Německé národní parky Bavorský les a Berchtesgaden jsou ze tří čtvrtin bezzásahové. Dostaly se do nejvyšší ligy světových parků
21.11.2024 11:57 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Bavorský les
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
„Když byl náš národní park založen, neexistoval v Německu žádný právní rámec pro to, co je cílem národního parku. Proto byla práce Mezinárodního svazu ochrany přírody důležitým vodítkem pro Národní park Bavorský les, jakožto první národní park v Německu. Dnes se na více než 75 procent plochy národního parku mohou lesy s rašeliništi, horskými potoky a vrcholy vyvíjet v bezbřehou lesní divočinu podle vlastních zákonitostí. Díky filozofii „přírodu nechat být přírodou“ se včerejší hospodářský les stane zítřejším pralesem s neocenitelnou druhovou rozmanitostí,“ uvedla při přebírání certifikátu ředitelka Národního parku Bavorský les Ursula Schuster.
Národnímu parku Bavorský les a všem lidem, kteří se na tomto úspěchu podíleli a podílejí, pogratuloval ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený, který se slavnostního předávání certifikátu účastnil jako čestný hos. „Jsem nesmírně hrdý, že certifikaci IUCN II získali naši sousedé, se kterými sdílíme nezanedbatelně velké bezzásahové území ve střední a západní Evropě. A nejen to, sdílíme společné hodnoty, myšlenky, dlouholetá přátelství a společnou budoucnost. To mě opravdu naplňuje štěstím a radostí,“ uvedl.
„Dosažení tohoto cíle trvalo Správě Národního parku Bavorský les padesát let. Národní park Šumava bude v roce 2026 slavit pětatřicet let od svého založení a už dnes sama příroda vládne na 43 procentech jeho území. Tedy, jdeme správným směrem, protože nejpozději za 10 let by se bezzásahovost měla rozprostírat na více než polovině bezmála 700 km2 plochy, na které se národní park Šumava rozkládá,“ pokračuje Pavel Hubený.
Podle jeho slov je důležité, že už teď je velká část bezzásahového území Šumavy přímo propojena s Bavorským lesem. Neexistují tu vůbec hranice a díky tomu má ucelené a propojené bezzásahové území rozlohu zhruba 34 800 hektarů (16 008ha NP Šumava + 18 780ha NP BW). Dalších více než 13 000 hektarů divočiny leží na další části území Národního parku Šumava a čeká na propojení s touto velkou centrální oblastí.
„Šumava s Bavorským lesem je tak největším divokým lesním územím ve středí a západní Evropě. A to je důležité nejen pro přírodu samotnou, ale také pro lidi. Nejen, že sledování tohoto procesu přináší neocenitelné informace o přírodních zákonitostech, je i velkou atraktivitou, jejíž vliv na regionální ekonomiku není zanedbatelný,“ dodává Pavel Hubený.
Za přítomnosti bavorského ministra životního prostředí Thorstena Glaubera (vpravo od certifikátu) a bavorské ministryně zemědělství Michaely Kaniber (vlevo od certifikátu) jako i dalších čestných hostů obdržel Národní park Bavorský les, zastoupený ředitelkou Ursulou Schuster významný certifikát IUCN.
Foto | Nationalpark Bayerischer Wald / NP Šumava
Význam tohoto ocenění si uvědomují i představitelé obcí, které v Národních parcích Berchtesgaden a Bavorských les leží. Alfons Schinabeck, předseda dozorčí rady Rekreační oblasti Národního parku Bavorský les a starosta Neuschönau řekl, že je park s tímto cílem přijímán téměř 90 procenty obyvateli. „Národní park je naší hnací silou v oblasti cestovního ruchu,“ zmínil. Podobný názor zastává i Bartl Wimmer, vedoucí Spolku pro horské zážitky Berchtesgaden.
Sabine Lemberger, zástupkyně výkonného ředitele Rekreační oblasti Národního parku Bavorský les, řekla: „Máme společně s národním parkem z tohoto ocenění velkou radost. Ukazuje, že hodnota, kterou má příroda pro lidi – tedy rekreace a nalézání klidu – nyní dosáhla vysoké úrovně. Tato hodnota přírody spojuje lidi na celém světě. To je také to, co chceme předávat našim hostům.“ „Těší mě to zejména z jednoho důvodu, protože my jako Spolek pro národní park máme tento cíl, který nyní národní park splnil, dokonce ve svých stanovách. Od samého počátku jsme požadovali, aby Národní park Bavorský les byl národním parkem v souladu s mezinárodními směrnicemi. To se nyní stalo skutečností,“ doplnil Max Greiner, předseda Spolku pro národní park Freyung-Grafenau. Podle Sebastiana Grubera, rady okresu Freyung-Grafenau, je certifikace podle mezinárodních kritérií mimořádnou událostí jak pro samotný národní park, tak pro celý region. „Je to zasloužená odměna za více než pět desetiletí ochrany přírody, ale také za osvědčenou spolupráci v regionu.“ „Myslím, že je skvělé, že národní park získal toto významné ocenění. Národní park je magnetem pro návštěvníky, ukazuje nám, jak vzniká nová příroda a jaká zvířata se zde usadila. Jsme na to velmi hrdí a jsme rádi, že jsme tento certifikát získali,“ uzavřel Helmut Plenk, zástupce rady okresu Regen.IUCN (International Union for Conservation of Nature), mezinárodní organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů, vytvořila kategorizace chráněných území. Do kategorie II patří právě národní parky. Jednou z podmínek, aby byl národní park zařazen do této vysoké, prestižní kategorie je to, aby na svém území vymezil 75 procent bezzásahovosti.
