Zemědělské lány v Šumicích přeměnili na biocentra, příroda ožila zvířaty
20.8.2023 08:50 | ŠUMICE
(ČTK)
Biocentra a biokoridory v okolí obce Šumice.
V okolí Šumic v minulosti výrazně ubylo zvěře, obec postihovaly přívalové deště, půdní eroze a také prachové bouře. "Když jsem byl kluk, myslivci mívali každý rok hony. Ulovili i 50 zajíců. Před pár lety je myslivci přestali pořádat, protože neměli co lovit. Když přišel déšť, všechna voda kvůli erozi odtekla, větší vítr zvedl prach z pole a zahalil celou obec," zavzpomínal Ondrášek na dobu, kdy obec obepínala intenzivně obdělávaná pole.
Problém vyřešila biocentra a biokoridory. Lán pole o rozloze 75 hektarů se podařilo jednomu z Ondráškových předchůdců převést ze státního vlastnictví na obec právě za účelem zvelebení krajiny. "Celé pole jsme potom rozkouskovali na menší pozemky. Vyseli jsme na ně luční trávy a vysázeli 90 115 listnatých stromů, hlavně buků, dubů nebo bříz," uvedl Ondrášek. Řady stromů doplňuje více než 40.000 keřů a spolu tvoří na travnatých loukách ostrůvky různých tvarů. Na území nechybí ani ovocné stromy. Až vyrostou, lidé si z nich při procházce po loukách a v lesících budou moct natrhat ovoce.
"Zatím jsou stromky malé, proto je máme v oplocenkách. Mohli by je zničit například srnci svými parůžky. Myslím, že za takové čtyři roky budou však dřeviny natolik silné, že ploty budeme moct odstranit," řekl Ondrášek. Poukázal na vzrostlé listnáče, které byly vysázeny mezi prvními a dnes již tvoří pěkný lesík. "Takto to bude vypadat na celém území. Vlastně sázíme les, který zde kdysi byl a komunisti jej zničili," dodal starosta.
Obnovená krajina podpořila i biodiverzitu. "Zajíců je zde tolik, že ráno nám běhají i po návsi. Domov si zde našly srny i divoká prasata. Na loukách se zabydleli drobní hlodavci a ti sem přilákali řadu dravců. Dokonce i sovy nám tady zahnízdily," vyjmenoval Ondrášek. Nad rostoucími bodláky krouží včely a motýli, daří se tam i obojživelníkům. Šumický rybník patří do ornitologicky významné oblasti.
O novou výsadbu se v Šumicích starali asi dva roky, nyní už vše nechávají na samotné přírodě. O zvířata pečují myslivci, kteří mezi stromy a keře instalují pítka a krmítka. "Louky si dvakrát do roka poseče chovatel koz z biofarmy," dodal Ondrášek.
Šumice se nyní ucházejí o ocenění Adapterra Awards a o jihomoravskou Cenu za krajinu. "Přihlásili jsme se, protože chceme všem ukázat, že i takto malá obec může přírodě pomoct," řekl Ondrášek. Dodal, že výsadbou stromů to v Šumicích rozhodně nekončí. "Dříve byl potok v Šumicích samý meandr, komunisté jeho tok však narovnali. My jej chceme vrátit do původního stavu. A Svaz ochránců přírody také plánuje na našem území vybudovat tůňky a mokřady," nastínil starosta plány do budoucna.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Silničáři provedli první etapu obnovy starobylé aleje z Bohdanče do Neratova
V Česku se od roku 2003 podél silnic vykácelo více stromů než vysadilo
Arboristé po 10 letech přeměřili nejvyšší strom ČR, vyrostl o 2,67 m na 66,72 mOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (71)
RP
Radim Polášek
20.8.2023 07:58JJ, naco pěstovat obilí, brambory a pro krávy kukuřici, když se obilí, brambory i mléko může vždy odněkud dovézt. Lepší je nechat okolí bezzásahově zarůst a nedělat nic.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.8.2023 08:02 Reaguje na Radim PolášekJj, proč se s někým dělit, když všechno můžu mít sám (mantra nenažranců).
Odpovědět
ss
JP
Ján Prečuch
20.8.2023 11:46 Reaguje na Radim PolášekA copak asi jedly krávy v době před dovozem kukuřice? A jak by podle Vás měla vypadat krajina? Jak to, že jen na dohled od Mikulova je zemědělská krajina úplně jiná? Co byste udělal pro to, aby půda nepodléhala erozi? Kukuřice je typický představitel plodiny , která erozi přímo přivolává. Mezi těmi stromy by se klidně mohly krávy pást. Taková skladba - pololes polostep tady právěže byla před několika sty lety. A Opravdu nejsme ani Kanada ani Ukrajina s jejich stepnými plochami. A humus je daleko důležitější než pomleté šutry rozsypávané do něčeho, co kdysi bylo půdou, teď to je takový substrát. To už rovnou můžou dělat hydroponii.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
24.8.2023 06:53 Reaguje na Ján PrečuchNešiřme zelené pokrytectví a zelené lži.
Jasně že je třeba i u nás část krajiny provozovat v nějakém málo produkčním takovém stavu, kdy svým vlivem omezuje klimatickou změnu a stabilizuje krajinu. Ale v našem klimatickém pásmu můžeme klidně zlikvidovat i poslední zbytky neprodukčních ploch a celou tu krajinu, 100 % klidně krátkodobě , 10 - 20 - 50 let využívat jako pole k intenzívní produkci potravin a pořád budeme mít ty pozemky mnohem víc produkující než někde jinde. Kde taky žijí ve velkém počtu lidi a kde třeba je většina krajiny pustá a neúrodná, protože tam je třeba moc sucho, nebo moc vody, nebo moc něčeho jiného. A kde by klidně dali cokoliv za ty naše "vyčerpaná pole se zničenou půdou", aby měli dost potravin.
Ono je snadné zrušit produkční pole a vybudovat tam jakousi bezzásahovou plochu a tlouct se do prsou, jací jsme zelení kingové, že jsme si tam vytvořili "přírodu". Jenže když my zrušíme produkční intenzívně využívané pole, tak někde jinde musí ten zdroj potravin zase vzniknout. Buďto se v těch málo úrodných oblastech sebere lidem od huby i z toho mála, co mají tím, že se jejich potraviny přeplatí. Nebo se jinde prostě vykácí další kus džungle a přemění na pole. Intenzívně využívané stejně jako u nás, protože jedině toto vyprodukuje dost potravin.
