Zdecimované populaci králíků v Británii pomáhají králičí hotely
Tyto hotely tvoří hromady větví naskládaných v blízkosti stávajících králičích nor, které poskytují ochranu před rostoucím počtem predátorů a nová místa pro králičí samice, kde si mohou vyhrabat novou noru a přivést na svět mláďata.
Hromady klestí byly jako nová technika podpory králičí populace zatím vyzkoušeny v pěti lokalitách v rámci čtyřletého projektu Shifting Sands (Pohyblivé písky). Jeho cílem je obnovit vzácné živočišné druhy v oblastech Norfolku a Suffolku.
V celé Británii klesly počty králíků divokých během deseti let do roku 2018 o 43 procent, přičemž například v regionu East Middlands byl zaznamenán pokles o 88 procent a ve Skotsku o 83 procent.
"Lidi občas překvapí, jak důležití jsou králíci v některých ekosystémech," řekla Pip Mountjoyová, manažerka projektu Shifting Sands. "Považujeme je za škůdce, ale v Británii jsou klíčovým druhem - fungují jako správci krajiny a spousta dalších druhů je na nich závislá," dodala.
Králík divoký není v Británii původním druhem; z jejich původní domoviny na Pyrenejském poloostrově na Britské ostrovy dovezli králíky Normané a v suchých, písčitých oblastech Suffolku a Norfolku, které jsou známé pod označením "brecks", je chovali na maso.
Brecks jsou z hlediska biodiverzity jedinečné oblasti. Díky pasoucím se králíkům se tu začalo dařit vzácným rostlinám a bezobratlým živočichům. Králíci jsou při pastvě vybíraví a udržují pod kontrolou bujné trávy, čímž pomáhají choulostivějším polním květinám.
Králíci také hrabou v zemi a tím pomáhají klíčit semenům. Díky jejich hrabání vznikají malé plochy prohřáté půdy, jež je nejen útočištěm vzácných květin a bezobratlých, ale také běžných ještěrek či zmijí, které se tu vyhřívají.
Mezi vzácné rostliny, kterým pastva králíků pomáhá, patří kozinec dánský, vzácná ostřice jarní, rozrazil jarní a nebo poddruh chmerku vytrvalého, který se nevyskytuje nikde jinde na světě.
V blízkosti králičích nor se daří housenkám můry osenice černoskvrnné, jejíž počty rovněž klesají. A králičí aktivita je prospěšná i pro ptáky - králíci z písčité půdy vyhrabávají spoustu křemene, který je dokonalým maskováním pro dytíky; tito ptáci hnízdí na zemi, kde mezi křemenem mohou snadno ukrýt svá stejně zbarvená vajíčka.
Počty králíků v Británii zdecimovala nejprve v 50. letech 20. století myxomatóza, která jejich počty snížila o 99 procent. Poté, co se u králíků vyvinula odolnost vůči myxomatóze, jejich populace znovu vzrostla, ale po roce 2010 přišla další rána v podobě hemoragického onemocnění králíků typu 2 (RHDV2), který se mezi divokou populaci rozšířil z komerčních chovů.
Podle Diany Bellové, profesorky ochranářské biologie na Východoanglické univerzitě, která se podílí na projektu Shifting Sands, není pravděpodobné, že se někdy populace králíků obnoví v takovém počtu jako kdysi. Ale králičí hotely mohou jejich počty pomoci alespoň posílit.
Krom ochrany před predátory ale mohou králičí hotely posloužit i jako ochrana proti vlastnímu druhu. Výzkum Diany Bellové zjistil, že králíci žijí v matriarchálních rodinných skupinách, kde dominantní samici pomáhají dcery, neteře, tetičky, babičky a prababičky.
Dominantní samice brání ostatním samicím mít mláďata - někdy dokonce vytahuje mláďata soupeřek nad zem, kde uhynou. Důvodem je to, že příliš mnoho mláďat v okolí nory přitahuje predátory včetně lišek, jezevců, hrabošů a tchořů.
Králičí hotely tak poskytují další prostor, kde mohou podřízené samice bezpečně porodit mláďata, a pomáhají tak králíkům rozmnožovat se opět - jako králíci.
reklama
Čeští vědci studovali půdní paměť luk v rumunské Transylvánii. A odhalili původ jejich druhové bohatosti 
Myši domácí se šířily Evropou různě. Prozrazuje to hodně i o migraci lidí
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie