https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/bobr-evropsky-se-pred-20-lety-vratil-na-sumavu.zadrzuje-tu-velke-mnozstvi-vody-a-je-prirozenou-koristi-vlku
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bobr evropský se před 20 lety vrátil na Šumavu. Zadržuje tu velké množství vody a je přirozenou kořistí vlků

27.2.2025 12:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bobr to v Evropě neměl nikdy lehké. Člověk ho málem vyhubil dokonce dvakrát během dvou století.
Bobr to v Evropě neměl nikdy lehké. Člověk ho málem vyhubil dokonce dvakrát během dvou století.
Foto | Marek Drha / NP Šumava
Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci Roku návratů tak budeme blíže představovat příběhy druhů, které ze Šumavy vymizely, byly vyhubeny nebo se vyskytovali v malých, nezachytitelných populacích a v průběhu necelých 35 let se na území Šumavy navrátily nebo zásadně rozšířily.
 
Prvním druhem, který chceme v rámci roku představit, je bobr evropský. V minulosti byl zde definitivně vyhuben, ale krátce po novém tisíciletí se díky ochraně na Šumavu vrátil.

Bobr to v Evropě neměl nikdy lehké. Člověk ho málem vyhubil dokonce dvakrát během dvou století. Poprvé tomu bylo na přelomu 17. a 18. století, podruhé o sto let později, když v Evropě zůstalo na několika místech jen asi 1200 zvířat a na Šumavě nebyl vůbec. V novodobé historii se na Šumavě bobr usídlil přesně před 20 lety, v roce 2005 na říčce Řezná u Železné Rudy a další jedinec byl pozorován na Žďáreckém jezírku u Strážného. O rok později vzniklo další bobří teritorium v meandrech Vltavy u obce Pěkná.

Nepřehlédnutelný vodní živočich.
Nepřehlédnutelný vodní živočich.
Foto | Vladimír Čech / NP Šumava

„A tak bobr pomalu začal osidlovat Šumavu.“ vzpomíná vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý. „Jednak si začala hledat nová teritoria mláďata narozená v těchto dvou prvních rodinách, a také sem stále přicházeli bobři především z Bavorska.“

Už v roce 2015 jsme na území národního parku a CHKO provedli celoplošný monitoring ve spolupráci s kolegy z České zemědělské univerzity v Praze a registrovali jsme 43 bobřích teritoriích. Počet jednotlivých zvířat byl odhadován okolo dvou set.

„Od roku 2015 jsme ale byli svědky rychlého šíření bobrů na celé Šumavě. O čtyři roky později jsme mohli potvrdit, že se populace bobra evropského na území Národního parku a CHKO Šumava zhruba zdvojnásobila. Konkrétně bylo potvrzeno 95 teritorií. V roce 2021 jsme pak zdokumentovali na 146 a v roce 2023 150 bobřích teritorií. Již se nejedná o tak významný nárůst,“ zmiňuje Jan Mokrý.

Bobří hráz bývá po stopách okusu na stromech podél toků dalším viditelným projevem jeho přítomnosti.
Bobří hráz bývá po stopách okusu na stromech podél toků dalším viditelným projevem jeho přítomnosti.
Foto | Tomáš Čamra / NP Šumava

Početnost jedné rodiny se přitom odhaduje na 5 zvířat. Tedy kvalifikovaným odhadem na Šumavě žije 700 až 800 bobrů. Jejich stavby zadržující vodu jsou různě velké. Nás proto zajímalo, zda je vůbec možné zjistit i objem bobry zadržované vody.

Bobr vodohospodářem

„V rámci našeho monitoringu bobrů jsme se pokoušeli o jednoduché měření některých hrází, ale bez potřebného vybavení to nebylo použitelné. Spojili jsme se proto s kolegy z fakulty stavební Českého vysokého učení technického, jestli by bylo možné s jejich znalostmi a vybavením hráze zaměřit. Pro tento účel jsme vybrali jako referenční území, které zmapujeme, povodí Křemelné, kde v roce 2023 existovalo 89 zdrží vytvořených bobry,“ říká Vladimír Dvořák ze zoologického oddělení NP Šumava.

Když jsme obdrželi data ze zaměřených hrází, snažili jsme se to nějak uchopit, vypočítat objem a aplikovat na celé území. A tak se zrodil nápad na vytvoření metodiky pro stanovení retenčního potenciálu bobřích hrází.

Až 300 chlupů na čtvereční milimetr - bobr se lovil hlavně kvůli kvalitní kožešině.
Až 300 chlupů na čtvereční milimetr - bobr se lovil hlavně kvůli kvalitní kožešině.
Foto | Marek Drha / NP Šumava

Tomáš Dostál se svým týmem pro výpočet objemu zadržované vody použil tři různě složité a úměrně tomu i přesné způsoby zaměření velikostí hrází a lagun. Od zjednodušeného měření samotných hrází až po podrobné zaměření celých zdrží přímo v terénu.