Takže takovou přeměnou víc než je nezbytně nutné produkčních ploch v neprodukční pouze vyvážíme intenzívní zemědělství někde do jiných končin, kde je kolikrát to intenzívní zemědělství mnohem škodlivější než u nás. A našim lidem pracujícím na těch původních polích bereme práci. A ještě u toho pokrytecky lžeme, jací jsme zelení a dobří.
Odpovědět
Jasně že je třeba i u nás část krajiny provozovat v nějakém málo produkčním takovém stavu, kdy svým vlivem omezuje klimatickou změnu a stabilizuje krajinu. Ale v našem klimatickém pásmu můžeme klidně zlikvidovat i poslední zbytky neprodukčních ploch a celou tu krajinu, 100 % klidně krátkodobě , 10 - 20 - 50 let využívat jako pole k intenzívní produkci potravin a pořád budeme mít ty pozemky mnohem víc produkující než někde jinde. Kde taky žijí ve velkém počtu lidi a kde třeba je většina krajiny pustá a neúrodná, protože tam je třeba moc sucho, nebo moc vody, nebo moc něčeho jiného. A kde by klidně dali cokoliv za ty naše "vyčerpaná pole se zničenou půdou", aby měli dost potravin.
Ono je snadné zrušit produkční pole a vybudovat tam jakousi bezzásahovou plochu a tlouct se do prsou, jací jsme zelení kingové, že jsme si tam vytvořili "přírodu". Jenže když my zrušíme produkční intenzívně využívané pole, tak někde jinde musí ten zdroj potravin zase vzniknout. Buďto se v těch málo úrodných oblastech sebere lidem od huby i z toho mála, co mají tím, že se jejich potraviny přeplatí. Nebo se jinde prostě vykácí další kus džungle a přemění na pole. Intenzívně využívané stejně jako u nás, protože jedině toto vyprodukuje dost potravin.
Takže takovou přeměnou víc než je nezbytně nutné produkčních ploch v neprodukční pouze vyvážíme intenzívní zemědělství někde do jiných končin, kde je kolikrát to intenzívní zemědělství mnohem škodlivější než u nás. A našim lidem pracujícím na těch původních polích bereme práci. A ještě u toho pokrytecky lžeme, jací jsme zelení a dobří.
JP
Jaroslav Pobeha
24.8.2023 08:18 Reaguje na Radim PolášekNemienim sa dívať na to, ako sa huntuje krajina len preto , že niekde v polopúšti sa narodilo ďalších 100 milionov stravníkov vďaka dovážaným potravinám a potrebujú čoraz viac jedla.
Zlikvidujme všetku divočinu a vyrežeme stromy je myslenie z minulých storočí.
Ad v našem klimatickém pásmu můžeme klidně zlikvidovat i poslední zbytky neprodukčních ploch - tak na to rýchlo zabudnite. Minimálne krajina potrebuje vodu a na ňu je tiež potrebná nejaká plocha. A taktiež živočíchy potrebujú niekde eistovať, napríklad vtáky, ryby, obojžveľníky.
Plochy na potraviny je dosť j v čechách - napríklad tam kde sa zbytočne pestuje bionafta alebo pôda, čo každoročne ubúda pod novými skladmi.
Odpovědět
Zlikvidujme všetku divočinu a vyrežeme stromy je myslenie z minulých storočí.
Ad v našem klimatickém pásmu můžeme klidně zlikvidovat i poslední zbytky neprodukčních ploch - tak na to rýchlo zabudnite. Minimálne krajina potrebuje vodu a na ňu je tiež potrebná nejaká plocha. A taktiež živočíchy potrebujú niekde eistovať, napríklad vtáky, ryby, obojžveľníky.
Plochy na potraviny je dosť j v čechách - napríklad tam kde sa zbytočne pestuje bionafta alebo pôda, čo každoročne ubúda pod novými skladmi.
RP
Radim Polášek
24.8.2023 13:15 Reaguje na Jaroslav PobehaNo, ta krajina se nijak zvlášť nehuntuje, v podstatě se jedná jenom o negativní propagandu zelených, podobně jako oteplovací alarmismus.
Intenzívním zemědělským využíváním a vysokou produkcí potravin se negativně ovlivňuje, to je pravda, ale rozhodně se nehuntuje.
Odpovědět
Intenzívním zemědělským využíváním a vysokou produkcí potravin se negativně ovlivňuje, to je pravda, ale rozhodně se nehuntuje.
MK
Karel Zvářal
24.8.2023 14:33 Reaguje na Radim PolášekNo, kdo tady "pokrytecky lže" a kdo nesmyslně plácá, tak jako v mnoha dalších případech, si každý udělá úsudek sám. Ano, 70 ha je na dnešní dobu opravdu mimořádný počin směrem k ochraně druhů agrární krajiny. Nepředpokládám ale, že bude hodně takových, kteří příklad Šumic budou následovat. Jinde to bude spíše lítý boj o každý hektar ve prospěch přírody, ekologie, ochrany půdy a diverzity. Stačí-li bestii megalány kuku a řepky, které svědčí jednomu profláknutému druhu, a ten je zárukou celoroční zábavy pro specifickou entitu, neznamená to, že všude by měl být přístup stejný. V článku je zmíněn (obecně) jeden druh, který podobné velkorysé řešení uvítá. Takže za mě 1* - tak si představuji návrat života do krajiny.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.8.2023 15:25 Reaguje na Karel ZvářalNapsal jsem to špatně - těch "nových" druhů budou desítky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.8.2023 17:04 Reaguje na Karel ZvářalTak v první řadě ty megalány kuku a řepky si nevymyslela ta "specifická entita" ale "prozíravý ekolog" co na polích chce pěstovat ekopaliva a ekonáplň do bioplinek. Až tyto ekonesmysly z naší krajiny zmizí ubude výrazně i počet toho profláknutého druhu.
Jinak proti podobným aktivitám nic nemám. Jen si myslím, že podstatně lepší by bylo pomístně méně ale na podstatně větší ploše.
Odpovědět
Jinak proti podobným aktivitám nic nemám. Jen si myslím, že podstatně lepší by bylo pomístně méně ale na podstatně větší ploše.
ss
JP
Jaroslav Pobeha
24.8.2023 00:39 Reaguje na Radim PolášekPrečo musíte každú snahu o zlepšenie krajiny dehonestovať ? Pre príroda už nebude nič, len husté lesy ?
Odpovědět
Pe
Petr
20.8.2023 09:19"dnes jsou za obcí se 300 obyvateli biokoridory a biocentra."
A v biokoridorech a biocentrech je biodiverzita, bioživočichové a biorostliny. :-)
Já v tom vidím zcela prostý návrat k přírodě a k normálnosti, tak jak to má být. A nechápu proč to musíme nazývat takovými slátaninami a dělat z toho jakýsi produkt?
Podobně jako už nemáme obyčejné venkovské zahrady, ale máme permakulturu. Asi jsme už tak mimo, že i prosté a obyčejné věci, jaké bývaly dřív všude a nikdo se nad nimi nijak nepozastavoval, nám dnes přijdou tak neobyčejné a raritní, že ani nevíme jak jim říkat.
Co bývalo normální, je dnes nenormální. A co bývalo nenormální, je dnes běžné. Stačilo jen pár let a nemáme nic. Co asi bude zítra?
Odpovědět
A v biokoridorech a biocentrech je biodiverzita, bioživočichové a biorostliny. :-)
Já v tom vidím zcela prostý návrat k přírodě a k normálnosti, tak jak to má být. A nechápu proč to musíme nazývat takovými slátaninami a dělat z toho jakýsi produkt?
Podobně jako už nemáme obyčejné venkovské zahrady, ale máme permakulturu. Asi jsme už tak mimo, že i prosté a obyčejné věci, jaké bývaly dřív všude a nikdo se nad nimi nijak nepozastavoval, nám dnes přijdou tak neobyčejné a raritní, že ani nevíme jak jim říkat.
Co bývalo normální, je dnes nenormální. A co bývalo nenormální, je dnes běžné. Stačilo jen pár let a nemáme nic. Co asi bude zítra?
ss
JŠ
Jan Škrdla
21.8.2023 23:44 Reaguje na Petrbiocentra a biokoridory, to nejsou žádné produkty ani slátaniny, ale základní skladebné prvky ÚSES. viz:
https://www.mzp.cz/cz/uzemni_system_ekologicke_stability
Je to z důvodu jednak legislativní opory a jednak důvodu opory v procesu územního plánování.
Odpovědět
https://www.mzp.cz/cz/uzemni_system_ekologicke_stability
Je to z důvodu jednak legislativní opory a jednak důvodu opory v procesu územního plánování.
RV
Richard Vacek
20.8.2023 10:05Když nepotřebuji zemědělskou půdu pro pěstování potravy, tak si tam klidně můžu vybudovat biokoridor. Ale pak si nemohu stěžovat, že je jídlo drahé a vozí se zdaleka.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.8.2023 10:46 Reaguje na Richard VacekPopsal jste to velmi přesně. Naši předci klučili lesy, aby uživili
sebe a potomky. My potraviny dovážíme a zalesňujeme pole do doby,
dokud bude potraviny odkud dovážet. Pak vyklučíme lesy a tak dokola.
No a nebo na polích postavíme haly s hydroponickým pěstováním "BIO"
produkce, abychom zintenzivnili produkci z hektaru ? Budiž dělejme
biokoridory a biocentra na neúrodné půdě, ale na takových polích
pouze proto, že je trh pokřiven dotacemi a nevyplatí se na polích
hospodařit? Za dotace vysadíme a za dotace zase vyklučíme a až
dojdou peníze na dotace, tak vymřeme hlady. Předci se v hrobech
obracejí za plýtvání s kvalitní půdou a jejím ničení intenzivním
hospodařením, které má nahradit méně intenzivní na půdě zmařené
na stavbu hal, skladů a i těch biocenter, které mohou vyrůst někde,
kde ta půda není tak cenná. Jinak znám příklad převedení půdy ze
zemědělské na ostatní a za pár let stavební. Místo pole satelit,
ale s přechodem přes náletový lesík, který srovnal buldozer. Asi
to bylo schůdnější, než vynětí z půdního fondu rovnou.
Odpovědět
sebe a potomky. My potraviny dovážíme a zalesňujeme pole do doby,
dokud bude potraviny odkud dovážet. Pak vyklučíme lesy a tak dokola.
No a nebo na polích postavíme haly s hydroponickým pěstováním "BIO"
produkce, abychom zintenzivnili produkci z hektaru ? Budiž dělejme
biokoridory a biocentra na neúrodné půdě, ale na takových polích
pouze proto, že je trh pokřiven dotacemi a nevyplatí se na polích
hospodařit? Za dotace vysadíme a za dotace zase vyklučíme a až
dojdou peníze na dotace, tak vymřeme hlady. Předci se v hrobech
obracejí za plýtvání s kvalitní půdou a jejím ničení intenzivním
hospodařením, které má nahradit méně intenzivní na půdě zmařené
na stavbu hal, skladů a i těch biocenter, které mohou vyrůst někde,
kde ta půda není tak cenná. Jinak znám příklad převedení půdy ze
zemědělské na ostatní a za pár let stavební. Místo pole satelit,
ale s přechodem přes náletový lesík, který srovnal buldozer. Asi
to bylo schůdnější, než vynětí z půdního fondu rovnou.
JP
Jaroslav Pobeha
24.8.2023 00:43 Reaguje na Břetislav MachačekLenže naši předci nerobili obrie lány Riedke lesy - polostepi zachovali a bežne ich využívali na hospodárenie.
Stromy a remízky zabraňovali silnej erozii pôdy.
A vy to moc dobre viete.
Odpovědět
Stromy a remízky zabraňovali silnej erozii pôdy.
A vy to moc dobre viete.
RP
Radim Polášek
24.8.2023 05:14 Reaguje na Jaroslav PobehaNaši předkové nedělali velké lány, protože s jedním koníkem nebo volem za pluhem to bylo zbytečné. Stejně jako když ještě předtím okopávali pole motykami, tak nemělo smysl obdělávat hon pole či jak byly ty středověké míry. Stačil záhon tak 5 kroků na délku a na šířku.
A tak jako ve středověku člověk s koníkem nebo volkem za pluhem obdělal 5 - 20 x víc pole než o pár století dříve nějaký římský otrok s motykou, tak stejně víc pole obdělal před 100 lety člověk s prvním zemědělským traktorem. A zase stejně tolikrát víc pole obdělá dnes člověk s dnešním pořádně velkým traktorem a dalšími velkými zemědělskými stroji. A na to potřebuje právě ty příslušně velké lány, jinak má náklady stejné nebo dokonce i mírně větší, ale na malém poli toho obdělá dost podobně jako jeho předek.
Odpovědět
A tak jako ve středověku člověk s koníkem nebo volkem za pluhem obdělal 5 - 20 x víc pole než o pár století dříve nějaký římský otrok s motykou, tak stejně víc pole obdělal před 100 lety člověk s prvním zemědělským traktorem. A zase stejně tolikrát víc pole obdělá dnes člověk s dnešním pořádně velkým traktorem a dalšími velkými zemědělskými stroji. A na to potřebuje právě ty příslušně velké lány, jinak má náklady stejné nebo dokonce i mírně větší, ale na malém poli toho obdělá dost podobně jako jeho předek.
JP
Ján Prečuch
20.8.2023 11:41 Reaguje na Richard VacekA jak to ti Rakušané dělají , že nemají drahé potraviny a jejich pole nejsou tak velké lány, kde je to pro vítr radost dělat erozi? Mají tam meze a starají se o půdu. Na co velké pole pro obilniny když v něm už není žádný humus, a jemný prach v úplném suchu odnáší vátr. Naco pole, když z něj voda odnese všechno do vesnice.. ?
Odpovědět
Karel Zvářal
20.8.2023 12:12 Reaguje na Ján PrečuchJinak nic nemám proti velkým honům tam, kde nedochází k erozi (vodní, větrné) a použití Johndeerů. Jsou ale místa v krajině, kde k erozi dochází a tam je to třeba řešit popsanými opatřeními, tj spojit ekonomické/užitečné s užitečným (2 v 1). A co se týče produkce, nemám obavy, že těch pár procent orné půdy "obětované" na ekopatření povedou ke zdražení potravin. Prioritou by měla být ochrana půdy a diverzity agrární krajiny, úspora phm je celkem nevýznamná položka ve srovnání s úbytkem kvant ornice, které beztrestně posíláme do pryč. A na menší hony patří i lehčí technika, takže by nemělo docházet k takovému utužování půdy.
Odpovědět
Pe
Petr
20.8.2023 12:24 Reaguje na Karel ZvářalEroze půdy je, cituji: "proces degradace půdy způsobující omezení či úplnou ztrátu jejích produkčních schopností."
Takže i chronické zhutňování půdy těžkou technikou je druh půdní eroze. Lidmi přímo způsobené.
Odpovědět
Takže i chronické zhutňování půdy těžkou technikou je druh půdní eroze. Lidmi přímo způsobené.
JP
Jaroslav Pobeha
24.8.2023 00:45 Reaguje na PetrChronické zhutňování půdy těžkou technikou je nič proti tomu,čo dokáže vietor a voda na veľkých lánoch ohrozovaných navyše suchom.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.8.2023 06:06 Reaguje na PetrJen otázka. Pojezdem těžké techniky v některých PR snad nedochází k zhutňování tamní půdy? No a přitom je to vydáváno za management mající obnovovat a chránit tyto lokality. Takže tam jde to"chronické zhutňování půdy"čistě na vrub ochranářů.
Odpovědět
JH
JH
25.8.2023 08:18 Reaguje na Jarek SchindlerPojezd těžké techniky v PR a na zemědělské půdě jsou dvě dost odlišné věci. V těch PR jezdíte jen občas, navíc je tam půda zpevněna kořeny, takže to s tím utužením nebude tak dramatické. Něco jiného je zemědělská půda, kde každé pole pojezdíte několikrát za rok.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.8.2023 08:26 Reaguje na JHAha. Jezdíte jen občas zatím co zemnědělec po poli asi rajtuje denně. Podobné eko argumenty jsou používané i u zvěře. Zatímco divoká zvěř sešlapem poškozuje vegetaci, polodivoké krávy a jiní( podstatně těžší) tím samým sešlapem naopak nerušují drn....... atd.
Odpovědět
JH
JH
26.8.2023 15:41 Reaguje na Jarek SchindlerPokud vím, tak v některých rezervacích se těžká technika osvědčila a vegetaci to prospělo. Takže to s tím utužením nebude tak zlé.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.8.2023 12:32 Reaguje na Karel ZvářalK té lehké technice tolik, že ten kamarád o kterém
píšu, si nechával pole občas poorat těžkými stroji,
protože ten jeho stařičký traktor ztěží jílovitou
půdu podmítl. Byl z práce na traktoru vytřepaný a
tajně toužil po novém, pohodlném a klimatizovaném.
On ho chtěl, ale neměl na něho a vůbec mu nešlo
o utužení půdy, ale naopak, když ji chtěl občas
pořádně do hloubky nakypřit a zaorat plevely u
kterých neměl na postřiky. Byl možná EKO a BIO,
ale nebyl rovnocenným konkurentem těch velkých
statkářů. Podbízel se cenou pod výrobními náklady
pouze proto, aby prodal mizernou krmnou pšenici.
Po jeho smrti ji zůstalo na půdě několik tun
a i já raději koupil pro slepice pšenici z nové
sklizně, než dva roky starou, plnou zrnokazů a
prochcanou potkany a myšima. Ne děkuji! Toto
přírodu nespasí, když se vrátíme k takovému
zoufalství založeném na dotacích a to i těch
vlastních z jiných příjmů, jako u něho, když
na doplácel z penze z hutí.
Odpovědět
píšu, si nechával pole občas poorat těžkými stroji,
protože ten jeho stařičký traktor ztěží jílovitou
půdu podmítl. Byl z práce na traktoru vytřepaný a
tajně toužil po novém, pohodlném a klimatizovaném.
On ho chtěl, ale neměl na něho a vůbec mu nešlo
o utužení půdy, ale naopak, když ji chtěl občas
pořádně do hloubky nakypřit a zaorat plevely u
kterých neměl na postřiky. Byl možná EKO a BIO,
ale nebyl rovnocenným konkurentem těch velkých
statkářů. Podbízel se cenou pod výrobními náklady
pouze proto, aby prodal mizernou krmnou pšenici.
Po jeho smrti ji zůstalo na půdě několik tun
a i já raději koupil pro slepice pšenici z nové
sklizně, než dva roky starou, plnou zrnokazů a
prochcanou potkany a myšima. Ne děkuji! Toto
přírodu nespasí, když se vrátíme k takovému
zoufalství založeném na dotacích a to i těch
vlastních z jiných příjmů, jako u něho, když
na doplácel z penze z hutí.
