Lesům na Šumavě bez lidské péče se daří dobře. Potvrzuje to dlouhodobé sledování bezzásahových území
4.10.2024 10:01 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Bezzásahový les na Šumavě není pouze smrkový
Foto | Pavla Čížková / NP Šumava
„První kolo monitoringu, při kterém jsme podrobně zmonitorovali 1079 ploch, nám trvalo přesně deset let. Tou hlavní informací, kterou jsme tehdy získali, byl údaj o samovolném zmlazování lesů. Na jednom hektaru bezzásahové plochy jsme napočítali v průměru 6 323 kusů mladých stromků. Nebyly ale výjimkou plochy, kde početnost zmlazení dosahovala 80 000 jedinců na hektar, a v jednom případě dokonce více než 100 000 stromků na hektaru plochy,“ vzpomíná referentka biomonitoringu Pavla Čížková.
„Zásadnější informace však získáváme nyní, kdy se na monitorační plochy vracíme. Od roku 2019 do současnosti jsme měření zopakovali na 578 plochách a rozdíly oproti prvnímu kolu jsou jasně zřetelné. Jedním z těch nejzásadnějších je významný nárůst množství ležícího tlejícího dřeva. Zatímco v prvním kole monitoringu to bylo průměrně 88 m3/ha, v druhém kole to je skoro jednou tolik, tedy 151 m3/ha. Tento rozdíl máme podrobně zdokumentovaný na jednotlivých monitoračních plochách, ale je viditelný i pouhým okem. A vlastně ho cítíme i každý den, kdy kvůli množství ležících kmenů je stále těžší nejen plochy změřit, ale i se na ně dostat,“ představuje zásadní informaci Pavla Čížková.
Biomonitorační plocha pod Kamenným mořem u Plešného jezera.
Foto | Pavla Čížková / NP Šumava
Zajímavé je porovnání ploch, kde se v prvním cyklu biomonitoringu vyskytovala nejvyšší hustota zmlazení. Tam, kde rostly vyšší desítky tisíc stromků, se po deseti letech jejich počet snížil. „I tak je ale průměrná hustota zmlazení na těchto 20 plochách velmi vysoká a přesahuje 27 000 ks zmlazení na hektar,“ zpřesňuje referentka biomonitoringu Pavla Staňková.
Důvodem snížení počtu malých stromků je především to, že mnohé neustály konkurenční tlak a přirozeně odumřely. Mnohé, které v prvním cyklu patřily do kategorie zmlazení (měly průměr kmene ve výšce 1,3 m max. 69 mm), jsme v druhém cyklu zastihli už jako jedince stromového patra (průměr kmene ve výšce 1,3 m 70 mm a více).
V prvním cyklu (2009-2018) monitoringu byla druhová skladba všech živých jedinců stromového patra v poměru: smrk 70 %, buk 12 % a břízy 7 %.
„Živé stromové patro ve druhém cyklu je posílené o malé stromy, které se přehouply z kategorie zmlazení do kategorie stromového patra, a nadvláda smrku se opět posiluje. Smrk dosahuje 78 %, buk 10 %, a břízy 6 %,“ vysvětluje Pavla Čížková.
Velmi cenným bonusem lesního monitoringu je i přidružený monitoring vzácných druhů živočichů nebo hub. „Zcela běžně v horských smrčinách potkáváme slavného kornatce velkého, který se navzdory tomu, co se píše v entomologických příručkách - měl by to být brouk se soumračnou až noční aktivitou - přes den živí na výtrusorodých roušcích troudnatců pásovaných. Zároveň s ním máme často možnost pozorovat i jeho méně slavné příbuzné kornatce drobného a kornatce, který vypadá jako malá chlupatá přilbička a který nemá české jméno (Thymalus limbatus),“ zmiňuje Pavla Čížková.
Porovnání množství tlejícího dřeva.
Zdroj | NP Šumava
Na několika plochách měli odborníci možnost pozorovat vzácné druhy hub, např. troudnatce růžového. Jedná se o horský druh, který roste na několika málo místech v České republice, je to vzácný příbuzný zcela běžných druhů troudnatce pásovaného a kopytovitého. Další vzácný druh houby, který se vyskytuje na bezzásahových plochách na Šumavě, je ohňovec ohraničený. Tato dřevožijná houba, která preferuje staré mohutné tlející kmeny v pralesovitých zbytcích, je indikátorem přirozeného výskytu smrku.
„Výsledky biomonitoringu bezzásahových území na Šumavě jsou skvělé. Mám obrovskou radost, že můžeme veřejnosti předložit jasná fakta o tom, že příroda si bez lidského přičinění poradí, a potvrzuje se, že přirozený vývoj lesa funguje. Tento jedineční projekt také prokazuje, že vyhlášení Národního parku Šumava před více než třiceti lety byl správný krok a náš dlouhodobý cíl ponechat 75 procent území národního parku přirozeným procesům, šumavským lesům nikterak neublíží, ba právě naopak,“ hodnotí ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Přečtěte si také |
Průzkum: Podle 80 % obyvatel NP Šumava má ochrana přírody pozitivní přínos pro region
„Úžasné je, že na Šumavě stále dominuje smrk. Jeho podíl se posledních 9 000 let pohybuje mezi 55 a 90 procenty, jak nám potvrdily pylové záznamy v sedimentech jezer. I přes výkyvy způsobené polomy nebo kůrovcovými gradacemi, si dosud Šumava udržuje stejnou podobu lesů. Pro mne je to fascinující zjištění,“ zakončuje ředitel.
reklama
Dále čtěte |
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesů
Německé národní parky Bavorský les a Berchtesgaden jsou ze tří čtvrtin bezzásahové. Dostaly se do nejvyšší ligy světových parků
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (87)
JB
Jakub Brenn
4.10.2024 10:43A odkud by se tam třeba buk nebo klen asi tak mohl vzít, když nikde v okolních porostech není? Neb tam bylo po staletí smrkové hospodářství, listnáče byly odstraněny.
Jinak nezpochybňuju, že na Šumavě dominoval smrk.
Odpovědět
Jinak nezpochybňuju, že na Šumavě dominoval smrk.
