Zemědělství šetrné k přírodě nesnižuje produktivitu, zjistila studie
4.8.2022 12:20 | LONDÝN
(ČTK)
Výsledky projektu jsou v rozporu s tvrzeními mnoha politiků, že nové ekologické programy po brexitu by "platily zemědělcům za to, že produkují méně potravin" a poškodily by potravinovou bezpečnost.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Ristina121 / Good Free Photos
Autoři studie deset let intenzivně sledovali dopady rozsáhlého experimentu na komerční farmě o rozloze 1000 hektarů ve městě Hillesdenu v hrabství Buckinghamshire. Od roku 2005 zde zemědělci vytvořili několik stanovišť pro volně žijící živočichy, včetně semenných rostlin pro ptáky, divokých květin pro opylovače a remízků pro ptáky, hmyz a drobné savce.
V nejdéle trvající studii tohoto typu se vědcům podařilo zvýšit počet volně žijících živočichů, kteří jsou důležití pro zemědělskou produkci, jako jsou opylovači a predátoři, kteří loví škůdce. Zdvojnásobil se počet některých druhů motýlů, včetně okáče lipnicového a běláska řepkového. Přibylo také ptáků, kteří se živí hmyzem, jako je sýkora koňadra (o 88 procent) a sýkora modřinka (o 73 procent).
Vědci také zjistili, že výnosy farmy zůstaly zachovány. V případě některých plodin dokonce vzrostly, navzdory ztrátě zemědělské půdy, která byla potřeba k vytvoření biotopu. Plochy, které zemědělci vyřadili, se obtížně obdělávaly.
Výsledky projektu jsou v rozporu s tvrzeními mnoha politiků, že nové ekologické programy po brexitu by "platily zemědělcům za to, že produkují méně potravin" a poškodily by potravinovou bezpečnost, podotkl The Guardian. Bývalý ministr financí Rishi Sunak, který se v současné době uchází o post premiéra, nedávno prohlásil, že by zemědělce "chránil" před přebudováním jejich půdy na přírodu.
"Nyní si uvědomujeme, že můžeme zvýšit průměrnou úrodu tím, že přestaneme pěstovat potraviny v oblastech půdy, které nejsou produktivní, a v těchto oblastech můžeme vytvořit prostor pro přírodu. Víme, že více přírody v zemědělských podnicích přináší výhody, víme, že můžeme zlepšit biologickou rozmanitost farem aniž by to mělo vliv na výnosy," uvedl Jake Fiennes, který napsal knihu o zemědělství šetrnému k přírodě. Dodal, že výsledek výzkumu ho nepřekvapil.
"Víme, že máme krizi biologické rozmanitosti, víme, že máme klimatickou krizi, víme, že tyto dva problémy spolu souvisejí, a toto je příležitost, jak zvýšit naše výnosy a zároveň zajistit ochranu přírody, prohlásil Fiennes.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Klimatická změna stírá rozdíly mezi výnosy v ekologickém a konvenčním zemědělství
Soutěž o biopotravinu roku vyhrála Biofarma Sasov s vepřovým masem Bio Přeštík
Průzkum AV: Zájem o lokální potraviny roste. 65 procent lidí by za ně připlatiloOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Karel Zvářal
4.8.2022 13:09Krásný článek. A přitom, jak by řekl ikonický pplk. na katedře: jasNE, stručNE a spisovNE.
Odpovědět
Pe
Petr
4.8.2022 13:57Nic překvapivého. Nebo pro někoho snad ano?
A jen malinko odbočím a zastavím se u jedné věci, o které nevím co si myslet.
Cituji: "Vědci také zjistili, že výnosy farmy zůstaly zachovány. V případě některých plodin dokonce vzrostly, navzdory ztrátě zemědělské půdy, která byla potřeba k vytvoření biotopu."
To slovo biotop. V poslední době vídám tohle slovo v takovém zvláštním významu, jako by šlo o nějaký produkt. Že někdo někde vytvořil biotop. Co to má být? A co tam bylo doteď? Nebiotop? Nic tam nežilo a teď už bude, protože teď tam bude biotop? A zemědělská půda není biotop? Něco před "revitalizací" taky není biotop?
