Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesů
„Cílem této inventarizace je zdokumentovat a vyhodnotit změny a trendy, ke kterým v lesích Národního parku Šumava dochází. Výsledky každé takové inventarizace nám přinášejí obraz o aktuálním stavu lesa a zachycují trendy jeho vývoje,“ vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „Ať jsou řízeny přírodními procesy, nebo ovlivňovány našimi zásahy. Inventarizace probíhají na bezzásahových i zásahových částech lesů v území národního parku, takže nám ukazuje celkový trend jejich vývoje. A jak z výsledků vyplývá, ten je jasně pozitivní.“
Lesy Národního parku Šumava prošly od roku 1999 mnoha disturbancemi: zaznamenali jsme nejméně tři velkoplošné gradace lýkožrouta smrkového, zasáhlo nás několik vichřic, z nichž nejsilnějším byl orkán Kyrill v roce 2007. Prodělali jsme tu také epizody velmi suchých sezón, které převážně smrkovým lesům právě nesvědčí. S těmito výkyvy byl logicky spojen zvýšený výskyt odumřelých stromů v území ponechávaném přírodním procesům, ale i vyšší těžby tam, kde jsme museli zasahovat k zamezení šíření lýkožrouta smrkového mimo území národního parku. Mohlo by se zdát, že takový masívní stres šumavské lesy natrvalo negativně poznamená. Naštěstí opak je pravdou.
Zjištěné údaje nám potvrzují, že se lesy národního parku samy dostatečně přirozeně obnovují. Početnost stromků přirozené obnovy (jejich kmen je užší než 7 cm) překračuje 490 miliónů, to je zhruba 8 500 jedinců na jednom hektaru. Mladé stromy také úspěšně dorůstají do stromové výšky, takže i když se absolutní počet stromků v přirozené obnově oproti roku 2019 trochu snížil, zvýšila se početnost stromů, u kterých tloušťka kmene překonala hranici 7 cm. Prostě se z malých stromů staly stromy větší.
Navíc vývoj ukazuje, že lesní porosty jsou prostorově, výškově a také věkově různorodé. Struktura lesů národního parku se tak stále více přibližuje struktuře přirozených lesů, kde nejpočetnějšími stromy jsou stromy nejmenších dimenzí. Navíc poslední inventarizace dokládá, že v národním parku přibývá i stromů velkých rozměrů, jejichž tloušťka kmene překračuje 62 cm. V roce 2024 jich bylo více než 300 000.
„Další zajímavostí je, že všechny klíčové druhy dřevin jsou v šumavských lesích zachovány a úspěšně se reprodukují. Plošný podíl smíšeného listnato-jehličnatého a jehličnato-listnatého lesa od roku 2000 vzrostl z necelých 27 % na více než 51,“ uvádí Pavel Hubený.
Jednoznačně se zvyšuje početnost jedle bělokoré v přirozené obnově. Z cca 4 milionu jedinců v roce 2000 na více jak 13 milionů v roce 2024. Dále došlo k výraznému nárůstu krátkověkých listnáčů (vrba jíva, jeřáb ptačí, olše, osika, vrby a jiné). Jedná se především o tzv. pionýrské dřeviny, tedy dřeviny, které obsazují volné plochy lesů jako první. Jejich počet se zvýšil od roku 2000 sedmkrát.
Dlouhodobě se ukazuje, že šumavský lesní ekosystém je výrazně dynamický. Nic jako stabilní druhová skladba neexistuje. Les se stále přetváří, přičemž různé vnější vlivy jeho vývoj směřují tu jedním, tu druhým směrem. Přesto tu stále dominuje, a podle všeho i v budoucnu bude dominovat smrk.
Díky tomu, že roste plocha bezzásahových území, aktuálně se nezasahuje na 43 procentech území Národního parku Šumava, a také díky tomu, že cíleně ponecháváme až 60 m3 dřeva k zetlení i v zásahových lesích na jednom hektaru, přibývá odumřelého dřeva. Staré tlející dřevo se tak kontinuálně stává součástí půdního prostředí a zásadně se podílí na přirozeném procesu života lesa, který by bez této složky nebyl úplný.
Přečtěte si také |
Lesům na Šumavě bez lidské péče se daří dobře. Potvrzuje to dlouhodobé sledování bezzásahových územíPo čtvrt století spolupráce se společností IFER, která zajišťovala sběr a zpracování dat už při první inventarizaci v letech 1999 až 2002, se podle Pavla Hubeného jasně ukazuje, jak důležité je disponovat takto dlouhou časovou řadou podrobných údajů o stavu lesa.
