Nyní se říká ,že je zničil brouk, ale ten je jen dorazil. Příčina bude jinde ,nemocné stromy jsou všude. Můj smrk na zahradě bojuje s kůrovcem už alespoň 15let a když je vlhčí rok vyhrává.
V dokumentu o brouku v Americe byly ukázány suché stromy, úplně stejně husté jak u nás, zůstaly stát ,nikdo je nevytěžil a jak říkám v lesích s mimimálními zásahy člověka. Je nesmysl ,že přemnožení kůrovce způsobily monokultury ,ty jsou všude i zcela původní lesy mají části monokulturní.
Odpovědět
Další ,byl jste vůbec na Šumavě. Chtěl jsem říci ,že staré obrovské smrky u Čenkovy pily rostly po staletí a velice dobře ,když dorostly takových rozměrů. Nyní se říká ,že je zničil brouk, ale ten je jen dorazil. Příčina bude jinde ,nemocné stromy jsou všude. Můj smrk na zahradě bojuje s kůrovcem už alespoň 15let a když je vlhčí rok vyhrává.
V dokumentu o brouku v Americe byly ukázány suché stromy, úplně stejně husté jak u nás, zůstaly stát ,nikdo je nevytěžil a jak říkám v lesích s mimimálními zásahy člověka. Je nesmysl ,že přemnožení kůrovce způsobily monokultury ,ty jsou všude i zcela původní lesy mají části monokulturní.
SV
Slavomil Vinkler
25.11.2024 15:16 Reaguje na vaberJste mimo mísu. Tajga je svou velikostí stabilní, neb za rok či dva či 10, ji brouk nesežere. Ten náš parčík je zahrádka a když chceme aby vypadala různorodě, tak se o něj jako o zahrádku třeba starat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.11.2024 15:19 Reaguje na Slavomil VinklerPokud bychom chtěli i požářiště, tak řízené vypálení (deseti ha) lze a je užitečné. Jen to nesmí být jako v NPČŠ neřízené a v dřevem zavalených skalách.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.11.2024 11:26Zajímavé. Netvrdilo se náhodou v posledním článku že ve zmlazení převažuje z +- 90% ( nechce se mi to hledat) smrk? No a jak se stane, že najednou začnou přibývat stromy silnějších dimenzí 62+ cm? Pokud jich je v roce 2024 více než 300 000 tak je otázkou kolik jich bylo v roce 1994. Nedaly se náhodou počítat v milionech?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
24.11.2024 12:24Při svých občasných výletech do šumavské přírody mám dobrý pocit, když vidím, jak se tam přírodě a speciálně lesům v NPŠ daří. Jsem ráda, že to potvrzuje i odborný průzkum na velkém počtu inventarizačních ploch. Zvlášť mě těší, že se tam postupně zvyšuje počet jedlí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.11.2024 12:59 Reaguje na Majka KletečkováLesům se daří všude. To není žádná zásluha parku. Miliony starých nádherných mohykánů zmizelo a máme na sto let jen tyčkovinu. Co se vám na tom vůbec líbí? Že něco roste?
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
25.11.2024 18:57 Reaguje na Slavomil VinklerNeřešte to. Prostě stáří mohykáni musí být zlikvidováni, aby uvolnili místo novým, mladým a ambiciózním. Nyní jsou to staré a neperspektivní stroy a my, a za pár desetiletí to bude i ona. Na onom světě dáme řeč.
Odpovědět
HH
Honza Honza
24.11.2024 13:08Celá tato krása je založená na blahodárném působení kůrovce, který umožnil tuto změnu, jinak by stále Šumava připomínala kukuřičné pole
Ještě efektivnější by byl požár. Pan Lobotka by měl u soudu tento článek pečíst a žádat o odměnu, že přispěl k obnově NP.
Odpovědět
Ještě efektivnější by byl požár. Pan Lobotka by měl u soudu tento článek pečíst a žádat o odměnu, že přispěl k obnově NP.