DV
Daniel Višňovský
22.8.2023 19:31 Reaguje na Břetislav MachačekKomiku:) hutě jsou zrout veřejných peněz, ne zdroj.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.8.2023 08:37 Reaguje na Daniel VišňovskýTak nevím pane Višňovský. Panu Macháčkovi tam vypadlo pár písmenek ale i tak je to celkem k pochopení. Pán na své zemědělčení doplácel z penze za práci v hutích. Nebudete tím komikem náhodou spíš Vy?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
24.8.2023 05:26 Reaguje na Břetislav MachačekOny ta stařičké zetory jsou sice lehké, ale na pole to lehká technika není, protože mají proti dnešním těžkým traktorům úzké pneumatiky. Starý ještě socialistický zetor tak kolikrát utužuje půdu ještě víc než dnešní velký moderní traktor.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.8.2023 12:12 Reaguje na Ján PrečuchJednak si srovnejte rozdílné dotace u nich a u nás a potom to, že pokud jsem vlastník půdy a nesplácím úvěr za který jsem půdu koupil, tak mohu prodávat produkci levněji. Totéž jsou náklady za nájem půdy a nákup techniky, pokud nechci používat muzeální kousky. Můj kamarád hospodařil na svém
s traktorem určeným u družstva do šrotu a obilí prodával
bez zdanění tkzv. "Ze dvora". Ta pár let se mu to přestalo
vyplácet, protože technika dosloužila a na novou nebylo,
pole neměl čím hnojit, protože se nevyplácelo cokoliv chovat a k tomu mu vysadilo zdravíčko. Dnes je část polí ladem,
část propachtováno a část rozprodáno na parcely. Traktor
sešrotován, on na krchově a o ruiny statku není zájem.
Byl opravdu nejlevnější, ale neměl na inovace a investice.
V Rakousku existuje ještě mnoho kovozemědělců, kteří
hospodaří na svém a doplácejí na ekonomiku hospodaření
z nostalgie, jako kamarád, kterého živila penze z hutí.
Já si taky na zahradě hraji v penzi na EKO a BIO a vůbec
mne nezajímá ekonomičnost mého počínání, protože to mám
jako koníček a nikoliv živnost k uživení rodiny a k dalšímu
rozvoji podnikání. I v Rakousku, stejně jako v Polsku a
jinde se postupně přesouvá vlastnictví půdy k těm větším
hospodářům a tak se ještě můžete kochat těmi políčky na
rozdíl od obilnic světa jakými je USA, Kanada, Ukrajina, Rusko, Kazachstán atd. Tam ty nudličky polí nenajdete a
nebýt jich, tak půlka světa trpí hladomorem, protože ti
Rakušáci toho produkují leda tak pro sebe.
Odpovědět
s traktorem určeným u družstva do šrotu a obilí prodával
bez zdanění tkzv. "Ze dvora". Ta pár let se mu to přestalo
vyplácet, protože technika dosloužila a na novou nebylo,
pole neměl čím hnojit, protože se nevyplácelo cokoliv chovat a k tomu mu vysadilo zdravíčko. Dnes je část polí ladem,
část propachtováno a část rozprodáno na parcely. Traktor
sešrotován, on na krchově a o ruiny statku není zájem.
Byl opravdu nejlevnější, ale neměl na inovace a investice.
V Rakousku existuje ještě mnoho kovozemědělců, kteří
hospodaří na svém a doplácejí na ekonomiku hospodaření
z nostalgie, jako kamarád, kterého živila penze z hutí.
Já si taky na zahradě hraji v penzi na EKO a BIO a vůbec
mne nezajímá ekonomičnost mého počínání, protože to mám
jako koníček a nikoliv živnost k uživení rodiny a k dalšímu
rozvoji podnikání. I v Rakousku, stejně jako v Polsku a
jinde se postupně přesouvá vlastnictví půdy k těm větším
hospodářům a tak se ještě můžete kochat těmi políčky na
rozdíl od obilnic světa jakými je USA, Kanada, Ukrajina, Rusko, Kazachstán atd. Tam ty nudličky polí nenajdete a
nebýt jich, tak půlka světa trpí hladomorem, protože ti
Rakušáci toho produkují leda tak pro sebe.
RP
ss
smějící se bestie
20.8.2023 20:57 Reaguje na Ján PrečuchJAK ?
Především tím, že jsou patrioti na vlastní potraviny !
Odpovědět
Především tím, že jsou patrioti na vlastní potraviny !
RP
Radim Polášek
24.8.2023 05:21 Reaguje na Ján PrečuchProtože mají zemědělce na agrodivadlo a na zelené oblbování, ti fungují na malých kouscích polí a potom zemědělce na skutečnou produkci a ti pracují bez pozornosti lidí na velkých polích a národ živí.
Třeba Vídeň je zásobována z velké části zeleninou od velkých producentů, ti produkují do 50 - 100 kilometrů od Vídně na velkých polích a jejich produkci potom prodávají prodejci na vídeňských tržnicích, zdánlivě jakoby drobní prodejci a producenti.
Odpovědět
Třeba Vídeň je zásobována z velké části zeleninou od velkých producentů, ti produkují do 50 - 100 kilometrů od Vídně na velkých polích a jejich produkci potom prodávají prodejci na vídeňských tržnicích, zdánlivě jakoby drobní prodejci a producenti.
ss
ss
JO
Jaroslav Olšanský
20.8.2023 15:19A za pár let budou Šumičáci fňukat, že jim biozajíci nebo myši likvidují zeleninu v zahradách. Útěchou se můžou projít do remízků a hledat ovoce, pokud nezmrzlo a nezčervivělo.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.8.2023 16:08 Reaguje na Jaroslav OlšanskýKouknul jsem se na mapu Šumic z 19. století a potok neměl meandry,
ale byl lemován stromy a lesy jsem tam neviděl, ale spíše sady a
rozptýlené stromy typické pro rozhraničení polí malých vlastníků.
Jinak sady likvidujeme hlavně nyní kvůli levným dovozům ovoce.
Odpovědět
ale byl lemován stromy a lesy jsem tam neviděl, ale spíše sady a
rozptýlené stromy typické pro rozhraničení polí malých vlastníků.
Jinak sady likvidujeme hlavně nyní kvůli levným dovozům ovoce.
JV
Josef Valenta
20.8.2023 23:06Neřešte to jestli v jedné v jedné malé obci předělali 70 ha na biokoridory a tudíž krávy v celé republice nebudou mít co žrát i v rámci vesnice podle velikosti soudím,že do jejího katastru může spadat asi tak něco kolem 800 ha zemědělské půdy. Podívejte se co to provedlo s širším okolím i mimo katastr obce.Myslím si jak krajinu na jižní Moravě znám, že to mělo velmi dobrý vliv na krajinu alespon pro okruh 5 až 6 kilometrů kolem. Pokud to vyřešilo erozi v obci,namnožila zvířátka ,je to jednoznačně přínos. Josef Valenta
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
21.8.2023 08:14 Reaguje na Josef ValentaŽe by nebylo co žrát se nebojím. Pokud bychom spočítali, kolik ha v tom katastru připadá na plodiny co ve finále skončí v bioplynce nebo nádrži automobilu, dostali bychom více než těch 70 ha.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
21.8.2023 13:12 Reaguje na Josef ValentaJestli ty biokoridory mají vliv 6 km kolem nejsem schopná odhadnout. Biokoridor není umístěný tak, aby se do obce nesplavovala hlína z polí, ale nachází se kolem potoka, který ústí do rybníka (potok protéká obcí a po opuštění obce protéká biokoridorem). Odhaduji, že cílem bylo zamezit zanášení potoka a rybníka. Opatření provedené pod kopcem ale nemá na erozi vliv. Tady by to chtělo spíš zrealizovat polní cesty nebo strouhy, ideálně se stromořadím, napříč svahy (odtokové linie mají 700 - 900 m). Což se těžko povede, pokud obec nemá pro zemědělce náhradní pozemky nebo jim aspoň neumožní ořez větví stromů tak, aby si o ně neočesávali techniku. Biokoridor je to jistě hezký, ale protierozní účinnost vzhledem k území obce tam nevidím. Aha, to vypadá, že celá akce je realizace komplexních pozemkových úprav. Mě bylo divné, že by to platila obec (i s nějakou dotací), na 70 hektarech by to stálo majlant.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
24.8.2023 13:22 Reaguje na Marcela JezberováOno záleží jaký konkrétní vliv. Například na ochlazování krajiny a zvyšování vzdušné vlhkosti pomocným "zavlažováním" okolí letními nočními rosami to jsou nižší stovky metrů. Na návrat do krajiny třeba zajíce a drobného predátora, jako je lasička to může být tak do kilometru. Na návrat do krajiny, řekněme zpěvných ptáků bych tipoval tak několik kilometrů. U létajících brouků tak 2 - 4 kilometry, u motýlů třeba i 10 kilometrů a víc...
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
20.8.2023 23:09Základem bylo, že v minulosti se podařilo 75 ha půdy převést na obec, což považuji trochu za zázrak.
Většinu zemědělské půdy rozprodal v minulosti pozemkový fond za úplný pakatel.
Odpovědět
Většinu zemědělské půdy rozprodal v minulosti pozemkový fond za úplný pakatel.
MJ
Marcela Jezberová
21.8.2023 09:1970 ha biokoridorů je poměrně velké sousto. Pozitivní je, že tam aspoň roste tráva a stromy a ne obchodní centrum nebo mega sklad. Teď je vedení obce blažené, jak se mu podařilo zachránit krajinu. Jestli nadšení vydrží se ukáže časem. Polovina stromů zaschne a bude potřeba zasadit nové, tráva se musí sekat a odvážet, cesty udržovat. Divoká prasata za zahradou nejsou žádná výhra (což možná v obci, kde je nejbližší les několik km ještě lidé netuší) a na péči myslivců bych nespoléhala. Pečují, ale pokud mají střílet, moc se jim nechce. Dobře krmená zvěř se také velmi dobře množí, nároky na její krmení se zvyšují a neváhá se nakrmit i tam, kde se to obyvatelům nemusí moc líbit. Ovocné stromy bez péče samozřejmě porostou, budou plodit malé červavé ovoce, které nebude k otrhání zrovna lákavé (zase zbyde na motýly, prasata a vosy). Teď je to hezké, za deset let to zase bude vypadat jinak. Možná se příští vedení obce naopak bude chtít péče o "tu džungli" zbavit, protože bude zatěžovat obecní rozpočet. Tady je vidět, že kdo chce "pestřejší krajinu", musí se postarat sám. Těžko chtít po 100 ticích zemědělců, aby kromě své práce vyráběli pro ostatních 10 milionů lidí ráj na zemi.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.8.2023 12:06 Reaguje na Marcela JezberováSouhlas. Obec si plete přírodní (a to chápe jako bezzásahové) s přirozeným tj. s obhospodařováním dle historických zkušeností a zvyklostí. A pokud nebude obhospodařovat přirozeným způsobem (plošná seč, mozaikovitě v různé době), během cca 20 let to bude hustý křovitý pás s náletem pajasanu a akátu, bez biodiverzity.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.8.2023 12:36 Reaguje na Slavomil VinklerPro příklad netřeba daleko. V 50-60 letech byla komora zajíců ve Šlapanicích kolem údolí Říčky k Bedřichovicím. V okolí byly extenzivní sady a travnaté porosty, kde se sklízelo ovoce, stromy udržovaly a zejména se sekla tráva pro králíky a kozy, pečlivě všude, ale postupně. Pak vše, vše opustilo, stráně a sady zarostly křovím. Zajíci jsou nyní v podstatě jen na Tuřanském letišti (většinový katastr Šlapanic. Tam se tráva kosí, keře ničí.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
21.8.2023 23:38 Reaguje na Slavomil VinklerTermín přirozené obhospodařování mi nic neříká, tak nějak se tyto dva pojmy vyvrací. Když už, tak přírodě blízké obhospodařování, to už smysl dává.
Jinak pokud chcete mít opravdu pestrou krajinu, tak platí od každého něco. Dobré je mít drobné lesíky a remízky, přírodě blízké sady, mokřady, tůně a malé vodní nádrže (pokud je dost vody), louky a pastviny, liniová společenstva (alele, biokoridory), a také ty křoviny. Ovšem bez toho pajasanu, akátu, popř. jasanojavoru.
Odpovědět
Jinak pokud chcete mít opravdu pestrou krajinu, tak platí od každého něco. Dobré je mít drobné lesíky a remízky, přírodě blízké sady, mokřady, tůně a malé vodní nádrže (pokud je dost vody), louky a pastviny, liniová společenstva (alele, biokoridory), a také ty křoviny. Ovšem bez toho pajasanu, akátu, popř. jasanojavoru.