IUCN byla založena v roce 1948 a má sídlo ve švýcarském Glandu u Ženevského jezera. IUCN spojuje 83 států, 108 státních institucí, 766 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a kolem 10 000 odborníků a vědců z celého světa.
reklama
Dále čtěte |
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesů
Turistická trasa bývalé Zlaté stezky se u Strážného vyhne frekventované silnici
Další články autora |
Lesům na Šumavě bez lidské péče se daří dobře. Potvrzuje to dlouhodobé sledování bezzásahových územíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (65)
MU
Michal Ukropec
21.11.2024 18:08Pěkné pane Dvořák. A jak do té bezzásahovosti zapadá desetiletí lovu spárkaté zvěře hlava nehlava na Šumavě až do stavu kdy se musí střílet i vlk, jelikož nemá dost potravy a likviduje i cennějšího rysa. A nebo to je "nezbytný " zákrok na zachování bezzásahové zásahovosti? Ať žije zásahově bezzásahová biodiverzita.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
21.11.2024 20:44 Reaguje na Michal Ukropeca to víte? Bavorský les a Šumava je v podstatě propojený ekosystém. To, že Bavorská část je bezzásahová není náhoda.
A jak je vidět, tak to jde zrealizovat.
Odpovědět
A jak je vidět, tak to jde zrealizovat.
Karel Zvářal
21.11.2024 20:51 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo jistě, to je velkolepý projekt. To muselo dát hodně práce udělat do mapy čáru...
Pro plácání se po ramenech dobrý, i pro zvěř. Hosplesy také nejsou bez života, a člověk nemusí každou chvíli přelízat padlé mohykány. Z toho plyne, jaké prostředí preferuji.
Odpovědět
Pro plácání se po ramenech dobrý, i pro zvěř. Hosplesy také nejsou bez života, a člověk nemusí každou chvíli přelízat padlé mohykány. Z toho plyne, jaké prostředí preferuji.
SV
Slavomil Vinkler
22.11.2024 07:01 Reaguje na Karel ZvářalA že nám Bavoráci a Rakušáci vystříleli losy co?
Odpovědět
Karel Zvářal
22.11.2024 07:29 Reaguje na Slavomil VinklerOni dokonce zvládli (celkem nedávno) vystřílet i kozorožce (v Albách, se Švejcary) - čemuž se mi ani nechtělo věřit..., no ale hlad je sviňa, a když ne já, tak soused, že...
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
22.11.2024 09:38 Reaguje na Karel ZvářalTady asi nejde úplně o to, jaký vy nebo já preferujeme les a jestli neradi lezeme přes padlé mohykány, ne? Spíš jde o to, zachovat les v podobě, kdy může fungovat sám. Kdy se v něm zachovají i všechny procesy, z nichž ještě většinu ani neznáme. Už takový princip udržitelnosti či dlouhodobé stability...
Odpovědět
Karel Zvářal
22.11.2024 11:46 Reaguje na Jindřich DurasSelektivně vytrháváte větičky, abyste si mohl "poučovat". Samozřejmě, že do pralesa nepolezu (jen po ztezce), ani kdyby mu bylo 500 let, už jen z úcty k divočině.
"Pro plácání se po ramenech dobrý, i pro zvěř"... To "pro zvěř" znamená po vše živé. Ostatní to pochopili...
Odpovědět
"Pro plácání se po ramenech dobrý, i pro zvěř"... To "pro zvěř" znamená po vše živé. Ostatní to pochopili...
JD
Jindřich Duras
22.11.2024 14:58 Reaguje na Karel ZvářalReaguji na věty, co vy píšete. Proč myslíte, že to ostatní pochopili :-)?
Btw. Hosplesy nejsou bez života (ani flaška s destilkou není bez života), to ne, ale nejsou to, kvůli čemu se vyčleňují národní parky.
NP mají nějaký smysl, poslání a nemá cenu je srovnávat s hosplesy. Prostě je každé něco jiného, no.
Odpovědět
Btw. Hosplesy nejsou bez života (ani flaška s destilkou není bez života), to ne, ale nejsou to, kvůli čemu se vyčleňují národní parky.
NP mají nějaký smysl, poslání a nemá cenu je srovnávat s hosplesy. Prostě je každé něco jiného, no.
Karel Zvářal
22.11.2024 15:24 Reaguje na Jindřich DurasJo ták, věnujete mi zvýšenou péči, jo?-D Tak to jste našel toho pravého!-DDD
Bučiny jsou i nad 1000m ( 48.9586269N, 13.3821636E ) a jsou tam PLOCHY NEDÁVNO OŠETŘENÉ ( 48.9430031N, 13.4376103E ).
Proč nekomentujete tuto (zvýrazněnou) pasáž - Němci tam vyhlásili park před 50-ti lety, a při kůrovci zasahovali. Až teď to s velkou parádou vyhlásili jako bezzásahové - po několika dekádách údržby. Tak to má být, tak to beru!
Tak si představuji managemnt já, ale asi to pro vás nic neznamená, podobně jako vyvrácená "potřebnost" povodní. Jak si zasednete na někoho, tak se vás člověk nezbaví:-DDD Now I know... nasraný "humor".
Odpovědět
Bučiny jsou i nad 1000m ( 48.9586269N, 13.3821636E ) a jsou tam PLOCHY NEDÁVNO OŠETŘENÉ ( 48.9430031N, 13.4376103E ).