MU
Michal Ukropec
4.10.2024 16:00 Reaguje na Jakub BrennSemena roznáší ptáci a zvěř. Proto ji ekologisti chtějí zlikvidovat, jelikož jim kazí statistiky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.10.2024 16:22 Reaguje na Jakub BrennŽádné listnáče odstraněný nebyly. Oni to věděli již lesníci z doby Klostermanna. Stačí si o tom něco přečíst. No a že ekologové chtěli bezzásahovostí vytvořit stabilnější, kůrovci odolnější smíšený les? Je krásné, že již po 16 letech přišli na to, že tam zase bude dominovat smrk.
Odpovědět
ss
HH
Honza Honza
4.10.2024 11:10Příroda si určitě bez lidského přičinění neporadí. I v NP je nutno zvyšovat zavodnění, rozšiřovat močály, budovat hráze na potocích, potoky se mají rozlévat po loukách, mají mít mělká koryta. Ponecháme-li vše přirozenému vývoji- sukcesi, močály zarostou, odvodní se, bude opět převažovat monokulturní smrk, opět dojde ke katastrofě s kůrovcem. Je nutno stále a stále bojovat o lepší pestřejší skladbu lesů- co roste nyní, nemusí růst za 20 let a opět to povede ke katastrofě. Je třeba podporovat i diverzitu, nejen hustý les ale i prázdné louky, jak přežijí močály, nezarostou při oteplení a vysušování? Dobré by bylo využít původní býložravce v ohradách, oborách.
Dobrá je hospodářská činnost v NP aby na dobré projekty byly peníze a nehospodařilo se jen z dotací.
Myslím, že vše toto se dělá, mělo by se to dělat více, místo o oslavných (revolučních) písní o přirozeném vývoji.
Odpovědět
Dobrá je hospodářská činnost v NP aby na dobré projekty byly peníze a nehospodařilo se jen z dotací.
Myslím, že vše toto se dělá, mělo by se to dělat více, místo o oslavných (revolučních) písní o přirozeném vývoji.
MU
Michal Ukropec
4.10.2024 16:08 Reaguje na Honza HonzaJoo. Albert Einstein taky tvrdil že k ochraně přírody je třeba využít veškerých vědeckých poznatků. Což je v rozporu s tupým ekologickým monitoringem sukcese. Má štěstí, že je dávno po smrti. Ekologisti by ho dávno stáhli z kůže za živa.
Odpovědět
PE
Petr Elias
5.10.2024 09:22 Reaguje na Michal UkropecŽe tě to pořád baví. Dělat ze sebe takového v...
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
5.10.2024 18:34 Reaguje na Petr EliasNěkdo ze sebe dělá ekologistu, a jiný vola. Neničím přitom přírodu.
Odpovědět
PE
JS
Jarek Schindler
4.10.2024 16:16 Reaguje na Petr EliasTomu NP a jeho řediteli to vysvětlí samotná příroda. Jen se musí ještě "chvíli" počkat. Příroda má toho času totiž spoustu.
Odpovědět
PE
Petr Elias
5.10.2024 09:23 Reaguje na Jarek SchindlerNo jéje. Počkáme a pak všichni uvidí, že jste měl pravdu... :D
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.10.2024 21:41 Reaguje na Petr EliasZa to NP nečeká a předčasně se chválí za něco co můžete pozorovat na každém zapomenutém smetišti.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.10.2024 11:43Vyhnu se silným slovům a napíšu, že pro mě je uspokojující zjištění, že se daří i lesům v CHKO Šumava.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
4.10.2024 11:51Po 16 letech monitoringu Správa Národního parku Šumava zjišťuje, že si příroda bez zásahu člověka s obnovou poradí sama. To je tedy bomba. Ještě zajímavější je prokázaná skutečnost, že v zastoupení dřevin (aniž by to člověk ovlivňoval) dominuje zase smrk (78%). Nutně se tedy vkrádá otázka, ČEHO BYLO DOSAŽENO? úmyslnou cílenou devastací bývalých nádherných smrkových porostů? Neměla by se tedy veřejnost začít ptát, proč bylo nutné nechat původní les zničit, abychom následně dospěli k obdobnému stavu? Zda mělo smysl dát "vědcům" tak silný mandát? Zda mělo smysl tento výsledek tak významně dotovat? S ohledem na hospodářské ztráty by vzniklá újma mohla být srovnávána následky zdařilého teroristického útoku. Bylo nám to zapotřebí? A bude se z toho někdo někdy zodpovídat?
Odpovědět
Karel Zvářal
4.10.2024 12:02 Reaguje na Josef Střítecký1* Je vědecky doloženo, že každé ráno vyjde Slunce.
Odpovědět
LP
Ladislav Pícha
5.10.2024 12:00 Reaguje na Karel ZvářalJe ovšem vědecký doloženo i to, že ne všude a ne každé ráno. Ani nemusíme do vesmíru, stačí se optat pár set kilometrů na sever. Možná dva tři tisíce, když tak o tom uvažuju -:).
Odpovědět
Pe
Petr
4.10.2024 12:20 Reaguje na Josef StříteckýBylo dosaženo toho, že aspoň někde přestal člověk natahovat ty svoje nenechavé pazoury a nechal kousek přírody na pokoji, ať si žije jak sama chce.
Příroda děkuje a posílá pozdrav.
Odpovědět
Příroda děkuje a posílá pozdrav.
HH
Honza Honza
4.10.2024 12:39 Reaguje na PetrNenechavé pazoury bych natáhnul např. na odstranění meliorací (které jiné nenachavé pazoury zřídily), na hráze na potůčcích, i na odtocích močálů, na vykácení stromů kolem močálů, aby močál sukcesí nezarostl a mohl se rozšiřovat, na odstranění melioračního příkopu kolem močáliště. Nevadilo by rovněž zřídit ohradu se zubry!
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
4.10.2024 14:00 Reaguje na Honza HonzaKdyž zubry v NP, tak bez ohrady.
A možná ještě losy.
Tedy velké býložravce, kteří dokáží udržovat bezlesí.
Navíc - turisté by měli další skvělé zážitky.
Mohli by se třeba setkat s losicí a mládětem.
Odpovědět
A možná ještě losy.
