Veronika Krejčí: Vláda projednala Zprávu o adaptaci ČR na změnu klimatu 2025. Dopady jsou intenzivnější a více ovlivňují ekonomiku
11.5.2025
Povodeň v Ostravě. Ulice bratří Sedláčků, Svinov.
Cílem Zprávy o adaptaci České republiky na změnu klimatu 2025 je shrnout aktuální vývoj v oblasti adaptační politiky státu a po pěti letech vyhodnotit realizaci konkrétních opatření a úkolů stanovených v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu, který byl schválen vládou v roce 2021.
Zpráva je členěna do tří hlavních částí, které shrnují klíčová zjištění zranitelnosti a rizik změny klimatu k roku 2024, dále stav adaptace na regionální a místní úrovni a samotné vyhodnocení plnění Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu za období 2021–2025. Dokument vychází z analytických podkladů Českého hydrometeorologického ústavu a z ročních monitoringů plnění akčního plánu.
Jedním z hlavních sdělení Zprávy je, že z celkového počtu 322 úkolů akčního plánu je 69,2 % plněno průběžně či splněno, 18,3 % jako plněno částečně a pouze 12, 4 % splněno nebylo.
Pro úspěšnou adaptaci na změnu klimatu je důležitá spolupráce mezi klíčovými hráči, především ministerstvy, úřady a samosprávami, a také významnými správci státního majetku, akademickou sférou a soukromým sektorem. K tomu však zatím v Česku chybí dostatečné odborné personální kapacity ve státní správě, které jsou pro koordinaci adaptace v příslušné oblasti rozhodující, což zpomaluje proces promítání adaptace do koncepčních, rozvojových a plánovacích dokumentů na národní, regionální a místní úrovni.
V některých sektorech, regionech a městech ČR je adaptace na změnu klimatu dosud vnímána jako okrajová agenda. Financování je navíc z velké části závislé na prostředcích z evropských fondů. Řada adaptačních opatření je také závislá na provedení potřebných úprav legislativy, bez nichž nelze potřebné kroky ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu efektivně realizovat.
Vyhodnocení plnění akčního plánu je jedním z hlavních analytických podkladů pro jeho letošní aktualizaci, která bude předložena Vládě ČR ke schválení v listopadu 2025. K přípravě Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026-2030 budou obdobně, jako tomu bylo dříve, založeny tematické pracovní skupiny složené ze zástupců dotčených ministerstev a vybraných resortních organizací, zastřešujících asociací či neziskových organizací a akademické sféry.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí dříve, MŽP a ČEZ se dohodly na roku 2033
Klimatická změna ohrožuje potravinovou bezpečnost, shodují se experti
Pomohou buky a jasany lesům lépe zvládat sucho a vysoké teploty? Odpověď hledají vědci v novém výzkumu
Další články autora |
Veronika Krejčí: Předběžná zpráva o vyhodnocení povodně v září 2024. Klíčová byla včasná a správná předpověď
Krizový štáb MŽP: Sanační práce v Hustopečích mohou trvat roky. Na řešení havárie se podílí experti z ČR i zahraničí
Skládkování odpadů v roce 2023 opět pokleslo. Více se třídíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
PH
Pavel Hanzl
11.5.2025 06:43článek je psaný úžasným, úředním jazykem, který Václav Havel označoval jako ptydepe. Máme sice různé "akční plány", ovšem "chybí dostatečné odborné personální kapacity ve státní správě", což přeloženy do lidštiny znamená, že náme cha cha málo ouředníků. Faktem, který tam zmíněn je, jsou horší projevy klimatická změny, než se čekalo. Taky za poslední dva roky to nabralo celosvětově forsáž a letos to vypadá na sucho zcela katastrofální.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
11.5.2025 08:35 Reaguje na Pavel Hanzlza mě to nebude horší než loni...
To, že některé oblasti mají větší nadělení vodních srážek není náhoda...Jeseníky stojí jako jediné kopce mezi Panonskými proudy a severní oblasti z rozsáhlých stepí...
Návětrné strany hor jsou vystaveny tomu jevu a to je třeba i ve Frýdlantském výběžku.