„Jasně nám potvrzuje naše původní domněnky, že ponechání lesa bez zásahu nepovede k jeho destrukci, nebo k vymýcení starých, velkých stromů, jak se někteří obávali a své obavy dávaly veřejně najevo. Ale že tato cesta je správná a vede ke spontánní obnově přirozeného lesa. Zároveň díky těmto faktům můžeme jasně a přesvědčivě argumentovat kroky, které Správa Národního parku Šumava jako správce území, činí," pokračuje Pavel Hubený.
Přečtěte si také |
Německé národní parky Bavorský les a Berchtesgaden jsou ze tří čtvrtin bezzásahové. Dostaly se do nejvyšší ligy světových parkůVelkoplošná inventarizace lesů podle jeho slov potvrzuje, že vyhlášení národního parku a navyšování bezzásahovosti až k dlouhodobému cíli 75 procent území národního parku, je správné rozhodnutí.
„Není to žádná destrukce zdejších lesů, ani nepovedený experiment, jak si mnozí dříve mysleli, ale je to cesta ke skutečnému přírodnímu lesu. K jeho původní kráse a vznešenosti, k jeho původní schopnosti reagovat na výkyvy počasí. Šumavský les i nadále zůstane skutečným šumavským lesem Stifterovým, Johnovým, Klostermannových, ale i tím naším, jak jej známe a pamatujeme,“ zakončuje ředitel Pavel Hubený.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (69)
Slavomil Vinkler
24.11.2024 08:17 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
24.11.2024 09:12 Reaguje na Slavomil VinklerEmil Bernardy
24.11.2024 09:13 Reaguje na Slavomil VinklerEmil Bernardy
25.11.2024 14:05 Reaguje naMichal Ukropec
24.11.2024 08:41Peter Sládek
24.11.2024 15:39 Reaguje na Michal UkropecEmil Bernardy
24.11.2024 08:51Michal Ukropec
25.11.2024 18:51 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
26.11.2024 08:39 Reaguje na Michal Ukropecvaber
24.11.2024 09:51Kdysi spadl na Sibiř Tungzuský meteorit a zničil obrovský kus lesa. Rád bych co tam narostlo, bez zásahu člověka.
Viděl jsem dokument o šíření kůrovce v Americe i Rusku, v původních lesích s minimálním vlivem člověka. I v takových lesích se kůrovec rozšířil.
Staré smrky kolem Vydry rostly nejméně 250let a prosperovaly bez nemocí a kalamit, vlastně staletí, monokultura jim nevadila a najednou byly dnes zničeny. Prý proto ,že tam je monokultura.
Lesy mají obrovskou schopnost samoobnovy ,jen jim člověk nesmí bránit, svoji starostlivou pomocí.
Emil Bernardy
24.11.2024 11:18 Reaguje na vaberLesy tam co píšete,byly vždy v péči lesníků,i místní názvy "pila" , "plavební kanál" svědčí o tom,že v minulých staletích tato oblast byla obhospodařována člověkem znalým a pracovitým jinak,než dnešní líní věci neznalí snílkové.
vaber
25.11.2024 09:23 Reaguje na Emil BernardyA za druhé myslím si ,že pokud se les nechá na přírodní obnově, nic strašného se nestane ,naopak bude to les zdravější a pro biodiverzitu lepší.
A nejsem proti vysazování lesů člověkem, ale jsem proti tomu ,aby se z lesů stalo pole na dřevo.
Snad je nyní pochopil, co jsem chtěl napsat.
Emil Bernardy
25.11.2024 14:17 Reaguje na vaberPokud o zahradu,pole,či hospodářský les pečovat nebudeme,není to remíza,ale průšvih.Zahradník či zemědělec musí o své prostředí pečovat.Ne koukat a snít o bijodiverzitě.Hloupě.Samozřejmě.
Slavomil Vinkler
24.11.2024 12:53 Reaguje na vaber-Rozloha tajgy je asi 20 milionů km2. Pokud je zničeno 20 tisíce km2, ani to nepoznáte je to 1 promile. NP Šumava má asi 700 km2 takže srovnatelná plocha 1 promile by byla 0,7 km2 to je 70 ha. A to by bylo přijatelné jako nový biotop. Skutečnost je ale zcela jiná, sežraná je celá.