Proč nekomentujete tuto (zvýrazněnou) pasáž - Němci tam vyhlásili park před 50-ti lety, a při kůrovci zasahovali. Až teď to s velkou parádou vyhlásili jako bezzásahové - po několika dekádách údržby. Tak to má být, tak to beru!
Tak si představuji managemnt já, ale asi to pro vás nic neznamená, podobně jako vyvrácená "potřebnost" povodní. Jak si zasednete na někoho, tak se vás člověk nezbaví:-DDD Now I know... nasraný "humor".
MU
Karel Zvářal
24.11.2024 19:17 Reaguje na Michal UkropecJá děkuji za přízeń. Vždycky mě dojímá, když blbec chce udělat blbce ze mě.
Odpovědět
MU
MU
SV
Slavomil Vinkler
25.11.2024 08:38 Reaguje na Jindřich Duras"Kdy se v něm zachovají i všechny procesy, z nichž ještě většinu ani neznáme. Už takový princip udržitelnosti či dlouhodobé stability..." Uvědomujete si, že to sice funguje v boreální tajze, co má 20 milionů km2, ale v 700 km2 to fungovat samo nemůže? On ten rozměr požáru či broučka jsou tisíce až desetitisíce km2. Takže když se chce na 700 km2 mít všechny biotopy, je to taková lidská zahrádka, kterou je třeba usměrňovat péčí.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
22.11.2024 15:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJe zásahovost a bezzásahovost. Já jen poukazuji na fakt, že třeba proti extrémně chráněnému vlku se u nás zasahuje pouze v bezzásahové Šumavě. Jinde v zásahových oblastech se nezasahuje. Ale rád si počkám na vyjádření co panu Dvořákovi naservíruje Bláhový Duha.
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
21.11.2024 18:50v Německu to funguje téměř bez problému již mnoho let, my v ČR ale víme své-) na nás si nepřijdou
Odpovědět
JD
su
21.11.2024 18:54
Výborná zpráva, gratuluji! Odpůrci bezzásahu teď jistě pukají zlostí ))))).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.11.2024 19:08 Reaguje naProč by, Brouček přece ukázal zač je toho bezzásahovosti.
"Nejen, že sledování tohoto procesu přináší neocenitelné informace o přírodních zákonitostech, je i velkou atraktivitou, jejíž vliv na regionální ekonomiku není zanedbatelný.“ Vysvětlete si tu atraktivitu sežraných území.
Odpovědět
"Nejen, že sledování tohoto procesu přináší neocenitelné informace o přírodních zákonitostech, je i velkou atraktivitou, jejíž vliv na regionální ekonomiku není zanedbatelný.“ Vysvětlete si tu atraktivitu sežraných území.
SV
Pe
Petr
21.11.2024 19:38 Reaguje na Slavomil VinklerProč by se to muselo někomu líbit, nebo naopak nelíbit? To přece není hlavní "funkce" divočiny. Je to příroda. O tu jde.
Ano, kdo přírodu nemá rád, nebo se v ní necítí dobře, ten z toho bude nešťastný. Ale to je jeho problém, ne problém parku. Takový člověk prostě musí chodit do jiného parku - do městského. Ten je právě přesně na to, aby se líbil.
Odpovědět
Ano, kdo přírodu nemá rád, nebo se v ní necítí dobře, ten z toho bude nešťastný. Ale to je jeho problém, ne problém parku. Takový člověk prostě musí chodit do jiného parku - do městského. Ten je právě přesně na to, aby se líbil.
Pe
Petr
21.11.2024 19:42 Reaguje na PetrJe to trochu jako jít do kina na horor, a pak říkat že se mi to nelíbilo, bál jsem se tam a nebyla tam vůbec žádná zábava, a že film má být zábava.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
21.11.2024 20:23 Reaguje na Petrasi tak. Příroda se nemusí nikomu líbit, protože se nemusí nikomu zavděčovat.
To ty naše mentální zkratky jsou trochu perverzní vše řídit a usměrňovat.
Jaké to překvapení, když něco může fungovat samo o sobě.
Odpovědět
To ty naše mentální zkratky jsou trochu perverzní vše řídit a usměrňovat.
Jaké to překvapení, když něco může fungovat samo o sobě.
Karel Zvářal
21.11.2024 20:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAnóó! Svobodu lesům!-) Byly tu před námi a budou i bez nás... To jsou "objevy" na Nobelovku.
Je rozdíl smíšený les blízký přírodnímu (Bavorák), nebo nepůvodní monokultura háklivá na škůdce prohlášená za NP.
Odpovědět
Je rozdíl smíšený les blízký přírodnímu (Bavorák), nebo nepůvodní monokultura háklivá na škůdce prohlášená za NP.
JŘ
Jaroslav Řezáč
21.11.2024 20:56 Reaguje na Karel Zvářalpane Zvářale, asi by bylo lepší tam zajet, než tu dělat ze sebe osla.
Smrkové monokultury jsou i na Bavorské straně... cca okolo 900 metrů je smrkový porost stabilní. Pod touto hranicí se více aplikuje druhová pestrost.
Ostatně je to napsané i v turistickém průvodci.
Odpovědět
Smrkové monokultury jsou i na Bavorské straně... cca okolo 900 metrů je smrkový porost stabilní. Pod touto hranicí se více aplikuje druhová pestrost.
Ostatně je to napsané i v turistickém průvodci.
Karel Zvářal
21.11.2024 20:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNemusím nikam jezdit, vidím to "z letadla". Jen se bavím tím vzdycháním nad bezzásahem, což je ten nejprimitivnější "management".