Jinak to tipuju na kratší léto s minimem extrémních teplot, tedy v zásadě pod 30, vzhledem ke studenému proudění pocitová teplota bude ještě nižší... to je oblast Jizerských hor, jak to bude v nížinách ví asi jiní usedlíci...
Odpovědět
To, že některé oblasti mají větší nadělení vodních srážek není náhoda...Jeseníky stojí jako jediné kopce mezi Panonskými proudy a severní oblasti z rozsáhlých stepí...
Návětrné strany hor jsou vystaveny tomu jevu a to je třeba i ve Frýdlantském výběžku.
Jinak to tipuju na kratší léto s minimem extrémních teplot, tedy v zásadě pod 30, vzhledem ke studenému proudění pocitová teplota bude ještě nižší... to je oblast Jizerských hor, jak to bude v nížinách ví asi jiní usedlíci...
PH
Pavel Hanzl
11.5.2025 20:30 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNevím, proč neděláte ředitele CHMÚ, když víte, jaké bude počasí až do podzimu.
Já vím, že letošní počasí dost připomíná rok 2015 a tak zcela logicky předpokládám, že i další průběh by mohl být podobný. Zatímco loni to bylo velmi odlišné, bylo chladněji a dost pršelo.
Odpovědět
Já vím, že letošní počasí dost připomíná rok 2015 a tak zcela logicky předpokládám, že i další průběh by mohl být podobný. Zatímco loni to bylo velmi odlišné, bylo chladněji a dost pršelo.
Karel Zvářal
11.5.2025 07:43Řekl bych, že klíčový je pro řešení změny klimatu dostatek pravidelných srážek. Jenže to bychom nesměli systém tak rozvrtat, že je (téměř) neopravitelný. Se zprůmyslněným hospodařením s planetou změna legislativy samozřejmě nezmůže vůbec nic, to mají v rukou silní hráči, kteří svůj biznis drží pevně ve svých rukou. Stačí si vzpomenout na lockdowny a návrat srážek k "normálu". Bohužel, zde ani nápověda, ani trkání nepomohou. Takže: co kdo navařil, to si také sní...
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
11.5.2025 09:30 Reaguje na Karel ZvářalMáte pravdu. Již snad sto let se pokoušíme poroučet větru a dešti. K ovlivňování počasí a klimatu, dokonce vznikl i vědní obor geoinženýring. Pak se nedivme, dříve na Zemi nevídaným anomáliím. Případná vládní nařízení a opatření proti takto vyvolaným trendům, neodstraňují jejich skutečnou příčinu, a často jsou jen represivními opatřeními, které však vyhovují byznysu korporací.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.5.2025 20:32 Reaguje na Tonda SelektodaJenže my už dokážeme poručit nejen větru a dešti, ale i klimatu. A poroučíme jako tutani, kteří si podřezávají větev.
Odpovědět
HH
Honza Honza
11.5.2025 09:44nedostatečné odborné personální kapacity?
K zalesňování, zavodňování? To stávající úředníci neví, neumí zorganizovat? Spíše odstranění nadbytečné byrokracie, příkazů, vyhlášek, více svobody. Přestat podporovat to co nefunguje: FV bez akumulace, TČ tam kde nelze dosáhnou topný faktor, elektroauta bez nabíječek a naopak podporovat akumulaci, regulaci adaptaci sítě, zateplení budov.
Když zahrádkář nemá vodu, kope studni, odstraňovat příčinu elektroautem je také správná cesta, ale jaksi, dle selského rozumu až po té studni!
Finance nejsou nekonečné: 400mld/covid, 250 mld/válku, dalších 3,5% rozpočtu na zbrojení, biliony na Green Deal: kde vezmeme peníze? Na stavbu JE, další 2 bloky už nemají zajištěné financování! K tomu ještě peníze na NP, těžba dřeva v bezzásahové oblasti je nepřípustná!
Peníze i na přírodu vezmeme z hospodářství: mohli bychom se třeba stát spoluvýrobci atomových elektráren, domluvit se s Francouzi, Poláky, těmi kteří chtějí stavět a provozovat JE. Podílet se na stavbě a provozu malých modulárních elektráren. Jaká je aktivita vlád v tomto směru?
