Zhruba 90 procent odlesněné plochy v brazilské Amazonii jsou nyní pastviny
Odlesňování Amazonie Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Údaje o odlesňovaní amazonského pralesa v Brazílii potvrzují, že hlavními příčinami tohoto trendu jsou zemědělské aktivity a chov dobytka. Údaje za období 1985 až 2023 ukazují, že 90 procent zničené plochy pralesa bylo přeměněno na pastviny, píše agentura EFE s odkazem na údaje zveřejněné výzkumnou organizací Biomaps. Za uvedené období byly les či přirozená vegetace odstraněny z plochy o velikosti 55 milionů hektarů, což je zhruba rozloha Francie.
Amazonská oblast pokrývá zhruba polovinu plochy Brazílie, která je pátou největší zemí na světě. Od roku 1985 ale výrazně vzrostla plocha používaná pro zemědělství a chov dobytka, která se v letech 1985 až 2023 zpětinásobila z 13 milionů hektarů na skoro 67 milionů hektarů. Pastviny a pole tak v roce pokrývaly zhruba 16 procent rozlohy oblasti, v roce 1985 to byly sotva tři procenta. Nárůst pastvin pokračoval i v roce 2022, kdy se rozloha meziročně zvýšila o skoro čtyři procenta.
Podle studie tak amazonský prales za poslední skoro čtyři dekády přišel o 14 procent plochy lesů a přirozené vegetace. Údaj považuje za alarmující výzkumník Jailson Soares, který se podílel na studii.
"Nustávající ztráty mohou vést (amazonský) region do takzvaného bodu, ze kterého není návratu," uvedl Soares. I další výzkumníci se obávají situace, kdy by oblast pralesa začala generovat více emisí oxidu uhličitého, než množství, které dokáže absorbovat.
Velká část odlesňování se děje bez povolení úřadů či v rozporu se zákony. Brazílie se zavázala zastavit nelegální ničení pralesa do roku 2030. Omezit odlesňování se snaží i nová unijní legislativa, která nařizuje sledovat, aby dovážené zemědělské komodity nebyly pěstovány na plochách odlesněných po roce 2021.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
To je přesně jako u nás v Evropě. I my tady jsme krajinu odlesnili a přeměnili na zemědělské plochy a pastviny. A překročili jsme tím hranici automatického udržování klimatu vysokou vegetací. Naštěstí by se to ještě dalo otočit a částečně obnovit a dostat do vyváženého stavu, možnosti jsou a místo na to také, ale my z nějakého důvodu (no zisky, stejně jako v té Amazonii) trváme na tom, že už to takhle musí zůstat.
Pevně doufám, že se lidstvo poučí a nebude v Amazonii naše chyby opakovat.
Odpovědět
Někde už to otočit nepůjde ani náhodou. Chorvatsko, Španělsko, Itálie, Řecko - listnaté lesy sežralo stavění lodí a výroba dřevěného uhlí a byly nahrazeny trnitými vyprahlými oblastmi.
Lidstvo zatím chyby vesele opakuje, kam se podíváme, a dokud nepřijde nějaká katastrofa, která zapříčiní zmoudření...
Odpovědět
Přesně tak, jak píše p. Petr. U nás se děsíme přirozené sukcese, že ubydou motýli, ale že krajina vyschne, to je vedlejší. U nás lesů přibývá, jinde ve světě ubývá. Přitom lesnictví poskytuje zisk, zemědělství, které ničí krajinu, vyžaduje dotace. Zisky ze zemědělské činnosti - jak Petr píše byly dříve, nyní už nejsou, trvat na současném stavu je nesmysl.
Odpovědět
No není lepší vozit hamburgery z Amazonie, než pást krávy u nás? Asi tam prdí míň.
Odpovědět
Z Amazonie, pane Vinklere, nikdo maso vozit nebude, tam jsou horší podmínky pro chov skotu než u nás, Amazonii naše zemědělství převálcuje, odtud se vozí dřevo, kakao, káva. Něco jiného je Argentina aj. země s pampami apod. Tomu konkurovat nemůžeme, jedině s miliardami dotací, zákazy dovozu, clem atd.
Přesto se v Amazonii vypaluje prales, protože je tam chudoba, až taková chudoba bude i u nás díky elektrifikaci, tak si lidi taky brambory budou pěstovat v kamení a v kamnech pálit piliny s vyjetým olejem.
Odpovědět
No, Argentina a Brazílie jsou největšími vývozci hovězího. https://medium.seznam.cz/clanek/svet-pohledem-z-jizni-ameriky-brazilie-zajistuje-ctvrtinu-svetoveho-exportu-hoveziho-masa-57474
Odpovědět
Evropský ekologismus v praxi. U nás krávy prdí, tak je vybijem. Místo toho se v Amazonii zlikviduje prales na pastviny, a budou se chovat tam. Pak se to hovězí ekologicky dopraví sem. Další důkaz jak ekologismus škodí přírodě.
Odpovědět
Píšete ptákoviny. V Evropě krávy nikdo nevybíjí.
Vaše přesmyčky, kdy ze všeho obviníte vaše oblíbené strašidlo - ekologismus - jsou opravdu zvláštní, mírně řečeno.
Odpovědět
U nás jsme na cca 1/3 stavů skotu r. 89. Kukuřice se nevozí do silážních jam, ale převážně do bioplynek. Také plocha pícnin poklesla na 1/3, což z pohledu ochrany půdy a krajiny obrovský problém.
Koupil jsem nedávno hovězí, ale to bylo tak tuhé, že to zaručeně nebylo z našich chovů. Tipuji na min. dvanáctileté zebu někde z oblasti bývalých pralesů, vhodné leda pro supy a hyeny.
Pan Ukropec píše zvláštním stylem, ale v podstatě má pravdu. Dnešní trendy určuje neviditelná ruka a ekologismus.
Odpovědět
|
|