RP
Radim Polášek
24.8.2023 06:21 Reaguje na Marcela JezberováVidím to tak tak, že to tak dopadne. Za 20 - 40let, až přijde další generace a dostane se volbami do vedení obce, ještě rádi se té "neudržované neobdělávané půdy" budou zbavovat prodejem soukromníkům. Část přilehlá k obci na stavební pozemky, část soukromníkovi na nějaké hospodaření a část, kterou zvládne udržovat 1 - 2 zaměstnanci obce nebo na to občas přijedou zaměstnanci Technických služeb z nejbližšího města, si možná ponechá.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
25.8.2023 22:58 Reaguje na Radim PolášekNebo naopak stromy vyrostou, keře se rozrostou a vytlačí plevele, části s ovocnými stromy bude obec nebo spolky udržovat. Biocentrum se časem začlení do krajiny.
Jinak pokud se jedná o pozemky, které jsou součástí ÚSES, můžete na výstavbu zapomenout. Aby se tak stalo, bylo by nutné změnit územní plán. Se změnou územního plánu by musela souhlasit obec s rozšířenou působností. Pochybuji o tom, že by to cestou v souladu se zákonem prošlo.
Odpovědět
Jinak pokud se jedná o pozemky, které jsou součástí ÚSES, můžete na výstavbu zapomenout. Aby se tak stalo, bylo by nutné změnit územní plán. Se změnou územního plánu by musela souhlasit obec s rozšířenou působností. Pochybuji o tom, že by to cestou v souladu se zákonem prošlo.
MJ
Marcela Jezberová
21.8.2023 09:46Akorát škoda, že pan starosta neodolal použití klišé v podobě komunisty zničeného lesa a napřímených meandrů potoka. Kolem Šumic byla i v roce 1938 pole, pole, pole, pár sadů a potok jako když střelí. https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1938.POHO51.01338&bz=-612920.38,-1181758.66
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.8.2023 12:24 Reaguje na Marcela JezberováO tom jsem psal už i já, že potok byl napřímen už v 19. století a ty
stromy(solitéry)plnily rozhraničovací roli( oráč oral pole buď podél
meze a nebo v přímce mezi rozhraničovacími stromy a kameny. Ono je
asi nutné si kopnout, aby to mělo "revoluční" nádech.
Odpovědět
stromy(solitéry)plnily rozhraničovací roli( oráč oral pole buď podél
meze a nebo v přímce mezi rozhraničovacími stromy a kameny. Ono je
asi nutné si kopnout, aby to mělo "revoluční" nádech.
RJ
SV
Slavomil Vinkler
21.8.2023 12:38 Reaguje na Robert JirmanNetřeba fandit, je třeba udržovat pastvou a mozaikovým sečením.
Odpovědět
RJ
SV
Pe
Petr
21.8.2023 23:16 Reaguje na Slavomil VinklerVy pořád s tou vaší pastvou, už je to legrační.
Navrhujete pastvu u všeho, co se tu objeví.
A když to neustále navrhujete a nabízíte, tak to jistě máte detailně promyšlené a propočítané, tak ať to máme kompletní.
Takže:
1. Kolik byste těch zvířat potřeboval na to vaše spásání celého světa?
2. Jistě počítáte s tím, že ty spásané plochy musíte velmi draze a složitě oplotit, aby ta zvířata nezdrhla a nesežrala vše okolo. Kdo to bude dělat a platit?
Například u ploch z tohoto článku to bude vypadat dost zajímavě. Plochy pro zvířata a procházky lidí oplotíte, takže pro zvířata zase nic a lidi se budou procházet na loukách mezi samými bobky?
3. Jak a kdo se o ta zvířata bude starat?
4. No a lahůdka na závěr - co s těmi miliony zvířat budete dělat v zimě, kde je budete mít a čím je budete krmit?
Odpovědět
Navrhujete pastvu u všeho, co se tu objeví.
A když to neustále navrhujete a nabízíte, tak to jistě máte detailně promyšlené a propočítané, tak ať to máme kompletní.
Takže:
1. Kolik byste těch zvířat potřeboval na to vaše spásání celého světa?
2. Jistě počítáte s tím, že ty spásané plochy musíte velmi draze a složitě oplotit, aby ta zvířata nezdrhla a nesežrala vše okolo. Kdo to bude dělat a platit?
Například u ploch z tohoto článku to bude vypadat dost zajímavě. Plochy pro zvířata a procházky lidí oplotíte, takže pro zvířata zase nic a lidi se budou procházet na loukách mezi samými bobky?
3. Jak a kdo se o ta zvířata bude starat?
4. No a lahůdka na závěr - co s těmi miliony zvířat budete dělat v zimě, kde je budete mít a čím je budete krmit?
BM
Břetislav Machaček
22.8.2023 11:16 Reaguje na PetrHospodářská pastva může výrazně snížit náklady na
produkci jatečných zvířat, ale pokud provádějí to
spásání zvířata končící v kafilérii, tak pouze
zvyšují náklady na pastvu i díky zaplacení likvidace. Porost na snímku by v současném stavu
mohli tak leda spásat zajíci, kteří nepoškodí
pletivem ochráněné mladé stromy. Cokoliv většího
ty stromy poškodí a radost ze srnčí je přejde, až
se jako u nás naučí odstranit plastové kryty kmenů
stromku a vytloukat si o ně parůžky. No a pro
černou je lautr putna stromek, když je v jeho
kořenech hnízdo s hraboši. To ho vyrýpnou i s
kůlem a pletivem. Pouze dočasné masivní oplocení
a poctivé vyžínání trávy a buřeně zajistí růst
zdravých stromů a je otázkou, proč jim nestačil
propagovaný náletový les po zavláčení umělého
výsevu semen požadovaných dřevin. U nás stačil nálet
břízy na nezaseté pole a je tu březina jako vyšitá, ale pouze proto, že výstavbu na poli obec zatrhla
a majitel to vyřešil takto. Jiný ho chtěl napodobit,
ale pole po "zalesnění" prodal a přišlo na kácení,
frézování a hlubokou orbu. Dnes je tam zase pole
jako lusk a ani památka po desetileté březině. Ono
to je o prioritách, zda jsem opravdu zemědělec,
nebo developer, či snílek, který si myslí, že bez
polí vše dovezeme a pole zalesníme. Jinak s pastvou
brzo zatočí i ve vnitrozemí vlci, kterým bude stačit
zvířata splašit a pak bude problém je shánět zpět do
ohrad. To bude teprve mazec a příkladem budiž u nás
nedávno splašený kůň, který proběhl katastrem pěti
obcí a byl chycen až v kolejišti v Ostravě. Naháněla
ho policie, hasiči, majitel a kdovíkdo ještě a to ho
nesplašil vlk, což bude ale stále častější.
Odpovědět
produkci jatečných zvířat, ale pokud provádějí to
spásání zvířata končící v kafilérii, tak pouze
zvyšují náklady na pastvu i díky zaplacení likvidace. Porost na snímku by v současném stavu
mohli tak leda spásat zajíci, kteří nepoškodí
pletivem ochráněné mladé stromy. Cokoliv většího
ty stromy poškodí a radost ze srnčí je přejde, až
se jako u nás naučí odstranit plastové kryty kmenů
stromku a vytloukat si o ně parůžky. No a pro
černou je lautr putna stromek, když je v jeho
kořenech hnízdo s hraboši. To ho vyrýpnou i s
kůlem a pletivem. Pouze dočasné masivní oplocení
a poctivé vyžínání trávy a buřeně zajistí růst
zdravých stromů a je otázkou, proč jim nestačil
propagovaný náletový les po zavláčení umělého
výsevu semen požadovaných dřevin. U nás stačil nálet
břízy na nezaseté pole a je tu březina jako vyšitá, ale pouze proto, že výstavbu na poli obec zatrhla
a majitel to vyřešil takto. Jiný ho chtěl napodobit,
ale pole po "zalesnění" prodal a přišlo na kácení,
frézování a hlubokou orbu. Dnes je tam zase pole
jako lusk a ani památka po desetileté březině. Ono
to je o prioritách, zda jsem opravdu zemědělec,
nebo developer, či snílek, který si myslí, že bez
polí vše dovezeme a pole zalesníme. Jinak s pastvou
brzo zatočí i ve vnitrozemí vlci, kterým bude stačit
zvířata splašit a pak bude problém je shánět zpět do
ohrad. To bude teprve mazec a příkladem budiž u nás
nedávno splašený kůň, který proběhl katastrem pěti
obcí a byl chycen až v kolejišti v Ostravě. Naháněla
ho policie, hasiči, majitel a kdovíkdo ještě a to ho
nesplašil vlk, což bude ale stále častější.
RP
SV
Slavomil Vinkler
22.8.2023 11:32 Reaguje na Petrv letech 1880-1950 to fungovalo i bez těch vašich počtů. Krajina , kterou se chce dosáhnout, zde už byla jako výsledek minulého obhospodařování. A já neříkám jak se má tráva síct, spásat nebo jinak sklízet.
Odpovědět
Pe
RP
Radim Polášek
24.8.2023 13:30 Reaguje na Slavomil VinklerV letech 1880 až 1950 bylo v blízké vesnici odhadem tak 30 % obyvatel chudých bezzemků, pro které bylo vysekávání té trávy srpem nebo vypásání kozičkou nebo paběrkování suchých větví a ořezávání stromů a keřů a likvidací suchých stromů na topení na zimu každoroční a každodenní skromné živobytí. Neboli bylo plno lidí, co se o to starali a nic se jim nemuselo platit.
Dnes tito lidi nejsou, protože z takových ploch se dneska ručním sklízením trávy a sběrem suchých větví nikdo nedokáže uživit.
Odpovědět
Dnes tito lidi nejsou, protože z takových ploch se dneska ručním sklízením trávy a sběrem suchých větví nikdo nedokáže uživit.
SV
Slavomil Vinkler
24.8.2023 14:51 Reaguje na Radim PolášekNo ba, a to pan Petr asi hodlá nahradit sám od klávesnice.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
24.8.2023 01:02 Reaguje na Petr1. Divých desiatky milionov. Na sibíri, amerike, afrike, austrálii a v strednej ázii také množstvá žili. A som rád, že niekto sa snaží vrámci rewildingu vracať divé zvieratá do prírody. Je dosť a dosť miesta pre nich v málo osídlených oblastiach.
2. Záleží na tom, ktoré zvieratá a kde. Riedke lesy boli kedysi bežné v europe a domáce kopytníky ich vtedy nezožrali. Ako to ? Pritom sa páslo aj v hustých lesoch.
Lidi se budou procházet na loukách mezi samými bobky - no a? No bóže, dnes sa ľudia sťažujú na vidieku na zápach hnoja a zvierat. Lebo mestskí tupci majú drbntú predstavu o vidieku ako miesta pre víkendové chaty.
3. Ak ide o hopodárske zvieratá, vždy sa niekto nájde, to sa nebojte. Nevšimol som si, žeby sa v amerike, v europe alebo ázii prestal chovať dobytok.
Odpovědět
2. Záleží na tom, ktoré zvieratá a kde. Riedke lesy boli kedysi bežné v europe a domáce kopytníky ich vtedy nezožrali. Ako to ? Pritom sa páslo aj v hustých lesoch.
Lidi se budou procházet na loukách mezi samými bobky - no a? No bóže, dnes sa ľudia sťažujú na vidieku na zápach hnoja a zvierat. Lebo mestskí tupci majú drbntú predstavu o vidieku ako miesta pre víkendové chaty.
3. Ak ide o hopodárske zvieratá, vždy sa niekto nájde, to sa nebojte. Nevšimol som si, žeby sa v amerike, v europe alebo ázii prestal chovať dobytok.
JS
Jarek Schindler
24.8.2023 16:47 Reaguje na Jaroslav Pobeha1. Kolik těch málo osídlených oblastí u nás asi máme?
2. Vadí divoká zvířata co toho nespasou tolik. Ano v lesích se páslo, proč ale asi byla ta pastva domácích zvířat v lesích zakázaná? Nemají náhodou městští ekotup.. představu o vesnici jako místu pro nastolení novodobé divočiny.
3. Dobytek se nepřestak chovat nikde. Jen snad, málo kde se ten dobytek pase na nejkvalitnějších půdách.
Odpovědět
2. Vadí divoká zvířata co toho nespasou tolik. Ano v lesích se páslo, proč ale asi byla ta pastva domácích zvířat v lesích zakázaná? Nemají náhodou městští ekotup.. představu o vesnici jako místu pro nastolení novodobé divočiny.
3. Dobytek se nepřestak chovat nikde. Jen snad, málo kde se ten dobytek pase na nejkvalitnějších půdách.
SV
Slavomil Vinkler
25.8.2023 08:41 Reaguje na Jarek SchindlerPan Polášek má pravdu. Chudí bezzemci zmizeli. A pro přírodu to není výhra. Doufám , že je půjde nahradit jinak, než ožebračením obyvatel.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.8.2023 20:39Navrhuji, aby patronem biocentra se stal pan Sébastien Ogier [ožijé].
Odpovědět