Tedy velké býložravce, kteří dokáží udržovat bezlesí.
Navíc - turisté by měli další skvělé zážitky.
Mohli by se třeba setkat s losicí a mládětem.
SV
Slavomil Vinkler
4.10.2024 15:30 Reaguje na Pavel JeřábekSouhlas. Na Šumavě velká obora se zubry a koňmi chybí.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.10.2024 17:33 Reaguje na PetrAno, je fajn, že někde nechává člověk přírodu na pokoji a umožňuje tam její přirozený vývoj. Tahle část Šumavy v NPŠ je pro to opravdu vhodná.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
5.10.2024 12:29 Reaguje na Majka KletečkováSouhlasím s Vámi. Ale rozsah obdobných lokalit nemůže být devastující. Hospodaření v hospodářském lese nemůžete přece považovat za kořistění, ale přijatelnou mírou zhodnocení přírodních zdrojů. Pokud Vám vadí takto generovaný zisk, tak se musíte sama sebe zeptat, zda Vám vyhovuje to, že důchod, který pobíráte, pochází z prohlubování státního dluhu. Přece nemůžete žít s představou, že Vám pečení holubi sami létají do huby.
Odpovědět
LP
Ladislav Pícha
5.10.2024 12:32 Reaguje na PetrNeříkej hop. 27000 stromků na hektar, to je, nepletu-li se, skoro 3 stromky na m2. Tím neprojde ani menší srnka, natož jelen dvanacterák.
Takže se tam nebude nikdo pást (zajíci to nezvládnou) a bojím se, že výsledkem bude bus se zahnivajicim podložím. Ledaže by vyhrály smrky s variantou neprostupné mlází s kyselým jehličnatým podložím.
Odpovědět
Takže se tam nebude nikdo pást (zajíci to nezvládnou) a bojím se, že výsledkem bude bus se zahnivajicim podložím. Ledaže by vyhrály smrky s variantou neprostupné mlází s kyselým jehličnatým podložím.
PE
JS
Jarek Schindler
5.10.2024 04:36 Reaguje na Petr EliasA co vám brání v tom, místo vašich neurčitých výkřiků do tmy, ty bludy rozumnými argumenty vyvrátit?
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
4.10.2024 16:11 Reaguje na Josef StříteckýToto publikovali ekologisti. Nikoliv vědci. Ti publikují jinak a jinde.
Odpovědět
JŘ
JS
Jarek Schindler
4.10.2024 16:12 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJak lépe si ta příroda poradila? Ty pozitíva bezzásahovosti po 16 letech může někdo brát opravdu vážně? Jak to bude vypadat za dalších 30 -50 let? Opravdu budou ochranáři i za těch 30 let jásat jak tam na zemi vzrůstá množství hmoty k zetlení v těch "správných" dimenzích. Je opravdu 80 tisíc jedimnců obnovy na ha důvodem k jásotu? Nebyl tam náhodou ještě nedávno cílem bezzásahovosti smíšený odolný les? Atd.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
4.10.2024 14:48Každý máme svoje preference, priority, představy o ideálu ... je to zcela přirozené. Nicméně za mne to na té Šumavě vypadá kua dobře a jsem rád, že se zvolila právě tahle cesta.
A že mne někteří budou mít za pitomce nějak přežiju:-))).
Odpovědět
A že mne někteří budou mít za pitomce nějak přežiju:-))).
SV
Slavomil Vinkler
4.10.2024 15:42 Reaguje na Radek ČudaPříroda si vždy poradila i s dopadem asteroidu. Nicméně pro lidi je daleko důležitější zachovat VŠE, co je tady od "nepaměti" a co se lidem LÍBÍ. A středoevropská krajina je dílem člověka. Není tedy v jeho zájmu ji nechat změnit, zdevastovat a egalizovat celoplošným zárostem náletů, ale ani příliš intenzivní metodou zemědělství všude. Je třeba zachovat alespoň dostatečné plochy všech biotopů.
Odpovědět
Pe
Petr
4.10.2024 16:35 Reaguje na Slavomil VinklerA na zachování sójových plantáží po vykácení pralesa v Amazonii trváte taky? To je přece to samé.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.10.2024 18:02 Reaguje na PetrTROLE, já píši o středoevropské krajině.
Tyto naše biotopy jsou zde tisíce let. Jakékoli narušení vede k nevratné devastaci. Pokud například zaroste bělokarpatská orchideová louka křovím, tak je po ní. Totéž květnaté louky na Šumavě.
A kdo ví, co vyroste za les po broukovi či požáru.
Odpovědět
Tyto naše biotopy jsou zde tisíce let. Jakékoli narušení vede k nevratné devastaci. Pokud například zaroste bělokarpatská orchideová louka křovím, tak je po ní. Totéž květnaté louky na Šumavě.
A kdo ví, co vyroste za les po broukovi či požáru.
Pe
Petr
5.10.2024 18:56 Reaguje na Slavomil VinklerTakže jediný rozdíl je v době trvání toho vypáleného pralesa? A to má být nějaké odůvodnění? Že už je to vykácené dlouho?
Odpovědět
MK
EB
Emil Bernardy
4.10.2024 16:39Kde jsou asi ty doby kdy se na Šumavě pěstovaly a ošetřovaly !!! cenné smrky pro rezonanční dřevo ve vybraných lokalitách. Mnoho desítek let.
Ti co to uměli a pamatují již asi dosluhují .
Správci CHKO toto určitě neumí ....
A housle určitě mají uhlíkovou stopu .
Stavitelé hudebních nástrojů co znám nekupují již dřevo tuzemské .
Odpovědět
Ti co to uměli a pamatují již asi dosluhují .
Správci CHKO toto určitě neumí ....
A housle určitě mají uhlíkovou stopu .
Stavitelé hudebních nástrojů co znám nekupují již dřevo tuzemské .
Pe
Petr
4.10.2024 16:57 Reaguje na Emil BernardyTo je tak trochu podobný případ, jako sekvoje v Americe. Byly doby, kdy se tam kácely v obrovských množstvích.
