Zemědělská pole u vesnice Blatnička křižují aleje stromů a zatravněné kvetoucí pásy

Zemědělec z Blatničky obnovuje tradiční, pestrou a malebnou krajinu jižní Moravy. Bojuje tak s výkyvy počasí, změnami klimatu i ztrátou biodiverzity v zemědělské krajině. „Takhle to dál nejde,“ uvědomoval si Martin Smetana ještě jako student botaniky, zoologie a ekologie na Masarykově univerzitě v Brně, když při svých cestách po Slovácku viděl extrémně zorněnou krajinu, která pohledem odborníka evidentně strádala.

Tisíce malých políček byly v minulém století sloučeny do velkých lánů orné půdy. Kdysi pestrá kulturní krajina kypící životem se proměnila v biologickou poušť téměř bez života. Vymizela spousta druhů hmyzu, ptáků i rostlin. Kvalitní ornice, jež vznikala tisíce let, se začala ztrácet z nedohledných scelených polí o výměře desítek až stovek hektarů kvůli vodní i větrné erozi.

„Když se v roce 2015 naskytla příležitost nakoupit ornou půdu a začít na ní ihned ekologicky hospodařit, neváhal jsem ani chviličku,“ uvádí Martin Smetana. Nově nabyté pozemky zalučnil osivem ze zbytků zachovaných druhově bohatých luk v nejbližším okolí. Travnaté pásy rozdělily 65 hektarů nedozírných lánů monokultur na menší políčka o výměře 1–10 ha. Postupně zde přibyly remízky, stromořadí, krajinotvorné sady a na části území i ekologické produkční sady.

Brzy se kolem zemědělce vytvořila komunita lidí, které svými aktivitami zaujal, a rozhodli se ho podpořit. Založena byla také třešňovka – Sad zamilovaných. „Tento nápad vznikl zcela spontánně na svatého Valentýna 2018 jako alternativa nákupu růží na jedno použití. Místo nich si zamilovaní mohli 'koupit jednu kytku na celý život‘ a sami si ji vysadit. Nyní sem na prvního máje jezdí za polibkem pod svou rozkvetlou třešeň,“ říká Smetana.

Společně vytvořili prostor pro přírodu i lidi. Zemědělská krajina ožila a stala se cílem výletů. O Víkendu otevřených zahrad zde probíhají komentované procházky hrušňovými sady, ve kterých roste již na 100 odrůd hrušní. Za svou třešní sem jezdí jejich zamilovaní majitelé. Za inspirací sem cestují zájemci o ekologické a trvale udržitelné zemědělství až z Azorských ostrovů, Bulharska a Rumunska.

Projekt obnovy krajiny přitáhl i odbornou pozornost. Martin Smetana se přihlásil do soutěže Adapterra Awards, kde se uchází o sympatie veřejnosti. Ta má vybrat nejlepší projekty adaptace na změnu klimatu. Hlasování bude probíhat od 7. srpna do 25. září 2019.

„Když jsem narazil na výzvu přihlásit se do soutěže Adapterra Awards, měl jsem pocit, že byla vypsána právě po můj projekt.“ Je to soutěž, ve které nejde o to vyhrát, ale zviditelnit dobré nápady a inspirovat jimi ostatní. „Neváhal jsem ani chviličku. Sepsal jsem, co se na Zálúčí u Blatničky udělalo za 3 roky a podal přihlášku. Bylo milým překvapením, když se mi ozvali organizátoři soutěže, kdy se mohou přijet na můj projekt podívat.“

„Projekt nadchl desítky dalších lidí. Někteří spolupracují přímo na projektu na Zálúčí, jiní začali dělat podobná opatření na svých pozemcích. Mám radost, že z malého ostrůvku pozitivní deviace se stává veliký ostrov. Je to zvláště důležité v době, kdy je naše krajina sužovaná výkyvy počasí. Zrealizovaná opatření totiž výrazně přispívají k jejich zmírnění.“ hodnotí dosažené výsledky Martin Smetana a dodává, že i kdyby ve veřejném hlasování se svým projektem neuspěl, důležité pro něho je, že získal příležitost inspirovat další lidi.

---

reklama

---