Já vždy žil v představě, že biotop je vše, kde je život, tedy v podstatě celý svět kolem mě, a v bližším významu pak nějaké místo s konkrétními podmínkami a životními formami, pokud se mluví o nich. A když pak někde čtu, že někdo někde vytvořil biotop, tak mám silný pocit nesmyslnosti, přetvářky a obelhávání.
Odpovědět
A jen malinko odbočím a zastavím se u jedné věci, o které nevím co si myslet.
Cituji: "Vědci také zjistili, že výnosy farmy zůstaly zachovány. V případě některých plodin dokonce vzrostly, navzdory ztrátě zemědělské půdy, která byla potřeba k vytvoření biotopu."
To slovo biotop. V poslední době vídám tohle slovo v takovém zvláštním významu, jako by šlo o nějaký produkt. Že někdo někde vytvořil biotop. Co to má být? A co tam bylo doteď? Nebiotop? Nic tam nežilo a teď už bude, protože teď tam bude biotop? A zemědělská půda není biotop? Něco před "revitalizací" taky není biotop?
Já vždy žil v představě, že biotop je vše, kde je život, tedy v podstatě celý svět kolem mě, a v bližším významu pak nějaké místo s konkrétními podmínkami a životními formami, pokud se mluví o nich. A když pak někde čtu, že někdo někde vytvořil biotop, tak mám silný pocit nesmyslnosti, přetvářky a obelhávání.
ZK
Zdeněk Kučera
4.8.2022 13:58Vzpomínám si, jak jsem před mnoha lety počítal po MŽP ekonomické důsledky ekologických opatření v zemědělství. Došel jsem k opravdu jiným výsledkům.
Odpovědět
Pe
Petr
4.8.2022 14:11 Reaguje na Zdeněk KučeraAle o tom přece článek není. Článek je o tom, že šetrnost k přírodě nesnižuje produktivitu. Z ekonomického pohledu to nejspíš bude náročnější, ale to už si musíme vybrat, jestli dáme přednost ziskům za cenu likvidace přírody, nebo přírodě za cenu o něco menších zisků.
Odpovědět
ZK
Zdeněk Kučera
4.8.2022 14:16 Reaguje na PetrPřesně tohle byl náš úkol. Studie evidentně hodnotí ekonomické výsledky jen podle výnosů na ostatní ploše. My jsme ale hodnotili také náklady na zmenšené plochy, zvýšení překryvů přejezdů strojů, snižení účinnosti strojů s velkým záběreme apod.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.8.2022 14:24 Reaguje na Zdeněk KučeraO zvýšení nákladů nebude pochyb, každá sranda něco stojí. Tady jse o to, že se sýpky naplní a ceny potravin se zvýší adekvátně k životní úrovni rozežrané společnosti. Jak bývá zvykem u takových zpráv, podá se jen optimistický aspekt, dopady se radějí nesdělí...
Odpovědět
ig
4.8.2022 14:34 Reaguje na Petr
Lidé mívají dost popletenou funkci peněz. Že bude něco dražší ve skutečnosti znamená, že na jednotku výkonu se na tom musí odvést více práce. Jinými slovy dražší zemědělství = více lidí v zemědělství.
Odpovědět
DB
Darth Bane
4.8.2022 20:32 Reaguje naNepravda. Může to odrážet třeba energetické vstupy, a investice, a té lidské práce tam moc není.
Odpovědět
LB
Lukas B.
4.8.2022 14:42 Reaguje na Petrslovo produktivita v ekonomickém slova smyslu neodpovídá tomu, že je to něco jako kolik soustružník obrobí hřídelí za směnu nebo kolik traktorista uvláčí hektarů.
Odpovědět
DB
Darth Bane
4.8.2022 20:31 Reaguje na PetrZa slovo zisk si dosadte, jestli budou nízkopříjmoví žrát, či nikoli.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
4.8.2022 14:03Zastánce šetrného zemědělství jsem, článek se mi líbí , ale mám skutečně pochybnosti o tvrzení, že ekologickým hospodařením lze dosáhnout stejných výnosů jako u komerčních farem.