Chtivost současného lidstva je nekonečná, mnohem větší, než možnosti přírody. Všechno už jsme vykáceli. A navíc jsme si tou chtivostí zničili klima, takže už v podstatě nemáme kde pěstovat dvousetleté smrky.
Odpovědět
Chtivost současného lidstva je nekonečná, mnohem větší, než možnosti přírody. Všechno už jsme vykáceli. A navíc jsme si tou chtivostí zničili klima, takže už v podstatě nemáme kde pěstovat dvousetleté smrky.
Pe
Petr
4.10.2024 17:04 Reaguje na PetrA dnes stejně není nikdo, kdo by byl ochotný dělat něco tak dlouhodobého. Vytěžilo se to, co se dochovalo z dřívějších šetrnějších dob, no a tím to končí.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
5.10.2024 07:33 Reaguje na PetrJe doba,kdy se daří těm co neumí a nedělají.A není pravdou,kdo nic nedělá,nic nepokazí.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.10.2024 08:28 Reaguje na Emil BernardyTak to je. Bylo by divný, kdyby autoři tohoto "projektu" své dílo nepochválili, že. Stromy rostou díky jejich prozíravosti.
Odpovědět
Pe
Petr
5.10.2024 18:59 Reaguje na Emil BernardyMožná obecně, jenže toto je velmi specifický případ. A navíc velmi náročný na souhru mnoha podmínek a vlivů, které už dnes tady u nás nikdo dohromady nedá. Krajinu a hospodaření jsme natolik změnili a posunuli, že už tohle prostě nepůjde. A říkat nějaká moudra nepomůže.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
5.10.2024 20:02 Reaguje na PetrNení to věda.Je to práce jako produkce ostatního dříví.Bydlím v baráku ze dřeva.Asi příště budeme z hlíny plácat buchty.
Odpovědět
Pe
Petr
5.10.2024 21:12 Reaguje na Emil BernardyKdyby to bylo tak snadné, tak by rezonanční dřevo nadšeně a ochotně pěstoval každý, protože by na něm dobře vydalával. Ale protože se tam neděje, tak je evidentní, že to není žádná obyčejná produkce.
Nebo obráceně - kdyby na tom dřevě tak nezáleželo, tak by se hudební nástroje vyráběly k libovolného dřeva.
Jistě vám nějaké prkno doma zbylo, zkuste ho nabídnout nějakému výrobci hudebních nástrojů.
Odpovědět
Nebo obráceně - kdyby na tom dřevě tak nezáleželo, tak by se hudební nástroje vyráběly k libovolného dřeva.
Jistě vám nějaké prkno doma zbylo, zkuste ho nabídnout nějakému výrobci hudebních nástrojů.
Pe
Petr
5.10.2024 21:19 Reaguje na Emil BernardyAby dřevo mělo vlastnosti vhodné pro výrobu hudebních nástrojů, musí růst ve zcela konkrétních a specifických podmínkách, a ty podmínky navíc musí být desítky let zcela stabilní. Musí to být konkrétní druh stromu na konkrétním místě, v konkrétních půdních, terénních, porostních i klimatických podmínkách, a tyto podmínky se po desítky let nesmí nijak změnit. Nesmíte například vedle nic pokácet, protože byste změnil světlostní podmínky, nové letokruhy by byly větší a celé vaše dosavadní stoleté či delší čekání by bylo rázem zbytečné.
Odpovědět
Pe
Petr
5.10.2024 21:51 Reaguje na Emil BernardySám jste psal, že výrobci hudebních nástrojů už tuzemské dřevo nekupují. Dobře vědí proč. Můžete se o porost starat jak chcete, můžete chodit ořezávat každou větvičku, ale pokud nemáte ideální lokalitu s ideálním klimatem, stejně žádné rezonanční dřevo nevypěstujete. Vypěstujete pěknou, ale pořád jen normální kulatinu, klidně třeba i jedničku jakost, ale na výrobu hudebních nástrojů prostě nebude.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
6.10.2024 07:48 Reaguje na PetrJá vím,jak se pěstovalo a jaké jsou požadavky na stanoviště. To máme pořád ,jen neděláme.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.10.2024 08:30 Reaguje na Emil BernardyNemůžeme. A desetitísíce m3 toho nejkvalitnějšího rezonančního dříví se nechalo uschnout a krásně nám nyní tleje.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.10.2024 18:05 Reaguje na PetrKaždý normální lesník dělá dlouhodobý les (80-200let).
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
5.10.2024 18:39 Reaguje na Slavomil VinklerModerní lesník dělá sukcesi s malými semenáčky.
Odpovědět
Pe
Petr
5.10.2024 19:04 Reaguje na Slavomil VinklerNení les jako les. Něco zasázet a počkat sto let je úplně jiná liga. Pěstovat rezonanční smrky je nad naše momentální možnosti. Není na to čas, peníze, prostor a místo, počasí, prostě nic.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.10.2024 18:04 Reaguje na PetrZdaleka nevykáceli, ale sežral je doktor lesa- brouk.
Odpovědět
MU
Pe
Petr
5.10.2024 19:05 Reaguje na Slavomil VinklerAle nesežral. Je jich pořád dost. Ale ne dost pro byznys.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.10.2024 08:42 Reaguje na PetrAle jdi ty brepto. Mluvíme o NP Šumava.
Bohužel ten šikovný doktor sežral nejen Šumavu, ale hospodářské lesy v celé republice.
Odpovědět
Bohužel ten šikovný doktor sežral nejen Šumavu, ale hospodářské lesy v celé republice.
Pe
Petr
6.10.2024 20:03 Reaguje na Slavomil VinklerPokud věříte něčemu takovému, tak je marné s vámi diskutovat.
Odpovědět
Ra
Radek
4.10.2024 16:41Mám obrovskou radost, že můžeme veřejnosti předložit jasná fakta o tom, že příroda si bez lidského přičinění poradí, a potvrzuje se, že přirozený vývoj lesa funguje.
Bez nutnosti vybít zvěř se nám po pár letech rýsuje stejný les , jednoho by napadla otázka , jak je to bez likvidace malých spásačů možné !
Odpovědět
Bez nutnosti vybít zvěř se nám po pár letech rýsuje stejný les , jednoho by napadla otázka , jak je to bez likvidace malých spásačů možné !
BM
Břetislav Machaček
5.10.2024 18:23Je důležité umět tu katastrofu okecat, aby si laická veřejnost nepoložila
otázku, jak tam ty smrky dopadnou za dalších 30-40 let při další kůrovcové
kalamitě. Přitom stačilo málo a tím byla prevence zásahů proti kůrovci už
na počátku kalamity. Les se mohl měnit na bezzásahový po vykácení cíleně po částech a nikoliv na tak obrovské ploše najednou. Co tam vzniklo?
Houština neduživých stromů, které si vzájemně konkurují a kterou zničí
prvé pořádné sněžení a vichřice. Ty neduživé stromky toho totiž moc
nevydrží a sníh a vítr je doláme jako sirky. A tak stále dokola.
Úkol vytvořit z NP co nejdřív prales se povedla, ale jak bude vitální
je otázka.
Odpovědět
otázku, jak tam ty smrky dopadnou za dalších 30-40 let při další kůrovcové
kalamitě. Přitom stačilo málo a tím byla prevence zásahů proti kůrovci už
na počátku kalamity. Les se mohl měnit na bezzásahový po vykácení cíleně po částech a nikoliv na tak obrovské ploše najednou. Co tam vzniklo?
Houština neduživých stromů, které si vzájemně konkurují a kterou zničí
prvé pořádné sněžení a vichřice. Ty neduživé stromky toho totiž moc
nevydrží a sníh a vítr je doláme jako sirky. A tak stále dokola.
Úkol vytvořit z NP co nejdřív prales se povedla, ale jak bude vitální
je otázka.
Pe
Petr
5.10.2024 19:11 Reaguje na Břetislav MachačekPočkejte a uvidíte. Říká se tomu přirozený vývoj.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.10.2024 11:17 Reaguje na PetrMožná se dočkáte vy, ale já už nemám čas čekat na to, že
zase smrky sežere kůrovec a po další kalamitě už ho nebude
78%, ale pouze 70% a pak postupně méně a méně, než zase
něco jiného nenapadne ty listnáče a zase přibude smrků.
Zkuste sám žít PŘIOZENÝM ZPŮSOBEM bez porodu v porodnici, bez očkování, léků, operací atd., jak budete vitální a kolika let se dožijete, když totéž ordinujete lesům. Bez
lidské pomoci je les dílem náhody stejně, jako bez péče
život pravěkého člověka. Asi by vám vadilo žít pouze do
35 let, bez zubů a s revmatismem ve studených jeskyních.
Je to jako se stromem v sadu, či parku, kde je schopen lidskou péčí být o mnoho déle zdravý a krásně rostlý, než
ten v pralese plném hub, škůdců, poškození pádem ostatních
atd. Jinak já na nic už nemusím čekat, protože jsem viděl
skutečné karpatské pralesy, které nezažily lidskou péči
a zcela přirozený vývoj je v nich o jednom kvalitním stromě
ze sta. No a pokud je toto cílem, tak budiž, ale hlavně ať
se to nesnaží nikdo ordinovat i mimo NP!
Odpovědět
zase smrky sežere kůrovec a po další kalamitě už ho nebude
78%, ale pouze 70% a pak postupně méně a méně, než zase
něco jiného nenapadne ty listnáče a zase přibude smrků.
Zkuste sám žít PŘIOZENÝM ZPŮSOBEM bez porodu v porodnici, bez očkování, léků, operací atd., jak budete vitální a kolika let se dožijete, když totéž ordinujete lesům. Bez
lidské pomoci je les dílem náhody stejně, jako bez péče
život pravěkého člověka. Asi by vám vadilo žít pouze do
35 let, bez zubů a s revmatismem ve studených jeskyních.
Je to jako se stromem v sadu, či parku, kde je schopen lidskou péčí být o mnoho déle zdravý a krásně rostlý, než
ten v pralese plném hub, škůdců, poškození pádem ostatních
atd. Jinak já na nic už nemusím čekat, protože jsem viděl
skutečné karpatské pralesy, které nezažily lidskou péči
a zcela přirozený vývoj je v nich o jednom kvalitním stromě
ze sta. No a pokud je toto cílem, tak budiž, ale hlavně ať
se to nesnaží nikdo ordinovat i mimo NP!
Pe
Petr
6.10.2024 20:08 Reaguje na Břetislav MachačekA jé, přečetl jste si článek o houbách, tak zas budete všude psát o houbách. Tak si ještě přečtěte vedlejší článek o Šumavě a několikasetletých stromech v tamním pralese a jejich mimořádně kvalitním dřevu vhodném i na tak náročné věci, jako jsou hudební nástroje.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
6.10.2024 18:07Výborný článek. Podíl smrků roste, teď ještě aby bylo 75% bezzásahových a tím nepřístupným pro turisty. A pro zvěř, kam nevleze vědec, srnka, zvíře volné krajiny nepoleze. Měl jsem možnost se takovým bezzásahovým lesem, ne, na Šumavě nechtěně projít a málem jsem se odtud nedostal. Panu řediteli Hubenému se daří. Nebo ne, vždyť slibovali pestrý, smíšený les. Že by bylo něco na tom, že buku vyhovuje úplně jiná půda než smrku?
Odpovědět
JA
Jindřich Adamec
6.10.2024 20:21Myslím si, že celé přírodě by se dařilo lépe bez "lidské péče".
Odpovědět
VP
Vít Pátek
6.10.2024 23:13Položit si vedle nynějších PR materiálů NPŠ i ty vzešlé dříve - stačí v periodě řekněme zhruba pěti let - na téma "jak si příroda sama poradí" a trochu se do nich začíst je docela zábavné (zvlášť když je mnohdy psali titíž lidé).
A to, co v současnosti pana vrchního náčelníka (viz závěr článku) "fascinuje" je už vyloženě k popukání.
Ovšem jen do okamžiku uvědomění si, že na toto "vědecky-experimentální" objevování kola na ploše stovek čtverečních kilometrů se těmto eko-kutilům skládají svými daněmi všichni poplatníci a následky nese také kdekdo kromě jich samých.
Odpovědět
A to, co v současnosti pana vrchního náčelníka (viz závěr článku) "fascinuje" je už vyloženě k popukání.