-Boreální tajga skutečně vznikla bez lidí, kdežto ve střední Evropě je většina lesa lidské dílo.
Obnova funguje, Třeba ten 1 km2 špica biotop, ale kdo se má dívat na sežraný celý les po těch prvních 100 let? Ten les je tady pro nás lidi v NP k potěše.
Petr
24.11.2024 13:59 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
24.11.2024 14:14 Reaguje na Petrvaber
25.11.2024 09:06 Reaguje na Slavomil VinklerDalší ,byl jste vůbec na Šumavě. Chtěl jsem říci ,že staré obrovské smrky u Čenkovy pily rostly po staletí a velice dobře ,když dorostly takových rozměrů. Nyní se říká ,že je zničil brouk, ale ten je jen dorazil. Příčina bude jinde ,nemocné stromy jsou všude. Můj smrk na zahradě bojuje s kůrovcem už alespoň 15let a když je vlhčí rok vyhrává.
V dokumentu o brouku v Americe byly ukázány suché stromy, úplně stejně husté jak u nás, zůstaly stát ,nikdo je nevytěžil a jak říkám v lesích s mimimálními zásahy člověka. Je nesmysl ,že přemnožení kůrovce způsobily monokultury ,ty jsou všude i zcela původní lesy mají části monokulturní.
Slavomil Vinkler
25.11.2024 15:16 Reaguje na vaberSlavomil Vinkler
25.11.2024 15:19 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
24.11.2024 11:26Majka Kletečková
24.11.2024 12:24Slavomil Vinkler
24.11.2024 12:59 Reaguje na Majka KletečkováMichal Ukropec
25.11.2024 18:57 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
24.11.2024 13:08Ještě efektivnější by byl požár. Pan Lobotka by měl u soudu tento článek pečíst a žádat o odměnu, že přispěl k obnově NP.
Michal Ukropec
24.11.2024 13:20 Reaguje na Honza HonzaJarka O.
24.11.2024 17:32 Reaguje na Honza HonzaJarka O.
24.11.2024 17:35 Reaguje na Jarka O.Honza Honza
25.11.2024 07:04 Reaguje na Jarka O.Šumava takhle tisíce let fungovala, kůrovec je architekt lesa, požár taky, ale to neznamená, že bychom proti nim neměli bojovat.
Šumava je po kůrovci pestřejší, normálnější, je to dobře.
Bezzásah: nebylo by lepší proti kůrovci bojovat, napadené stromy včas vykácet, prodat, za utržené peníze koupit více sazenic uvedených stromů (jedle), které zde přežívají mimo smrku, intenzivněji vytvářet smíšený les- výběrovým způsobem nikoli pasečným (což se stalo spíše nyní), více zavodňovat, zavádět i diverzifikaci- vypasené louky tam, kde se v minulosti páslo, ne v lese,
pečovat i na podmínkách pro rekreaci lidí, z toho jsou další peníze pro NP- takto dělají v Německu - viz předchozí článek: Německé NP.
Až teprve až by NP byl více smíšený, zastabilizovaný je více poechávat jako bezzásahový.
Dále je článek důkaz, že NP Šumava nemusí být nutně monokulturní jen se smrkem, že zde přežívají i jiné druhy- např. jedle, jeřáb, olše, což takhle modřín, ten by nešel? Na vrcholcích patrně vždy zůstane jen smrk, ale na podstatné ploše může být smíšený les, zvl při oteplování, kdy se podmínky mění.
Jarka O.