Také by musela EU mít schopnost se na něčem domluvit, zorganizovat nějak svoji energetiku, hospodářství.
Prostě směrem k federalizaci. Místo toho ale přináší jen další byrokracii, zákazy příkazy. Federalizace v pojetí EU = zákaz JE a elektroauta!
Stačilo by jednat dle prostého selského rozumu, ne s armádou úředníků, tak jak to vede EU.
Dělá to tak Čína a proto se stává vedoucí světovou velmocí.
Odpovědět
K zalesňování, zavodňování? To stávající úředníci neví, neumí zorganizovat? Spíše odstranění nadbytečné byrokracie, příkazů, vyhlášek, více svobody. Přestat podporovat to co nefunguje: FV bez akumulace, TČ tam kde nelze dosáhnou topný faktor, elektroauta bez nabíječek a naopak podporovat akumulaci, regulaci adaptaci sítě, zateplení budov.
Když zahrádkář nemá vodu, kope studni, odstraňovat příčinu elektroautem je také správná cesta, ale jaksi, dle selského rozumu až po té studni!
Finance nejsou nekonečné: 400mld/covid, 250 mld/válku, dalších 3,5% rozpočtu na zbrojení, biliony na Green Deal: kde vezmeme peníze? Na stavbu JE, další 2 bloky už nemají zajištěné financování! K tomu ještě peníze na NP, těžba dřeva v bezzásahové oblasti je nepřípustná!
Peníze i na přírodu vezmeme z hospodářství: mohli bychom se třeba stát spoluvýrobci atomových elektráren, domluvit se s Francouzi, Poláky, těmi kteří chtějí stavět a provozovat JE. Podílet se na stavbě a provozu malých modulárních elektráren. Jaká je aktivita vlád v tomto směru?
Také by musela EU mít schopnost se na něčem domluvit, zorganizovat nějak svoji energetiku, hospodářství.
Prostě směrem k federalizaci. Místo toho ale přináší jen další byrokracii, zákazy příkazy. Federalizace v pojetí EU = zákaz JE a elektroauta!
Stačilo by jednat dle prostého selského rozumu, ne s armádou úředníků, tak jak to vede EU.
Dělá to tak Čína a proto se stává vedoucí světovou velmocí.
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
11.5.2025 10:42 Reaguje na Honza Honzata zpráva co píšete je vlhké snění, v reálu to tak nebude...
400 mild za kovid nevím, kde jste vzal, ale jedno je jasný, že už to je prožraný a zařadilo se to do dluhu.
250 mild. za válku? přímích podpor a to i formou " nepotřebného" materiálu cca do 100 mild.s podporou muniční iniciativy max. 2x 800 mil.
peníze na obranu nikdo neškrtne nehledě na to, že je schváleno 3% do roku 2030
a tím, jste zase na nule.
Francouzi tendr na dostavbu prohráli, takže smůla jak to vypadá a Polsko si jede svoje aby v regionu vybudovalo dominanci.
Čez má podepsanou spolupráci na vývoji MMR ale Francouzi to nejsou. Tam bych doplnil, že bychom měli taky spolupracovat s ÚJV Řež.
Odpovědět
400 mild za kovid nevím, kde jste vzal, ale jedno je jasný, že už to je prožraný a zařadilo se to do dluhu.
250 mild. za válku? přímích podpor a to i formou " nepotřebného" materiálu cca do 100 mild.s podporou muniční iniciativy max. 2x 800 mil.
peníze na obranu nikdo neškrtne nehledě na to, že je schváleno 3% do roku 2030
a tím, jste zase na nule.
Francouzi tendr na dostavbu prohráli, takže smůla jak to vypadá a Polsko si jede svoje aby v regionu vybudovalo dominanci.
Čez má podepsanou spolupráci na vývoji MMR ale Francouzi to nejsou. Tam bych doplnil, že bychom měli taky spolupracovat s ÚJV Řež.
