Expozice v březnické hájence připomíná Klostermannovu knihu i těžký život horalů
"Výstava se jmenuje podle známého a nejkrásnějšího románu Karla Klostermana, který vyšel v roce 1893 a představí život během ročních období od jara do zimy," řekla vedoucí informačních středisek a středisek environmentální výchovy parku Martina Kučerová.
Zatímco dnes je na Březníku jen hájenka s letní restaurací, ale žádný trvale obývaný dům, za Klostermanna stála v Luzenském údolí pod Březníkem myslivna, hájovna a množství dřevařských domků, kde žily desítky lidí. Každý den dělali stejnou práci, večer si vyprávěli stejné příběhy, jedli skoro stále stejné jídlo. Jediné, co se měnilo, bylo šumavské počasí - vítr, vlhko a v zimě závěje sněhu, řekli tvůrci expozice.
"Mně by se moc líbilo, aby se na výstavě lidé zamysleli, aby na chviličku si řekli, že jsou v době před 100 lety, aby si uvědomili, jak v dnešní době se máme velice dobře, jak dříve tady lidé museli přežít. Chtěla bych, aby si uvědomili nádheru této lokality, národního parku i pokoru k přírodě," řekla Kučerová.
Výstava představuje historii Březníku a jeho osídlení, věrné trojrozměrné modely ukazují osídlení Luzenského údolí či samotnou hájenku. Expozici doplňují informace o Klostermannovi i ilustrace z jeho knihy, která je podle řady místních lidí stále aktuální a populární. O vydávání jeho knih se v Česku a v Bavorsku už přes dvě desetiletí zasazují spolky na obou stranách hranice.
"Pro mě vnitřně a obsahově je smysl výstavy v tom, že ta stará Šumava je tady pořád s námi. Že nezmizela, že ta klostermannovská Šumava je pořád přítomná," řekl Hubený. Podle něj na Březník míří za letní sezonu kolem 25 000 až 30 000 lidí, kdyby výstavu navštívilo 10 000 lidí, byl by spokojený.
Kamenná myslivna byla v nadmořské výšce asi 1175 metrů postavena roku 1856. Bydlelo se v ní do roku 1951, do roku 1969 sloužila jako stáje pohraniční roty, pak byla opuštěná a chátrala. Rekonstrukce začala v roce 1999 a v roce 2002 se otevřela veřejnosti jako informační středisko parku. Loni park vyměnil staré smrkové šindele na konci životnosti za nové, trvanlivější modřínové. Připravuje se instalace fotovoltaiky v přístřešku za hájenkou. Solární energie by měla v objektu nahradit dosud používaný generátor na baterie.
reklama