Podle mého názoru nejde, protože kdyby to tak bylo, tak valná část podniků nekupuje agrochemikalie - proč by to dělala ?
Navíc The Guardian nemá pověst bezchybného listu.
Odpovědět
Podle mého názoru nejde, protože kdyby to tak bylo, tak valná část podniků nekupuje agrochemikalie - proč by to dělala ?
Navíc The Guardian nemá pověst bezchybného listu.
MD
Karel Zvářal
4.8.2022 14:18 Reaguje na Milan DostálVážení "záhodologové", koukněte se z kosmu, jaké to jsou pásečky zeleně kolem polí. Takhle nějak si to představuji u nás, včetně velikosti honů, ale mohly by být i větší (2-3x). Podstatné je, že ta zeleň má nedocenitelný význam, a to nejen ve městě na střechách, ale i v agrární krajině.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
4.8.2022 14:33 Reaguje na Karel ZvářalJá to vůbec nezpochybňuji, naopak se mi to líbí, jen mě zajímá ten výnos, pokud se farma s celkovou nižší produkcí udrží v zisku potom OK.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.8.2022 14:52 Reaguje na Milan DostálDnešní John Deerové, co se pomalu nevlezou na cestu, to berou jako "krok zpátky". Prostě megalán má své přednosti, to nikdo nepopírá, ale z dlouhodobého hlediska a při klimazměně je třeba začít uvažovat jinak.
Odpovědět
JO
Jarka O.
4.8.2022 14:44 Reaguje na Milan DostálKonvenčním hospodařením na menším území, prý jen s pomocí více opylovačů a přírodě blízkých biotopů, stojí psáno v originále, nepíšou nic o tom, zda změnili hnojiva nebo odrůdy. Farma neprovozuje a nikdy neprovozovala „ekologické“ hospodaření …
Odpovědět
Karel Zvářal
4.8.2022 14:30Z dlouhodobého hlediska má takové (šetrné) hospodaření jednoznačně pozitivní efekt v několika aspektech. Kdyby to opravdu fungovalo tak, že "čím více ekologie, tím větší zisky", nebyla by nutná žádná osvětová kampaň. Přestat kouřit má význam za mlada (v mém případě v jedenácti). Pokud má někdo nález na plicích, pozdě bycha honit... A jak se chováme k vlastnímu tělu, měli bychom se mít i k přírodě.
Odpovědět
ig
JO
Jarka O.
4.8.2022 14:45 Reaguje naO tom se nic nepíše, ta farma normálně konvenční hnojiva používá.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
4.8.2022 15:34No, já nevím, v současné době zkolabovalo zemědělství na Srí Lance, kde vláda nařídila ekologické hospodaření.
"Srí Lanka se dočasně vzdává ekozemědělství. Ruinovalo ekonomiku" -viz ekolist
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/sri-lanka-se-docasne-vzdava-organickeho-zemedelstvi.ruinovalo-ekonomiku
Odpovědět
"Srí Lanka se dočasně vzdává ekozemědělství. Ruinovalo ekonomiku" -viz ekolist
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/sri-lanka-se-docasne-vzdava-organickeho-zemedelstvi.ruinovalo-ekonomiku
pp
pavel peregrin
4.8.2022 18:46Tohle je přesně ten typ článku, který podává zavádějící informace. Samozřejmě, že to nemělo vliv na výnosy, protože se nezasáhlo podstatným způsobem do hospodaření, jinými slovy úroveň ochrany a hnojení zůstala na produkčních plochách zachována.Byly využity pouze plochy nevhodné k pěstování, což se děje i u nás. Něco úplně jiného by bylo, kdyby se na produkčních plochách začalo hospodařit v eko režimu a o tom to přesně je.
Letos jsem měl možnost vidět dvě pole s eko hrachem a naprosto upřímně - hrůza hrůz. Heřmánkovec, opletka, metlice, ježatka a mezi tím občas vykoukl hrách. Škoda, že do příspěvků nejdou vkládat fotografie, dal bych to sem, aby si zarytí zastánci eko-hospodaření pošmákli.