Ovšem jen do okamžiku uvědomění si, že na toto "vědecky-experimentální" objevování kola na ploše stovek čtverečních kilometrů se těmto eko-kutilům skládají svými daněmi všichni poplatníci a následky nese také kdekdo kromě jich samých.
HH
Honza Honza
7.10.2024 07:21Naprosto hloupá debata. Nejblíže k pravdě má p. Macháček. Proto jsme lidmi, proto existuje civilizace, abychom něco dělali. Výsledek úspěchů civilizace je logicky přemnožení lidstva. Kdo by chtěl s tím něco dělat, je fašista.
Civilizace postupuje dál, ovládá techniku, přírodu, vyvine se umělá inteligence, ta začne ovládat vesmír, Země zahyne, pohltí ji Slunce.
P. Petr by to třeba chtěl zvrátit.
Protože změny jsou nevratné, musíme se jim přizpůsobovat- nyní je základní úkol zavodňovat, zastiňovat. Hustý les plný mrtvého dřeva v NP tuto funkci plní dobře, ale je zde nevýhoda jeho kolapsu, protože ač je přírodní, tak je nepřirozený- přehuštěný, monokulturní, uniformní věkem a složením = n e n í přirozený, takový jako amazonský původní prales, takový aby odpovídal zdravé přírodě = tím náchylný ke kolapsu.
Je zde i další skutečnost, že to, co dobře roste nyní, nemusí růst po oteplení za 20 let.
A právě z tohoto důvodu je zde třetí skutečnost, že musíme zpřírodňovat = ozdravovat přírodu preventivně i nad její současné kapacity a možnosti = více zachycovat vodu, dbát na lepší skladbu lesa.
Schopnost prevence je výdobytek naší civilizace, jako naše inteligence, komunikace, řeč, vracet se k opici je absolutní blbost!!!
Odpovědět
Civilizace postupuje dál, ovládá techniku, přírodu, vyvine se umělá inteligence, ta začne ovládat vesmír, Země zahyne, pohltí ji Slunce.
P. Petr by to třeba chtěl zvrátit.
Protože změny jsou nevratné, musíme se jim přizpůsobovat- nyní je základní úkol zavodňovat, zastiňovat. Hustý les plný mrtvého dřeva v NP tuto funkci plní dobře, ale je zde nevýhoda jeho kolapsu, protože ač je přírodní, tak je nepřirozený- přehuštěný, monokulturní, uniformní věkem a složením = n e n í přirozený, takový jako amazonský původní prales, takový aby odpovídal zdravé přírodě = tím náchylný ke kolapsu.
Je zde i další skutečnost, že to, co dobře roste nyní, nemusí růst po oteplení za 20 let.
A právě z tohoto důvodu je zde třetí skutečnost, že musíme zpřírodňovat = ozdravovat přírodu preventivně i nad její současné kapacity a možnosti = více zachycovat vodu, dbát na lepší skladbu lesa.
Schopnost prevence je výdobytek naší civilizace, jako naše inteligence, komunikace, řeč, vracet se k opici je absolutní blbost!!!
EB
Emil Bernardy
7.10.2024 07:39 Reaguje na Honza HonzaPěkný příspěvek.My tuto úplně všichni jsme zaujati přírodou,což je pěkné a dobré a nebereme v úvahu,že jsme i jiní co se mezi sebou pereme.Konflikty.Ty malé,snad směšné,ekovýtržníci,až po války,nenávist,vraždění.Také člověk.....
Odpovědět
Pe
Petr
7.10.2024 16:13 Reaguje na Honza HonzaUž jste se do toho tak zamotal, až jste došel k tomu, že přírodní les je nepřirozený.
Pralesy a přírodní lesy jsou asi nejméně náchylné ke kolapsům. A naopak, nejvíc náchylné jsou hospodářské umělé lesy, protože člověk cíleně tlumí přírodní procesy s cílem donutit stromy růst jinak, než jak je pro ně normální. Dá se to přirovnat ke klecovému chovu slepic. Maximální produkce, ale za cenu zdeformovaných a choulostivých jedinců.
Odpovědět
Pralesy a přírodní lesy jsou asi nejméně náchylné ke kolapsům. A naopak, nejvíc náchylné jsou hospodářské umělé lesy, protože člověk cíleně tlumí přírodní procesy s cílem donutit stromy růst jinak, než jak je pro ně normální. Dá se to přirovnat ke klecovému chovu slepic. Maximální produkce, ale za cenu zdeformovaných a choulostivých jedinců.
SV
Slavomil Vinkler
7.10.2024 17:12 Reaguje na PetrVůbec nerozumíte přírodě. Netušíte co propagujete. Les ovlivňovaný člověkem zde je asi 10 tisíc let.
Člověkem neovlivňovaná příroda udělá:
-zaroste vše trnitým křovím, pak houstníkem klimaxových stromů, pak klimaxové stromy shodí vichřice. Takový les je lidem neprostupný. Chybí ti mamuti na cesty. Jedině s mačetou 3 km za den.
-údolí zarostou mokřadními stromy a změní se v neprostupnou bažinu (i s pomocí bobrů).
-řeky zaplní popadané a pokácené stromy a zmizí splavnost
-do krajiny se vrátí predátoři jako vlk, medvěd, tygr.
-Výše uvedená krajina je lidem neobyvatelná-nelidská.
Co se týče biodiverzity, zmizí asi 2/3 tedy druhy vázané na bezlesí.
-asi 2/3 druhů zvířat jako sysel, zajíc, ...
-asi 2/3 ptáků polních, rozvolněných lesů, většina vodních...
-asi 2/3 hmyzu, pavouků aj. rozvolněných lesů, stepí...
asi 2/3 rostlin světlomilných a suchomilných, rostlin tj. z rozvolněných lesů a stepí...
Proč to někdo prosazuje nevím.
Odpovědět
Člověkem neovlivňovaná příroda udělá:
-zaroste vše trnitým křovím, pak houstníkem klimaxových stromů, pak klimaxové stromy shodí vichřice. Takový les je lidem neprostupný. Chybí ti mamuti na cesty. Jedině s mačetou 3 km za den.
-údolí zarostou mokřadními stromy a změní se v neprostupnou bažinu (i s pomocí bobrů).
-řeky zaplní popadané a pokácené stromy a zmizí splavnost
-do krajiny se vrátí predátoři jako vlk, medvěd, tygr.
-Výše uvedená krajina je lidem neobyvatelná-nelidská.
Co se týče biodiverzity, zmizí asi 2/3 tedy druhy vázané na bezlesí.
-asi 2/3 druhů zvířat jako sysel, zajíc, ...
-asi 2/3 ptáků polních, rozvolněných lesů, většina vodních...
-asi 2/3 hmyzu, pavouků aj. rozvolněných lesů, stepí...
asi 2/3 rostlin světlomilných a suchomilných, rostlin tj. z rozvolněných lesů a stepí...
Proč to někdo prosazuje nevím.
EB
JS
Jarek Schindler
7.10.2024 22:52 Reaguje na PetrNo tak člověk chce donutit stromy růst jinak???? To myslíte vážně, On strom i kdybyste se stavěl na hlavu nějak jinak neporoste. Poroste vždy jen podle podmínek které má. Je to na vás asi moc složité a odporuje to té vaší dnešní ochranářské ekonauce. Jeden příklad. Bude nejméně náchylný ten dnešní smrkový les na Šumavě který roste z 80 tisíc semenáčků nebo les člověkem vychovávaný tak aby jednotlivé smrky měly v porostě dost místa , netáhlo je to nahoru a uchovaly si co nejdelší dobu nízko posazenou hlubokou korunu? Který smrk bude asi odolnější? Ten člověkem vychovávaný nebo ten přírodou donucený se přeštíhlit?
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
8.10.2024 16:43 Reaguje na Jarek SchindlerTo chce býti v přírodě,v lese,koukat,poznávat,mluvit s těmi,.kterých se to týká a něco o tom ví.A je nám jasné,že toto mnoho lidí za sebou nemá.Ale myslí to dobře.Staré přísloví,"cesty do pekel jsou dlážděny dobrými úmysly".
Odpovědět
Pe
Petr
8.10.2024 19:27 Reaguje na Jarek SchindlerZnáte třeba bonsaje? Asi ne. To je krásný příklad jak člověk donutí strom růst jinak. Najděte si to.
A z vašeho smrkového příkladu opravdu nevím který bude odolnější, není to jak určit. Je to ale příklad zcela vymyšlený a nereálný. Neexistující příklad není příklad.
Odpovědět
A z vašeho smrkového příkladu opravdu nevím který bude odolnější, není to jak určit. Je to ale příklad zcela vymyšlený a nereálný. Neexistující příklad není příklad.
Pe
Petr
8.10.2024 19:47 Reaguje na PetrNa Šumavě jsou zbytky původních přirozeně vzniklých lesů. Jsou staré několik set let a teoreticky mohly vzniknout z něčeho podobně hustého, co jste použil v příkladu. Nikdo to neví, takže to nelze ani potvrdit, ani vyvrátit. No a řídkou smrčinu lidé nikde nepěstují trvale, takže její životnost a odolnost neumíme určit. Napadá mě jen to, že v přirozeném výběru přežijí ti nejodolnější jedinci, zatímco při lidském pěstování je přirozený výběr potlačený, lidé odolnost stromů nijak poznat nedokážou, takže mohou přežít i jedinci nemocní, neodolní a k něčemu náchylní. Někdy se to dokonce dělá cíleně, například jednou z metod probírek je odstraňování předrůstavých jedinců, tedy jedinců nejlépe a nejrychleji rostoucích.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.10.2024 10:57 Reaguje na PetrTak na Šumavě je nyní hlavně 36 km2 suchých rozpadajících se porostů s různou hustotou zmlazení. Tam hodně století žádný několik set let starý živý strom asi nenajdete. No a zase. Já nepsal o žádné řídké smrčině. To je zase druhý extrém. Já psal o dostatečném prostoru pro jednoslivé smrky který umožní smrku zachovat si dlouhou dobu nízko položenou zelenou korunu. Já psal o smrku kterého konkurence nenutí růst rychle do výšky a tak nedojde k jeho přeštíhlení. Toto vše potom smrku zajistí nízké těžiště které je jedním z předpokladů odolnosti proti abiotickým činitelům. No a hluboce položená zelená koruna má snad i další výhody.
Ano probírka s odstranění předrůstavých jedinců. Co vám na to mám říci? Já myslel , že se bavíme o smrku. Já se tedy jen o smrku alespoň doteď bavil. Jestli to zase nevíte tak toto se nedělá u smrku ale z určitých důvodů pouze u listnáčů.
Odpovědět
Ano probírka s odstranění předrůstavých jedinců. Co vám na to mám říci? Já myslel , že se bavíme o smrku. Já se tedy jen o smrku alespoň doteď bavil. Jestli to zase nevíte tak toto se nedělá u smrku ale z určitých důvodů pouze u listnáčů.
Pe
Petr
9.10.2024 12:20 Reaguje na Jarek SchindlerAle dělá, i takové případy mohou nastat. A dělá se i u borovice, a někdy i u jedle. Nicméně to byla jen ukázka toho, že člověkem vychovávaný porost nemusí automaticky znamenat i nejzdravější a nejodolnější, protože odolnost jedinců člověk nijak rozpoznat nedokáže. A sotva tedy můžete tvrdit, že člověkem vychovávaný porost bude odolnější.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.10.2024 16:51 Reaguje na PetrAle nedělá a to nejen u smrku ale ani u borovovice či jedle. Znovu vám to zopakuji. Nadúrovňová probírka se dělá u listnáčů. Samozřejmě že zdravotní stav stromu jde poznat.
No a to co popisujete, tedy výběr nejkvalitnějších stromů již není výchovným zásahem . Tedy výchovná probírka ale jedná se již o obnovní výběrný zásah kdy se vybírají stromy s největšími dimenzemi s tím , že okolní slabší stromy do dalšího zásahu zesílí. Jen pořád dokazujete, že o tom moc nevíte.
