Zemědělci by mohli nově řešit i větrnou erozi, MŽP připravilo novelu vyhlášky

Zemědělci by mohli mít nově povinnost chránit půdu také před větrnou erozí, ne jen před vodní erozí jako dosud. Vyplývá to z novely vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Větrná eroze podle úřadu výrazně ohrožuje šest procent půdy v Česku, v případě vodní eroze je to násobně více. Účinnost novelizované vyhlášky MŽP navrhuje od 1. července 2027, informoval úřad. Prezident Agrární komory Jan Doležal dnes ČTK řekl, že návrh novely je chaotický a může vést k právní nejistotě. Opatření proti erozi podle něj také musí být celkově upravena tak, aby odpovídala zemědělské praxi. Zrušení či zásadní revizi protierozní vyhlášky slibuje ve svém programu strana Motoristé sobě, jejíž předseda Petr Macinka má být v nové vládě s ANO a SPD dočasně pověřen vedením MŽP. Na ministra životního prostředí Motoristé chtějí čestného prezidenta strany Filipa Turka, s jehož jmenováním má ale prezident Petr Pavel problémy. Podle dřívějších vyjádření ochránců přírody by zrušení protierozní vyhlášky znamenalo zásadní ohrožení české krajiny a oslabilo by ochranu půdy.

"Větrná eroze představuje závažný problém především na jižní Moravě a v Polabí. V době polních prací tam vířící prach často připomíná téměř saharskou bouři. Když je zaseto a zároveň fouká vítr, dochází k odnosu drobných částic půdy. Právě proto tuto změnu zavádíme - je nezbytné, aby byla půda chráněna dostatečným pokryvem, který zabrání jejímu odvátí," uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).

Systém bude podle MŽP fungovat podobně jako při vodní erozi - zemědělci případnou erozi nahlásí do aplikace Monitoring eroze, a když se bude situace opakovat, budou muset přijmout opatření k lepší ochraně půdy. K tomu mohou využít i protierozní kalkulačku, která navrhuje potřebné postupy. Větrnou erozi podle úřadu trvale vyřeší takzvané větrolamy, což jsou skupiny stromů a keřů v polích, které brání tomu, aby vítr sílil a odnášel půdu.

"Návrh vyhlášky je podle nás připraven chaoticky a bez odpovídajícího projednání se zástupci zemědělců i vlastníků půdy," řekl ČTK prezident Agrární komory Doležal. "Vlastníci nemají dostatečnou motivaci a zemědělci zase postrádají možnosti obrany při revizích ploch či při posuzování erozních událostí. Vyhláška navíc neobsahuje jasné definice některých pojmů, což může vést k právní nejistotě," uvedl.

Současný systém opatření proti erozi Agrární komora kritizuje dlouhodobě. "Jsme přesvědčeni, že zemědělci o půdu pečují sami od sebe a není nutné jim to nařizovat. Půda je jejich základní výrobní prostředek a každý hospodář si její hodnotu dobře uvědomuje," dodal Doležal.

Podle portálu Monitoring eroze bylo loni v ČR 509 erozních událostí, více než dvojnásobek proti roku 2023. Vodní eroze, tedy splachy půdy, způsobují podle ekologů ročně okolo 15 miliard korun škod na půdě, cestách i majetku obcí a občanů. Riziko vodní eroze se s klimatickou změnou stále zvyšuje, uvádí ekologové.

---

reklama

---