„Na menší zdrže, v zásadě tvořené nízkou a krátkou hrází přímo v hlubším a přímém korytě toku, je možné použít jednoduché měření s využitím běžných pomůcek a objem zdrže stanovit jako výpočet objemu poloviny jehlanu,“ vysvětluje Tomáš Dostál, profesor na stavební fakultě ČVUT. Pro větší zdrže v plochách územích, kde se voda rozlévá do větší plochy je podle něj nejspolehlivější metoda přesného zaměření hráze pomocí geodetických metod a následné stanovení objemu zadržené vody pomocí metod s využitím digitálních dat popisujících terén a nástrojů GIS (Geografických informačních systémů). „Takových zdrží je sice v každém povodí jen několik, zadržují ale až 90 % z celkového objemu vody," pokračuje Tomáš Dostál. Použitelnost a přesnost obou metod podle jeho slov ověřili detailním proměřením několika vzorových zdrží přímo v terénu, s využitím přesných geodetických přístrojů

Objem vody zadržený bobřími hrázemi.
Objem vody zadržený bobřími hrázemi.
Zdroj | NP Šumava

Na základě využití všech metod měření se podařilo vypočítat objem vody zadržovaný bobry na povodí řeky Křemelné. Celkově zde bobři zadržují 12 389 m3 vody. Pro porovnání, je to takový objem vody, který mají zhruba čtyři olympijské plavecké bazény.

„Možná zajímavější údaj, než celkový objem zadržované vody, je to, že celou čtvrtinu celkového objemu tedy více než 3000 m3 zadrží jediná hráz. Devět největších hrází, tedy desetina z celkového počtu, pak zadrží už 70 procent celkového objemu vody,“ vyjmenovává Tomáš Dostál.

„Na tomto vzorku se tak prokázalo, že není možné najít jednoduchý univerzální postup pro výpočet zadržované vody v bobřích hrázích. Na druhou stranu přitom stačí v zájmovém území vytipovat pouze ty největší hráze, které se následně změří co nejpřesněji, protože objem jimi zadržované vody bude v dané lokalitě většinový,“ dodává.

Navíc, je třeba si uvědomit, že bobr ve svých teritoriích i zdržích neustále pracuje, hladina vody se tak mění jak činností bobra, tak podle aktuálního průtoků v potoce. Vždy se tedy bude jednat je o odhad aktuálního stavu s určitou mírou nejistoty.

Bobr je aktivní především brzy ráno nebo pozdě večer.
Bobr je aktivní především brzy ráno nebo pozdě večer.
Foto | Vladimír Čech / NP Šumava

„Kdybych to měl zcela zjednodušit, tak na 1 hektar území národního parku zadrží bobr průměrně 1,4 kubíku vody ve zdrži s otevřenou hladinou. Dalším množstvím vody pak sytí navazující půdní horizonty v potoční nivě a v mokřadech,“ rozvádí výsledky výzkumu ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený a dodává: „V době klimatické změny, kdy se stále častěji vyskytují horké dny s velmi vysokým výparem, a kdy na Šumavě odtává sněhová pokrývka mnohem dříve, než tomu bylo v době vzniku národního parku, je každý kousek zavlhčené půdy pro místní společenstva požehnáním.“

Bobr evropský se tak nejen dobře začlenil do Šumavské krajiny, ale také ji přirozeně mění. A stará se o to, aby byla Šumava stále dostatečně mokrá. Zároveň se v posledních letech dostal také do jídelníčku největší šumavské šelmy – vlka obecného.

Bobr kořistí

„Dlouhodobou analýzou trusu vlků, v rámci které jsme zjišťovali složení jejich potravy, se potvrdilo, že i bobr je pro šumavské vlky kořistí. V rámci posledně prováděné analýzy z roku 2024 vyšlo najevo, že bobr evropský tvoří okolo čtyř procent potravy těchto šelem,“ udává zoolog Jan Mokrý.

Foto | Vladimír Čech / NP Šumava

Příběh návratu bobra na Šumavu je skutečně fascinující. Na založení první rodiny jsme museli dlouho čekat, ale jeho následné šíření je až překvapující. Díky bobrovi dokáže Šumava zadržovat významně více vody než bez jeho přítomnosti.

„Je to úžasný krajinný architekt, který pro svoji práci nepotřebuje rýsovací prkno, stavební stroje ani beton, ale pouze sebe a přírodní materiály. A tou pomyslnou třešničkou na dortu je zjištění, že pro jeho regulaci nepotřebujeme zbraně a náboje, ale stačí dát prostor jeho přirozenému predátorovi, který se postará o návrat dávno narušených vazeb mezi lesem, býložravcem a šelmou. To je prostě dokonalá harmonie. A to je Šumava budoucnosti,“ zakončuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Veřejnost budeme s příběhy a novinkami spojených s těmito druhy savců, hmyzu, hub nebo rostlin seznamovat nejrůznějšími formami. Věnujeme jim zásadní prostor v našem tištěném čtvrtletníku Šumava, v rámci videí a krátkých článků je veřejnosti představíme skrze sociální média. Na letní turistickou sezónu pak připravujeme komentované vycházky do přírody s odborníky a setkání v přírodě.