JŘ
Jaroslav Řezáč
11.5.2025 10:46 Reaguje na Jaroslav Řezáčjásat nad Čínou nemá smysl...úplně jiná liga
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
11.5.2025 14:09 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJásat nad Čínou jistě nemusíte. Je ovšem fakt, že zatím co se ze zaostalé země, Čína stala průmyslovou a ekonomickou velmocí, Evropa a Amerika se propadají. Nemají dostatek kvalifikované pracovní síly, ani výrobních prostředků, aby Čínu dohnali. Ostatně, podívejte se, jak to od doby převratu vypadá u nás. Z průmyslové země, vyvážející do zahraničí strojírenské výrobky a investiční celky, s vlastním vyspělým jaderným strojírenstvím, jsme se stali montovnou a dodavateli komponent, s nízkou přidanou hodnotou, sklady a překladištěm cizího zboží.
Odpovědět
HH
Honza Honza
11.5.2025 17:26 Reaguje na Tonda SelektodaPřesně tak, taková by měla být i kritika vlády, aby taky laskavě s tím něco dělala a udělala.
Odpovědět
ss
HH
Honza Honza
11.5.2025 17:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčČEZ už má podepsanou spolupráci ohledně MMR? Že se o tom nemluví! Pokud vím, tak je na ministerstu jen nějaká pracovní skupina! Francouzi to opravdu být nemusí! Hlavně aby to někdo byl!
Polsko si jede svoje: každý v EU si jede svoje a pak to takhle vypadá! Místo inteligentní spolupráce, posunu dopředu, dohodě o společném nákupu surovin, výrazných sankcí proti Rusku, aby měly význam, jen kecy.
Odpovědět
Polsko si jede svoje: každý v EU si jede svoje a pak to takhle vypadá! Místo inteligentní spolupráce, posunu dopředu, dohodě o společném nákupu surovin, výrazných sankcí proti Rusku, aby měly význam, jen kecy.
PH
Pavel Hanzl
11.5.2025 20:33 Reaguje na Honza HonzaPokud nebude EU federace, nemá šanci se postvit na nohy.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
12.5.2025 12:23 Reaguje na Pavel HanzlNa nohách v pohodě byla a stála na nich kua pevně a nikdo s nějakou federací neblbnul ... není to tak dávno.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
11.5.2025 20:34https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_hladomor_1315%E2%80%931317
Počátek Velkého hladomoru se shodoval s koncem středověkého klimatického optima. V letech 1310 až 1330 zaznamenala severní Evropa nejhorší a nejtrvalejší období nepříznivého počasí v celém středověku, vyznačující se tuhými zimami a chladnými, deštivými léty. Příčinou Velkého hladomoru mohla být sopečná událost,[4] snad vulkánu Tarawera na Novém Zélandu, trvající asi pět let.[5][6]
Měnící se charakter klimatu, neschopnost středověkých vládnoucích systémů účinně řešit krize a úrovně populace na historickém maximu znamenaly, že případný výpadek produkce potravin byl prakticky nezvladatelný.[3]
Hladomor
Evropa v roce 1328
Na jaře 1315 začal ve většině Evropy neobvykle vytrvalý déšť. Pršelo celé jaro a léto a teploty zůstávaly nízké. Za těchto podmínek obilí nemohlo dozrát, což vedlo k rozsáhlým neúrodám. Zrní se muselo skladovat doma v nádobách, aby nenavlhlo. Slámu a seno nešlo usušit, takže pro dobytek nebylo krmivo. Ceny potravin začaly stoupat; v Anglii se mezi jarem a létem 1315 zdvojnásobily. V Lotrinsku vzrostly ceny pšenice o 320 %, čímž se pro rolníky stal chleba nedostupným. Nouzové zásoby obilí pro dlouhodobé mimořádné události byly omezeny na královskou rodinu, šlechtu, bohaté obchodníky a církev. Přelidnění vytvářelo velký tlak na výkonnost zemědělství. Dokonce i jen podprůměrné sklizně měly za následek hladovění některých částí populace; v případě neúrody se stala situace neřešitelnou. Lidé začali sbírat jedlé kořínky, rostliny, trávu, ořechy a kůru lesních stromů.[7]