25.11.2024 15:34 Reaguje na Honza HonzaBojovat… ano, bojuje se, když se něco stane, ale bezzásahovci nebojovali za zachování lesa, nýbrž za to, aby zmizel a nebyl, tím vznikly nezdravé paseky. Jestli chtěli smrčiny měnit (ale proč, vždyt to by byl lidský nápad a zásah do vývoje) tak to se dělá postupně, ne najednou. Každopádne s vodou hospodařící normální zdravý les zničili. Zavodňování byla totiž věc, kterou dělal zdravý les sám, dokud existoval. Normální by byl les, v kterém se pracuje, i tak to není nikdy zahrada, zůstává divoký, a nikdy mohokultura. Jiné stromy tam vždy jsou, zanesené větrem, ptáky, lidmi, pastvou…
Ad německé NP – podívejte, NPŠ má bezzásah po 34 letech na 29 tis.ha! =42% a chtějí 75%, aby dosáhli na nějaký diplom…, a i tak je to 2x víc ne Bav. Les, který má německý bezzásah na 18 tis ha= asi 75% a víc nechtějí, a pracovali na tom přes 50 let. Netuším, jestli se dá větší bezzásah bez kontrol a prevence udržet. I např. v US mají v NP kontroly, požární průseky a myslím si, že proti broukům zasáhnou, když je objeví. V SRN a Rakousku mají velmi dotovanou agro/turistiku, a však se tam jeďte podívat na pořádek, rovné vyasfaltované silnice, hranice lesa, luk a polí, v okolí nic zarostlého, a příroda přes tu koexistenci s člověkem funguje. Neříkám, co se mi víc líbí…
Emil Bernardy
25.11.2024 14:23 Reaguje na Jarka O.Slavomil Vinkler
25.11.2024 08:07 Reaguje naSlavomil Vinkler
25.11.2024 08:06 Reaguje naMichal Ukropec
25.11.2024 19:01 Reaguje na Honza HonzaPetr Elias
24.11.2024 14:58Jarek Schindler
24.11.2024 15:34 Reaguje na Petr EliasNebo a to je ještě větší sranda: " v národním parku přibývá i stromů velkých rozměrů, jejichž tloušťka kmene překračuje 62 cm. V roce 2024 jich bylo více než 300 000". Otázkou je kolik takových strom se v parku nacházelo před kůrovcem? Zdá se někomu že těch necelých 5 silných stromů na hektar je důvodem k nějakému jásotu. Ano šašci pane Elias.
Michal Ukropec
24.11.2024 18:01 Reaguje na Petr EliasPeter Sládek
24.11.2024 19:10 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
24.11.2024 19:13 Reaguje na Peter SládekPeter Sládek
24.11.2024 19:31 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
25.11.2024 14:53 Reaguje na Peter SládekPetr Elias
25.11.2024 08:46 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
25.11.2024 14:55 Reaguje na Petr EliasMichal Ukropec
25.11.2024 19:07 Reaguje na Petr EliasTa destrukce už nastala a stále probíhá, ten les tam prostě není. Došlo ke ztrátě generačně vyspělých lesů, kteří plně plnili všechny své mimoprodukční funkce a teď se poplácávají po zádech, že tam mají obnovující se smrky. Přitom došlo k takové marnotratnosti.
Když byl vyhlašován NP, ty lesy tam byly. Trojmezná je kaput a další původní lesy. Tyto původní lesy se donedávna uchovaly, protože se kolem pečovalo, pečovat se přestalo a kůrovci podlehli jako jedni z prvních.
Ten článek je v podstatě nezkontrolovatelný, pohádky ovčí babičky. Když přijedete na Šumavu vidíte ty suché lesy a jak se to furt šíří.
Úvodem je uvedeno, že se zvyšuje pestrost lesa a pak v dolních odstavcích uvádějí "Přesto tu stále dominuje, a podle všeho i v budoucnu bude dominovat smrk."
Slavomil Vinkler
25.11.2024 08:08 Reaguje na Robert JirmanBřetislav Machaček
25.11.2024 10:51 Reaguje na Robert Jirmansmrků mladými, které zestárnou ve stejnou dobu, když vyklíčily
najednou? Zatím je pár let nevyvrátí vichřice a nesežere kůrovec,
ale po čase je vichřice zase zničí a sežere při bezzásahu kůrovec.
Žádná stabilita, ale houpačka nahoru a dolů, jako v divočině.
Je to uměle vytvořený prales bez valné hodnoty a doporučuji
navštívit Mionší v Lomné v Beskydech, kde je opravdu smíšený
horský les a kde lze v praxi vidět neúprosný boj o světlo,
vodu a živiny, které vyhrává nejsilnější a nikoliv ten, koho
si někdo přeje. Prales nelze založit nicneděláním, protože
to bude trvat několik generací, ale byla možnost to urychlit
lidskou pomocí. To ochranáři odmítli a nezbývá jim nic jiného,
než obhajovat ten zpackaný scénář!
Slavomil Vinkler
25.11.2024 12:53 Reaguje na Břetislav MachačekHonza Honza
25.11.2024 08:37Ze vše je paradox, škody = prospěch, každá činnost - nečinnost má své výhody a nevýhody.