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
22.11.2024 15:02 Reaguje na Karel ZvářalBezzásah není nejprimitivnějším způsobem péče o les. K jeho zvolení je třeba mnohé pochopit, A třeba zdejší diskuse jasně ukazuje, že mnozí stále ani nepochopili, k čemu by takový bezzásah mohl být vůbec dobrý :-D. Tak s tou primitivností tedy nevím, nevím.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
24.11.2024 08:49 Reaguje na Jindřich DurasJá se tím netajím že jsem primitiv se středním vzděláním. Vám ovšem ani vzdělání nepomůže k tomu, aby jste se vyrovnal panu Jakubovi Hruškovi.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.11.2024 19:10 Reaguje na Jindřich DurasŘekl bych, že někteří dodnes nepochopili, že bezzásah se nehodí do každé monokultury.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.11.2024 06:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBučiny jsou i nad 1000m ( 48.9586269N, 13.3821636E ) a jsou tam plochy nedávno ošetřené ( 48.9430031N, 13.4376103E ).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.11.2024 06:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLíbit se musí. Ale vám se jako zvráceným, líbí ta zničená broukem a požárem. No nekrofilie.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
22.11.2024 09:41 Reaguje na Slavomil VinklerNe, nechápete z toho nic. Škoda.
Odpovědět
JD
su
21.11.2024 19:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale ty parky nejsou vypálené. Jsou divoké. A to se mi líbí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.11.2024 06:54 Reaguje naDivoké budou asi tak za 200 let, pokud nezaúřaduje brouček v té nové monokultuře.
Odpovědět
su
22.11.2024 10:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
Divoké jsou hned, jakmile je přestane ovlivňovat lidská ruka. Divokost lze totiž měřit okamžitě - reprezentuje ji např. tráva, která sama o sobě, bez přičinění člověka, prorůstá asfaltem. Jak vidno, můžeme se s ní setkat i v člověkem ovlivňované krajině. Divočina a divokost jsou tedy dva odlišné pojmy.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
21.11.2024 20:27 Reaguje na Slavomil VinklerBavorský les sousedí se Šumavou, takže si nedělejte iluze, že tam brouček není.
I mrtvé dřevo je součástí obnovy procesů, ale to se " soudruhům" z lesa, který by chtěli vše vyřezat nehodí.
Odpovědět
I mrtvé dřevo je součástí obnovy procesů, ale to se " soudruhům" z lesa, který by chtěli vše vyřezat nehodí.
JO
Jarka O.
21.11.2024 21:36 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNa to vemte jed, že se v Bavorském lese proti kůrovci zasahuje a to i preventivně, a oba zmíněné parky jsou opravdu vypucované parky se silnicemi, parkovišti, WC, občerstvením, zájezdy pro turisty autobusem atd. Jako Krkonoše.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.11.2024 20:11První liga bezzásahu... To musí lemplům znít jak rajská hudba:-) Generál pecivál...
Odpovědět
HH
Honza Honza
22.11.2024 06:31Rovněž našim moudrým německým přátelům děkujeme za:
- odstavení jaderných elektráren jakožto uvážlivému příspěvku do energetiky
- neochvějné a prozřetelné podpoře spolupráce s Ruskem zvl. za vlády p. Merkelové - dle křesťanských zásad: nepřítel do tebe kamenem (atomovou bombou), ty do něho chlebem (eury, aby byl bohatý a mohl vyrábět své atomovky
- přátelské podpoře migrace pro arabské a černovské migranty, kteří zásadně nepracují, kradou, znásilňují mladé dívky a na nádražích kladou bomby, naopak vyhnání polských slovanských nespolehlivých pracovníků, kteří nic špatného nedělají, jen pracují, ale je to nízká slovanská rasa: viz rovněž vystoupení Anglie z EU
Pokud máte zájem o lepší pochopení bezzásahového monokulturního stejnověkého = nepochybně zcela přírodního lesa zničeného kůrovcem, jeďte, prosím, zásadně z německé strany: autem je možno dojet až k hranici.
Odpovědět
- odstavení jaderných elektráren jakožto uvážlivému příspěvku do energetiky
- neochvějné a prozřetelné podpoře spolupráce s Ruskem zvl. za vlády p. Merkelové - dle křesťanských zásad: nepřítel do tebe kamenem (atomovou bombou), ty do něho chlebem (eury, aby byl bohatý a mohl vyrábět své atomovky
- přátelské podpoře migrace pro arabské a černovské migranty, kteří zásadně nepracují, kradou, znásilňují mladé dívky a na nádražích kladou bomby, naopak vyhnání polských slovanských nespolehlivých pracovníků, kteří nic špatného nedělají, jen pracují, ale je to nízká slovanská rasa: viz rovněž vystoupení Anglie z EU
Pokud máte zájem o lepší pochopení bezzásahového monokulturního stejnověkého = nepochybně zcela přírodního lesa zničeného kůrovcem, jeďte, prosím, zásadně z německé strany: autem je možno dojet až k hranici.
SV
Slavomil Vinkler
22.11.2024 06:59 Reaguje na Honza HonzaJe ovšem docela zajímavé, když se podíváte na letecké Mapy cz. Je velký rozdíl, Bavorsko-Čechy a kterému nerozumím, o kterém se nějak nemluví. Nemá ta Jarka pravdu?
Odpovědět
HH
Honza Honza
22.11.2024 07:32 Reaguje na Slavomil VinklerAno, je to právě ta západní (rakouská) kultura: vše je krásné, nové, příroda je krásná, hlavně, že nemáme odpady a JE. Na druhou stranu je zde snaha o zisk, rekreaci, ovečky se pasou i ve vysokohorském prostředí, jsou zde lyžařské vleky, hotely - to je určtě správnější přístup než dejte nám peníze.
Vše má své výhody a nevýhody, německé hospodářství je dle mého názoru obecně efektivnější než naše.
NP není jen ochrana přírody, měl by to hlavně vzor jednání člověka k přírodě, příklad pro všechny lidi, hlavně pro lesníky a odborníky. Nikoli především zadrátovaný nepřístupný prales dostupný jen pro spávce NP.
Odpovědět
Vše má své výhody a nevýhody, německé hospodářství je dle mého názoru obecně efektivnější než naše.
NP není jen ochrana přírody, měl by to hlavně vzor jednání člověka k přírodě, příklad pro všechny lidi, hlavně pro lesníky a odborníky. Nikoli především zadrátovaný nepřístupný prales dostupný jen pro spávce NP.
SV
Slavomil Vinkler
22.11.2024 08:16 Reaguje na Honza HonzaJá byl v Taupitz. Je to lyžařské středisko. Ale všude se pasou krávy a je tam mraky skalniček, včetně orchidejí. Lyžařské středisko udržují květnaté asi ty krávy.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
22.11.2024 08:56 Reaguje na Slavomil VinklerKrávy tu nejsou jako hospodářská zvířata,pro obživu místního obyvatelstva,ale jako atrakce pro výletníky kteří si toto platí,protože jsme pořád bohatá společnost.A hýříme,prostředky pořád jsou.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
22.11.2024 09:43 Reaguje na Emil BernardyA dal jste si tam někdy sýr, mléko, kefír a tak? To tam navozili z Lidlu, myslíte?
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
26.11.2024 18:46 Reaguje na Jindřich DurasDodávají sýr,mléko.... tito do Lídlu ? Myslíte ?
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
26.11.2024 18:46 Reaguje na Jindřich DurasDodávají sýr,mléko.... tito do Lídlu ? Myslíte ?
Odpovědět
ms
22.11.2024 10:10
To je zase "něco". Ničitelé lesa si rozdávají medaile za zásluhy a poplácávají se po zádech.
Ztráty na ekosystémových službách příčinou rozpadů lesa jdou do miliard, je to ekologická újma pro všechny občany na obou stranách hranice. Tyto služby budou chybět a bude to velmi vážný problém, který je již patrný a do budoucna se bude zvětšovat.
Opravdu původní lesní porosty jsou pryč, nevydržely nárůst kůrovce, tedy "péči" ochrany přírody.
"Romantická" představa o divočině je jenom obluzovačka před skutečnou destrukcí, která se tam děje. Soukromí vlastníci lesů jsou bez lesů, pracovníci Správy jim říkají, nechte to kůrovci, na újmách, získáte více peněz. Vše hrazené z peněz daňových poplatníků.
Jestli chceme bezzásahovost tak, ať se zruší Správa, není potřeba dalších x lidí, kteří budou hlídat suché lesy a budou si připisovat falešné zásluhy.
Stačí se podívat podél Vydry nebo ze Srní do údolí, už na prvním ohybu směr Sušice vidíte suché lesy, kam pohlédnete a ty, co jsou vedle ještě zelené, jsou už také chycené. Na jaře bude tento pohled ještě smutnější.
Na Jáchymovsku někdo bez povolení vykácel 3,5 ha lesa a je to řešeno v rámci trestněprávní odpovědnosti a tady jsou desetitisíce hektarů a tleskáme si.
Odpovědět
Ztráty na ekosystémových službách příčinou rozpadů lesa jdou do miliard, je to ekologická újma pro všechny občany na obou stranách hranice. Tyto služby budou chybět a bude to velmi vážný problém, který je již patrný a do budoucna se bude zvětšovat.
Opravdu původní lesní porosty jsou pryč, nevydržely nárůst kůrovce, tedy "péči" ochrany přírody.
"Romantická" představa o divočině je jenom obluzovačka před skutečnou destrukcí, která se tam děje. Soukromí vlastníci lesů jsou bez lesů, pracovníci Správy jim říkají, nechte to kůrovci, na újmách, získáte více peněz. Vše hrazené z peněz daňových poplatníků.
Jestli chceme bezzásahovost tak, ať se zruší Správa, není potřeba dalších x lidí, kteří budou hlídat suché lesy a budou si připisovat falešné zásluhy.
Stačí se podívat podél Vydry nebo ze Srní do údolí, už na prvním ohybu směr Sušice vidíte suché lesy, kam pohlédnete a ty, co jsou vedle ještě zelené, jsou už také chycené. Na jaře bude tento pohled ještě smutnější.
Na Jáchymovsku někdo bez povolení vykácel 3,5 ha lesa a je to řešeno v rámci trestněprávní odpovědnosti a tady jsou desetitisíce hektarů a tleskáme si.
su
22.11.2024 10:43 Reaguje na
No já tedy nevím, aloe ničitelem lesa je vždycky člověk, nikdy příroda.
Odpovědět
ms
22.11.2024 11:32 Reaguje na
Člověk se nemůže zbavit odpovědnosti za stav přírody, respektive za stav Země. Je to nedělitelné. Už tolikrát bylo území přeměněno, že zpětný chod není možný. Je třeba pochopit, že i to, co se děje na Š je volba člověka. Aktuálně je volbou nedělat nic a velebit suchý les.
Činit bezzásahovost v kulturním hospodářském lese je naprostá hloupost. Výsledky jsou zřejmé.
Ať si hospodář zvolí zda bezzásahovost či zásahovost či kombinaci, ale musí nést odpovědnost za zachování existence vzrostlého živého lesa.
