Průzkum: Podle 80 % obyvatel NP Šumava má ochrana přírody pozitivní přínos pro region

Místní obyvatelé vnímají Národní park Šumava jako součást svého života, oceňují práci správy národního parku, podnikatelů a místních starostů a starostek. Domnívají se, že zřízení národního parku je smysluplné. Téměř 80 % obyvatel si myslí, že ochrana přírody v NP má pozitivní přínosy pro region a zároveň tři čtvrtiny řekly, že turismus je zde podstatný. Celkem 8 z 10 obyvatel se považuje za milovníka zdejší přírody. To vše vyplynulo z výzkumu s obyvateli z obcí v Národním parku Šumava od agentury PPM Factum. Agentura PPM Factum zpracovala výzkum na základě reprezentativního vzorku 520 obyvatel z vybraných 22 obcí, které leží v NP Šumava. Cílem bylo popsat vnímání národního parku ze strany místních obyvatel, identifikovat úroveň znalostí obyvatel o činnostech a poslání Správy NP a identifikovat hlavní témata v oblasti ochrany krajiny, která u místních obyvatel rezonují. Z výzkumu vyplynulo, že spokojenost s národním parkem je opravdu vysoká, obyvatelé se o dění v národním parku zajímají a mají o něm i dostatek informací. Navíc, čím více informací obyvatelé mají, tím pozitivněji hodnotí dopady národního parku.

„Jsem opravdu rád, že podle průzkumu je naprostá většina šumavských obyvatel s národním parkem spokojená. Výzkum ukázal, že s národním parkem je na Šumavě spokojených třikrát více místních než nespokojených. Zároveň se tři čtvrtiny dotázaných považují za ochránce přírody,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Těší ho podle jeho slov také silná podpora parku i jeho správy u mladých lidí a jejich dobrá informovanost. „Potvrzuje se, že Češi považují svoji přírodu za důležité bohatství a že to učí i své děti,“ uvedl Hladík.

„Dobrou zprávou pro mě také bylo, že místní vnímají velmi pozitivně dopad ochrany přírody na jejich region (77 % dotázaných), ale zároveň z 66 % vnímají pozitivně i dopad turismu. Je tedy vidět, že ochrana přírody a turismus se nevylučují, naopak mohou jít ruku v ruce,“ dadal ministr Hladík.

Z názorů dotazovaných lidí vyplývá, že zřízení národního parku dává smysl většině obyvatel, a zvláště mladí lidé se o dění v NP zajímají, jsou dobře informovaní a se životem i správou národního parku jsou spokojení. Místní vnímají pozitivně přírodu, vzhled obcí a kvalitu služeb pro turisty. Negativně pak dostupnost práce, ceny a dostupnost základních služeb.

„Zvláštní důraz jsme kladli na neutrální formulace otázek, připravené tak, aby spolehlivě podchytily oceňující i kritické hlasy. Většina obyvatel považuje místní vedení za nejprospěšnější složku pro region. Místní samosprávu vnímá pozitivně 78 % obyvatel, zdejší podnikatelé jsou považováni za prospěšné regionu 68 % lidí, Správa NP je pozitivně vnímána 62 % obyvatel. Pro rezidenty je nejdůležitější ochrana přírody ale i turismus a ekonomický přínos národního parku vnímá pozitivně 67 % obyvatel,“ říká Vojtěch Hündl, ředitel výzkumu PPM Factum.

Přírodní bohatství národních parků a chráněných krajinných oblastí je především výsledkem dlouhodobého hospodářského využívání s respektem k ekologickým podmínkám. Chráněná území však neznamenají jen lepší ochranu biodiverzity, ale také přínos pro regionální rozvoj. Na dobré spolupráci mezi správou parku a jednotlivými obcemi a jejich starosty jsou založené i dobré vztahy s místními obyvateli a veřejností vůbec.

Národní park Šumava je podle ředitele národního parku Šumava Pavla Hubeného důkazem, že se po třech desetiletích a mnohých názorových půtkách ukazuje jako nejatraktivnější a informačně nejobjevnější model postupného uvolňování přírodních procesů – zdivočení. „Návštěvnost roste, lidé si mnohem více užívají přírodu bez pařezů, traktorů a odvozních souprav,“ uvedl.

„Pro mě osobně je velmi motivující informace, že Správu národního parku vnímá pozitivně 62 % místních obyvatel, především pak mladí, kteří jsou dobře informovaní o dění v NP Šumava. Je vidět, že mladí oceňují působení ochrany přírody v národního parku nejen na zdejší společenstva, ale i na své životy," dodal Hubený.

Osobní vztah lidí v regionu k NP a okolní přírodě je velmi pozitivní. Kladnější vztah k NP a přírodě tu mají lidé, kteří do ní chodí pravidelně a zajímají se o dění v NP.

Agentura se ve výzkumu ptala také na to, zda do NP Šumava patří volně žijící vlci. Celkem 61 % dotázaných si myslí, že vlk do národního parku patří, zároveň by ale jejich počet nezvyšovali. Vlky v národním parku nechtějí častěji ženy, nejstarší generace a obyvatelé se základním vzděláním. Častěji jsou to také ti, kteří se o dění v NP příliš nezajímají a mají negativnější postoj k němu.

---

reklama

---