reklama

foto - Dvořák Jan
Jan Dvořák
Autor je tiskový mluvčí Správy Národního parku Šumava.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.2.2025 13:13
Poznámka či dotaz k té vlčí kořisti. Bylo vizuálně doloženo, že vlk či smečka ulovili "zatoulaného" bobra? Nemůže se jednat o konzumaci vyplaveného kadaveru, který je tak např. pro lišku/krkavce/orla tak těžký, že jej z vody nevytáhne? Jinak pěkný článek, početnost vysoká, při tipování bych zřejmě neuhodl.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.2.2025 17:46 Reaguje na Karel Zvářal
Já už jsem k různým "důkazům" skeptický. Budiž nějaké důkazy mají
a těžko je vyvracet, když je nemá oponent možnost získat a ověřit.
Je zajímavé, že na nádrž o stejném objemu bych potřeboval posudek
hráze statika a vodohospodáře, zda odolá při povodních, neprorve
se a přílivová vlna neohrozí lidi níže po toku. Budiž je to NP, ale
mimo NP dělají totéž a jejich hráze brání tahu ryb nahoru stejně,
jako přehrady, hráze rybníků a jezy, které ochranáři odsuzují.
Přes bobří hráz většinou voda odtéká pouze přes mezery mezi
použitým dřívím a to je jako síto, přes které větší ryby nikdy
k vytření nedoputují. Početnost bobrů je už vysoká všude a já
se s jejich činností setkávám při každé vycházce k okolním
řekám, potokům, štěrkovnám a rybníkům. Už jsou prostě všude
a v Bohumíně rovnou v centru u sportovního centra a v továrně
ŽDB na potoce, který přes podnik teče. Nebojí se dopravy, lidí,
psů a budou se bát vlků? Ve vodě nemá vlk naději ho ulovit
a při kácení stromů na břehu to je spíše náhoda, protože
velmi dobře slyší. Před pár roky jsem se chtěl v noci tiše
přiblížit k takovému dřevorubci na dohled, ale slyšel, když
mi pod nohou zašustělo suché listí. Pochybuji, že se bude
vlk tak trpělivě blížit k bobrovi, který má za zády vodu,
když může snáze ulovit březí laň, srnu a nebo později srnče,
či koloucha. O těch mláďatech před laiky vlkomilové mlčí
a omílají stále staré a nemocné kusy. Teď to budou bobři
a už je tu důvod nelovit ty a ani ty, protože vlci loví
bobry a není důvod regulovat jejich stavy.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.2.2025 18:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Na našem území, jediným predátorem, který cíleně loví bobry, je vlk. Mláďata bobrů mohou být napadena liškou či norkem americkým. Bobr patří k tzv. „klíčovým druhům“ mokřadních ekosystémů – jeho vymizením dojde v ekosystému k dramatickým změnám, při kterých jsou zásadně ovlivněny přítomné druhy.

https://www.zachranneprogramy.cz/bobr-evropsky/biologie-a-ekologie-druhu/#:~:text=Na%20na%C5%A1em%20%C3%BAzem%C3%AD%2C%20jedin%C3%BDm%20pred%C3%A1torem%2C%20kter%C3%BD%20c%C3%ADlen%C4%9B%20lov%C3%AD,zm%C4%9Bn%C3%A1m%2C%20p%C5%99i%20kter%C3%BDch%20jsou%20z%C3%A1sadn%C4%9B%20ovlivn%C4%9Bny%20p%C5%99%C3%ADtomn%C3%A9%20druhy.

Bobr sem nespadl z vesmíru, asi se ví, kdo se jím živí...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.2.2025 18:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Mláďata jsou pod soustavným dozorem rodičů, větve či byliny jim staří tahají do hradu, později na určené místo u břehu. Že by si mládě "jen tak zapátralo" v okolí, to se fakt neděje. A kvůli takovému žvanci tam vlci nebudou na stojce, raději si složí něco o dva řády hmotnějšího. Ale ten smrad od vody bez povšimnutí nenechají, sanitární službu kolem cest též vykonávají svědomitě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.2.2025 07:40 Reaguje na Karel Zvářal
No ta kořist hlavně budou vypuzení puberťáci, co hledají teritorium.
Odpovědět
VK

V. Kolar

5.3.2025 22:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Pro to zamezování táhu ryb máte nějaká data a nebo je to jen Váš pocit? Vědecké studie ukazují, že ryby dokážou bobří hráze překonat a většinu hrází, co jsem viděl byla i nějak prostupná...

Jinak ano, vlk bobry loví a co víc, je na něj přímo specializovaný.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.2.2025 19:32
A co takhle podpořit losy, zubry, koně ... to by byla refaunace, různorodost biotopů...
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

28.2.2025 08:11
Kolik kg kořisti potřebuje vlk za den .... šelma o hmotnosti snad 40kg. A kolik kg bobřího masa se urodí v jejich lovištích.... jde jistě o odklonění pozornosti od problému.
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist