https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zavlahy-jsou-v-cr-jen-na-ctyrech-pct-zemedelske-pudy-postupne-pribyvaji-nove
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové

18.4.2024 00:34 (ČTK)
Foto | California Department of Food and Agriculture / Flickr
Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
 

"Největší výstavba závlahových soustav, převážně velkoplošných systémů na plochách několika tisíc hektarů, se prováděla v 60. až 80. letech minulého století," stojí v situační zprávě MZe zaměřené na půdu. Počet provozovaných závlah se od roku 1990 výrazně snížil ze 160.000 hektarů na 65.000 hektarů. Všechny větší projekty a stavby byly tehdy podle MZe zastaveny. Podle údajů z roku 2021 závlahy zažívají renesanci v posledních 12 letech, kdy byla jejich kapková varianta vybudována až na 4000 hektarech chmelnic, sadů, vinohradů, ploch se zeleninou a bramborami.

"I bez měnícího se klimatu je závlaha při pěstování zeleniny nezbytností, jelikož jsme na vodě naprosto závislí. Takže otázka funkčních rozvodů vody a závlahových soustav, ale i závlahových detailů, jako jsou kapkové závlahy či mikropostřikové trysky, trápí mnoho pěstitelů," uvedla Přibylová. Velkým problémem pro zelináře jsou vysoké ceny energií, které zavlažování prodražují. "Vodu je třeba k zelenině přivádět. A právě čerpací stanice, čerpadla a ostatní závlahové technologie jsou poháněny elektrickou energií. Takže v této oblasti musíme investovat jak do technologií, ale zároveň je nutné hledat také rozumné dodavatele energií a žádat stát o pomoc právě s cenami energií," řekla Přibylová.

Nové zavlažovací technologie jsou dražší, na druhou stranu mají úspornější provoz a lze je ovládat podle aktuální vláhy a počasí. Náklady na instalaci a provoz závlah ale rostou. Například u kapkové závlahy se hadice instalují ke každému řádku zeleniny. Rozhodnutí o použití závlahy vychází ze sledování stavu porostu a půdního sucha. "A k tomu se využívají tyto technologie, jejichž pořízení je nákladné. Závlaha a úspora vody je v zelinářství stále častěji propojována třeba i s použitím mulčovací a nakrývací fólie, které umožňují lepší využití závlahy a snižují tak spotřebu vody, Jejich pořízení, instalace a likvidace ovšem přináší další náklady," uvedla Přibylová.

Podle ní bude nutné pokračovat v investicích do zavlažování. "Na straně poskytovatelů závlah je třeba investovat do obnovy, modernizace a automatizace závlahových soustav a rozvodných i čerpacích stanic. Pěstitelé pak potřebují investice do závlahového detailu - kapkové závlahy, mostové závlahy, mikropostřiku či moderní bubnové závlahy," dodala.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

18.4.2024 05:36
Celosvětově je pod závlahou 20% orné půdy a vyprodukuje se na ní 40% světové produkce.
https://en.wikipedia.org/wiki/Irrigation
Odpovědět
HH

Honza Honza

18.4.2024 06:56
Ano, proto je potřeba stavět retenční nádrže, kanály, jezera, rybníky. Čeká nás teplo a sucho, je třeba něco účinného v tom dělat. Vláda jde správným směrem, podporuje i přečerpávací elektrárny.
Opačným směrem jdou ekologové-oni zakazují přehrady, zabírání cenných ekolog. údolí.
Na tom je vidět, jak rigidní nedemokratické jednání bez kontroly a bez zpětné vazby je špatné. Vytknout si jeden cíl a slepě bez toho, abych vnímal širší souvislosti, jej uplatňoval.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.4.2024 09:31 Reaguje na Honza Honza
čím větší retenční nádrže, tím to je víc na pendrek. Odpar je obrovský.
My s tou vodou nejsme na tom nijak zvlášťě dobře.
Zimní deště už jsou pryč a sněhu je málo.
Retenční schopnost zasakovat vodní srážky je pod péčí zemědělců podstatně snížena. Zemědělci si za to mohou z velké části sami.
Odpovědět
Pe

Petr

18.4.2024 10:53 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Naopak, i odpar je součástí vody zadržené v krajině. Odpar se přece neztratí. Čím víc odparu, tím větší vlhkost vzduchu, víc srážek, víc vody v krajině.
A jistě je nějak změřeno jak stoupající vlhkost vzduchu snižuje další odpar.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2024 15:36 Reaguje na Petr
Malý vodní okruh je skoro pohádka. vypařená voda obvykle odletí velmi daleko. Nejsme v pralese.
Odpovědět
Pe

Petr

18.4.2024 16:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je přece jedno kam odletí, hlavně když neodteče.
Zvýšená vlhkost vzduchu je přínos pro vše živé, a je jedno jestli tady, nebo u sousedů.
No a pokud budou vodní nádrže všude, bude i ta zvýšená vlhkost vzduchu všude, takže vlastně neodletí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2024 18:51 Reaguje na Petr
NO a teď tu o Karkulce.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2024 15:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Retenční poldry ano, rybníky ne, zvyšují ztráty a nenadlepšují průtoky.
Odpovědět
HH

Honza Honza

18.4.2024 17:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale jde přeci o to, aby voda zůstávala v krajině, zvyšovala hladinu spodní vody, ochlazovala vzduch. I ranní rosa je důležitá. Ne aby nám voda odtekla řekami pryč (a zvyšovaly se průtoky), kdo to potřebuje - rybáři? Ale celá příroda potřebuje něco jiného.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2024 18:49 Reaguje na Honza Honza
Nemyslím zvyšování průtoku. Psal jsem o nadlepšování, tj, aby nevysychaly. A to je potřeba pro živé organismy (ne jen ryby) a taky pro spodní vody. Toky sytí spodní vodu, rybník skoro ne.
Odpovědět
Pe

Petr

18.4.2024 19:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když zajistíme dostatek vody v krajině, tak nebude nic vysychat, nebudeme muset nic nadlepšovat, bude dost vody i pro vodní toky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.4.2024 09:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Rybníky plní i zasakovací funkci, při které napájí
vodou zvodně okolních toků. Mnohé z nich plní funkci
částečného zadržení přívalových vod a postupného odtoku. Není přece nic špatného na díle, které plní
více funkcí, než jednu. Vysýchavá tůň vodu zadrží
pouze na omezenou dobu a ta trvale nasycená novou
vodu nezadrží. Naopak přehrada, či rybník plní těch
funkcí více. Od trvalého zadržování stanoveného
množství vody, přes zadržení přívalových vod do
maximálního retenčního prostoru, až po nadlepšení
průtoků toků pod nimi za sucha. Navíc plní funkci
chovu ryb jako potravin, funkci rekreační a taky
zvlhčují a ochlazují místní klima. Tendence jít
pouze cestou jednoúčelových tůní je plýtvání
prostředky, které se na to vynakládají, neboť tůň
vznikne i nicneděláním, když se o dosavadní vodní
plochy nikdo nestará. Viz bývalá pískovna, kterou
AOPK odsoudila bezzásahem k postupné degradaci na
bahnitou tůň.
Odpovědět
HH

Honza Honza

19.4.2024 09:57 Reaguje na Břetislav Machaček
přesně tak
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist