Zemědělci jsou k zavádění agrolesnických systémů spíše skeptičtí
21.11.2019 00:22 | ŽABČICE
( ČTK)
Zemědělci jsou zatím k zavádění agrolesnických systémů spíše skeptičtí a ostražití, víc než na ekologické a krajinotvorné přínosy hledí především na ekonomiku hospodaření ve srovnání se současným konvenčním hospodařením. / Ilustrační foto Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Aleš Erber
Zemědělci jsou zatím k zavádění agrolesnických systémů spíše skeptičtí a ostražití, víc než na ekologické a krajinotvorné přínosy hledí především na ekonomiku hospodaření ve srovnání se současným konvenčním hospodařením. Vyplývá z to ze sociologického výzkumu, jehož výsledky včera představil Lukáš Kala z Oddělení vegetační ekologie AV ČR na konferenci o agrolestnictví v Žabčicích na Brněnsku.
Konferenci uspořádala Mendelova univerzita v Brně, která již argolesnictví vyučuje, zahajuje výzkumné projekty a podporuje jej. Jde o systém, kdy se do zemědělské krajiny, ať už na pastviny či na ornou půdu, vysazují stromy buď v pásech nebo roztroušeně. Díky tomu je krajina ekologicky stabilnější, zvyšuje se biodiverzita a půda zachytí větší objem vody, je odolnější proti erozi. Na ministerstvu zemědělství v současnosti funguje pracovní skupina, která se snaží definovat podmínky, při jejichž splnění by měl zemědělec nárok na dotaci. Právě ta má být motivací k sázení stromů.
Podle Kaly se zemědělci často brání tomu, aby byli chápáni jako správci krajiny, uvádějí, že jejich hlavním úkolem je vydělat peníze a zabezpečit rodiny. "Proto stále opakovali, že agrolesnictví chápou jako ekonomickou aktivitu, a ne že zajišťuje pestřejší krajinu a aby získali image, že se o krajinu starají," popsal pohled zemědělců Kala.
Proto se akademici snaží argumentovat tím, že jde o vysoce ekonomickou aktivitu. "Což už se potvrzuje a i v podmínkách českého zemědělství se předpokládá zvýšení efektivity," řekl Kala.
Z výzkumu také podle něj vyplynulo, že zemědělci žijí ve stereotypech, které by bylo potřeba "nabourat". "Nevěří tomu, že by se mohla zvýšit produkce. Věří sice pozitivním ekologickým dopadům, že to pomůže pastvinám, ale ne obilí," řekl Kala. Ke stereotypům patří také přesvědčení sedláků, že stromy berou vodu obilí, že znehodnocují půdu, že ji vyčerpávají a že hospodaření s dřevinami je obtížné. "My se snažíme říct, že agrolesnictví lze naopak skloubit s konvenčním zemědělstvím," uvedl Kala. Zemědělci mají podle něj také pocit, že nemají právo s dřevinami nakládat, maximálně je odstraňovat, přestože v dávnější minulosti byly stromy na zemědělských pozemích poměrně běžné.
"Největší obavu mají z byrokracie. Chtěli by si to dělat svobodně," řekl Kala a zmínil to, že chybí také ochota sázet stromy na pronajatých pozemcích. Pokud sedláci hospodaří na vlastním, jsou k tomu mnohem ochotnější, uvedl. Tři čtvrtiny zemědělské půdy jsou však v Česku v nájmu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Prosím pochopte už jednou, že zemědělství je činnost jako jakákoliv jiná a to, že chci ze své činnosti alespoň mírný zisk a nikoliv věčně jenom přežívat, je naprosto legitimní požadavek. Údržbu krajiny si musí stát zaplatit, to nebude nikdo dělat jen pro krásné modré oči, ale těžko se to vysvětluje lidem, kterým každého 13. dojde platba na účet, aniž se o ni zasloužili. Agrolesnictví nejde aplikovat paušálně a už vůbec ne tak, že si to nějací nýmandi na ministerstvu vysní a pak se to budou snažit prosazovat nařízeními. A jen tak na okraj- viděli jste někdy stromy u kraje pole a obilí u nich, když už jde o tom řeč? V sušším roce ty stromy naprosto vytáhnou vláhu a obilí se prostě ztratí, nebo jsou na něm klásky jak myší ocásek. A v druhém případě, pokud stromy pole stíní, tak také obilí není nic moc, půda tam díky stínu nevysychá. Samozřejmě v poměru stromů k obilí je to zanedbatelné, aby mě zde zas někdo nechytal za slovo, ale pouze chci říci, že tam, kde pole sousedí se vzrostlými stromy, je úroda vždy menší a ne naopak. Tak že žádný stereotyp sedláků, ale nejsem slepý.
Odpovědět
Nemůžete chtít od takového opatření jenom plusy, přestože ony v globále převažují. Kolem větrolamů jsem se něco nachodil při hledání zarostlých budek. Nejbližším kolejákem, abych neničil porosty, které byla i těsně u větrolamu pěkné. Později tam obilí dozrává (stín), to jo, ale to je asi tak jediné větší minus. Jinak větrolamy omezují větrnou i vodní erozi, zadržují vláhu, je tam hojnost života, narozdíl od zchemizovaných monokultur. (P.S. Vidět, že polama z místních rádobyekologů nikdo nechodil:-)
Odpovědět
Tak jistě, proto jsem i napsal, že poměr stromů k obilí je naprosto zanedbatelný a větrolamy a meze s keři mají v krajině svůj nepopiratelný význam a to určitě nikdo rozumný nemůže vyvracet. Mě jde vždy spíš o to, upozornit na zjevné nesmysly, pokud stromy rostou těsně u pole, tak by přece každému soudnému člověku mělo být jasné, že jejich kořeny vytáhnou vodu a je to krásně vidět i u stromů u silnic, které sousedí s polem. Okolo každého takového stromu se vytvoří nepravidelné kolo, kde obilí prostě není, či živoří. Ale není to přece myšleno tak, jako by se stromy neměly vysazovat. Jinak pochvala za to, že chodíte kolejáky, alespoň na rozdíl od některých zdejších přispěvatelů víte, o co jde.
Odpovědět
Ano i zloději a vrazi mají povolání jako každé jiné... i oni mají naprosto legitimní požadavek si vydělat... a to nemají tak velký negativní dopad na tuto zemi jako nezodpovědní zemědělci Vašeho typu...
Odpovědět
Já tedy nevím, ale pořád mi přijde, že největší negativní dopad na tuto zemi mají lidé, kteří nemyslí tím, co mají na krku ale tím, co jim začíná pod zády.
Odpovědět
|
|
Noční mrazy posledních dnů poškodily i polní plodiny, upozornili odborníci
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