MU
Michal Ukropec
24.11.2024 13:20 Reaguje na Honza HonzaAno. Kůrovec je architekt lesa. To tu už tvrdil Duhový Bláha někdy před 20 ti nebo 15 ti lety.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.11.2024 17:32 Reaguje na Honza HonzaMohl jste naznačit, jestli jste svůj příspěvek myslel jako vtip. Tohle snad nemůžete myslet vážně. Stačí se podívat na fotky v článku a vidíte tu nádheru, ty "úspěchy bezzásahu a jejich zásahů". Když NPŠ vznikal, všichni to chtěli, aby Š. zůstala taková jak tehdy byla, + s citlivým hospodařením a pro zdraví a radost, bursíkov ne. Vzrostlý les nikdy dříve nebyl kukuřičné pole, to vám někdo nalhal.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.11.2024 17:35 Reaguje na Jarka O.A na Š. jsou smrky původní, rostou tam stovky, ne-li více let.
Odpovědět
HH
Honza Honza
25.11.2024 07:04 Reaguje na Jarka O.Jako vtip? Také, ale hlavně jako paradox, jako něco ad absurdum! Ale je to příroda, je to norma.
Šumava takhle tisíce let fungovala, kůrovec je architekt lesa, požár taky, ale to neznamená, že bychom proti nim neměli bojovat.
Šumava je po kůrovci pestřejší, normálnější, je to dobře.
Bezzásah: nebylo by lepší proti kůrovci bojovat, napadené stromy včas vykácet, prodat, za utržené peníze koupit více sazenic uvedených stromů (jedle), které zde přežívají mimo smrku, intenzivněji vytvářet smíšený les- výběrovým způsobem nikoli pasečným (což se stalo spíše nyní), více zavodňovat, zavádět i diverzifikaci- vypasené louky tam, kde se v minulosti páslo, ne v lese,
pečovat i na podmínkách pro rekreaci lidí, z toho jsou další peníze pro NP- takto dělají v Německu - viz předchozí článek: Německé NP.
Až teprve až by NP byl více smíšený, zastabilizovaný je více poechávat jako bezzásahový.
Dále je článek důkaz, že NP Šumava nemusí být nutně monokulturní jen se smrkem, že zde přežívají i jiné druhy- např. jedle, jeřáb, olše, což takhle modřín, ten by nešel? Na vrcholcích patrně vždy zůstane jen smrk, ale na podstatné ploše může být smíšený les, zvl při oteplování, kdy se podmínky mění.
Odpovědět
Šumava takhle tisíce let fungovala, kůrovec je architekt lesa, požár taky, ale to neznamená, že bychom proti nim neměli bojovat.
Šumava je po kůrovci pestřejší, normálnější, je to dobře.
Bezzásah: nebylo by lepší proti kůrovci bojovat, napadené stromy včas vykácet, prodat, za utržené peníze koupit více sazenic uvedených stromů (jedle), které zde přežívají mimo smrku, intenzivněji vytvářet smíšený les- výběrovým způsobem nikoli pasečným (což se stalo spíše nyní), více zavodňovat, zavádět i diverzifikaci- vypasené louky tam, kde se v minulosti páslo, ne v lese,
pečovat i na podmínkách pro rekreaci lidí, z toho jsou další peníze pro NP- takto dělají v Německu - viz předchozí článek: Německé NP.
Až teprve až by NP byl více smíšený, zastabilizovaný je více poechávat jako bezzásahový.
Dále je článek důkaz, že NP Šumava nemusí být nutně monokulturní jen se smrkem, že zde přežívají i jiné druhy- např. jedle, jeřáb, olše, což takhle modřín, ten by nešel? Na vrcholcích patrně vždy zůstane jen smrk, ale na podstatné ploše může být smíšený les, zvl při oteplování, kdy se podmínky mění.
JO
Jarka O.
25.11.2024 15:34 Reaguje na Honza HonzaPříroda nemá knoflík, kterým bychom ji vypli, takže o přírodu se nebojme. Já to vnímám, že mělo jít o hezkou zdravou krajinu, a že lidi se smí podílet.
Bojovat… ano, bojuje se, když se něco stane, ale bezzásahovci nebojovali za zachování lesa, nýbrž za to, aby zmizel a nebyl, tím vznikly nezdravé paseky. Jestli chtěli smrčiny měnit (ale proč, vždyt to by byl lidský nápad a zásah do vývoje) tak to se dělá postupně, ne najednou. Každopádne s vodou hospodařící normální zdravý les zničili. Zavodňování byla totiž věc, kterou dělal zdravý les sám, dokud existoval. Normální by byl les, v kterém se pracuje, i tak to není nikdy zahrada, zůstává divoký, a nikdy mohokultura. Jiné stromy tam vždy jsou, zanesené větrem, ptáky, lidmi, pastvou…
Ad německé NP – podívejte, NPŠ má bezzásah po 34 letech na 29 tis.ha! =42% a chtějí 75%, aby dosáhli na nějaký diplom…, a i tak je to 2x víc ne Bav. Les, který má německý bezzásah na 18 tis ha= asi 75% a víc nechtějí, a pracovali na tom přes 50 let. Netuším, jestli se dá větší bezzásah bez kontrol a prevence udržet. I např. v US mají v NP kontroly, požární průseky a myslím si, že proti broukům zasáhnou, když je objeví. V SRN a Rakousku mají velmi dotovanou agro/turistiku, a však se tam jeďte podívat na pořádek, rovné vyasfaltované silnice, hranice lesa, luk a polí, v okolí nic zarostlého, a příroda přes tu koexistenci s člověkem funguje. Neříkám, co se mi víc líbí…
Odpovědět
Bojovat… ano, bojuje se, když se něco stane, ale bezzásahovci nebojovali za zachování lesa, nýbrž za to, aby zmizel a nebyl, tím vznikly nezdravé paseky. Jestli chtěli smrčiny měnit (ale proč, vždyt to by byl lidský nápad a zásah do vývoje) tak to se dělá postupně, ne najednou. Každopádne s vodou hospodařící normální zdravý les zničili. Zavodňování byla totiž věc, kterou dělal zdravý les sám, dokud existoval. Normální by byl les, v kterém se pracuje, i tak to není nikdy zahrada, zůstává divoký, a nikdy mohokultura. Jiné stromy tam vždy jsou, zanesené větrem, ptáky, lidmi, pastvou…
Ad německé NP – podívejte, NPŠ má bezzásah po 34 letech na 29 tis.ha! =42% a chtějí 75%, aby dosáhli na nějaký diplom…, a i tak je to 2x víc ne Bav. Les, který má německý bezzásah na 18 tis ha= asi 75% a víc nechtějí, a pracovali na tom přes 50 let. Netuším, jestli se dá větší bezzásah bez kontrol a prevence udržet. I např. v US mají v NP kontroly, požární průseky a myslím si, že proti broukům zasáhnou, když je objeví. V SRN a Rakousku mají velmi dotovanou agro/turistiku, a však se tam jeďte podívat na pořádek, rovné vyasfaltované silnice, hranice lesa, luk a polí, v okolí nic zarostlého, a příroda přes tu koexistenci s člověkem funguje. Neříkám, co se mi víc líbí…
EB
Emil Bernardy
25.11.2024 14:23 Reaguje na Jarka O.Člověče,tam hospodařily v kolejích ,minulých Vojenské lesy a statky,dobře.Potom přišli ti další,bezzásahoví...... říkali jsme jim nefachčenko.
Odpovědět
ms
24.11.2024 20:19 Reaguje na Honza Honza
vy tedy schvalujete trestnou činnost? Ohrožení lidských životů a ztráty na majetku?
Odpovědět
su
SV
Slavomil Vinkler
25.11.2024 08:07 Reaguje naVy jste nějaký nemocný, ne??? Honza je srendista.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.11.2024 08:06 Reaguje naOno přece v NP nejde ani tak o majetek, jako o to, že byla egalizována celoplošná biodiverzita na počátek sukcese, tj. v podstatě na tyčkovinu. U několika procent plochy by to byl přínos.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
25.11.2024 19:01 Reaguje na Honza HonzaUž jsem pochopil, proč mi prarodiče říkali, abych se sirkama do lesa nechodil. Oni byli zaostalí reakčníci narození za císaře pána. Bolševičtí revolucionáři jsou jiná klasa!
Odpovědět
PE
Petr Elias
24.11.2024 14:58Co je to za nesmysle?! Vždyť přeci místní ultraodborníci tvrdili, že je Šumava totálně zničená! :D Šašci. :D
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.11.2024 15:34 Reaguje na Petr EliasOdborníci z NP zase tvrdí toto: "Mladé stromy také úspěšně dorůstají do STROMOVÉ výšky, takže i když se absolutní počet stromků v přirozené obnově oproti roku 2019 trochu snížil, zvýšila se početnost stromů, u kterých tloušťka kmene překonala hranici 7 cm. Prostě se Z MALÝCH stromů staly stromy VĚTŠÍ.
Nebo a to je ještě větší sranda: " v národním parku přibývá i stromů velkých rozměrů, jejichž tloušťka kmene překračuje 62 cm. V roce 2024 jich bylo více než 300 000". Otázkou je kolik takových strom se v parku nacházelo před kůrovcem? Zdá se někomu že těch necelých 5 silných stromů na hektar je důvodem k nějakému jásotu. Ano šašci pane Elias.
Odpovědět
Nebo a to je ještě větší sranda: " v národním parku přibývá i stromů velkých rozměrů, jejichž tloušťka kmene překračuje 62 cm. V roce 2024 jich bylo více než 300 000". Otázkou je kolik takových strom se v parku nacházelo před kůrovcem? Zdá se někomu že těch necelých 5 silných stromů na hektar je důvodem k nějakému jásotu. Ano šašci pane Elias.
SV
MU
Michal Ukropec
24.11.2024 18:01 Reaguje na Petr EliasPouze ekologista může tvrdit že pionýrské, náletové a invazivní dřeviny tvoří hodnotný trvanlivý ekosystém.
Odpovědět
Peter Sládek
24.11.2024 19:10 Reaguje na Michal UkropecAj Červení Khméri tvrdili že Killing fields sú zrodom novej spoločnosti.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
24.11.2024 19:13 Reaguje na Peter SládekVidíte. A já už na Pol Pota, Yeng Sariho a Nun Nuna pomalu zapomněl.
Odpovědět
Peter Sládek
24.11.2024 19:31 Reaguje na Michal UkropecZelení Khméri nám pamäť osvižia. Keď má človek niečo odžité, zistí, že história sa skutočne opakuje... Z toho práve metódy propagandy a použitia demagogie sa opakujú až neuveriteľne presne. Rovnako ako metódy uchopenia moci.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
25.11.2024 14:53 Reaguje na Peter SládekToto som vypozoroval a zistil už dávno.
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.11.2024 08:46 Reaguje na Michal UkropecKoukám, že se sládkem jste rozjeli mistrovství v blekotání. A hned jste obsadili první pozice... :D
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
25.11.2024 14:55 Reaguje na Petr EliasDěkuji. Mě stačí, když vím kam vás zařadit.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
25.11.2024 19:07 Reaguje na Petr EliasUž jsem to pochopil. Vy se ucházíte o Majku Kletečkovou, a nevíte jak ji vyjádřit sympatie. Nebojte my vám do zelí nepolezem.
Odpovědět
ms
ms
24.11.2024 20:37
Pan ředitel uvádí, "jasně nám potvrzuje naše původní domněnky, že ponechání lesa bez zásahu nepovede k jeho destrukci."
Ta destrukce už nastala a stále probíhá, ten les tam prostě není. Došlo ke ztrátě generačně vyspělých lesů, kteří plně plnili všechny své mimoprodukční funkce a teď se poplácávají po zádech, že tam mají obnovující se smrky. Přitom došlo k takové marnotratnosti.