Odpovědět
Počátek Velkého hladomoru se shodoval s koncem středověkého klimatického optima. V letech 1310 až 1330 zaznamenala severní Evropa nejhorší a nejtrvalejší období nepříznivého počasí v celém středověku, vyznačující se tuhými zimami a chladnými, deštivými léty. Příčinou Velkého hladomoru mohla být sopečná událost,[4] snad vulkánu Tarawera na Novém Zélandu, trvající asi pět let.[5][6]
Měnící se charakter klimatu, neschopnost středověkých vládnoucích systémů účinně řešit krize a úrovně populace na historickém maximu znamenaly, že případný výpadek produkce potravin byl prakticky nezvladatelný.[3]
Hladomor
Evropa v roce 1328
Na jaře 1315 začal ve většině Evropy neobvykle vytrvalý déšť. Pršelo celé jaro a léto a teploty zůstávaly nízké. Za těchto podmínek obilí nemohlo dozrát, což vedlo k rozsáhlým neúrodám. Zrní se muselo skladovat doma v nádobách, aby nenavlhlo. Slámu a seno nešlo usušit, takže pro dobytek nebylo krmivo. Ceny potravin začaly stoupat; v Anglii se mezi jarem a létem 1315 zdvojnásobily. V Lotrinsku vzrostly ceny pšenice o 320 %, čímž se pro rolníky stal chleba nedostupným. Nouzové zásoby obilí pro dlouhodobé mimořádné události byly omezeny na královskou rodinu, šlechtu, bohaté obchodníky a církev. Přelidnění vytvářelo velký tlak na výkonnost zemědělství. Dokonce i jen podprůměrné sklizně měly za následek hladovění některých částí populace; v případě neúrody se stala situace neřešitelnou. Lidé začali sbírat jedlé kořínky, rostliny, trávu, ořechy a kůru lesních stromů.[7]
PH
Pavel Hanzl
12.5.2025 07:11 Reaguje na Vladimir MertanTady jasně vidíte, jak i poměrně malá změna globální teploty znamená obrovský výkyv počasí. To se tehdy samozřejmě zase zlepšilo, ale nastávala malá doba ledová, vrcholící někdy v 17. - 18. století. Tehdy táhla švédská vojska přes zamrzlý Balt s koňmi i děly.
A to bylo chladněji pouze o -1.5°C, než dnes. Nedovedu si představit, co by napáchal nárůst globální teploty o +5.7°C do konce století, které reálně hrozí, pokud se nepodaří dekarbonizace.
Odpovědět
A to bylo chladněji pouze o -1.5°C, než dnes. Nedovedu si představit, co by napáchal nárůst globální teploty o +5.7°C do konce století, které reálně hrozí, pokud se nepodaří dekarbonizace.
VM
Vladimir Mertan
12.5.2025 07:39 Reaguje na Pavel HanzlGlobálna teplota je nezmysel, úrodu určuje teplota lokálna a nie globálna. Doteraz vždy boli obdobia tepla obdobiami blahobytu a je tomu tak aj teraz, pretože tek dobre sme sa ešte nikdy nemali. A zvýšenie teploty o 5,7°C je iba fantázia a nie realita.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
12.5.2025 12:20"K tomu však zatím v Česku chybí dostatečné odborné personální kapacity ve státní správě, ..."
Sice je to tam trochu skryté, ale i tak ... musím paní Krejčí pochválit za upřímnost.
Prostě ve Vršovicích a podobně chtějí víc lidí ...
A tohle ... "Financování je navíc z velké části závislé na prostředcích z evropských fondů." ... je takový malý apel do Letenské, aby jim trochu přisypali.
Kdo by to byl čekal ...
Odpovědět
Sice je to tam trochu skryté, ale i tak ... musím paní Krejčí pochválit za upřímnost.
Prostě ve Vršovicích a podobně chtějí víc lidí ...
A tohle ... "Financování je navíc z velké části závislé na prostředcích z evropských fondů." ... je takový malý apel do Letenské, aby jim trochu přisypali.
Kdo by to byl čekal ...
