Zemřel významný entomolog Václav Skuhravý

Václav Skuhravý se narodil 1. dubna 1928 v Kadově u Blatné. Během války v Příbrami chodil na gymnázium. Poté vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal v roce 1951 doktorát přírodních věd. Od téhož roku byl asistentem profesora Julia Komárka v Ústavu všeobecné a pokusné zoologie UK, kde začínal svoji vědeckou dráhu. V roce 1954 spoluzakládal Entomologickou laboratoř Československé akademie věd (ČSAV) a rovněž, v roce 1962, stál u zrodu Entomologického ústavu ČSAV (později Akademie věd ČR). V Entomologickém ústavu vybudoval a řadu let vedl ekologické oddělení.
Vědeckým pracovníkem ústavu byl Václav Skuhravý až do roku 2004, tedy celých 50 let, a ve výzkumu hmyzu pokračoval i dále v penzi. Zabýval se studiem společenstev hmyzu polních kultur (brambory, jetel, cukrovka), střevlíkovitých brouků, květilky řepné a mandelinky bramborové. Zasloužil se o odstoupení od paušálního používání insekticidů proti mandelince bramborové. Rozsáhlou oblastí, jíž se Skuhravý zabýval, je lesnická entomologie. Studoval lesnické škůdce jako je bekyně mniška, obaleč modřínový, lýkožrout smrkový, bejlomorka borová, bejlomorka modřínová, bejlomorky vyvíjející se na dubech. Jeho první publikace z lesnické entomologie se týkaly bekyně mnišky a poměru pohlaví u vajíček za gradace a v období latence. Studoval také zemědělské škůdce jako jsou bejlomorky vyvíjející se na vojtěšce či bejlomorka sedlová.
Na základě rozsáhlých pokusů dokázal, že mandelinka bramborová není takový škůdce, za nějž byla vydávána. Podílel se na výzkumu hmyzu vyvíjejícího se na rákosu v rámci Mezinárodního biologického programu a programu Člověk a biosféra. Jako první použil feromonové lapače ke kontrole bekyně mnišky v lesích České republiky při studiu tohoto významného škůdce. Na základě těchto výzkumů byla v roce 1979 metoda feromonových lapáků zavedena jako povinná při monitoringu mnišky na území celé České republiky. V roce 1974 na konferenci o životním prostředí v Olomouci poprvé vyslovil myšlenku, že by mělo být zřízeno Ministerstvo životního prostředí.
V posledních letech se zabýval výzkumem svých oblíbených bejlomorek. S manželkou Marcelou Skuhravou uveřejnil přes 100 vědeckých prací o výskytu, rozšíření a ekonomickém významu bejlomorek. Společně prozkoumali faunu bejlomorek řady evropských států na 2000 lokalitách a tak významným způsobem přispěli k zoogeografii této skupiny. Manželka Marcela Skuhravá je světovým expertem na čeleď bejlomorkovitých. Spolu s manželem podnikla řadu zahraničních expedic zaměřených na studium bejlomorek a sběr jejich hálek na hostitelských rostlinách, a to do Bulharska, Maďarska, na Sibiř, do Rakouska, Německa, Švýcarska, Francie, Řecka, Itálie, Sardinii, Kypr, Krétu, Malorku, Maltu, do Dánska a Norska.
Václav Skuhravý je díky svým vědeckým pracím známý po celém světě. Z jeho výsledků vzešly různé české i světové učebnice a příručky zemědělské a lesnické entomologie a ekologie. Skuhravý je autorem a spoluautorem více než 300 vědeckých prací a 14 knih. Skuhravý působil 12 let jako člen redakční rady časopisu Vesmír, 8 let v Živě, více než 20 let v Agrochemii a byl co-editorem časopisu Zeitschrift für angewandte Entomologie.
Za výsledky svých výzkumů získal Václav Skuhravý řadu významných ocenění, mezi nimiž figurují Medaile J. E. Purkyně, Medaile Gregora Mendela, Medaile Československé akademie věd, Medaile Ctibora Blattného a cena za entomofaunistiku Střední Evropy.
Václav Skuhravý zemřel v den svých devadesátých narozenin. “Pan doktor Skuhravý, mezi svými kolegy znám jako Venoušek, byl všemi oblíben a milován právě pro přátelskou povahu, a uznáván mezi entomology pro obrovské znalosti a zkušenosti, jež získal v oblasti entomocenóz polních kultur. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo, které nebude zapomenuto. Pan doktor Václav Skuhravý navždy zůstane v naši mysli a vzpomínkách,“ vyjádřil čest památce doktora Skuhravého za Biologické centrum AV ČR ředitel Libor Grubhoffer.
Poslední rozloučení s Václavem Skuhravým se bude konat v pátek 6. dubna 2018 v 11 hodin ve Velké obřadní síni Strašnického krematoria v Praze.
reklama