Když byl vyhlašován NP, ty lesy tam byly. Trojmezná je kaput a další původní lesy. Tyto původní lesy se donedávna uchovaly, protože se kolem pečovalo, pečovat se přestalo a kůrovci podlehli jako jedni z prvních.
Ten článek je v podstatě nezkontrolovatelný, pohádky ovčí babičky. Když přijedete na Šumavu vidíte ty suché lesy a jak se to furt šíří.
Úvodem je uvedeno, že se zvyšuje pestrost lesa a pak v dolních odstavcích uvádějí "Přesto tu stále dominuje, a podle všeho i v budoucnu bude dominovat smrk."
Odpovědět
Ta destrukce už nastala a stále probíhá, ten les tam prostě není. Došlo ke ztrátě generačně vyspělých lesů, kteří plně plnili všechny své mimoprodukční funkce a teď se poplácávají po zádech, že tam mají obnovující se smrky. Přitom došlo k takové marnotratnosti.
Když byl vyhlašován NP, ty lesy tam byly. Trojmezná je kaput a další původní lesy. Tyto původní lesy se donedávna uchovaly, protože se kolem pečovalo, pečovat se přestalo a kůrovci podlehli jako jedni z prvních.
Ten článek je v podstatě nezkontrolovatelný, pohádky ovčí babičky. Když přijedete na Šumavu vidíte ty suché lesy a jak se to furt šíří.
Úvodem je uvedeno, že se zvyšuje pestrost lesa a pak v dolních odstavcích uvádějí "Přesto tu stále dominuje, a podle všeho i v budoucnu bude dominovat smrk."
RJ
SV
Slavomil Vinkler
25.11.2024 08:08 Reaguje na Robert JirmanMůžete specifikovat přesně co se vám líbí, mimo to, že i po katastrofě způsobené člověkem něco roste????
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.11.2024 10:51 Reaguje na Robert JirmanCopak se na stabilitě šumavských lesů změnilo nahrazením starých
smrků mladými, které zestárnou ve stejnou dobu, když vyklíčily
najednou? Zatím je pár let nevyvrátí vichřice a nesežere kůrovec,
ale po čase je vichřice zase zničí a sežere při bezzásahu kůrovec.
Žádná stabilita, ale houpačka nahoru a dolů, jako v divočině.
Je to uměle vytvořený prales bez valné hodnoty a doporučuji
navštívit Mionší v Lomné v Beskydech, kde je opravdu smíšený
horský les a kde lze v praxi vidět neúprosný boj o světlo,
vodu a živiny, které vyhrává nejsilnější a nikoliv ten, koho
si někdo přeje. Prales nelze založit nicneděláním, protože
to bude trvat několik generací, ale byla možnost to urychlit
lidskou pomocí. To ochranáři odmítli a nezbývá jim nic jiného,
než obhajovat ten zpackaný scénář!
Odpovědět
smrků mladými, které zestárnou ve stejnou dobu, když vyklíčily
najednou? Zatím je pár let nevyvrátí vichřice a nesežere kůrovec,
ale po čase je vichřice zase zničí a sežere při bezzásahu kůrovec.
Žádná stabilita, ale houpačka nahoru a dolů, jako v divočině.
Je to uměle vytvořený prales bez valné hodnoty a doporučuji
navštívit Mionší v Lomné v Beskydech, kde je opravdu smíšený
horský les a kde lze v praxi vidět neúprosný boj o světlo,
vodu a živiny, které vyhrává nejsilnější a nikoliv ten, koho
si někdo přeje. Prales nelze založit nicneděláním, protože
to bude trvat několik generací, ale byla možnost to urychlit
lidskou pomocí. To ochranáři odmítli a nezbývá jim nic jiného,
než obhajovat ten zpackaný scénář!
SV
Slavomil Vinkler
25.11.2024 12:53 Reaguje na Břetislav MachačekSouhlas. Přírodní bezzásahové děje jsou možné v boreální tajze 20 milionů km2. Na tom našem národním parčíku, co má 700km2, to musí regulovat člověk, neb je to zahrádka bez stability rozlohou.
Odpovědět
HH
Honza Honza
25.11.2024 08:37Jaký by asi měl být závěr celé debaty?
Ze vše je paradox, škody = prospěch, každá činnost - nečinnost má své výhody a nevýhody.
Nelze pochválit p. Lobotku, že zapálil Č. Švýcarsko, nelze pochválit lesníka, který kompletně vykácel duby aby je nahradil prospěšnějšími buky (ev. dokonce smíšenou skladbou). Nelze zcela pochválit vedení NP, že dovolilo katastrofu, která nakonec přinese prospěch.
K přírodě se máme chovat rozumně, ohleduplně, ne drasticky sledovat jen prospěch. Rozumné chování je všem známo: je to výběrový bezpasečný způsob hospodaření se záměrem posílit přírodu, směr k přírodě- les s padlými stromy, umírajícími starými stromy pro hmyz, starými matečními stromy, se záměrem zlepšit stav (pestré smíšené lesy), zadržování vody. Musí být i záměr prevence odolnosti lesa k progresi oteplování a suchu. Musí být i podpora diverzity- luk, kde jsou vhodné.
V NP až bude tato cesta nastavena a příroda k ní bude moci sama směřovat (bez matečných rostlin to samo nejde!) pak teprve má právo NP zvolit cestu bezzásahu. NP by ale vždy měl být i samofinancovatelný, nějaká těžba vždy bude nutná.
Odpovědět
Ze vše je paradox, škody = prospěch, každá činnost - nečinnost má své výhody a nevýhody.
Nelze pochválit p. Lobotku, že zapálil Č. Švýcarsko, nelze pochválit lesníka, který kompletně vykácel duby aby je nahradil prospěšnějšími buky (ev. dokonce smíšenou skladbou). Nelze zcela pochválit vedení NP, že dovolilo katastrofu, která nakonec přinese prospěch.
K přírodě se máme chovat rozumně, ohleduplně, ne drasticky sledovat jen prospěch. Rozumné chování je všem známo: je to výběrový bezpasečný způsob hospodaření se záměrem posílit přírodu, směr k přírodě- les s padlými stromy, umírajícími starými stromy pro hmyz, starými matečními stromy, se záměrem zlepšit stav (pestré smíšené lesy), zadržování vody. Musí být i záměr prevence odolnosti lesa k progresi oteplování a suchu. Musí být i podpora diverzity- luk, kde jsou vhodné.
V NP až bude tato cesta nastavena a příroda k ní bude moci sama směřovat (bez matečných rostlin to samo nejde!) pak teprve má právo NP zvolit cestu bezzásahu. NP by ale vždy měl být i samofinancovatelný, nějaká těžba vždy bude nutná.
BM
Břetislav Machaček
25.11.2024 10:36Koho chleba jíš, toho píseň zpívej! Autor je mluvčí, což je povolání, kde
mluvčí nese kůži na trh místo svého chlebodárce. Když přijde na lámání
chleba, tak se vedoucí vykroutí sdělením, že to byl názor mluvčího a ne
jeho. Mluvčí jsou obětními beránky při případných neúspěšných tvrzeních,
ač pouze vyjadřují názory vedení, které nemá odvahu tváří v tvář s fakty
to říci samotné. Náhrada stejnověké smrkové monokultury přirozenými
nálety je vždy limitována šířitelností semenných dřevin a vmísení
jiných druhů mezi smrky je dáno jejich předchozím výskytem. To znamená,
že tam ve smrkové monokulruře nějaký buk, dub, bříza, jeřáb atd. rostl.
To jejich osuvo nepřiletělo z kosmu, ale z okolí a je otázkou, zda ty
vmísené dřeviny odolají časem těm většinovým smrkům. Dávám jim naději
u cest, potoků, ples a všude tam, kde budou mít světlo a budou mít
dost místa k růstu. Víte jak dopadne třeba jeřáb se svou výškou do
10 metrů mezi smrky? Za 15 let po něm nebude ani památka a pestrost
bude opět na úrovni 99% smrků. Totéž z mladými buky a duby, které
rostou pomaleji, než smrky a které je zadusí, pokud je rovnou zvěř
nezbrzdí v růstu a nebo rovnou nesežere. To, že je nálet v prvých
létech na Šumavě druhově pestrý je přechodný stav a za nějakou dobu
to bude pouze o převládajícímu náletu smrku, stejně jako jinde,
kde jiné většinové nálety potlačují ty menšinové. V NP ČŠ bříza
v prvých létech zabrzdí růst pomalu rostoucí ostatních náletů a
umožní růst pouze rychlerostoucím jako smrk, borovice a modřín.
Zbytek přežije někde, kde se těm třem nedaří , pokud tam nebudou
samy růst v zákrslé formě. Takhle se chová příroda bez regulace
člověkem, ač si člověk přeje zcela něco jiného.
Odpovědět
mluvčí nese kůži na trh místo svého chlebodárce. Když přijde na lámání
chleba, tak se vedoucí vykroutí sdělením, že to byl názor mluvčího a ne
jeho. Mluvčí jsou obětními beránky při případných neúspěšných tvrzeních,
ač pouze vyjadřují názory vedení, které nemá odvahu tváří v tvář s fakty
to říci samotné. Náhrada stejnověké smrkové monokultury přirozenými
nálety je vždy limitována šířitelností semenných dřevin a vmísení
jiných druhů mezi smrky je dáno jejich předchozím výskytem. To znamená,
že tam ve smrkové monokulruře nějaký buk, dub, bříza, jeřáb atd. rostl.
To jejich osuvo nepřiletělo z kosmu, ale z okolí a je otázkou, zda ty
vmísené dřeviny odolají časem těm většinovým smrkům. Dávám jim naději
u cest, potoků, ples a všude tam, kde budou mít světlo a budou mít
dost místa k růstu. Víte jak dopadne třeba jeřáb se svou výškou do
10 metrů mezi smrky? Za 15 let po něm nebude ani památka a pestrost
bude opět na úrovni 99% smrků. Totéž z mladými buky a duby, které
rostou pomaleji, než smrky a které je zadusí, pokud je rovnou zvěř
nezbrzdí v růstu a nebo rovnou nesežere. To, že je nálet v prvých
létech na Šumavě druhově pestrý je přechodný stav a za nějakou dobu
to bude pouze o převládajícímu náletu smrku, stejně jako jinde,
kde jiné většinové nálety potlačují ty menšinové. V NP ČŠ bříza
v prvých létech zabrzdí růst pomalu rostoucí ostatních náletů a
umožní růst pouze rychlerostoucím jako smrk, borovice a modřín.
Zbytek přežije někde, kde se těm třem nedaří , pokud tam nebudou
samy růst v zákrslé formě. Takhle se chová příroda bez regulace
člověkem, ač si člověk přeje zcela něco jiného.
HH
Honza Honza
25.11.2024 12:23 Reaguje na Břetislav MachačekAle po NP nemůžete stále chodit s motorovou pilou a upravovat to, co chce sama příroda. To by byl nesmysl.
Já bych takový pesimista nebyl: 1. náš přirozený les v ČR není monokultura smrku, ale smíšený les - v horách
převaha jehličnanů, někde i monokultury borovice, v nížinách převaha listnáčů. 2. i na Šumavě, kde by měla být převaha jehličnanů, úplná monokultura smrku nikdy nebyla. I Šumava se časem bude blížit k teplejším oblastem. Je třeba myslet i dopředu, co bude za 50 let.
Pomohla by i diverzifikace dle p. Vinklera- prosvětlování lesa původními býložravci. Ale Hercinský prales monokultura smrku nebyla.
Odpovědět
Já bych takový pesimista nebyl: 1. náš přirozený les v ČR není monokultura smrku, ale smíšený les - v horách
převaha jehličnanů, někde i monokultury borovice, v nížinách převaha listnáčů. 2. i na Šumavě, kde by měla být převaha jehličnanů, úplná monokultura smrku nikdy nebyla. I Šumava se časem bude blížit k teplejším oblastem. Je třeba myslet i dopředu, co bude za 50 let.
Pomohla by i diverzifikace dle p. Vinklera- prosvětlování lesa původními býložravci. Ale Hercinský prales monokultura smrku nebyla.
SV
Slavomil Vinkler
25.11.2024 12:50 Reaguje na Honza HonzaNo to máte dost pravdu, ale ty mamuty nemáme. Takže nějaký ten dřevorubec by bodl, např. při uvolnění a oplocení buku či jedle.
Odpovědět
HH
Honza Honza
25.11.2024 12:50 Reaguje na Honza HonzaZároveň váš názor je i názor přírodovědců- nemá cenu jakkoli zasahovat, stejně z toho bude monokultura smrku.
Škodí si tak sami sobě- pak by nebylo možné nechat přírodu volně, bylo by třeba všechny NP zrušit a přírodu udržovat uměle. Nemůžeme dopustit aby stovky km čtv. vždy po čase zlikvidoval kůrovec! V dnešním teplém klimatu ztratíme vodu a umřeme!
Jsou to zbytečné konstrukce! Přírodu veďte k pozitivitě a ne ke kolapsu ! (tak jako nám to dělá naše moudrá vláda i s jejími fiktiv. teoriemi!)
Odpovědět
Škodí si tak sami sobě- pak by nebylo možné nechat přírodu volně, bylo by třeba všechny NP zrušit a přírodu udržovat uměle. Nemůžeme dopustit aby stovky km čtv. vždy po čase zlikvidoval kůrovec! V dnešním teplém klimatu ztratíme vodu a umřeme!
Jsou to zbytečné konstrukce! Přírodu veďte k pozitivitě a ne ke kolapsu ! (tak jako nám to dělá naše moudrá vláda i s jejími fiktiv. teoriemi!)
SV
Slavomil Vinkler
25.11.2024 12:57 Reaguje na Honza HonzaJak píšu už nahoře. Tajga je stabilní svou rozlohou 20 milionů, ale ten náš parčík 700 km2 je z principu nestabilní. A chceme-li všechny sukcesní fáze, musí se tomu pomáhat se stabilizací péčí.
Odpovědět
MS
Martin Sluka
26.11.2024 16:35Ten NP Baborský les je plochou asi 1/5 plochy NP Šumava. Není tam jediné větší lidské sídlo, není tam jediná významná silnice.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
26.11.2024 21:59 Reaguje na Martin SlukaJe protkán hustou sítí turistických cest,stačí se podívat na turistickou mapu ...... přeci.Na Luzný se od nás nedostanete...Podívejte se přeci na mapu.
Odpovědět
SV
EB
Emil Bernardy
27.11.2024 13:18 Reaguje na Slavomil Vinkler....nerozumím.Mluvíme o přístupnosti krajiny pro veřejnost ?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.11.2024 14:56 Reaguje na Emil BernardyAno. Vhodnou míru přístupnosti je třeba zachovat pro poučení a podporu NP od veřejnosti.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
27.11.2024 16:21 Reaguje na Slavomil VinklerPane Slavomile,mně je sedmdesát,poučen jsem.Do lesa chodím celý život,protože jsem tam rád.Kdo nechápe,nepochopí.Předpokládám,že Vám to není třeba vysvětlovat.Když si rozkliknete mapu NP Šumava a Bavorský les,v Bavorsku je hustá síť značených cest,u nás velké nepřístupné území.Jediné co mohu pochopit, je obava z návštěvníků kteří nemohou být nazýváni turisty,i čtyřkolky či v zimě motorové skůtry,ve dne i v noci.Ale to se řeší jinak.
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.11.2024 10:38 Reaguje na Emil Bernardy1* Tam jsou vítáni všichni turisté, nejen domácí.
Odpovědět