Ano zatím nejde s určitostí tvrdit že porosty ponechané svému osudu budou stabilnější. Není to s čím srovnávat protože poslední dvě, tři generace lesa byly člověkem vychovávány. To si budeme muset počkat na dobu kdy naši vnuci za tímto bezzásahovým nesmyslem , protože v našich podmínkách je to nesmysl, uděllají tlustou čáru.
Odpovědět
No a to co popisujete, tedy výběr nejkvalitnějších stromů již není výchovným zásahem . Tedy výchovná probírka ale jedná se již o obnovní výběrný zásah kdy se vybírají stromy s největšími dimenzemi s tím , že okolní slabší stromy do dalšího zásahu zesílí. Jen pořád dokazujete, že o tom moc nevíte.
Ano zatím nejde s určitostí tvrdit že porosty ponechané svému osudu budou stabilnější. Není to s čím srovnávat protože poslední dvě, tři generace lesa byly člověkem vychovávány. To si budeme muset počkat na dobu kdy naši vnuci za tímto bezzásahovým nesmyslem , protože v našich podmínkách je to nesmysl, uděllají tlustou čáru.
Pe
Petr
9.10.2024 18:07 Reaguje na Jarek SchindlerNeznáte to, nevadí. A zdravotní stavc samozřejmě poznat jde, ale co nejde poznat, je náchylnost a odolnost, tedy to, o čem se tu celou dobu bavíme. A já bych se skoro přikláněl k tomu, že odolnější ve finále bude ten bezzásahový porost, právě kvůli tomu po celou dobu fungujícímu přirozenému výběru. Ten zajistí onu odolnost.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.10.2024 10:26 Reaguje na PetrAno bonzaje znám a " několik" si jich i pěstuji. Mám třeba čtyřicet let starý modřán opadavý a stejně starý modřín japonský. Nebo třeba i pětatřicet let starý jilm horský. No a zase u nich platí to co jsem napsal. Tedy, že : Porostou vždy jen podle podmínek které mají. Samozřejmě bonsaje svými umělými podmínkami jsou o úplně něčem jiném než les a stromy v něm.
O jakém neexistujícím příkladu to mluvíte? Jde o jasný příklad rozdílu mezi ochranářskou bezzásahovostí a lesnicky vychovávaným porostem. Příroda jako taková nepotřebuje a vlastně ani neumí stabilní porosty. Přírodě je fuk jak dlouho tam ten který strom poroste. Človek výchovou ( prořezávky, probírky, porostní plášť atd.) se snaží o co nejvíc stabilní porost, který dožije bez úhony do mýtního věku. No a aby ten porost dožil do toho mýtního věku musejí ho tvořit stabilní stromy. Nemohu za to, že to neznáte.
Odpovědět
O jakém neexistujícím příkladu to mluvíte? Jde o jasný příklad rozdílu mezi ochranářskou bezzásahovostí a lesnicky vychovávaným porostem. Příroda jako taková nepotřebuje a vlastně ani neumí stabilní porosty. Přírodě je fuk jak dlouho tam ten který strom poroste. Človek výchovou ( prořezávky, probírky, porostní plášť atd.) se snaží o co nejvíc stabilní porost, který dožije bez úhony do mýtního věku. No a aby ten porost dožil do toho mýtního věku musejí ho tvořit stabilní stromy. Nemohu za to, že to neznáte.
Pe
Petr
9.10.2024 11:35 Reaguje na Jarek SchindlerPěstování smrků tak, aby měly dost místa a nízké koruny je ten neexistující příklad. Tak to nikdo nikde nedělá a dělat nebude.
A člověk se nesnaží o stabilní porost. Snaží se o co nejvíc a co nejkvalitnějšího dřeva. A přitom doufám, že se nestane nic, co by ho poničilo, a že to porost nějak vydrží až do mýtního věku. Jak jsou takové porosty nestabilní vidíme při každém větším výkyvu počasí. Bohužel to neznáte vy.
Odpovědět
A člověk se nesnaží o stabilní porost. Snaží se o co nejvíc a co nejkvalitnějšího dřeva. A přitom doufám, že se nestane nic, co by ho poničilo, a že to porost nějak vydrží až do mýtního věku. Jak jsou takové porosty nestabilní vidíme při každém větším výkyvu počasí. Bohužel to neznáte vy.
JS
Jarek Schindler
9.10.2024 16:32 Reaguje na PetrSmrk se tak pěstuje, nebo by se měl pěstovat, úplně normálně. Nemohu za to že to neznáte. No a stabilní, zdravý porost znamená kvalitní dřevo.
No a poslední větší výkyv počasí? To co vím popadaly těm progresívním lesníkům právě stromy v těch listnatých porostech pro příští generace.
Odpovědět
No a poslední větší výkyv počasí? To co vím popadaly těm progresívním lesníkům právě stromy v těch listnatých porostech pro příští generace.
Pe
Petr
9.10.2024 18:02 Reaguje na Jarek SchindlerMěl, ale nedělá se to. Nedělá to nikdo. Nikdo si dobrovolně nebude snižovat zakmenění a tím i výrazně kvalitu dřeva. Dělá se, bohužel, přesný opak. A pak to dopadá jak to dopadá.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.10.2024 10:39 Reaguje na PetrOno to ale není o nějakém snižování zakmenění.Je to zbytečné.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
8.10.2024 16:38 Reaguje na PetrO slepicích nevíte nic.Plká do toho každý,kdo má vzadu dírku.
Odpovědět
Pe
Petr
8.10.2024 19:50 Reaguje na Emil BernardyNuže, nezbývá než abyste o těch slepicích sám něco napsal.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
9.10.2024 07:48 Reaguje na PetrPane Petře,je to má práce.Ne psaní.Jsem zvěrolékař a dovedu posoudit,co jsou plky gaučových ochotníků.
Odpovědět
Pe
Petr
9.10.2024 08:53 Reaguje na Emil BernardyNo tak pište a pište, rádi se dozvíme vaši pravdu.
Odpovědět
Pe
Petr
9.10.2024 10:06 Reaguje na PetrNebo se bojíte napsat svoje názory? Jako všude jinde, i zvěrolékaři jsou různí. Dobří i špatné, empatičtí i vůbec.
Odpovědět
EB
