Bobr evropský se před 20 lety vrátil na Šumavu. Zadržuje tu velké množství vody a je přirozenou kořistí vlků

Bobr to v Evropě neměl nikdy lehké. Člověk ho málem vyhubil dokonce dvakrát během dvou století. Poprvé tomu bylo na přelomu 17. a 18. století, podruhé o sto let později, když v Evropě zůstalo na několika místech jen asi 1200 zvířat a na Šumavě nebyl vůbec. V novodobé historii se na Šumavě bobr usídlil přesně před 20 lety, v roce 2005 na říčce Řezná u Železné Rudy a další jedinec byl pozorován na Žďáreckém jezírku u Strážného. O rok později vzniklo další bobří teritorium v meandrech Vltavy u obce Pěkná.
„A tak bobr pomalu začal osidlovat Šumavu.“ vzpomíná vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý. „Jednak si začala hledat nová teritoria mláďata narozená v těchto dvou prvních rodinách, a také sem stále přicházeli bobři především z Bavorska.“
Už v roce 2015 jsme na území národního parku a CHKO provedli celoplošný monitoring ve spolupráci s kolegy z České zemědělské univerzity v Praze a registrovali jsme 43 bobřích teritoriích. Počet jednotlivých zvířat byl odhadován okolo dvou set.
„Od roku 2015 jsme ale byli svědky rychlého šíření bobrů na celé Šumavě. O čtyři roky později jsme mohli potvrdit, že se populace bobra evropského na území Národního parku a CHKO Šumava zhruba zdvojnásobila. Konkrétně bylo potvrzeno 95 teritorií. V roce 2021 jsme pak zdokumentovali na 146 a v roce 2023 150 bobřích teritorií. Již se nejedná o tak významný nárůst,“ zmiňuje Jan Mokrý.

Početnost jedné rodiny se přitom odhaduje na 5 zvířat. Tedy kvalifikovaným odhadem na Šumavě žije 700 až 800 bobrů. Jejich stavby zadržující vodu jsou různě velké. Nás proto zajímalo, zda je vůbec možné zjistit i objem bobry zadržované vody.
Bobr vodohospodářem
„V rámci našeho monitoringu bobrů jsme se pokoušeli o jednoduché měření některých hrází, ale bez potřebného vybavení to nebylo použitelné. Spojili jsme se proto s kolegy z fakulty stavební Českého vysokého učení technického, jestli by bylo možné s jejich znalostmi a vybavením hráze zaměřit. Pro tento účel jsme vybrali jako referenční území, které zmapujeme, povodí Křemelné, kde v roce 2023 existovalo 89 zdrží vytvořených bobry,“ říká Vladimír Dvořák ze zoologického oddělení NP Šumava.
Když jsme obdrželi data ze zaměřených hrází, snažili jsme se to nějak uchopit, vypočítat objem a aplikovat na celé území. A tak se zrodil nápad na vytvoření metodiky pro stanovení retenčního potenciálu bobřích hrází.

Tomáš Dostál se svým týmem pro výpočet objemu zadržované vody použil tři různě složité a úměrně tomu i přesné způsoby zaměření velikostí hrází a lagun. Od zjednodušeného měření samotných hrází až po podrobné zaměření celých zdrží přímo v terénu.
„Na menší zdrže, v zásadě tvořené nízkou a krátkou hrází přímo v hlubším a přímém korytě toku, je možné použít jednoduché měření s využitím běžných pomůcek a objem zdrže stanovit jako výpočet objemu poloviny jehlanu,“ vysvětluje Tomáš Dostál, profesor na stavební fakultě ČVUT. Pro větší zdrže v plochách územích, kde se voda rozlévá do větší plochy je podle něj nejspolehlivější metoda přesného zaměření hráze pomocí geodetických metod a následné stanovení objemu zadržené vody pomocí metod s využitím digitálních dat popisujících terén a nástrojů GIS (Geografických informačních systémů). „Takových zdrží je sice v každém povodí jen několik, zadržují ale až 90 % z celkového objemu vody," pokračuje Tomáš Dostál. Použitelnost a přesnost obou metod podle jeho slov ověřili detailním proměřením několika vzorových zdrží přímo v terénu, s využitím přesných geodetických přístrojů
Na základě využití všech metod měření se podařilo vypočítat objem vody zadržovaný bobry na povodí řeky Křemelné. Celkově zde bobři zadržují 12 389 m3 vody. Pro porovnání, je to takový objem vody, který mají zhruba čtyři olympijské plavecké bazény.
„Možná zajímavější údaj, než celkový objem zadržované vody, je to, že celou čtvrtinu celkového objemu tedy více než 3000 m3 zadrží jediná hráz. Devět největších hrází, tedy desetina z celkového počtu, pak zadrží už 70 procent celkového objemu vody,“ vyjmenovává Tomáš Dostál.
„Na tomto vzorku se tak prokázalo, že není možné najít jednoduchý univerzální postup pro výpočet zadržované vody v bobřích hrázích. Na druhou stranu přitom stačí v zájmovém území vytipovat pouze ty největší hráze, které se následně změří co nejpřesněji, protože objem jimi zadržované vody bude v dané lokalitě většinový,“ dodává.
Navíc, je třeba si uvědomit, že bobr ve svých teritoriích i zdržích neustále pracuje, hladina vody se tak mění jak činností bobra, tak podle aktuálního průtoků v potoce. Vždy se tedy bude jednat je o odhad aktuálního stavu s určitou mírou nejistoty.
„Kdybych to měl zcela zjednodušit, tak na 1 hektar území národního parku zadrží bobr průměrně 1,4 kubíku vody ve zdrži s otevřenou hladinou. Dalším množstvím vody pak sytí navazující půdní horizonty v potoční nivě a v mokřadech,“ rozvádí výsledky výzkumu ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený a dodává: „V době klimatické změny, kdy se stále častěji vyskytují horké dny s velmi vysokým výparem, a kdy na Šumavě odtává sněhová pokrývka mnohem dříve, než tomu bylo v době vzniku národního parku, je každý kousek zavlhčené půdy pro místní společenstva požehnáním.“
Bobr evropský se tak nejen dobře začlenil do Šumavské krajiny, ale také ji přirozeně mění. A stará se o to, aby byla Šumava stále dostatečně mokrá. Zároveň se v posledních letech dostal také do jídelníčku největší šumavské šelmy – vlka obecného.
Bobr kořistí
„Dlouhodobou analýzou trusu vlků, v rámci které jsme zjišťovali složení jejich potravy, se potvrdilo, že i bobr je pro šumavské vlky kořistí. V rámci posledně prováděné analýzy z roku 2024 vyšlo najevo, že bobr evropský tvoří okolo čtyř procent potravy těchto šelem,“ udává zoolog Jan Mokrý.
Příběh návratu bobra na Šumavu je skutečně fascinující. Na založení první rodiny jsme museli dlouho čekat, ale jeho následné šíření je až překvapující. Díky bobrovi dokáže Šumava zadržovat významně více vody než bez jeho přítomnosti.
„Je to úžasný krajinný architekt, který pro svoji práci nepotřebuje rýsovací prkno, stavební stroje ani beton, ale pouze sebe a přírodní materiály. A tou pomyslnou třešničkou na dortu je zjištění, že pro jeho regulaci nepotřebujeme zbraně a náboje, ale stačí dát prostor jeho přirozenému predátorovi, který se postará o návrat dávno narušených vazeb mezi lesem, býložravcem a šelmou. To je prostě dokonalá harmonie. A to je Šumava budoucnosti,“ zakončuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Přečtěte si také |

Veřejnost budeme s příběhy a novinkami spojených s těmito druhy savců, hmyzu, hub nebo rostlin seznamovat nejrůznějšími formami. Věnujeme jim zásadní prostor v našem tištěném čtvrtletníku Šumava, v rámci videí a krátkých článků je veřejnosti představíme skrze sociální média. Na letní turistickou sezónu pak připravujeme komentované vycházky do přírody s odborníky a setkání v přírodě.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)

Karel Zvářal
27.2.2025 13:13Břetislav Machaček
27.2.2025 17:46 Reaguje na Karel Zvářala těžko je vyvracet, když je nemá oponent možnost získat a ověřit.
Je zajímavé, že na nádrž o stejném objemu bych potřeboval posudek
hráze statika a vodohospodáře, zda odolá při povodních, neprorve
se a přílivová vlna neohrozí lidi níže po toku. Budiž je to NP, ale
mimo NP dělají totéž a jejich hráze brání tahu ryb nahoru stejně,
jako přehrady, hráze rybníků a jezy, které ochranáři odsuzují.
Přes bobří hráz většinou voda odtéká pouze přes mezery mezi
použitým dřívím a to je jako síto, přes které větší ryby nikdy
k vytření nedoputují. Početnost bobrů je už vysoká všude a já
se s jejich činností setkávám při každé vycházce k okolním
řekám, potokům, štěrkovnám a rybníkům. Už jsou prostě všude
a v Bohumíně rovnou v centru u sportovního centra a v továrně
ŽDB na potoce, který přes podnik teče. Nebojí se dopravy, lidí,
psů a budou se bát vlků? Ve vodě nemá vlk naději ho ulovit
a při kácení stromů na břehu to je spíše náhoda, protože
velmi dobře slyší. Před pár roky jsem se chtěl v noci tiše
přiblížit k takovému dřevorubci na dohled, ale slyšel, když
mi pod nohou zašustělo suché listí. Pochybuji, že se bude
vlk tak trpělivě blížit k bobrovi, který má za zády vodu,
když může snáze ulovit březí laň, srnu a nebo později srnče,
či koloucha. O těch mláďatech před laiky vlkomilové mlčí
a omílají stále staré a nemocné kusy. Teď to budou bobři
a už je tu důvod nelovit ty a ani ty, protože vlci loví
bobry a není důvod regulovat jejich stavy.
Jaroslav Řezáč
27.2.2025 18:23 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://www.zachranneprogramy.cz/bobr-evropsky/biologie-a-ekologie-druhu/#:~:text=Na%20na%C5%A1em%20%C3%BAzem%C3%AD%2C%20jedin%C3%BDm%20pred%C3%A1torem%2C%20kter%C3%BD%20c%C3%ADlen%C4%9B%20lov%C3%AD,zm%C4%9Bn%C3%A1m%2C%20p%C5%99i%20kter%C3%BDch%20jsou%20z%C3%A1sadn%C4%9B%20ovlivn%C4%9Bny%20p%C5%99%C3%ADtomn%C3%A9%20druhy.
Bobr sem nespadl z vesmíru, asi se ví, kdo se jím živí...

Karel Zvářal
27.2.2025 18:32 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
28.2.2025 07:40 Reaguje na Karel ZvářalV. Kolar
5.3.2025 22:23 Reaguje na Břetislav MachačekJinak ano, vlk bobry loví a co víc, je na něj přímo specializovaný.