Jeho úloha v tvorbě klimatu, kdy transformuje sluneční energii do výparu a tím stabilizuje teploty, je nezastupitelná a musí fungovat přesně v těch krajinných celcích jako je Šumava.
Odpovědět
Činit bezzásahovost v kulturním hospodářském lese je naprostá hloupost. Výsledky jsou zřejmé.
Ať si hospodář zvolí zda bezzásahovost či zásahovost či kombinaci, ale musí nést odpovědnost za zachování existence vzrostlého živého lesa.
Jeho úloha v tvorbě klimatu, kdy transformuje sluneční energii do výparu a tím stabilizuje teploty, je nezastupitelná a musí fungovat přesně v těch krajinných celcích jako je Šumava.
SV
Slavomil Vinkler
22.11.2024 12:56 Reaguje naPodle WIKI je příroda na:
Dle Hodnocení ekosystémů k miléniu[1] jsou ekosystémové služby děleny následovně:
Poskytovací služby – jedná se o produkty získávané z ekosystémů: jídlo, pitná voda, paliva, přírodní léčiva, biochemické látky a genetické zdroje
Regulační služby – benefity plynoucí z regulace procesů probíhajících v ekosystémech: regulace klimatu, koloběh vody, udržování kvality ovzduší, kontrola eroze, regulace lidských nemocí, proces opylování, nakládání s odpady, ochrana před bouřemi
Kulturní služby – nemateriální výhody získávané z ekosystémů: spirituální a náboženské hodnoty přírody, rekreace a ekoturismus, estetická hodnota, inspirace, hodnoty vzdělávání, vnímání daného místa, hodnota kulturního dědictví, sociální vazby
Podpůrné služby – tato skupina zabezpečuje správný chod všech ostatních ekosystémových služeb a jejich dopady na společnost jsou buď nepřímé, anebo se projeví až za dlouhý časový interval. Řadí se sem: primární produkce biomasy, tvorba půdy, koloběh živin, fotosyntéza
Správné fungování všech ekosystémových služeb se opírá o biologickou rozmanitost ekosystémů.[5]
Jak vysvětlit výšeuvedené služby u sežraného nebo spáleného lesa?
Odpovědět
Dle Hodnocení ekosystémů k miléniu[1] jsou ekosystémové služby děleny následovně:
Poskytovací služby – jedná se o produkty získávané z ekosystémů: jídlo, pitná voda, paliva, přírodní léčiva, biochemické látky a genetické zdroje
Regulační služby – benefity plynoucí z regulace procesů probíhajících v ekosystémech: regulace klimatu, koloběh vody, udržování kvality ovzduší, kontrola eroze, regulace lidských nemocí, proces opylování, nakládání s odpady, ochrana před bouřemi
Kulturní služby – nemateriální výhody získávané z ekosystémů: spirituální a náboženské hodnoty přírody, rekreace a ekoturismus, estetická hodnota, inspirace, hodnoty vzdělávání, vnímání daného místa, hodnota kulturního dědictví, sociální vazby
Podpůrné služby – tato skupina zabezpečuje správný chod všech ostatních ekosystémových služeb a jejich dopady na společnost jsou buď nepřímé, anebo se projeví až za dlouhý časový interval. Řadí se sem: primární produkce biomasy, tvorba půdy, koloběh živin, fotosyntéza
Správné fungování všech ekosystémových služeb se opírá o biologickou rozmanitost ekosystémů.[5]
Jak vysvětlit výšeuvedené služby u sežraného nebo spáleného lesa?
ms
22.11.2024 13:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přesně tak, když les neexistuje, těžko může něco takového plnit. Zcela zásadní roli má vzrostlý živý les. Stále pánové z NP ukazují, jak se les obnovuje, ale je to nedospělý porost, které dodává jenom omezené služby. Takový rozpad jsme jako společnost neměli nikdy dopustit.
Křivoklátsko jde postupnou změnou druhové skladby bez nutnost rozpadu celého celku. To je balzám, když jedete parným dnem přes toto území, dýchne na vás, ten příjemný chlad lesa. Kde to dnes máte.
Odpovědět
Křivoklátsko jde postupnou změnou druhové skladby bez nutnost rozpadu celého celku. To je balzám, když jedete parným dnem přes toto území, dýchne na vás, ten příjemný chlad lesa. Kde to dnes máte.
Karel Zvářal
22.11.2024 13:22 Reaguje naKvůli popožárovému brouku se to musí velebit, neb je to také "biotop". Sice vše živé zničily plameny, ale objeví se kolonizátoři (vzácný hmyz a bříza...).
Odpovědět
HH
Honza Honza
22.11.2024 14:21 Reaguje na Karel ZvářalVytěžený povrchový důl ponechaný sám sobě je také poklad v přírodě, přemíra vzácných rostlin a na ně navazujícího hmyzu.
Podobně i v Černobylu bude jistě zajímavá příroda.
Jak by to asi bylo po atomové válce? Je vidět jak se vše točí dokola, zlo splývá s dobrem, příčiny s následkem, svět není jednoduchý.
Odpovědět
Podobně i v Černobylu bude jistě zajímavá příroda.
Jak by to asi bylo po atomové válce? Je vidět jak se vše točí dokola, zlo splývá s dobrem, příčiny s následkem, svět není jednoduchý.
Karel Zvářal
22.11.2024 15:30 Reaguje na Honza HonzaVíte, je bezzásahovost a bezzásahovost. Tady si mudrci selektivně vybírají, čeho si všimnou a co (správné) přehlídnou. Záměrně přehlížejí kontext a vytrhnutou větu berou jako "názor".
Pískovna je jistě v pořádku, je to střípek mozaiky s jinou diverzitou. Dobře pamatuji ty nářky Bavoráků, kdo jim do lesů šíří kůrovce. Ale to se tu rozebírat nebude, neb "kůrovec je inženýr lesa". Lesu zdar a sežranému zvlášť!-/
Odpovědět
Pískovna je jistě v pořádku, je to střípek mozaiky s jinou diverzitou. Dobře pamatuji ty nářky Bavoráků, kdo jim do lesů šíří kůrovce. Ale to se tu rozebírat nebude, neb "kůrovec je inženýr lesa". Lesu zdar a sežranému zvlášť!-/
JD
Jindřich Duras
22.11.2024 14:52 Reaguje na Karel ZvářalJe to přírodní cyklus. To je právě to, co je na něm to cenné :-).
Odpovědět
Karel Zvářal
22.11.2024 15:14 Reaguje na Jindřich DurasAno, nejlepší je to vtloukat mládeži ve škole a vymýt ji palici. Potom se stěží těch požárů dopočítáme.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.11.2024 06:50 Reaguje na Jindřich DurasPokud by to nebylo 2/3 českých lesů a 2/3 NPČŠ, tak se můžeme bavit o novém užitečném biotopu. 50 hektarů špica, 500 tisíc je zločin
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
22.11.2024 15:07 Reaguje naUrčitě se člověk nemůže zbavit zodpovědnosti - a to je právě důvod, proč zachovat některé přírodní části bez zásahu. A o zpětný chod nejde. Jde o to, uchovat něco směrem kupředu, myslím.
Bezzásahovost do čistě hospodářského lesa nikoli, ale na území NL je třeba ponechat alespoň takový rozsah té bezzásahové zóny, aby byla udržitelná - myslí se samostatně sama sebou.
Hospodář si může ledacos zvolit, ale na území NP je to už zájem trochu obecnější, ne?
Odpovědět
Bezzásahovost do čistě hospodářského lesa nikoli, ale na území NL je třeba ponechat alespoň takový rozsah té bezzásahové zóny, aby byla udržitelná - myslí se samostatně sama sebou.
Hospodář si může ledacos zvolit, ale na území NP je to už zájem trochu obecnější, ne?
SV
Slavomil Vinkler
24.11.2024 08:36 Reaguje na Jindřich DurasVšechny lesy a to i národní parky tu jsou pouze a jen pro lidi, nikoli pro srandu králikom nebo pro gaiu. Ty NP mají plnit jiné funkce než lesy hospodářské.
Zejména NEMATERIÁLNÍ jako inspirace, (estetické prožitky), učení a zkoumání (ekosystémy), a REGULAČNÍ jako vytváření a udržování různorodých habitatů nebo regulace klimatu. Ale obrovské rozlohy celoplošně zbytečně devastované evidentně tuto funkci neplní.
Odpovědět
Zejména NEMATERIÁLNÍ jako inspirace, (estetické prožitky), učení a zkoumání (ekosystémy), a REGULAČNÍ jako vytváření a udržování různorodých habitatů nebo regulace klimatu. Ale obrovské rozlohy celoplošně zbytečně devastované evidentně tuto funkci neplní.
HH
Honza Honza
22.11.2024 11:09Nejlepší by bylo spravovat NP právě podle německého vzoru, nikoli jako zásahové-bezzásahové, od všeho rozumně trochu:
NP by měla řídit rada složená z lesníků a přírodovědců, v 1. fázi by vedoucí měl být lesník, aby les vedl (dovedl) zpět k přírodě- aby byl funkční, pestrý, vyvážený, odolný oteplování, ale částečně i hosp. výnosný, aby změna mohla být efektivně financována. Dle příkladu z Německa by zde měla být i více rekreační činnost- hotely, restaurace (aby byl zisk + lidi se zároveň vtáhnou do přírody, mají k ní větší vztah), ale pouze jen jako rozšíření zastavěných oblastí- měst, vesnic, nikoli ve volné krajině. Sporné jsou lyžařské vleky- vlivem oteplení ztrácejí smysl: proto pouze ve vyšších polohách (na Šumavě spíše ne) , přitom vodu brát jen z nádrží z potoka nikoli z vrtů.
Zároveň i v NP by se mělo dbát o diverzifikaci - ve vhodných oblastech nasazovat původní býložravce, aby stav byl vyvážený, původní příroda obsahovala nejen rostlinsvo, ale i petřejší zvířectvo.
Až les bude pestrý, přírodní = k přírodě změněný, zastabilizovaný, měl by být postupně stále více bezzásahový, více ponechaný přírodě, více pod vedením (dohledem) přírodovědců než lesníků.
Odpovědět
NP by měla řídit rada složená z lesníků a přírodovědců, v 1. fázi by vedoucí měl být lesník, aby les vedl (dovedl) zpět k přírodě- aby byl funkční, pestrý, vyvážený, odolný oteplování, ale částečně i hosp. výnosný, aby změna mohla být efektivně financována. Dle příkladu z Německa by zde měla být i více rekreační činnost- hotely, restaurace (aby byl zisk + lidi se zároveň vtáhnou do přírody, mají k ní větší vztah), ale pouze jen jako rozšíření zastavěných oblastí- měst, vesnic, nikoli ve volné krajině. Sporné jsou lyžařské vleky- vlivem oteplení ztrácejí smysl: proto pouze ve vyšších polohách (na Šumavě spíše ne) , přitom vodu brát jen z nádrží z potoka nikoli z vrtů.