Nelze pochválit p. Lobotku, že zapálil Č. Švýcarsko, nelze pochválit lesníka, který kompletně vykácel duby aby je nahradil prospěšnějšími buky (ev. dokonce smíšenou skladbou). Nelze zcela pochválit vedení NP, že dovolilo katastrofu, která nakonec přinese prospěch.
K přírodě se máme chovat rozumně, ohleduplně, ne drasticky sledovat jen prospěch. Rozumné chování je všem známo: je to výběrový bezpasečný způsob hospodaření se záměrem posílit přírodu, směr k přírodě- les s padlými stromy, umírajícími starými stromy pro hmyz, starými matečními stromy, se záměrem zlepšit stav (pestré smíšené lesy), zadržování vody. Musí být i záměr prevence odolnosti lesa k progresi oteplování a suchu. Musí být i podpora diverzity- luk, kde jsou vhodné.
V NP až bude tato cesta nastavena a příroda k ní bude moci sama směřovat (bez matečných rostlin to samo nejde!) pak teprve má právo NP zvolit cestu bezzásahu. NP by ale vždy měl být i samofinancovatelný, nějaká těžba vždy bude nutná.
Břetislav Machaček
25.11.2024 10:36mluvčí nese kůži na trh místo svého chlebodárce. Když přijde na lámání
chleba, tak se vedoucí vykroutí sdělením, že to byl názor mluvčího a ne
jeho. Mluvčí jsou obětními beránky při případných neúspěšných tvrzeních,
ač pouze vyjadřují názory vedení, které nemá odvahu tváří v tvář s fakty
to říci samotné. Náhrada stejnověké smrkové monokultury přirozenými
nálety je vždy limitována šířitelností semenných dřevin a vmísení
jiných druhů mezi smrky je dáno jejich předchozím výskytem. To znamená,
že tam ve smrkové monokulruře nějaký buk, dub, bříza, jeřáb atd. rostl.
To jejich osuvo nepřiletělo z kosmu, ale z okolí a je otázkou, zda ty
vmísené dřeviny odolají časem těm většinovým smrkům. Dávám jim naději
u cest, potoků, ples a všude tam, kde budou mít světlo a budou mít
dost místa k růstu. Víte jak dopadne třeba jeřáb se svou výškou do
10 metrů mezi smrky? Za 15 let po něm nebude ani památka a pestrost
bude opět na úrovni 99% smrků. Totéž z mladými buky a duby, které
rostou pomaleji, než smrky a které je zadusí, pokud je rovnou zvěř
nezbrzdí v růstu a nebo rovnou nesežere. To, že je nálet v prvých
létech na Šumavě druhově pestrý je přechodný stav a za nějakou dobu
to bude pouze o převládajícímu náletu smrku, stejně jako jinde,
kde jiné většinové nálety potlačují ty menšinové. V NP ČŠ bříza
v prvých létech zabrzdí růst pomalu rostoucí ostatních náletů a
umožní růst pouze rychlerostoucím jako smrk, borovice a modřín.
Zbytek přežije někde, kde se těm třem nedaří , pokud tam nebudou
samy růst v zákrslé formě. Takhle se chová příroda bez regulace
člověkem, ač si člověk přeje zcela něco jiného.
Honza Honza
25.11.2024 12:23 Reaguje na Břetislav MachačekJá bych takový pesimista nebyl: 1. náš přirozený les v ČR není monokultura smrku, ale smíšený les - v horách
převaha jehličnanů, někde i monokultury borovice, v nížinách převaha listnáčů. 2. i na Šumavě, kde by měla být převaha jehličnanů, úplná monokultura smrku nikdy nebyla. I Šumava se časem bude blížit k teplejším oblastem. Je třeba myslet i dopředu, co bude za 50 let.
Pomohla by i diverzifikace dle p. Vinklera- prosvětlování lesa původními býložravci. Ale Hercinský prales monokultura smrku nebyla.
Slavomil Vinkler
25.11.2024 12:50 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
25.11.2024 12:50 Reaguje na Honza HonzaŠkodí si tak sami sobě- pak by nebylo možné nechat přírodu volně, bylo by třeba všechny NP zrušit a přírodu udržovat uměle. Nemůžeme dopustit aby stovky km čtv. vždy po čase zlikvidoval kůrovec! V dnešním teplém klimatu ztratíme vodu a umřeme!
Jsou to zbytečné konstrukce! Přírodu veďte k pozitivitě a ne ke kolapsu ! (tak jako nám to dělá naše moudrá vláda i s jejími fiktiv. teoriemi!)