Odpovědět
Letos jsem měl možnost vidět dvě pole s eko hrachem a naprosto upřímně - hrůza hrůz. Heřmánkovec, opletka, metlice, ježatka a mezi tím občas vykoukl hrách. Škoda, že do příspěvků nejdou vkládat fotografie, dal bych to sem, aby si zarytí zastánci eko-hospodaření pošmákli.
Jakub Graňák
4.8.2022 19:08 Reaguje na pavel peregrin"Byly využity pouze plochy nevhodné k pěstování, což se děje i u nás." - ale jděte, u nás od vstupu do EU a zavedení platby na plochu byly rozorány i ty poslední zbytkové plochy co přežily i komára.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.8.2022 19:35 Reaguje na Jakub GraňákAsi jak kde, kupříkladu u nás jsme na některých polích jílovité bubny oseli natrvalo travou. Protože při současných vstupech by jen blázen hospodařil na takovýchto pozemcích v normálním osevním postupu, vynaložené vstupy ani ty dotace nevrátí.
Odpovědět
Jakub Graňák
4.8.2022 19:58 Reaguje na pavel peregrinJenže tohle je dost odvislé od velikosti podniku, od nějakých 3000 ha jim to už je jedno, jestli přiořou, ale nesklidí. Jestli bude výnos je fuk - šošón za plochu je v kapse.
Ale je to asi už jedno, během pár let si tuhle zemi rozparceluje pár finančních skupin (Bába už začal - tomu ta válka přišla vhod jak nikomu)
Odpovědět
Ale je to asi už jedno, během pár let si tuhle zemi rozparceluje pár finančních skupin (Bába už začal - tomu ta válka přišla vhod jak nikomu)
pp
pavel peregrin
4.8.2022 20:15 Reaguje na Jakub GraňákTyhle velké podniky mají většinou dostatek financí, takže pokud opravdu nechtějí narychlo kořistit, tak i úroveň agrotechniky a obecně zemědělských prací je u nich na vysoké úrovni a většinou mají i živočišnou výrobu, což je samozřejmě velké plus. Většinou se jedná o dlouhodobě etablované místní subjekty.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.8.2022 07:513 citace:
Opakem pravdy je pravda jiná.
Nevěřím statistice co jsem si sám nezfalšoval.
Výsledek řešení diferenciální rovnice záleží zejména na počátečních a okrajových podmínkách.
Odpovědět
Opakem pravdy je pravda jiná.
Nevěřím statistice co jsem si sám nezfalšoval.
Výsledek řešení diferenciální rovnice záleží zejména na počátečních a okrajových podmínkách.
BM
Břetislav Machaček
5.8.2022 10:36Co je to zemědělství šetrné k přírodě? Opět si zavzpomínám na EKO a BIO
hospodaření mých předků. Oralo se koňmi, vláčelo a selo taky. Pole znalo
pouze hnůj a spoustu ruční práce. Za silnicí bylo pole st. statku a tam
bylo pooráno traktorem za půl hodiny a u nás párem koní za dopoledne.
Pak přišla sklizeň s ručním kosením, vázáním do snopů a sušení v panácích. Vedle přijel kombajn a za půl hodiny bylo vymláceno. U nás žně trvaly
týden i déle, když se čekalo na termín u obecní mlátičky nebo u sedláka.
Výsledek byl často takový, že děda z výplaty v továrně dotoval sklizeň
a dělalo se to z tradice a vztahu k půdě, kterou nechtěli nechat ladem.
Dělali jsme to šetrně, ale neekonomicky a bez dotace z platu z továrny
by nebylo ani na zaplacení mlátičky a všech těch prací koňmi od sedláka.
