Zemědělský ústav povolil mimořádné použití jedu na hraboše Aktualizováno
3.9.2020 12:37 | PRAHA
( ČTK)
Zemědělci musejí plánovanou aplikaci jedu Stutox II oznámit ÚKZÚZ a myslivcům, případně uživatelům honitby, nejpozději tři dny předem.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po dohodě s ministerstvem zemědělství vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. Povolena je zvýšená dávka do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ÚKZÚZ. Mimořádné použití je povoleno na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše. ČTK to sdělila mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zakládat porosty meziplodin. Česká společnost ornitologická upozornila na to, že povolení jedu ohrožuje kriticky ohrožené sýčky.
Extrémní výskyty hrabošů podle Krškové v průměru přesahují 17násobek prahu škodlivosti. Nejvyšší dosažený násobek byl v srpnu v okrese Kladno, kde byl na 108násobku prahu škodlivosti.
Zemědělci musejí plánovanou aplikaci jedu Stutox II oznámit ÚKZÚZ a myslivcům, případně uživatelům honitby, nejpozději tři dny předem. Zemědělský ústav bude dodržování podmínek pro aplikaci kontrolovat s ohledem na snížení rizik na další živočichy. Mimořádné nařízení je v planosti ode dneška do 31. prosince.
Podle zemědělského ústavu se situaci s přemnoženými hraboši nepodařilo zvládnout jinými prostředky a hrozí další vysoké hospodářské škody, zejména u ozimých plodin. Přemnožení hraboši letos poškodili ve Středočeském a Ústeckém kraji 80 až 90 procent úrody. Pohybují se také v blízkosti domů a vzniká riziko přenosu chorob z hraboše na člověka. Navíc není možné s jistotou určit, kdy a kde se uskuteční nevratný a zásadní populační pokles hraboše, uvedla Kršková.
Česká společnost ornitologická (ČSO) se domnívá, že rozhodnutí je výsměchem nedávno schválenému záchrannému programu pro kriticky ohroženého sýčka. Pro tuto malou sovu, která se hraboši živí a polyká je vcelku, jsou hlodavci přiotrávení Stutoxem snadnou kořistí a zároveň extrémním nebezpečím, přímo směřujícím k vyhynutí této malé sovy, které v ČR zbývá posledních sto až 130 párů, uvedla společnost.
"Největší nebezpečí hrozí sýčkům v jádrové oblasti na pomezí středních a severních Čech, kterým se letos velmi dařilo právě díky nadměrnému množství hrabošů. Vyvedli rekordních 95 mláďat," uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Hraboši se v Česku přemnožili už dříve, z boje proti nim se stalo loni politikum. ÚKZÚZ loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. Součástí Stutoxu II je toxický fosfid zinku. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje státních veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci.
Okresy, kde ústav nedoporučuje zakládat porosty meziplodin kvůli zvýšenému počtu hrabošů, jsou Blansko, Chomutov, Jičín, Kladno, Litoměřice, Louny, Mělník, Most, Nymburk, Rakovník, Ústí nad Orlicí, Beroun, Hradec Králové, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Olomouc a Znojmo. K dnešnímu dni podle Krškové přibyl okres Kolín.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Včera v tv šla zpráva, že letošní úroda byla nejvyšší za poslední čtyři roky (průměr 60 q), v sužovaném HK dokonce nejvyšší... Takže ano, z hraboše se stalo politikum, ale oboustranné!
Odpovědět
Já mám trochu jiné informace, ale budiž. Ty problémy s hrabošem jsou a narůstají, to, že celková úroda může být vyšší nemění nic na tom, že lokálně byly porosty sežrané a tudíž je to podnik od podniku. V severních Čechách jsou už dnes porosty cukrovek z 50 % a i více totálně sežrané.
Odpovědět
S hraboši byly problémy (škody) vždy, jen v posledních letech je kolem toho mediální humbuk. Na Moravě loni byla enormně silná gradace, zatímco hodně let předtím byly vzestupy stavů podstatně mírnější, a to zemědělce ukolébalo v ostražitosti (berličky, příprava půdy). Jak jinde napsal CML, že myší je více... Ne - jen se o nich více píše! Je zpolitizovaná jak hysterie kvůli škodám (Čechové hlady nepomrou - 60 q/ha), tak i křik proti použití Stutoxu. Prostě v těch problémových (sušších) oblastech by měli více aplikovat do nor a nečekat, až je nakročeno ke kalamitě. A používat více preventivní opatření i jinou volbu plodin.
Odpovědět
Problém je v tom, že ruční aplikací se to prostě nedá zvládnout. Včera se psem jsem u souseda napočítal na 10m2 snad 15 děr, a největší průser je, že jsou hlavně v mezi, kam se to dle legislativy nesmí aplikovat. Tudíž hraboši se v nezasaženém opět namnoží. Na poli má již čtrnáct dní postaveny panáky z balíků, tedy takové ideální dočasné berličky, ale sedělo na nich slovy jedno! káně a v pozadí se třepetala jedna poštolka.Chápu do jisté míry ochránce přírody, ale ti by zase měli chápat postižený podnik, protože pro něj je taková kalamita v podstatě likvidační. Je to samozřejmě případ od případu, ale ty holožíry jsem viděl a pohled je to tristní.
Odpovědět
A to ten osevní plán je dogma? To nemůže osít jařinami, až se přes zimu postará příroda? Nebo místo pšenice či řepky třeba kmín, který jim tolik nejede? Někdy si připadám jak Alenka, co všechno může být v dnešní době "problém"...
Odpovědět
Hospodaří převážně na těžkých půdách, proto je osev jařinami riskantní.U kmínu je to vždy o ceně, kterou nikdo dopředu neví, navíc je to v osevu minorita.
Odpovědět
Gradace je jednou za 3-5 let. Neříkejte mi, že šelma sedlák nedokáže zaimprovizovat. Tolik plaču kvůli sežrané úrodě, a nakonec tu máme nadprůměrné výnosy....
Odpovědět
Jak říkám, jedná se o případ k případu. Jeden subjekt má nadprůměrný výnos a subjekt vedle sklízí 20 q po hektaru.Statisticky to pak vychází, ale pro těch 20q je to obtížné. Jeden rok se přežít nechá, to samozřejmě, ale situace se nesmí opakovat a to se bohužel mnohde děje.
Odpovědět
Naše číče donesou v průměru jednoho hraboše denně. Akorát mě štve, když si s ním chtějí hrát u mě v posteli.
Odpovědět
Přesně tak... konvenční zemědělství dnes již hospodaří jen chemií a jedy... poctivá práce mnohým z nich smrdí....
Odpovědět
Vy toho o poctivé práci v zemědělství tak víte, nebuďte směšný.
Odpovědět
Kašpárku,
chcete říci, že když hospodařím (kupodivu udržitelně) s použitím schválených prostředků, ve schválených dávkách a za schválených podmínek - tak hospodařím nepoctivě s odporem k "poctivé" práci? ... Co dodat, Kašpárku.
Zas jeden příspěvek jak z agitační nástěnky. Ten marxismus naši společnost asi neopustí.
Odpovědět
Faktem je, že i tu na Znojemsku jsem tolik hrabošů za víc než 30 let, co sem jezdím, neviděl.
Odpovědět
|
|