Zároveň i v NP by se mělo dbát o diverzifikaci - ve vhodných oblastech nasazovat původní býložravce, aby stav byl vyvážený, původní příroda obsahovala nejen rostlinsvo, ale i petřejší zvířectvo.
Až les bude pestrý, přírodní = k přírodě změněný, zastabilizovaný, měl by být postupně stále více bezzásahový, více ponechaný přírodě, více pod vedením (dohledem) přírodovědců než lesníků.
ms
22.11.2024 11:44 Reaguje na Honza Honza
první ochranáři byli vlastně lesníci. Cílem národního parku v roce 1990, který podporovali všichni místní občané, bylo jeho území primárně ponechat pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa a těžba bude jenom sekundární. Ale mělo to být o zachování stávající přírody a nikoliv to, co se tam děje nyní.
Současný národní park stejně těží, jak může, dosazuje minimálně.
Máte pravdu, že bezzásahový les musí být zastabilizovaný a národní park samofinancovatelný.
V otázce původnosti - co je původní? Bylo by fajn, kdyby tam byl krásný mnohadruhový les.
Odpovědět
Současný národní park stejně těží, jak může, dosazuje minimálně.
Máte pravdu, že bezzásahový les musí být zastabilizovaný a národní park samofinancovatelný.
V otázce původnosti - co je původní? Bylo by fajn, kdyby tam byl krásný mnohadruhový les.
HH
Honza Honza
22.11.2024 14:07 Reaguje naAno, pro správce parku je vlastně těžba něco podobného jako požár: uměle vysázený les- jeden strom jako druhý, stejně od sebe, což připomíná kukuřičné pole nikoli divokou přírodu, se rychle vlastní sukcesí mění na přirozenější les. Tento les ale stejně nebude správný, měl by být více pestřejší, více odolnější i vůči budoucí progresi sucha. A to právě lépe zvládnou lesníci. Nikoli že by zase uměle sázeli stromy jeden jako druhý, ale přirozenou sukcesi pouze doplňovali vhodnějšími druhy, výřezem les usměrňovali apod.
Hospodář který chová zvířata jim více rozumí, lesník lépe ví, co a kde by mělo růst, aby to rostlo nejlépe, i když převažuje hospodářský výnos, ale právě výnos je podmíněn zdravím zvířat i lesa.
Odpovědět
Hospodář který chová zvířata jim více rozumí, lesník lépe ví, co a kde by mělo růst, aby to rostlo nejlépe, i když převažuje hospodářský výnos, ale právě výnos je podmíněn zdravím zvířat i lesa.
BM
Břetislav Machaček
23.11.2024 12:15Pokud mám dost peněz na nákup dřeva odjinud, tak si mohu dovolit to své
netěžit a nechat ho shnít v lese. Pokud by to ale chtěli dělat všichni,
tak budeme muset dřevo nahradit asi plasty z ropy. Pokud dvacet let po
kůrovci je les plný mladých stromů, tak je les zdravý proto, že je MLADÝ. Bohužel každý strom jednou zestárne, začne chřadnout a už nebudou ty lesy
vypadat tak zdravě. Smrky opět napadne kůrovec a jiné stromy zase jejich
škůdci. Bezzásah funguje stejně, jako samoregulace v cyklech vzestupu a
zase zmaru. Jednou je to tak a za pár let jinak. Pokud se někomu zmar bez
užitku líbí a má na to plýtvání, tak budiž, ale nehospodaří v bublině
a své okolí ohrožuje možností šíření škůdců. Je neštěstí mít les vedle
bezzásahového lesa a stále marně bojovat se škůdci odvedle. Je to jako
zaorat pole s bramborami až po zakuklení mandelinek a příští rok se
chválit, že jemu mandelinka nevadí, protože přestal pěstovat brambory.
Ty jeho mandelinky ale trápí i ty sousedy, kteří ty své loni vyhubili.
V lese to je pak tak, že mne les neživí a tak mi kůrovec nevadí a je
mi ukradené, že ničí les sousedovi, kterého živí. Je to sobeckost a bezohlednost posvěcena na moderní "péči" o přírodu.
Odpovědět
netěžit a nechat ho shnít v lese. Pokud by to ale chtěli dělat všichni,
tak budeme muset dřevo nahradit asi plasty z ropy. Pokud dvacet let po
kůrovci je les plný mladých stromů, tak je les zdravý proto, že je MLADÝ. Bohužel každý strom jednou zestárne, začne chřadnout a už nebudou ty lesy
vypadat tak zdravě. Smrky opět napadne kůrovec a jiné stromy zase jejich
škůdci. Bezzásah funguje stejně, jako samoregulace v cyklech vzestupu a
zase zmaru. Jednou je to tak a za pár let jinak. Pokud se někomu zmar bez
užitku líbí a má na to plýtvání, tak budiž, ale nehospodaří v bublině
a své okolí ohrožuje možností šíření škůdců. Je neštěstí mít les vedle
bezzásahového lesa a stále marně bojovat se škůdci odvedle. Je to jako
zaorat pole s bramborami až po zakuklení mandelinek a příští rok se
chválit, že jemu mandelinka nevadí, protože přestal pěstovat brambory.
Ty jeho mandelinky ale trápí i ty sousedy, kteří ty své loni vyhubili.
V lese to je pak tak, že mne les neživí a tak mi kůrovec nevadí a je
mi ukradené, že ničí les sousedovi, kterého živí. Je to sobeckost a bezohlednost posvěcena na moderní "péči" o přírodu.