Do loňska tak "podnikal" kamarád a jeho krmnou pšenici jsem už nekupoval ani se slevou, protože zrní bylo pouze otrubami. Bez hnoje a bez hnojiv byla produkce žalostná a nedotovat to vše on ze mzdy a později z důchodu, tak zkrachoval. Je toto to šetrné zemědělství a nebo stačí pouze nic
nepřehánět, ale být ziskový i bez dotací? Obejde se šetrné zemědělství
bez dotací a nebo je jako moje zahrada, kde nepočítám práci a náklady,
abych měl BIO a EKO produkci? Tyto "výkřiky" bez bližšího vysvětlení
jak k tomu dospěli je dobré pouze pro laiky a nadšence, kteří nehledí
na nějakou tu korunu z vlastní kapsy. To, že část půdy ponechám přírodě
je možné pouze proto, že na tom zbytku budu hospodařit intenzivněji
a nešetrně. Čím více bude té půdy navráceno přírodě, tak o to více
musím jinde hnojit a používat chemii. A nyní si položme otázku kolik
půdy budeme potřebovat pro intenzivní hospodaření a jak dlouho to ta
půda vydrží? Není lépe někde ubrat a jinde přidat, aby to bylo všude
únosné a nebylo to někde zdravé a jinde doslova otrávené? Hra na BIO
a EKO je hezká, ale naráží na schopnost pokrýt potřeby všech a nikoliv pouze hrstky nadšenců. Opakovaně tu píšu, že dotace má být i o stavu
půdy a kontrola by měla zkoumat zda je živá, nebo mrtvá a taky proč.
Hospodaříš intenzivně, ale půda je O.K., tak tu máš dotaci, hospodaříš
třebas "šetrně", ale ta půda O.K. není, tak máš smůlu. Jinak nejlepší
dotací je vyšší cena produkce, která si musí najít svého zákazníka.
EKO a BIO je O.K., ale nikoliv za cizí, ale za své!
Odpovědět
hospodaření mých předků. Oralo se koňmi, vláčelo a selo taky. Pole znalo
pouze hnůj a spoustu ruční práce. Za silnicí bylo pole st. statku a tam
bylo pooráno traktorem za půl hodiny a u nás párem koní za dopoledne.
Pak přišla sklizeň s ručním kosením, vázáním do snopů a sušení v panácích. Vedle přijel kombajn a za půl hodiny bylo vymláceno. U nás žně trvaly
týden i déle, když se čekalo na termín u obecní mlátičky nebo u sedláka.
Výsledek byl často takový, že děda z výplaty v továrně dotoval sklizeň
a dělalo se to z tradice a vztahu k půdě, kterou nechtěli nechat ladem.
Dělali jsme to šetrně, ale neekonomicky a bez dotace z platu z továrny
by nebylo ani na zaplacení mlátičky a všech těch prací koňmi od sedláka.
Do loňska tak "podnikal" kamarád a jeho krmnou pšenici jsem už nekupoval ani se slevou, protože zrní bylo pouze otrubami. Bez hnoje a bez hnojiv byla produkce žalostná a nedotovat to vše on ze mzdy a později z důchodu, tak zkrachoval. Je toto to šetrné zemědělství a nebo stačí pouze nic
nepřehánět, ale být ziskový i bez dotací? Obejde se šetrné zemědělství
bez dotací a nebo je jako moje zahrada, kde nepočítám práci a náklady,
abych měl BIO a EKO produkci? Tyto "výkřiky" bez bližšího vysvětlení
jak k tomu dospěli je dobré pouze pro laiky a nadšence, kteří nehledí
na nějakou tu korunu z vlastní kapsy. To, že část půdy ponechám přírodě
je možné pouze proto, že na tom zbytku budu hospodařit intenzivněji
a nešetrně. Čím více bude té půdy navráceno přírodě, tak o to více
musím jinde hnojit a používat chemii. A nyní si položme otázku kolik
půdy budeme potřebovat pro intenzivní hospodaření a jak dlouho to ta
půda vydrží? Není lépe někde ubrat a jinde přidat, aby to bylo všude
únosné a nebylo to někde zdravé a jinde doslova otrávené? Hra na BIO
a EKO je hezká, ale naráží na schopnost pokrýt potřeby všech a nikoliv pouze hrstky nadšenců. Opakovaně tu píšu, že dotace má být i o stavu
půdy a kontrola by měla zkoumat zda je živá, nebo mrtvá a taky proč.
Hospodaříš intenzivně, ale půda je O.K., tak tu máš dotaci, hospodaříš
třebas "šetrně", ale ta půda O.K. není, tak máš smůlu. Jinak nejlepší
dotací je vyšší cena produkce, která si musí najít svého zákazníka.
EKO a BIO je O.K., ale nikoliv za cizí, ale za své!
